14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Stránky: 1 2
Ahoj holky, tentokrát prosím o radu pro svou kamarádku
Má 1,5 roku starou holčičku, která odmala trpěla na bolesti bříka a naučila se usínat jen v náručí (usne v kočárku, v autě nebo v hacce - prostě kdy to houpe, jinak ne). Večer je to obzvlá blbý, s manelem na střídačku nosí v náručí, dokud malá nezabere. Teď čekají druhé a potřebují malou naučit, aby usínala v postýlce - klidně s drením za ruku, podáváním dudlíka nebo cokoli, ale aby to bylo v postýlce a nemusela se s ní kamarádka tahat.
Jsou u trochu zoufalí a uchýlil by se klidně k nějaké drastičtějí metodě typu chodit tam kadých pět minut kontrolovat a uklidnit, ale z postýlky ji nezvedat, dokud neusne, jene malá se v postýlce postaví a tluče hlavičkou o prule, take je to docela i nebezpečný. Nemáte někdo nějaký nápad, co se vám osdvědčilo - co se dá zkusit, případně jak to udělat, aby si tam neublíila? Obalovali jste někdo třeba ty prule něčím, nebo jste dítě poutali tak, aby nemohlo vstát, prostě něco, co by jim pomohlo?
Díky
Jo zapoměla jsem říct, e postýlku s malou mají v lonici u sebe, jestli je to důleitý.
Není tady
Ronji, myslím e bez drastičtějího opatření to u nepůjde je u dost velká. Jestli to chtějí řeit drsněji, přes Estivila, můu ti poslat kníku od něj. Ale na mě je to moc drsný. Nechat dítě zvracet atd. to je na mě moc. Ale je pravda e u několikrát jsem byla tak zoufalá e jsem o tom i uvaovala.
Ale kadé dítě je jiné, Alia z naeho chlívku tak Dádu naučila spát snad během jednoho večera, bez jakýchkoli scén (taky by nenechala dítě nějak trápit), já jednou nechala Vojtu a řval hodinu a půl a vůbec nejevil známky nějakého uklidŇování, prostě stál v postýlce a hystericky řičel čím dál víc a já na to prostě neměla.
U nás se do roku a něco usínalo u prsa, pak jsem to chtěla změnit a začala jsem ho dávat do postýlky. Pak u je nejdůleitějí se rozhodnout a vydret. Začali jsme dělat ty samé věci v tu samou dobu, počínaje koupání čitěním zubů, stejné pohádky, písničky, broukání a pak jsem u něj seděla tak dlouho dokud neusnul. Prvních pár nocí i třeba dvě hodiny ne usnul. Asi první dva dny příerný řev, neustálé zvedání do sedu do stoje přetáčení atd. no hrozný. POkadé jsem ho jenom poloila, popř. ho rukou drela v poloze na boku aby se nemohl zvednout. Řekla jsem si e jednou prostě usnout musí a vydrela jsem. První dvě noci se budil co hodinu a řval jak tur, třeba dalí hodinu, pokadé jsem u něj seděla ne usnul, v noci u jsem nezpívala ani nic jiného, jen ho drela za ruku.
Musí to být pro ty děcka katastrofa tak dlouho povaovat něco za samozřejmý a najednou je vechno jinak, já prostě nedokázala odejít a nechat ho v tom plácat.
Ale po cca dvou dnech se to začalo zlepovat a asi po týdnu začal usínat úplně v pohodě třeba jetě při písničce
Postýlku mám taky v lonici a kdy se v noci vzbudil stačil prostrčit přes prule ruku a hned usnul.
Take jde jenom o to se rozhodnout a pak vydret. Zachovat klid ale neustoupit z toho co si stanoví. POkud by jí jednou nechali řvát a nevzali a druhou noc by povolili jen by jí ubliovali a udělali by si to stokrát horí. I jí. Doporučuju to udělat s velkým předstihem ne se narodí druhé, aby si to nespojila a nebyla jetě víc zmatená a případně miminu neubliovala. I tak je to pro ty děti maglajs
U nás to pak zhatila nemocnice, take teď usínáme spolu ve velké posteli v objetí
drím jim palce a to jde rychle. Pak si budou říkat e u to měli udělat dávno
Není tady
Ahojky, já osobně si myslím, e to bude moc těké spí nemoné z těsného kontaktu ji uplně odstřihnout..navrhovala bych jim - pokud to jde - postýlku přirazit k posteli dát do zvýené polohy a otevřít jejich posteli - v roce apůl u by mohla vědět, jak se z postele případně slejzá..a mít s ní těsný kontakt - dret za ruku, zpívat, číst pohádku, mazlit, dokud neusne...ale vydret a nezvedat. Je dobré, e začínají u teď před narozením druhého dítěte, neměla by ani náznakem cítit, e to je kvůli bříku a nsáledně miminku, jinak by byl problém...
tak drím palce, jednoduché to nebude - a funguje omýlané - zvládnou to, kdy budou DOOPRAVDY chtít..a budou pěvně rozhodnuti e chtějí změnu stůj co stůj..křik, pláč ani vydírání třískáním hlavou o prule apod..s nima nic neudělá
Není tady
gall - Jiříka sme měli ve velké posteli do 2 let a 10 měsíců - a pak - ze dne na den je u sebe a je moc spokojenej..bráku miluje a ve proběhlo v klidu... děti jsou miminka a prat ajen chvilku...
Není tady
Jo vdy jo, mě to nevadí e ho mám u sebe, naopak. Nedovedu si představit ten okamik kdy bude spát sám
Ale shodly jsme se na tom e nejdůleitějí je se rozhodnout. Pak je jedno jaký způsob stanoví, hlavně musí vydret.
Upravil(a) gall (7. 10. 2011 21:06)
Není tady
Ronji ted jsem to taky řeila uspavala jsem malou ne sice noeník ale musela jsem leet vedle ni v lonici dokud neusla a já ji mohla dát do postýlky ale poslední dobou usínala v 9 a později zake jsem s ní leela hodinu a víc a nemusím říkat e přes den nic neuděla a večer kdy malá spí a začínat ehlit po 9 a později a pak se učit do koly mě u zmahalo take jsem předevčírem zvolila taktiku dát do postýlky pustit cd s pohádkama a nechat zaplou malou lampičku (postýlku máme v lonici a lampičku jsem strčila pod postel aby to bylo tlumené) pořála jsem dobrou noc a la pryč no řev ukrutný po 20 minutách si peřinku nakumulovala pod sebe tak e vyskočila z postýlky natěsti mám postýlku hne vedle postele skočila teda do ní take v pohodě nakonec jsem ji opět uspala vedle sebe s hrozným vzlíkaním bylo to fakt srdcervoucí , včera jsem ale udělala to samé poloila do postýlky popřála dobrou noc zapla lampičku pustila cd a la pryč (dala jsem jen lehkou deku aby nemohla vyskočit z postýlky) dala jsem ji tam jetě panenku řvala 20 minut po té se napila čajičku který má v postýlce vdycky a uloila se a usla take před 8 u jsem opět měla klid a dneska 3 den jsem to samé udělala a ve proběhlo bez jediné ho zamrčení bez kepky slzy hrala si chvilku s panenkou a usla u před půl 8 nevím jestli to pomůe ale u mě to zabralo poradila mi to známa u nich to teda trvalo asi měsíc. Prý hlavně nechodit kdy dítě řve aby si nespojilo řev - maminka příjde samo asi kadý rodič odhadne hranici kdy u to opravdu nejde a za ditětem příjde nenechame ho přece poblinka a přidusit Tak přeju hodně pevné nervy kamaradce je to těky ale fakt to jde
Není tady
Holky díky moc za postřehy - ale jak vyřeit konkrétně to, e kdy ji nechají samotnou, začne se vztekat a mlátit hlavou do těch prulí? To ji tam přece nemůou nechat, ale zase kdy se tam vrátí, tak malá zjistí, e to funguje, e...
Není tady
Ronji a co naučit jí napřed usínat ve velké posteli s rodičema. Neztratí hned ten kontakt, ale nebude u toho mít to houpání. A postup je úplně stejný, jak holky psaly. Tím se zamezí tomu, aby si ubliovala. A pak u ten přechod do postýlky nebude tak náročný.¨
Není tady
Tak a jí tam samotnou nenechávají. Holt zezačátku tam budou sedět delí dobu, časem začne usínat dřív. U nás jsme se z počátečních dvou hodin dostali na 20 minut, to zas není tolik. Podle mě to musí být obrovský ok, jeden den jí uspávat na rukách, pěkně u mámy nebo táty a druhý den jí nechat samotnou v postýlce. Asi bych taky buila hlavou do čehokoli.
Peti já zase moc nedoporučuju nějaký mezičlánek, aby si zvykla na uspávání ve velké a pak jí učili usínat v postýlce, mě přijde e je to jen stres navíc pro to dítě.
Ale nejsem znalec, jen si to myslím
Není tady
PetraP napsal(a):
Ronji a co naučit jí napřed usínat ve velké posteli s rodičema. Neztratí hned ten kontakt, ale nebude u toho mít to houpání. A postup je úplně stejný, jak holky psaly. Tím se zamezí tomu, aby si ubliovala. A pak u ten přechod do postýlky nebude tak náročný.¨
Aj mňa napadlo toto. Ja ale nemôem do toho moc keca, lebo ja mám 8 ročnú slečnu, čo ma ete potrebuje pri zaspávaní. A do 2 rokov zaspávanie len na rukách, z toho pár mesiacov som sa s ňou hojdala na hojdacom kresle, lebo som ju nevládala u nosi a v tých 2 rokoch u jej to bolo nepohodlné, sama sa vypýtala si žahnú do naej postele, ale musela som ju dra za ruku.....aj tých zvyných 6 rokov máme problémy so spaním, buď spí s nami, alebo musím by pri nej, aby zaspala, no s miminom, čo treba tie uspáva na rukách to nie je bohviečo, tak ju nechám radej zaspa na gauči a prenáam (27kg ). Ja som s uspávaním naplno zlyhala, ale zase si hovorím, e to tak nebude naveky, ete budem so slzou v oku si ela, aby som ju drala za ruku v posteli a nie rozmýža na akej diskotéke je alebo u koho v posteli leí.
Není tady
Zrovna jsem tento týden taky řeila tento problém, ani ne z důvodu usínání (usíná zatím u kojení), ale z důvodu častého nočního buzení a vyadování si kojení.
Taky jsem ho nechala v pondělí půl hodiny řvát, xkrát jsem ho poloila, slovně konejila, hladila, věřila jsem, e kadou minutu musí usnout a po půlhodině jsem to psych. nevydrela já. Tak stralivě se zalykal, e mi to lámalo srdce. Ptala jsem se na to i sestry na RHB a ta mi říkala, e to nemám dělat, e to taky zkoueli u dcery a ta se jim pozvracela a posmolila.
Opravdu se netěím na ten okamik, kdy budu muset přistoupit na tuto razantní a pro mě drastickou metodu. Normálně mi jde mráz po zádech. Asi jsem moc citlivá. Ale kdy člověk musí dítě odnaučit, tak to musí vydret. Těko říct, jestli to ty děti nesou tak tragicky nebo jsou jen dobří herci a ví jak na nás.
Mě Tomáek usínal krásně a sám do doby, kdy se naučil lozit a stát, to je konečná, postaví se a chi chi chi.
Zkouím to s ním přes den, e ho po jídle dám do postýlky a nenakojím u ho a hladím ho, trochu přidruji, aby se netočil na čtyři a zpívám a vykládám pohádky. Někdy mu s úsměvem na tváři vyhrouji
Je to straná věda, jako celá výchova.
Upravil(a) Saďourek (8. 10. 2011 19:56)
Není tady
Najskôr som myslela, e dám súhlas s krtkou - prirazi postiežku k manelskej posteli, ale keďe čakajú diea, budú asi potrebova miesto pre postiežku bejbátka, jedine e by boli obkolesení postiežkami z oboch strán Take mi napadá da do postiežky a hladka kým nezaspí, keď sa postaví, zloi a stále dookola. Alebo jej u kúpi vežkú postež so zábranou, tam ju uspa a len sa vzdiali. Neviem ako majú rieenú spálňu a ako to plánujú po pôrode, či budú vetci v jednej izbe, alebo presunú slečnu do svojej izbičky. Bolo by fajn sa nad tým zamyslie u teraz a riei to v predstihu aby zase o pár mesiacov nepreúčali dievčatko na niečo iné, u toto bude zmena ako hrom.
Ja som Natáliu učila zaspa samu u dávno, poloi, prís a tak dokola, ale nijaký estvil a 5minútovky. Teraz som ju odstavila a kým zaspí tak som pri nej, aby to nebolo také kruté. Ale len večer, na obed zaspí sama.
Hlavné je sa odhodla, vedie prečo to robím a vytrva. Diea si zvykne. A ja si myslím, e v tomto veku u to ani to diea neberie tak, e "opustili maaaaaaaaa" , u má troku rozum, vie e mama je blízko keď sa jej ohlási a príde a plačom dáva najavo nespokojnos, nie a priori zúfalstvo z opustenia. Chce to citlivý ale dôrazný prístup ako vdy a pri vetkom čo sa detí týka
Není tady
Ronjí u nás fungovalo to, e jsem seděla u holek v pokojíčku a drela je za ruku... byly v té době o troku mladí ne holčička, o které píe... seděla jsem tam, drela je a třeba imrala na zádech nebo bříku... pár večerů bylo se řevem, ale vydrela jsem a ony si zvykly... v 1,5 roce jsme se stěhovaly - jeliko v té době začaly přelejzat postýlky, ly rovnou do "velkých" postelí... měla jsem strach, e budou chtít vylejzat, ale vůbec... ádný problém... jen se naučily, e usínaly při zpívání nebo říkání básniček... nevadilo mi to.. tak nějak jsem to brala, e jsem je přeci chtěla a za pár let co by člověk dal za to, e by stály o naí přítomnost.. :-))) no a jak se blíil nástup do kolky, musela jsem zruit i to zpívání... proběhlo to celkem v pohodě - zazpívala jsem 3 písničky, opusinkovala poimrala a la vedle... párkrát jsem se tam musela vrátit ( a to tedy musím do teď) ale usínají sami...
prostě já sama nejsem člověk, který by měl na to, nechat je vyřvat... a osvědčilo se mi, e tak nějak nechám holky do spousty věcí "dozrát" a neřeím je jen proto, e dle tabulek by to mělo být tak a tak nebo dle veobecného mínění by měly něco dělat tak a tak...
take za mě - v tuhle chvíli bych zkusila sedět u holčičky, zazpívat jí písničky (pokud to má ráda) a počkat a usne... třeba i tak trochu "otročina", ale prostě to takhle cítím...
Není tady
Ronjí já jsem u Davídka v roce aplikovala tady tolik nenáviděného dr. Estivilla, a to opravdu poctivě a do tří dnů spal jak miminko a spí dodnes. A vůbec to nebylo drastické (no u nás, první den čtvrt hodiny, druhý den čtyři minuty a dalí den niente, je mi jasné, e u někoho je to daleko, daleko horí). A dr. Estivill píe. I kdy si dítě ubliuje, je to jen proto, aby na sebe upozornilo a nikdy, nikdy si neublíí natolik, aby si způsobilo stranou bolest.
1,5 leté dítě u je podle mého veliké a bude daleko horí jej tohle naučit, ale myslím, e to asi jinak nepůjde. jako vyřvat ho tam a jít pryč to je fakt nesmysl, u bych zaváděla rituály stylem pohádky, písničky, hračku, se kterou bude chodit spinkat. My třeba chodíme s bagříkem a kladívkem.
Není tady
Asi fakt jedině vydret a kontrolovat, jestli si dítě neublíilo. Tohle je prostě kdo s koho.
Já u první dělala přesně to, e jsem chovala v náručí a tak jsem to dělala nakonec a do dvou let. V noci také nic příjemného. Dodnes uspávám večer v mé přítomnosti a postýlka je stále v lonici.
Myslím e by dítě nikdy nemělo v tom být samo, tedy nechat natvrdo vyřvat mi přijde docela necitlivé. Ale takový ten tzv. kontrolovaný pláč... mně se to zatím osvědčilo u i u miminka, po týdnu u chápe po večerním rituálu, co se po ní chce a je to ohromná úleva a já mám čas se věnovat té starí. Krásný postup je v kníce Čekáme děátko od Martina Gregory, je to citlivé a (zatím) funkční
Není tady
Holky moc děkuju za vae postřehy. Vechno jsem to kamarádce předala a snad to pomůe. Je to moje zlatíčko a je mi líto, e mají takovej problém.
U nás, díky Bohu, usínání zatím v pohodě. Kadá ve svém, občas podám dudlík, občas dokrmím, ale poloím je nespící a ony usnou samy. Ké by to vydrelo
Není tady
Ronji to vydrí. Jakmile kočky takhle umí usínat bez pomoci, tak to nezapomenou. Budou mírné obměny ve stylu písnička, pohádka, dret prstík, ale usínat se prostě naučily a hotovo
Není tady
PetraP napsal(a):
Ronji to vydrí. Jakmile kočky takhle umí usínat bez pomoci, tak to nezapomenou. Budou mírné obměny ve stylu písnička, pohádka, dret prstík, ale usínat se prostě naučily a hotovo
No nevím, my jsme to takhle měli pár měsíců a pak se to najednou neuvěřitelně zvrtlo a syn musel usínat se mnou ve velké posteli. A opravdu to nebylo tím, e bych vyměkla, prostě utíkal pryč.
Ale hlavně jsem chtěla napsat, e jsme měli i takový problém jako Ronji kamarádka. A myslím, e se nedá dělat nic, ne obalit pruslata a nechat dítě pár večerů se vztekat ne usne. Ale být tam s ním, nikdy jsem nepřistoupila na to, abych takhle malé dítko nechala večer samotné. Přijde mi to jako příli velký ok, zvlá kdy je zvyklé na těsný tělesný kontakt. Ale prostě ho nechat, a se vzteká, podat mu ruku, občas pohladit, hlavně být v klidu a dát najevo, e tam je maminka s ním Brzy to přejde
Není tady
Ronji, nevim jestli je to jeste aktualni, my takhle nosili Evu do 2 let a 4 mesicu (ja byla v te dobe v 7mym mesici )! A ze dne na den jsme to odbourali sundanim sprusli a vysvetlenim, ze ve velke postylce se uz usina sama a ne nosenim. Jen jsem ji zacala pri usinani hladit, ted teda kdyz mam Nelu, tak nehladim, ale jsem tam s ni nez usne, coz taky zacina byt komplikace, tak by me zajimalo jak odnaucit tohle.. Abych mohla poprat dobrou noc a odejit..
Není tady
Ahoj, s dvouletou Natálkou jsme nespali s manelem celé noci. Bylo to fakt na hraně, po nocích jsme se střídali, ve
dne chodil Vojta do práce, večer u jsem byla vdycky na dně jen z toho, e jde malá do postýlky. Pomohla nám usínací
metoda na minuty, asi nejlíp je popsaná tady: http://www.erada.cz/?p=155 Musí se vydret a nevzdat to. První dvě noci jsme museli i převlékat postýlku. Drím vám palce!
Není tady
Ja jsem uspavala tak,ze jsem si sla s nima lehnout,az usnuli ja odesla.
Není tady
Moje dcera se taky v určitým věku rozhodla, e děti dá do psstýlky a zkouela zhora uvedenou metodu .
Nakonec to vzdala a s dětma spí dodnes , myslím e vnouček plynule přejde v 17 letech ke slečně v posteli , protoe si neumím představit , jak ho ze svý postele dostane .
Ale pro psychiku dětí je nejlepí bejt v bezpečí u maminky.
Není tady
Stránky: 1 2