majkafa napsal(a):

Tulipánko, děkuji za vysvětlení a držím palce.
Jak už jsem psala v předchozím příspěvku, že se zamýšlím vlastně sama nad sebou, zemřel mi tento týden nečekaně můj oblíbený bratranec. Kdysi mezi 13 a 20 lety jsem ho milovala a kdoví, možná i on mě, strávili jsme spolu hodně hezkých chvil. Ale byli jsme příbuzní a nikdy jsme nemluvili o citech. V posledních letech, když zůstal sám a já taky, jsme byli spolu hodně v kontaktu a bylo to jako tenkrát, zase ta hluboká vzájemná blízkost a spřízněnost.
V úterý večer se díval na televizi a zemřel. Byl o 6 let starší, než já. Tak se s ním v duchu loučím a vím, že jestli o tom měl vědět, že jsem ho milovala, tak to určitě věděl. A že je tu stále se mnou, i když fyzicky odešel.
A tak je mi tak nějak smutno, ale jsem ráda, že jsem ho mohla znát a že patřil do mého života. Byl to muž, jakého bych si přála mít jako životního partnera.

Děkuji

Tuli - napíšu Ti Sz

Moje zkušenost je taková, že kinezka je příliš jemná metoda na to, aby "zadubenci" viděli IHNED nějaký pokrok. Žádný kineziolog totiž v první řadě nesáhne na ten nejbolestivější blok, ale postupuje systematicky v jakýchsi "širokých kruzích". Nesmírně záleží na jeho zkušenosti a také na trpělivosti klienta, protože čím víc bloků, tím víc sezení. Jedno dvě v žádním případě nestačí, je to práce na měsíce, možná i roky. Nu stejně jako u psychologa, znám lidi, ktečí chodí za psychologem roky a k tomu ještě zobou AD. Nevidím na tom nic špatného, je to volba každého z nás, kudy se vydají, aby nalezli svůj psychický klid a vyrovnanost.

Mně před mnoha lety kinezka pomohla a to výrazně, přesto, že jsem absolvovala jen tři sezení. Výrazně mi ulevila, postavila mně na nohy a otevřela mi nové možnosti. Měla jsem štěstí, protože moje kinezioložka byla opravdu třída, po třech setkáních mě "vykopla" se slovy: dál mě nepustíte, nebudeme plýtvat vašimi penězi a mým časem, najděte si někoho silnějšího, než jste Vy. Tehdy jsem ji ještě moc nechápala, ale dnes na ni s úctou vzpomínám. A řídím se stejnými pravidly jako ona - dokud se to hýbe kupředu, pracujem, když jsme došli na samu hranici společných možností, hybaj jinam

Dodám: teď jsem si tu paní našla na netu, dělá stále kinezku a určitě ji dělá ještě lépe než cca před 18ti lety, kdy pracovala se mnou Jsem moc ráda, že takovýhle lidé se neztrácejí.

Upravil(a) Pandorraa (31. 10. 2011 8:45)

Tulipánka napsal(a):

Duši,
s šéfem je to o hodně komplikovanější. Snad ani po mě nejede, ale to chování, ty podmínky ve firmě, stále naštvaná kolegyně, nevysvětlené úkoly, které samozřejmě udělám občas špatně a z toho průser, nadávání za blbosti, arogance, přehlížení, jsme pro něj roboti, kteří jen musí správně vykonávat práci a když jsem mu řekla o nemoci, že už prostě nemůžu, tak že ho to nezajímá
Ke konci roku mi končí smlouva, i kdybych měla jíst suché rohlíky, odcházím. Pokud bych si tohle nechala líbit, znamená to silnou neúctu k sobě sama. Ale právě to mě přivedlo k tomu, že si sebe začínám vážit

Ahoj Tuli, to mě moc mrzí, že máš takového šéfa, ale myslím si, že se určitě nejde lepší práce pro tebe než tato... Chytrá a šikovná holka jako ty se uživí vždycky!   Já mám slušného a hodného šéfa, ale štve mě tam ten nesmyslný systém, za který šéf nemůže, ale vymýšlejí ho "lidi" nad ním. Je to moc velký řetězec a dosti velký blázinec a frmol, ale snad to nějak zvládnu 
Také snesu hodně, ale kdyby se ke mě zachovali jako k onuci, budu taky muset odejít, nějaké zkušenosti jsem nasbírala, takže v podobné branži bych se určitě chytla 

Mám dotaz na Pandorru,je ta  kinezioložka,o které píšete z Prahy? Pokud ano mohla byste mi dát na ni odkaz? Já žádného kineziologa neznám,a tak hledám někoho, kdo má s nějakým kineziologem dobrou zkušenost.

Tulipánka napsal(a):

Šéf odešel

Pryč z kanceláře, nebo ho vyhodili z práce, a nebo odešel do věčných lovišť?

Tulipánka napsal(a):

Odešel z práce ze dne na den

Nakonec vse dobre dopadne,ani to clovek,uz neceka

Pan,
3denní práce

Tulipánka napsal(a):

Pan,
3denní práce

Prosím, můžeš být konkrétnější? Jako - jakou 3denní práci myslíš? Předem dík.

majkafa napsal(a):

Tulip, super.

Taky bych něco pracovního potřebovala. Zůstat, kde jsme. Nestěhovat celou firmu. Termín se blíží.

Děkuji
Majkafo, zpracuj si, co ti na tom vadí

Tulipánka napsal(a):

Blossom napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Pan,
3denní práce

Prosím, můžeš být konkrétnější? Jako - jakou 3denní práci myslíš? Předem dík.

Bloss,
já přijímám, co mi vadí a taky vzhledem k tomu, že to bylo hodně o sebevědomí, tak jsem se na papírek napsala všechny své dobré vlastnosti. A jen jsem zírala, často se na to dívám

To chceš říct, že třídenním díváním se na seznam Tvých dobrých vlastností jsi vypudila z  nesympatického šéfa?

Tak tomu principu nerozumím.....

Tulipánka napsal(a):

majkafa napsal(a):

Tulip, super.

Taky bych něco pracovního potřebovala. Zůstat, kde jsme. Nestěhovat celou firmu. Termín se blíží.

Děkuji
Majkafo, zpracuj si, co ti na tom vadí

Dík za radu, Tulip.
Přesně vím, co mi na tom vadí. Důvodem nechuti je částečně má lenost. Teď vylezu z vlaku a za cca 5 minut sedím ve své kanceláři. Pak budu muset cca půl hodinu jít do práce a z práce na vlak pěšky a poslední úsek do pořádného kopce. Za každého počasí. Nejméně půlku dní v týdnu, protože druhou pobývám pracovně na skoro druhém konci státu. Se vidím, jak s mým astmatem visím v tom kopci v půlce dlouhatánských schodů přes zábradlí a nemůžu dýchat. V zimě, ve neodklizeném sněhu, za deště, pak ještě kus parkem, kde je to za tmy ráno i večer o strach. Kanceláře na novém místě v suterénu v kopci, bez řádného denního světla. Málo místa, budeme tam namačkáni jako sardinky. Všude daleko.
Tak jsem si to tady hezky sepsala.

Možná tam taky působí to, že opravdu ani jediný člověk z firmy se tam nechce stěhovat. Možná o to víc něco (někdo) tlačí na to, že se tam prostě přestěhujeme.
Tak si pořídím do kapsy na noční tmy pepřák, říkám si, že každodenní trénink chůzí mi pomůže na astma, i když to už zdaleka není tak kritické, jako kdysi. A že od jara do podzimu to bude v brzkém ráně hezká procházka.

Upravil(a) majkafa (8. 11. 2011 18:13)