|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|

Ahojte,
potřebuji poradit, jak postupovat dál, ale, prosím vás, i když vím, že jsem se nezachovala dobře, tak mě neodsuzujte.
Je mi 30, jsem 5 let vdaná a s manželem jsme spolu celkem 10 let. Když jsme spolu začali chodit, tak to byla ta velká pravá láska s opravdovou zamilovaností z obou stran. Fakt jak z pohádky. Pak jsme se vzali a postavili jsme si nádherný dům na obrovské zahradě. Víceméně nám nic nechybí. Při stavbě domu a v poslední době jsme se několikrát dost vážně pohádali, ale víceméně je náš vztah v pohodě.
Čím dál víc to ale vázne v posteli. Nějak mě sex s manželem postupně přestává bavit a snižuje se i jeho frekvence. Není to stereotypem - docela jsme spolu experimentovali, ale prostě už mě to s ním nějak nevzrušuje. Nepovažovala jsem to ale za nějaký zásadní problém.
S manželem jsme v poslední době začali už plánovat děti, jenže se stalo něco...........
............V květnu jsme byli posedět s několika kolegy z práce, jeden kolega mě začal balit, mně se líbil, a tak jsme se spolu vyspali. Nikdy před tím jsem manžela nepodvedla, ani dřív jsem nikdy neměla sex hned první noc a ani na jednu noc. Asi to spustil ten alkohol. Nevím. Když jsem do toho šla, tak jsem si říkala, že to bude jedna noc a dost. Jenže když jsme se pak s kolegou znovu potkali, tak jsme to nevydrželi a zase jsme se začali objímat, líbat, milovat.................. On od začátku ví, že jsem vdaná. Úplně jsme se do sebe zbláznili, začali jsme si volat, psát... Kolega mi píše, jak moc mě miluje, že se mnou chce být a žít...............
Tak moc jsem se zamilovala, že jsem se rozhodla, že se s manželem rozvedu. Jenže když jsme to s manželem začali rozebírat, tak to na mě všechno nějak padlo a najednou jsem si nedokázala představit, že se rozvedu a začnu někde jinde.
Problém je taky v tom, že kolega je o víc jak 4 roky mladší než já a bydlí 200 km ode mě. Nepřichází v úvahu, že by on šel do našeho regionu - kvůli práci - spíš já za ním. Jenže já si nedokážu představit, že bych prodala dům a šla za ním na sídliště do 2+kk, navíc do města, kde nikoho nemám a neznám. Prostě bych musela začít tam, kde jsem byla před 6 lety. Všechny známé a příbuzné mám taky kolem místa bydliště. Věkový rozdíl zmiňuji hlavně kvůli tomu, že já už bych v nejbližší době chtěla děti. Kolega má sice děti moc rád, ale pochybuju, že by je ve 26 chtěl. Pokud by se rozhodl mít je např. až ve 30, tak mě už bude 34!
No, a prostě se to táhne v duchu, že když jsem s kolegou, tak je mi s ním úžasně, chci s ním být, vím, že ho miluju, že mě vzrušuje, že se mi líbí. Když ale přijdu domů, kde na mě čeká manžel, který mě má rád, který je na mě hodný, se kterým mě pojí spousta krásných zážitků, tak vím, že se s ním nikdy nerozvedu. Navíc s manželem už jsme takový sladěný pár, a i když jsme se několikrát pohádali, tak nám to klape. S kolegou jen čekám, kdy mi pošle zamilovanou smsku.
Poraďte mi, co má dělat dál. Srdce mě táhne ke kolegovi, rozum k manželovi. Připadám si hrozně udržovat takhle dva vztahy najednou, ale ani jedno nedokážu ukončit. Připadám si, jako bych žila dva různé životy. Už jsem byla připravená říct kolegovi, že to radši skončíme včas, abychom do toho neinvestovali příliš energie a pak si zbytečně neublížili. Jenže když jsme se na to dostali, tak jsem to nedokázala. Jen jsem mu řekla, jaká je situace (že nemůžu jen tak všechno nechat na Moravě a jít za ním do bytu - ani nevím, kam bych dala všechny věci z obrovského domu - do bytu by se nevešly) a že pochopím, jestli to bude chtít ukončit. Jenže on mi řek, že to ukončit nechce, že mě má moc rád a že to necháme, jak se to dál vyvine. Pak jsme se začali líbat, mazlit ... Já ho prostě miluju a nedokážu to skončit.
Poraďte mi prosím, co dál, ale neodsuzujte mě. Sama vím, že moje chování je špatný.
Děkuju.
Není tady
hm.
Může se stát - kdo chce víc - nemá nic.
Není tady
Tak to asi nebude taková úžasná láska, když za ní nepůjdeš do 2+kk. 
On to taky může rozhodnout tvůj manžel, a jaká jsi byla.
Na jeho místě už bych tě poslala někam.
Upravil(a) majkafa (6. 11. 2011 14:37)

Poradim ti: Jdi za novym milencem, opust vsechno, co jsi s manzelem vybudovala...
Vsak co, behem deseti let postavis NOVY DUM, treba aj nejake to dite mezitim stihnes... No, a pak se uvidi... mozna si te ten novy manzel necha, nemo mozna potkas jineho, vzrusujiciho muze... 
Není tady

Pálí tě dobré bydlo, tak si zahráváš s ohněm. Nebudeš mít klid, dokud si nezkusíš dlouhodobě žít s kolegou v jeho podmínkách, abys sama mohla posoudit, který z nich je pro život lepší partner. Pokud kolegu opravdu miluješ, tak by neměl být problém opustit hmotné statky a manžela a začít s milovaným mužem jinde od nuly. V každém vztahu něco zíškáš a něco ztrácíš, nikdo nemá všechno. Poradit ti nemůžu. Záleží na tobě, co je pro tebe nejdůležitější a čemu dáš sama přednost.
Není tady
Rozhodnout by ses měla sama a co nejdříve. Kloním se k tomu, co napsala majka v první větě. Moje kamarádka se opravdu natvrdo zamilovala po 40 do O MNOHO mladšího muže , opustila vše a stihli i dítě(její třetí). Ta se opravdu ZAMILOVALA.
Upravil(a) Judyna (6. 11. 2011 15:09)
Není tady
majkafa napsal(a):
Tak to asi nebude taková úžasná láska, když za ní nepůjdeš do 2+kk.
On to taky může rozhodnout tvůj manžel, a jaká jsi byla.Na jeho místě už bych tě poslala někam.
přesně tak 
Není tady
Terko, mě nepřijdeš zamilovaná. to by ti fakt bylo jedno, co manžel, barák, kam půjdeš atd. to už bys byla pryč. tobě tahle situace vyhovuje, máš manžu, na kterýho je spoleh, klid, barák, zázemí, nemusíš nic měnit, žiješ, na co jsi zvyklá. a do toho vzrušení s milencem.
ty se budeš tak dlouho rozhoupávat co dál, až to bude tvůj muž, kdo tě vyrazí. já už bych to na jeho místě udělala.
Není tady
Srdce mě táhne ke kolegovi, rozum k manželovi.
Prd a vořech, milá Terezko... jako známej cynik to vidím takhle
Kvalitní shookání mě táhne ke kolegovi, hmotný statky k manželovi.
Není tady

tak me napadlo: Nudny manzel by mel odtahnout, pak by hmotne statky pritahly kvalitniho shookace, a vsecko by bylo OK. 
Není tady
Terez,
zamilovaná nejsi. Jen poblázněná kvalitním sexem. Ženský hned v sexu hledají lásku.
Jak psala Majka, kdybys ho fakt milovala, tak je ti jedno, kde budete bydlet, hlavně že tam budete spolu. Divím se manželovi, že tě ještě trpí. Vůbec se k němu nechováš s úctou.
Není tady

Nenech se mýlit lepším sexem, protože u většiny chlapů po nějaké době společného soužití následuje určitý pokles libida, a tím pádem i tebou zmiňovaná nižší frekvence. Chlapi nejlépe fungují s "novými" ženami. Je za tím "Coolidge efekt". Takový chlap se pak jeví o hodně lepší než současný partner, ale je to právě většinou jen kvůli tomuhle. Za nějaký čas bys byla tam kde teď, akorát asi bez baráku.
Není tady

Terko s kolegou tě spojuje jen to hezké..až přijdou všední dny a starosti, bude to stejné jako s manželem..ale taky to může být horší
Upravil(a) laminanonte (7. 11. 2011 13:59)
Není tady

Hm, asi je důležitý projít více vztahy, než člověk "zakotví". Aspoň pro většinu z nás. Člověk pak trošku pochopí ty mechanismy. Na začátku je všechno bomba a super a nej a to starý se jeví jako nuda, šeď, okoukání... Je tak snadný podlehnout tomu vzrušení, já to vím. Ale je asi dost důležitý nepodlehnout iluzi, že tohle je láska. Pokud kalkuluješ majetkem, složitostí přestěhování, atd... Myslím, že nejsi zamilovaná.
Není tady

Zamilovanost to není, jen dočasné poblouznění. Útěk ze stereotypu manželství. Jasně, že teď ti s kolegou přijde vše krásné, nové, bezstarostné... ale za pár let by situace byla obdobná jako s manželem. Zamilovaná nejsi, na to uvažuješ příliš materialisticky. Každopádně ať tak či tak, snaž se udělat rozhodný krok co nejdříve... zpočátku to bude sice hodně bolet (bolet ať už opustíš manžela, nebo kolegu), ale stará známá pravda říká, že čas je nejlepší lékař. A ono to tak skutečně je.
Pokud by ses přece jen rozhodla udělat za dosavadním životem tlustou čáru a začít od začátku s kolegou, určitě bych se nebála toho, že je mladší. Také mám o 6 let mladšího přítele, nikdy předtím jsem mladšího neměla a nemůžu si ho vynachválit. Je mu 25 a děti chce možná ještě víc než já. Je to prostě individuální a věk nehraje vůbec žádnou roli. A nikde přece není ani napsáno, že v 2+kk musíte zůstat navěky. Chce to mít jen pevnou vůli a jít si za tím co tě udělá šťastnou a spokojenou. Každý by měl být svému životu režisérem, ne jeho loutkou. Tak hodně štěstí 
Není tady
Terezko,
tahle situace je vyústěním několika věcí.
Zaprvé logicky sympatický neokoukaný člověk, který má taky zájem a možnosti o to, poznat Tě blíž v Tvojí situaci, kdy Tě nesvazuje starost o potomky, stárnoucí rodiče či nezaměstnanost a hypotéka, žárlivý puntičkářský manžel, který nepřipustí, abys vybočila z normální každodennosti...zkrátka máte oba podmínky k tomu, aby to nebylo jen první a poslední setkání.
Zadruhé v současné době to je zcela běžné, nemít dlouho děti a vystřídat víc partnerů. Jsou mobily, maily, žije se volněji, i manželské svazky jsou jaksi svobodnější, je normální, že žena nechá i doma muži miminko, když je mají, a jde se bavit sama....
Zatřetí s manželem jste již jeden druhému trošku okoukaní, navíc asi nejste nijak nevzhlední a jednoduší, máte majetek, vzdělání, práci, pěkný dům....něčeho jste dosáhli a něco asi znamenáte.....což činí příležitost potkávat stejně postavené lidi.....
Prostě kdybys měla doma dvě děti a potýkali jste se s problémy nezaměstnanosti atd, asi bys neměla tolik příležitostí a času a možností si někde něco začít. Jasně, spousta lidí si slíbila věrnost při svatbě atd, a spousta ji nedodržuje....ale je potřeba si sama v sobě ujasnit, co vlastně chci. Mohla bys být nevěrná a mlčet o tom, ale Ty tak žít asi nechceš. Chceš se rozhodnout a vědět, že ses rozhodla správně. Dopředu to Terezko nikdo nevíme. Budeš to muset risknout. Docela chápu, že váháš zahodit všechno, co jste vybudovali. Mít dobrou práci a kvalitně vybavený domov, to není záležitost půl roku. To není kalkulování, to znamená, že ještě umíš uvažovat rozumně. Není snadné se odstěhovat zcela jinam. Kde nikoho neznám. Kde ztratím všechny známé a svůj životní standard. Vyváží to ta nová láska...tohle všechno? Zkus poslouchat intuici. Pokud bys byla stoprocentně přesvědčená, že to chceš, jistě bys za tím šla cestou necestou. Je možné, že i přes dosaženou životní a společenskou úroveň nejsi v manželství šťastná a že by to jednou stejně skončilo. Ale jít za člověkem, který je zdaleka a je mladší, nevím. Možná, že ten pravý někde je a tenhle by byl jenom únikem a po čase nepříjemnou vzpomínkou, žes ulítla a nedostala možnost návratu. Protože jakmile to rozetneš a rozhodneš, třeba tam na tom dvoustém kilometru zůstaneš úplně sama....
Není tady

carlos napsal(a):
Nenech se mýlit lepším sexem, protože u většiny chlapů po nějaké době společného soužití následuje určitý pokles libida, a tím pádem i tebou zmiňovaná nižší frekvence. Chlapi nejlépe fungují s "novými" ženami. Je za tím "Coolidge efekt". Takový chlap se pak jeví o hodně lepší než současný partner, ale je to právě většinou jen kvůli tomuhle. Za nějaký čas bys byla tam kde teď, akorát asi bez baráku.
Naprostý souhlas 
Já bych neměnila, zůstala bych tam kde jsem si budovala se svým partnerem domov, představa začínat někde v novém městě, nové zaměstnání, přátelé....bylo by to na mně moc změn a stresu... se současným partnerem žádný vážný problém nemáš, tak proč měnit? jen kvůli zamilovanosti? sexu? všechno časem přejde... abys za pár let nelitovala...
Není tady
Mě přijde hlavně hnusné a slabošské, žes o tom už informovala svého muže. Kterého tou svou nerozhodností těžce trápíš.
Chápala bych, že se člověk zamiluje fatálně mimo manželství. Chápala bych, když se NEJPRVE sám v sobě rozhodne, co vlastně chce - zda manžela, nebo milence a podle toho se pak definitivně rozhodne a zařídí.
Chápala bych, když pak férově řekne tomu svému manželovi: Bohužel - stalo se, zamilovala jsem se jinde, nemůžu tomu poručit, chci být s ním, odpusť - musíme se rozvést. I toto je samozřejmě nesmírně bolestné pro něj, ale aspooň - jakž-takž férové.
Ale zmítat se ve dvou vztazích, a říct to i manželovi a nechávat ho tak v déletrvající vztahové nejistotě - to je zbabělé a slabošksé. Nemůžu si pomoct.
Proč by manžela neinformovala? Proč by měl srab řešit své problémy a vnitřní bouře sám, když to může hodit na partnera a tím si ulevit? 


Terko,nic neni vyloženě špatné ani dobré.Nenávidím já osobně věty začínající že SE něco tak má nebo SE to tak nemá.Kdo to určuje?!Jen my samy.
Sama jsem si podobným vztahem prošla,byť už i s dětmi a zrovna tak jako ty jsem nebyla z těch,které by za sebou honem pálily mosty,naopak jsem si byla vědoma jedné zásadní věci,i když přítel chtěl,abychom bydleli spolu, a to té,že v momentě,jak bych odešla z domu s přítelem,přišla bychom najednou o manžela i o milence.A o tohle jsem teda zájem neměla,byť milenec byl v posteli narozdíl od manžela fakt supr,byla tam ta chemie,fyzično a prostě všechno.
Jakmile ale začneš s milencem bydlet,už se to pozlátko může začít postupně vytrácet,začnete řešit praktické a provozní věci a budeš opět tam,kdes byla se svým mužem.
Dobře ti to psal Carlos a taky helenin příspěvek byl velmi trefný,leč pravdivý a zcela vystihující situaci.
Udělala si blbost,žes to hned za tepla vyklopila manželovi,nám ten vztah utajovný vydržel 6 let než se ucho utrhlo a až do smrti mám na co vzpomínat.A je taky fakt,že od té příhody se moje hormony už poněkud dost zklidnily a náš vztah s manželem je úplně někde jinde,než dřív-je mnohem lepší,i když v té posteli....Ale sex neberu jako prioritu vztahu.
A přiznám,že mezi 30ou a 40ou jsem byla sexem hodně posedlá,potřebovala jsem ho trochu jinak a v jiné míře,než se mi dostávalo tou ofic.cestou.
Tak přeji to správné rozhodnutí
Není tady

carlos napsal(a):
Nenech se mýlit lepším sexem, protože u většiny chlapů po nějaké době společného soužití následuje určitý pokles libida, a tím pádem i tebou zmiňovaná nižší frekvence. Chlapi nejlépe fungují s "novými" ženami. Je za tím "Coolidge efekt". Takový chlap se pak jeví o hodně lepší než současný partner, ale je to právě většinou jen kvůli tomuhle. Za nějaký čas bys byla tam kde teď, akorát asi bez baráku.
No však preto asi stále aj hľadajú nový model... a ktovie, či ho nehľadá aj Terkin mangel
... preto ten pokles frekvencie, libida... proste ich to už prirodzene ťahá oboch inam... 
Není tady

sandra napsal(a):
Terez,
zamilovaná nejsi. Jen poblázněná kvalitním sexem. Ženský hned v sexu hledají lásku.
Jak psala Majka, kdybys ho fakt milovala, tak je ti jedno, kde budete bydlet, hlavně že tam budete spolu. Divím se manželovi, že tě ještě trpí. Vůbec se k němu nechováš s úctou.
To tedy ano. Já vůbec nepochopím, proč jsi manželovi sdělovala, že máš milence, jaký jsi k tomu měla důvod a co sis od toho slibovala
Vypadá to, že si jsi stoprocentně jistá, že Tě manžel miluje, že Ti bude poníženě trpět schůzky s milencem a že bude "viset na hřebíčku" a trpělivě čekat, až Tě bouřlivý románek přestane bavit
To je natolik nestravitelná role jak pro muže tak pro ženu, že podváděného partnera po nějaké době přestane bavit hra na druhé housle, převezme iniciativu do vlastních rukou a začne řešit sám. Uvědom si, že děti nemáte a majetek lze velmi snadno rozdělit, takže žádné extra velké pouto mezi Tebou a manželem neexistuje a tudíž je vaše manželství velice snadno zrušitelné
A na to, že Tě manžel miluje a třese se strachy, aby Tě neztratil bych v Tvém případě mnoho nespoléhala: jednoho krásného dne může přijít bod zlomu, kdy Tvůj manžel bude mít prostě a jednoduše všeho dost
obzvlášť, vyskytne-li se v jeho okolí taky nějaká mladá, atraktivní, sotva dvacetiletá kolegyně a Tvůj muž si položí poctivou otázku - Proč já, hlupák, vlastně tak dlouho ty zálety svojí ženě trpím 
Terezo, Ty jsi neměla manželovi nic přiznávat a mlčet jako hrob, dokud si nebudeš super stoprocentně jistá, jak svoji situaci budeš řešit. Tvoje přiznání je zbraň, která se proti Tobě může jednoho krásného dne obrátit a možná budeš ještě trpce litovat, že jsi nemlčela.
Abys jednou nedopadla jako ta rybářova žena z pohádky, která tak dlouho chtěla všechno, až nakonec nezískala vůbec nic 
Není tady

Tvoje přiznání je zbraň, která se proti Tobě může jednoho krásného dne obrátit a možná budeš ještě trpce litovat, že jsi nemlčela.
Tereze podle mne šlo právě o tu zbraň...něco jako sebemrskačství!
Není tady

No, ženský, docela se do Terezky obouváte:dumbom:
Přijde mi ale taky jako pitomost to hned vytroubit manželovi, vlastně proč? Pomohlo Ti to? Jemu tedy určitě ne.
Nový koště dobře mete..tomu bych přirovnala vztah s přítelem, vždyť píšeš, že sex byl s manželem taky báječn-v počátcích, že až časem je to stereotyp..ale to je normální, udělala jsi ty něco proto, aby to tak nebylo? Jasně, že s novým partnerem je to lepší, jiný, nový, neokoukaný. Víš, jaá bych do toho novýho vztahu nešla-asi. Zvlášť, pokud Tvůj manžel je prima chlap. O tom novým toho moc nevíš, svýho znáš a můžeš mu věřit(myslím).
CHápu to, jak jsi vzplanula, znám to. Ale dej si chvíli času, vzpomeň si,jak to bylo mezi tebou a manželem ze začátku..určitě taky krásný.
Ale poradit si musíš sama, jak jinak. A držím palce pro dobrou volbu.
Není tady

Holky,
moc vám děkuju za rady a hlavně za pochopení.
Jinak já jsem samozřejmě manželovi o mé nevěře nic neřekla. Tak pitomá nejsem. My jsme mluvili pouze o rozvodu, ale jeho důvodem nebyla nevěra, ale hádky a neshody z poslední doby. Po té debatě o rozvodu a o tom, jak prodáme náš dům, který jsme tak dlouho budovali, se mi udělalo úplně špatně a prostě jsem to stopla a už jsme se o tom přestali bavit.
Vím, že jsem hrozná, ale já se s tím kolegou prostě rozejít nedokážu. Stačí mi ho slyšet v telefonu, vidět ho, objímat ho........... a prostě to nedokážu ukončit.
Všechno mi to přijde ale nefér jak k manželovi, kterého podvádím, tak ke kolegovi, kterému nemůžu nabídnout normální vztah, ale pouhé tajné se scházení.
Kiara napsal(a):
sandra napsal(a):
Terez,
zamilovaná nejsi. Jen poblázněná kvalitním sexem. Ženský hned v sexu hledají lásku.
Jak psala Majka, kdybys ho fakt milovala, tak je ti jedno, kde budete bydlet, hlavně že tam budete spolu. Divím se manželovi, že tě ještě trpí. Vůbec se k němu nechováš s úctou.To tedy ano. Já vůbec nepochopím, proč jsi manželovi sdělovala, že máš milence, jaký jsi k tomu měla důvod a co sis od toho slibovala
Vypadá to, že si jsi stoprocentně jistá, že Tě manžel miluje, že Ti bude poníženě trpět schůzky s milencem a že bude "viset na hřebíčku" a trpělivě čekat, až Tě bouřlivý románek přestane bavit
![]()
To je natolik nestravitelná role jak pro muže tak pro ženu, že podváděného partnera po nějaké době přestane bavit hra na druhé housle, převezme iniciativu do vlastních rukou a začne řešit sám. Uvědom si, že děti nemáte a majetek lze velmi snadno rozdělit, takže žádné extra velké pouto mezi Tebou a manželem neexistuje a tudíž je vaše manželství velice snadno zrušitelnéA na to, že Tě manžel miluje a třese se strachy, aby Tě neztratil bych v Tvém případě mnoho nespoléhala: jednoho krásného dne může přijít bod zlomu, kdy Tvůj manžel bude mít prostě a jednoduše všeho dost
obzvlášť, vyskytne-li se v jeho okolí taky nějaká mladá, atraktivní, sotva dvacetiletá kolegyně a Tvůj muž si položí poctivou otázku - Proč já, hlupák, vlastně tak dlouho ty zálety svojí ženě trpím
Terezo, Ty jsi neměla manželovi nic přiznávat a mlčet jako hrob, dokud si nebudeš super stoprocentně jistá, jak svoji situaci budeš řešit. Tvoje přiznání je zbraň, která se proti Tobě může jednoho krásného dne obrátit a možná budeš ještě trpce litovat, že jsi nemlčela.
Abys jednou nedopadla jako ta rybářova žena z pohádky, která tak dlouho chtěla všechno, až nakonec nezískala vůbec nic
Není tady