luccinko, důležité je - chce se mnou být? ANO nebo NE, nikoli PROČ.
Důvodů, proč s tebou nechce být, je moře - od nové známosti až po nějaký malér, do kterého tě nechce zatahovat a o kterém hlavně nechce mluvit. Takže i když by ses vyptávala (nebo vaši přátelé), stejně se zatím dozvíte jenom to, co bude chtít pustit.
Nezbývá ti, než jeho rozhodnutí přijmout... i když to teď bolí a ještě bolet bude. Ale zkus mu ještě naposled uvěřit, že přijde někdo, když ne lepší, tak aspoň jiný.

Ahoj Luci,

se mnou se kdysi můj ex taky rozešel tím, že mi přestal zvedat telefony, odpovídat na emaily, atd....
Po půl roce jsem se dozvěděla, že to bylo kvůli někomu jinému. V tu chvíli se mi strašně ulevilo.
Protože jsem taky pořád přemýšlela, proč to udělal...
Držím ti palce.
PS: máš se komu vypovídat?

Vachu napsal(a):

Lucko, tak jak to popisuješ to vážně vypadá, že do něčeho spadl a že tě prostě nechce s sebou stahovat dolů. A mohou to být asi v zásadě dvě věci. Dluhy (třeba se zapletl s nějakými ostrými hochy), anebo opravdu nějaká ta vážná nemoc. Neměj mu to za zlé...

Vachu, "neměj mu to za zlé"
...ono je dost těžké, nemít mu to za zlé, když ještě minulý víkend se oba dva snažili o dítě a pak najednou zmizí bez vysvětlení...

luccka78 napsal(a):

Děkuji za podporu. Vypovídat se mohu kamarádkám, ale nechápou taky, co se stalo. Jsem na něj pěkně naštvaná, kdybych aspoň znala důvod, bylo by to pro mě i možná lepší..
Jak mám teď věřit, že se to nebude u nějakýho dalšího kluka opakovat?

Lucko, a byli jste po jeho odchodu ještě nějak v kontaktu? Napsal ti třeba sms nebo zavolal?
Máte společné známe? Bydlíte ve stejném městě?
Tvoje naštvání naprosto chápu.

Tak skoro to samé momentálně řeším se svou nejlepší kamarádkou.Měla vždycky trochu přehnané nároky na chlapa.Aby byl romantický,hodný,ale ne zas moc,to už by byl spíš hloupý.Aby jí hýčkal a pomáhal,ale zase ne až moc,aby si zachoval chlapskou důstojnost,no prostě podle mě takový chlap neexistuje a ona ho našla...na internetu.Věkově akorát k ní,děti samostatné a odstěhované,vyřešená minulost.Bydlel sice v jiném městě,ale jednou byl on tady,potom ona tam.Zažívali nádherné chvíle,jezdili na výlety,povídali si,plánovali první společné vánoce,dokonce už prý měl pro ni i dárek.Když byla u něj,přichystal jí večer jak z románu.Vana,olejíčky,svíčky,hudba......Sms jí psal v básničkách....a najednou sms...potřebuji si vyčistit hlavu,nechci o tebe přijít lásko,ale je konec.Neměj mi to za zlé,mám tě rád,snad jednou zas....pokud budeš ještě chtít.Od té doby už nevzal telefon a neodpověděl ani na sms.Byli spolu zatím jen 8 měsíců,ale nic nenaznačovalo,že by s ní nebyl spokojený.
To jen abys věděla,že v tom nejsi sama.Já bych asi chtěla vědět co se stalo a klidně bych za těmi jeho příbuznými jela.Pokud je nemocný,pak měl nechat na tobě,jak se rozhodneš co bude dál,to není moc ohleduplné.Pokud udělal průšvih,tak taky.A pokud je to proto,že si našel jinou,tak se s tím smíříš raz dva a pomyslně mu můžeš plivnout do tváře,že za to nestál. Tak se drž.

luccka78 napsal(a):

Sandro, v kontaktu nejsme, bydlíme každý zvlášť - v opačných lokalitách města. Známi jeho příbuzné, ale nechce se mi za nimi utíkat a vyptávat. Stejně po tomto jeho podrazu by se nic nezměnilo. Seznámili jsme se na internetu, možná to byla chyba, ale teď už je to všechno jedno... Ale  při věku přes 30 let není moc běžných příležitostí se seznámit. Z práce (pracuji na směny) běží člověk na nákup, pak domů a zas práce, k rodičům,takže ten internet je někdy jediná spása, ale už nevěřím lidem.
Nevím, jak se s tím smířit, nedokážu se na nic soustředit, aspoň v práci musím trošku fungovat.. ale je to těžký.

jasný, však já neříkám, běhat za příbuznýma a vyzvídat....
Jen si myslím, jelikož jste ze stejného města, že se ten důvod pak stejně od někoho dozvíš...

luccka78 napsal(a):

Nemám chuť ho vidět, ani jet k příbuzným. Zapomněl si u mě nějaký věci, ale ozývat se mu nebudu. Důvod už nejspíš znám (aspoň co jsem se málo dozvěděla) - jeho bývalka (o pár let starší než já) se rozešla, tak to dali zase dohromady... No, aspoň, že nejsem těhotná, ale mám strach důvěřovat, seznamovat se jakkoli i přes internet. Cítím se podvedená a nevím, jak se z toho dostat. Odjela jsem i na chvíli pryč, ale nepomáhá to.. Nedokážu se smát, dost jsem zhubla, ale vím, že mi to za to nestojí... Beztak už na mě určitě zapomněl :|Jak se z toho dostat?

Aha, tak už důvod znáš
Luccko, buď ráda, že jste se rozešli takhle brzy...taky jsi mohla být těhotná a on by pelášil stejně za bývalkou.
A jestli jste se seznámili přes net nebo naživo, je celkem jedno...i chlap,kterýho znáš jako kamaráda dva roky a pak si s ním něco začneš, se může zachovat úplně stejně....Chce to prostě čas...držím palce!

luccka78 napsal(a):

Sandro, v kontaktu nejsme, bydlíme každý zvlášť - v opačných lokalitách města. Známi jeho příbuzné, ale nechce se mi za nimi utíkat a vyptávat. Stejně po tomto jeho podrazu by se nic nezměnilo. Seznámili jsme se na internetu, možná to byla chyba, ale teď už je to všechno jedno... Ale  při věku přes 30 let není moc běžných příležitostí se seznámit. Z práce (pracuji na směny) běží člověk na nákup, pak domů a zas práce, k rodičům,takže ten internet je někdy jediná spása, ale už nevěřím lidem.
Nevím, jak se s tím smířit, nedokážu se na nic soustředit, aspoň v práci musím trošku fungovat.. ale je to těžký.

teď nevěříš, protože je to všechno čerstvý, to zase přejde, neboj.

Jen si říkám, jestli jsem mohla udělat něco líp a zároveň lituju, že jsem s ním ztratila čas
Stejně je to nefér.. , mám strach, co když se mi to stane někdy znova...

Ve všem má pravdu Helena..nejspíš ženská s životními zkušenostmi. Bolí to, bolí..ale přebolí. A ženská po třicítce je v nejlepších letech, hlavně se nezavírej do sebe na deset knoflíků, život jde dál, nějaký čas to bude těžký,určitě, nejde hodit rok a půl za hlavu a ani by to nebylo správné, vždyť Vám bylo krásně.Prožij si svůj bol, zvedni se ze dna a potom,  jako usměvavá, sebevědomá ženská koukej kolem sebe..má život před sebou. Držím palce, aby to období bolu, přešlo co nejlépe.

Řekla bych,že tvé vnitřní JÁ ti radí dobře - nereagovat,neodepisovat.Máš strach že zůstaneš sama - já bych měla strach být zase s takovým člověkem,který se může kdykoli sbalit a vypařit se za jakoukoli sukní.To bych radši šla na tu jistotu být sama,to mivěř.

Ale jinak neklesej na mysli,slečna co chodí s mým synem už x.tým rokem a on je do ní zamilovaný furt až po uši,ta zas klidně pronáší tuhle větu: v moři je ryb přece dost.Tak se podle toho taky zaříď a máš to.A neboj,zase vyjde sluníčko:lyssna:

Rozhodla jsem se, že půjdu svoji cestou, protože bych už expříteli nedokázala věřit. Časem snad najdu přítele, který bude mít vyřešenou minulost atd. Teď se mně nikdo nechce hledat a ani nevím, kde.
Abysme obrátili stranu na něco pozitivního.. můžete mi napsat nějaké legrační zážitky ze seznámení ?