když se dívám na tvůj nick..jedno řešení mě napadá 

teď vážně..pokud máš jistotu a nevíš, jak s tím naložit, nezbývá nic jiného, než jí říct, že to víš

Tak s tím nickem mě to taky napadlo .
Ne teď vážně.Když jí řekneš že víš otevřeš pandořinu skříňku.Není cesty zpět.
Záleží o jakou nevěru šlo.Paralelní vztah-alkoholový úlet.Jestli jsi schopný to časem překousnout a odpustit jí. Nebo to v sobě vyhodnotíš tak,že už ten vztah za to nestojí a odejít. Nejdřív bych neříkala,ale vím jak strašné je vědět. Asi bych se z toho šla vyříkat nebo poradit k někomu kompetentnímu-poradce-psycholog...Vám chlapům ale tohle svěřováním moc nejde,co?. Mluvím ze své  zkušenosti, vypovídat se u někoho kdo do toho není zainteresovaný, mi pomohlo i když můj případ měl trochu jiný scénář.

sniper napsal(a):

Jak se mám zachovat, když vím že mi byla partnerka nevěrná, ona to neví ...je mi hrozně to držet v sobě..

a z čeho máš obavu? že to na ni jednou - ve vyhrocené situaci hodíš, nebo z toho, že když ona nabyde dojmu, že  "nic se neděje, je to v pohodě, on nic neví" , že se to může opakovat?

A jak to víš, že to víš? Resp. jsi si jist? Od koho to víš? PROČ to víš? A to PROČ není jenom kdo a z jakého důvodu, ale proč a zda to máš řešit (možná jo, když ses to dozvěděl, ale možná, že máš řešit něco ouplně jiného, jež se ti zjevuje zkrze toto - a nemusí to být esoterické - viz Othello, který kdyby se včas zarazil, rozkódoval by Jaga). Čili, napřed bych se ptala, proč vím to, co vím (o své panterce).