klídek, Zklamaná. Co se vrátit k tématu vlákna? Myslím, že takovéhle historky už tady moc nikoho nezajímají (včetně mne).

Daphné napsal(a):

klídek, Zklamaná. Co se vrátit k tématu vlákna? Myslím, že takovéhle historky už tady moc nikoho nezajímají (včetně mne).

ale to je zajímavé téma - kterak se překábatit a snažit se být inkognito - a morová rána přijde ze strany, odkud to ale vůbec nečekáš

já vím, že tebe to "nezajímá" ty bys to nejraději zametla pod koberec, ale hirondel to zajímá, i když píše, že ji to ale vůbec nezajímá.

je to i k tématu - věřit si...ty si asi moc nevěříš, viď? Tvá ne/víra v sebe sama ti prostě poradila - vem si jiný nick

Zklamaná napsal(a):

Daphné napsal(a):

klídek, Zklamaná. Co se vrátit k tématu vlákna? Myslím, že takovéhle historky už tady moc nikoho nezajímají (včetně mne).

ale to je zajímavé téma - kterak se překábatit a snažit se být inkognito - a morová rána přijde ze strany, odkud to ale vůbec nečekáš

já vím, že tebe to "nezajímá" ty bys to nejraději zametla pod koberec, ale hirondel to zajímá, i když píše, že ji to ale vůbec nezajímá.

je to i k tématu - věřit si...ty si asi moc nevěříš, viď? Tvá ne/víra v sebe sama ti prostě poradila - vem si jiný nick

Jak mala fakt jo. Uplne valim oci.

Chimana to už evidentně vzdala..

lupina montana napsal(a):

Axi napsal(a):

Hmm, jak ta temná část mužské duše je agresivní a barbarská, zdá se, že ta malá a temná část ženské duše potřbuje mít nad vším kontrolu.

Samozřejmě
jinak by jí vyhas oheň, děti sežral medvěd a prošvihla by uzrávající brusinky
Až na to, že není "malá".

Ber to jako obraz, mohl jsem třeba napsat soukromá, vývojově starší apod. Já se těmhle věcem nevysmívám, v evoluci určitě sloužily k přežití, ale když si stěžuju na temné stránky partnera a těm svým nejhorším věcem dávám sám průchod, tak se mi dycky děje tohle:

lupina montana napsal(a):

Jsem poslední týden nějaká neempatická

protože Káně, já jsem nepobrala tentokrát Srdénko..... Akorát, že mně je to fuk.
Přemítala jsem, jestli se mám zeptat ještě jednou, jak to bylo s těma procentama - a pak jsem zjistila, že mě to netankuje.

Nevím, co bych udělala před lety, když jsem byla ještě vdaná. Především bych nebyla s žádným jiným mužem, když bych žila s mým manželem. Pro mě byla důležitá věrnost. Snažila bych se řešit náš vzájemný vztah.

Teď jsem rozvedená a mám další životní zkušenosti. Teď bych se na tvém místě rozvedla a žila s novým přítelem. Nehrála bych to na dvě strany, necítila bych se psychicky dobře. Nemůžu souložit dlouhodobě se dvěma muži souběžně, cítím se pak špatně.
Vždy někomu nějakým způsobem ublížíš. O tom to přece není, že nechceš nikomu ublížit, to jsou jenom taková klišé. Otázkou je, co přesně znamená ublížit. A kdy ubližujeme a kdy už ne? To je na vnímání každého z nás a je to relativní. A taky se to může měnit s plynutím času. To, co se nyní jeví jako ublížení, se může v budoucnosti obrátit v dobrodiní a naopak.

Já bych s manželem, který se choval tak, jako ten tvůj, už nejspíš nebyla. Nepřijde mi úplně "čisté" od tebe zůstávat s manželem a odcházet, až když se objeví někdo, ke komu můžeš jít. Myslím, že ses měla rozvést už při nevěře tvého muže a žít nějakou dobu sama, aby ses v sobě srovnala. Psala jsem ti to už na začátku tohoto vlákna.

Upravil(a) majkafa (12. 4. 2012 11:01)

Chimana888 napsal(a):

Po delší době se zase ozývám a stejně jako na podzim, i tentokrát bych byla ráda za vaše názory...za ten půlrok se změnilo to, že jsem potkala muže, který je rozvedený, o pár let starší a má děti přibližně stejně staré jako já, které po rozvodu zůstaly s ním.Vídáme se v týdnu, o víkendech přijíždí manžel.S přítelem jsme spolu čtyři měsíce,je mi s ním moc krásně,je velmi inteligentní,citlivý,hodný,jeho žena si našla jiného muže a odešla od něj.Prostě jsem se zamilovala,v týdnu jsme spolu každý den...jenže mám hrozné výčitky svědomí,nikdy jsem manželovi nebyla nevěrná a teď se mi stalo to,s čím si nevím absolutně rady.Přítel by chtěl,abychom spolu byli pořád,i o víkendech,pořád mi projevuje lásku a zájem,říká,že našel něco,co už nedoufal,že ještě někdy potká,vím,že mě miluje..jenže já jsem vdaná,myslím,že čtyři měsíce je velmi krátká doba,vidím na něm,jak moc by se mnou chtěl být pořád...ale není lehké všechno hodit za hlavu, i když to mé manželství je takové jako je.Vůbec nevím,co mám dělat.Manžela mám pořád ráda,mám strach,co by bylo,kdyby se o příteli dozvěděl.Na jedné straně jsem šťastná,na druhé straně mě trápí výčitky svědomí,strach a nejistota.Zkoušela jsem to s přítelem ukončit,ale prostě to nejde.Moc vás prosím o radu,co byste dělaly na mém místě vy.Má tato situace vůbec nějaké řešení,nechci nikomu ublížit.

Nu, Chimano, tak tohle je asi ta poslední věc, která by mě na Tvém místě trápila

Jinak já bych Ti poradila jediné: jednej opatrně Čtyři měsíce jsou příliš krátká doba na to, abys za sebou pálila všechny mosty a já bych se definitivně rozhodla k nějakému počinu, až bych přítele trochu více poznala a známost by trvala delší dobu. Uvědom si také, že kdyby ses dala na přítele, dala by ses tím pádem také na dvě cizí děti, které má ve své péči a takové sžívání by sis musela dopředu ověřit, jestli by to vůbec fungovalo

Co se týče Tvého manželství, mám takový neblahý pocit, že tady už není CO zachraňovat - manžel Ti "dává" jen určitou částku na domácnost, nehospodaříte společně, domů si jezdí jen na víkend jako do penzionu. S manželem bych tedy do budoucna vůbec nepočítala, ale zároveň bych byla velmi opatrná a nového partnera bych ještě nějaký čas poznávala, než bych se rozmyslela, co vlastně bude dál.

A kdyby to náhodou prasklo, že někoho máš, nedělala bych ze sebe určitě poníženou, provinilou a přistiženou, ale manžela bych suše upozornila, že manželský slib věrnosti ctíš stejně důsledně, jako ho ctil on

katulinka napsal(a):

Dobrý den,všechny moc zdravím.Ano,jak si začít znova věřit?Před čtvrt rokem jsem manželovi našla mobil o kterém jsem ani neměla tušení a tam byly hodně choulostivé věci.Nicméně pořád tvrdí,že s tou druhou nikdy nic neměl...Nevěřím mu,nikdy neuvěřím a nikdy neodpustím at už to bylo jak bylo.Miluji ho a jen doufám,že časem se to trochu obrousí a ta ukrutná bolest a zklamání se třeba aspon trošku zmírní.Nejhorší je,že ta druhá je o dvacet let starší než já,mne bude 33,ona je hnusný dvoumetrový a kostnatý babochlap,a navíc jí přes natupírované vlasy prosvítá holá kůže.No hnus.Já,přesto,že jsem na mateřské,dbám na sebe jak jen můžu a seč mi síly stačí,slušná postava,hezké dlouhé vlasy,pěkné oblečení.Se sebou jsem spokojená a můj muž vždy říkal a říká doted,že hezčí ženu než jsem já neviděl a že mne miluje.Nechápu,proč to udělal,ale jak ho mám vytrestat,aby trpěl stejně jako já?Co mu mám vyvést,aby ho to také tak bolelo a aby dostal za vyučenou?Poradtě mi?Děkuji a všem přeji pevné nervy,hodně síly a klidu.Je to strašně těžké,ale snad se to dá zvládnout.Katka:grater:

tal tohle je nejlepší cesta do pekel. ver tomu, ze pomstou se ti neulevi, vetsinou to jeste zhorsi.

helena napsal(a):

jsem manželovi našla mobil
Jak se dá "najít" mobil?

Zoufalé ženy dělají zoufalé věci. Tak holt mu prohrábla osobní věci, protože se choval divně. Tady spousta žen odsuzuje projíždění mobilů partnera, ale když cítím, že se něco děje, miláček tvrdí, že je vše OK, tak se prostě přesvědčím. Není to úplně etické, ale aspoň vím, na čem jsem.

Aby to všechny chápaly,manžel má mobil který klidně nechá ležet jen tak,nikde ho neukrývá a normálně je mi na dosah.Nikdy bych mu ho nekontrolovala,ale v našem autě jsem našla druhý mobilní telefon a vůbec jsem netušila,že ho má.To byl takový šok,že jsem se podívala,co se tam píše a komu.Nikdy bych mu nemohla oplatit stejnou mincí,začít mu dělat naschvály,doufám,že pořád dokážu zůstat na určité úrovni,moc ho miluji,jen jsem chtěla,aby poznal jak to bolí,ta zrada,ponížení,je to prostě něco,s čím jsem v životě nikdy nepozbala.Žila jsem v krásném snu,byla jsem asi úplně debilní,když jsem si byla jista,že mne se tohle nikdy stát nemůže.Toť vše.Mám ho ráda,tak to snad dokážu rozdýchat i když už je to čtvrt roku.Doted je mi ale z toho zle.Děkuji za odpovědi.K.

Já to tu píšu  pořád, voni vlezou na všechno i na starou oplešatělou babku , hlavně že je povolná .
Onehdá mě přemlouval mladej kluk na chatu  kterej měl doma manželku před porodem , aby ke mně mohl přijet a jestli prý budu mít župánek a po ním nic ?

v našem autě jsem našla druhý mobilní telefon
Buď jsi ho "najít" měla, nebo je tvůj manžel totální píp...
Ostatně - co on na to?
Nikdy bych mu nemohla oplatit stejnou mincí,začít mu dělat naschvály
Ano? Není to trochu v rozporu s tvými otázkami "jak ho mám vytrestat,aby trpěl stejně jako já?Co mu mám vyvést,aby ho to také tak bolelo a aby dostal za vyučenou?"

A ještě taková drobnost - kdybych našla v autě neznámej mobil, první by mě napadlo, jestli si ho tam nezapomněl někdo, koho vezl - a to by bylo první, na co bych se ptala, namísto abych projela potencionálně cizí telefon. Asi jsem divná...

Upravil(a) helena (15. 5. 2013 14:18)