14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Ronja napsal(a):
Jo Ditu to moc neporadím, sama mám taky věčně hlavu někde v oblacích a denní podrunosti nějak jdou mimo mě.
Co mi hodně pomohlo co se týká domácnosti (Aprill potvrdí) je systém Fly Lady. Kadou práci v domácnosti tak mám pravidelně rozvrenou a nestane se mi, e bych čtrnáct dní odkládala mytí podlahy v koupelně. Chce to ale disciplínu a kadej den ty denní úkoly fakt udělat. Mě se tím ulevilo v tom, e nemusím sloitě vymýlet, co je který den potřeba udělat, ale prostě vím, je pondělí - myje se podlaha a hotovo.
Dalí věc, která mi celkovou organizaci hodně ulehčuje, je jednoduchý trik: kadé ráno si sesumíruju, co bych ten den měla udělat (větinou jen v hlavě, ale někdy i na papír) a začnu tím nejdůleitějím. Zní to banálně, ale straně to pomáhá. Důleité věci (třeba pracovní, faktury, online platby atd.) tak neodkládám, odloím třeba zaití dírky na kalhotech, které počká. Jindy bych se třeba vrhla na to ití a kdy bych měla zaito, na platby bych si ani nevzpomněla a mazala bych nesystematicky dělat zase něco jinýho.
Take tohle jsou dvě věci, který mě drí při ivotě a domácnost v pořádku. Neříkám, e je to ideální, ale ije se mi teda mnohem líp ne předtím
musím souhlasit!
Není tady
Mně systém kalendář a k tomu poznámkový blok funguje téměř stoprocentně.
I v práci mám v kalendáři důleité úkoly a schůzky, něco zdůrazněno zvýrazňovači, třeba účasti na poradách týdny dopředu, to mi přijde normální. Kdy někdo volá a chce si domluvit schůzku třeba za dva týdny, podívám se do kalendáře, jestli mám ten den a hodinu volno a hnedka se domluvíme a já si dalí schůzku zapíu do kalendáře.
Taky pracovní termínované úkoly, kterých mám v podstatě denně poehnaně. Nejdříve udělám ty, co nelze odloit, pak ty méně důleité atd.
I na pochůzku do města, a pracovní nebo soukromou či kombinovanou, kdy toho mám moc, si na papír napíu itinerář pochůzky, abych na nic nezapomněla.
iju v klidu, bez stresu a jen výjimečně něco provihnu.
Tak to já jsem asi v tomhle hodné bohémská, dělám jen to, co se mi chce a kdy se mi chce, nemám ádný pravidelný činnosti, jakoe v sobotu se uklízí a pere, v neděli se pečou buchty a tak podobně. uklízím, kdy mám pocit, e je potřeba uklidit a chce se mi, peru i ve středu, kdy mám v koi stejnou barvu do pračky a něco z toho chci mít čistý na sebe.
Dřív jsem měla takovou tu eleznou pravidelnost, ale z nutnosti, ale vechno na poslední chvilku, prostě za minutu dvanáct, dnes u ne, dnes tak tři hodiny po dvanácté Jediný, co dělám pravidelně, e chodím denně do práce. Jinak dělám vechno nepravidelně, nárazově, podle potřeby a svého chtění a chuti či nechuti tu konkrétní činnost dělat. Klidně budu ůrovat domácnost ve čtyři ráno, vařit o půlnoci a válet se v poledne.
No jo, pak se divím, po kom ty moje děti to bohémství mají v krvi. Ani nevím, po kom to mám já, moje babička měla pravidelnost v krvi, moje maminka ne tolik, ale rozhodně jí má dost. Já ne.
Klidně budu týden neuklízet nic, pak na to vlítnu a za dopoledne vypulíruju celej byt, do mrtě.
Jsem prokrastinatik, ale odjakiva.
Není tady
Jo, jinak důleitý věci si pamatuju, mám celkem dobře fungující software nedůleitý mau.
Není tady
Tak já si do kalendáře zapisuju akorát doktory, kadeřnici, kolení a velijaké nepravidelné akce a tak... narozeniny ne, to mám v hlavě. Jinak mám na komodě pěkný proutěný hranatý koík, barevně sladěný s nábytkem, tam dávám věci k vyřízení, sloenky, korespondenci, vzkazy a poznámky a tak., mám to tak na očích a neválí se to kde nemá... a hlavně kontroluju a likviduju průběně, aby se to nehromadilo.
S tím pitím - pokud si ho postavím na stůl, tak upíjím, pokud ne, tak zjistím večer, e jsem pila akorát tak kafe... ... ale taky to nepřeháním, nejsem kačena, nějaký litr za den mi stačí, pokud nejsou vedra...
Není tady
Mně se zhorila pamě před 5 lety po antidepresivech.
Ale přesto si pamatuji daleko víc, ne běný člověk. I mi to pomáhá hodně v mé práci. Ale na mém postu je toho opravdu hodně, schůzek, jednání atd. A nějak jsem si nezvykla na elektroniku, databanku, upozornění na mobilu nebo ná pracovní potovní, schůzkový a poznámkový systém. To by mi stejně kadou chvíli cosi pípalo a ruilo mě, kalendář a blok jsou tií společníci.
Hm, taky musím říct, e mám ráda systematický nepřehled, nesnáím vyrovnaný papíry a absolutní přehled, to by mě zabilo. Nemám ráda pínu, co nemám ráda, přímo nesnáím pínu, ale nesnáím absolutní pořádek. Klíče mají svoje místo - kam je poloím, tam automaticky druhej den sáhnu. Nevím, po kom jsem. Po mamince ne, ta má vechno srovnaný, vechno má u ní svoje daný místo, u mě jak co. Jestli mám rodný listy jednou ve třetím a podruhý v pátým uplíku, to neřeím, vím, e jsou prostě v jednom z těch uplíků. Asi to tak není dobře, ale mně to vyhovuje.
Občas něco nemůu najít, ale to se mi stává zřídka. větinou nenajdu to, co vědomě vyhodím, jako nedůleitou věc vymau a pak to někdy náhodou potřebuju. Někdy dostanu záchvat pořádkumilovnosti, vechno vytřídím, porovnám, starý dokumenty skartuju, vechno uloím na přesný místo pak to zase přemístím tak, jak mi to vyhovuje
Není tady
Modroočko - závidím TI
Já prostě ty základní věci musím mít pravidelnost, jinak jsem líná a neudělám nic.
Ale např. mytí oken,vyklízení pajzky,skříní a tak - to dělám, kdy svítí sluníčko a mám chut něco dělat. To pak dřu třeba celý den.
Není tady
Já mám pamě jako slon, dost lidí mi to vytýká, e si pamatuju zbytečně moc. Ono je to tím, e si pamatuju i to, co by jiní byli rádi, abych zapomněla. BM mi vyčítal, e kdybych si míň pamatovala, mohlo to u nás dopadnout jinak taková blbost, Bubák mi to taky vytkl, e si moc pamatuju a e to není dobrý. No jo, mám asi velkou paměovou kapacitu.
Není tady
No o těch klíčích mi ani nemluv. Já je pořád hledám, a kdy jsem přesvědčená,e jsem je dala na to místo,kam patří, a nejsou tam. A pokom jsou moje děti. No po mě. Taky je furt hledaj.
Rodný listy a doklady - to mám ve větí krabici a odkládám tam dalí a dalí věci. Pak jednou za čas třídím (ale to mě nebaví)
Není tady
Modroočko - a netrénuje pexeso? Já jsem zjistila, co mám Marky a jedu znova čtení pohádek,básničky,to pexeso, e mám pamět lepí.
Není tady
já si pamatuji spousty let dozadu, i střední kolu, vejku, spoustu ze základny, i na datumy a jaký den v týdnu to byl, vůně, pocity, události... Jednání, kdo co řekl, kdy to bylo, jak jsme řeili zapeklitosti v účtu, co jsem dělala ve volnu, ...
Ale u to není a takový, jako před těmi antidepresivy. Ale pořád je to nadprůměrné, a bych někdy na spoustu věcí taky raději zapomněla. Hlavně těch nehezkých.
dusička napsal(a):
Modroočko - a netrénuje pexeso? Já jsem zjistila, co mám Marky a jedu znova čtení pohádek,básničky,to pexeso, e mám pamět lepí.
Duí, netrénuju. Mně trénuje pamě běnej ivot. Pamatuju si to, co potřebuju, asi si toho ale potřebuju pamatovat hodně. Jednou jsem dostala BM, v nějakým soutěním pořadu byla otázka na německýho oceláře za dob války, jen tak jsem řekla Krupp, BM se divil, e to není moný, a e jestli mám pravdu, hluboce se mi ukloní a jak se klaněl, kdysi jsem četla, kníku Eva a Templář, tak o tom byla zmínka. Kníku u nemám, koda, ale mě utkví v paměti i takový "maličkosti". Dodnes si pamatuju rodný číslo BM, z paměti, tuhle někdo chtěl IČO naí firmy, taky jsem ho vysypala jen tak.
Není tady
A e si člověk pamatuje nebo e se mu vynoří i pocity u toho. Zajímavý je,e si třeba moje mamka pamatuje,co jsem kdy řekla, kdysi,a pamatuje si jiný věci ne já (maličkosti třeba kdy byli kluci malí,já holka) a tak.
Majkafo - ale postupem času, jak se říká, čas léčí, u ty nehezké věci, tak stralivě nehezky nevypadaj,jako kdy je to čerstvá rána.
Není tady
mam svuj kreativni system. Zadny srovnany veci, to u me nikdo nezna.
Nemohu rovnat poradkovat, uz pak nic nenajdu. Mam psychicky problem s lidmi, co maji vse srovnane do kominku. Nedokazu to. Nehodlam se v tomhke podrizovat, jsem jako veverka- shromazduji. Hromadim.
A
na druhou stranu si nemusim porizovat to co dela nektere domacnosti domacnostii. A vubec by me nenapadlo, mit system v domacnosti. Ta ma slouzit me. Prace delam, jen kdyz mam chut a zcela nahodile.
vyjimecne je vareni a prani. Ale to jsem mohla jen dvakrat za mesic, takze taky nic moc. Zadna disciplina.
Není tady
Mně nepřijde zvlátní, e si pamatuji rodné číslo BM. Asi ho nikdy nezapomenu. Pamatuji si čísla studijích kruhů na vejce, abecední seznam áků mých tříd na základce, na střední kole, vech v oboru na vejce, bylo nás 60,... IČ vech naich firem, čísla bankovních účtů, máme jich asi tak 40, ... atd. etří mi to čas, nemusím hledat, kdy něco vyplňuji.
Modroočko - tak to se dobrá
Jo já si taky pamatuju čísla (rodné čísly dětí i manela) čísla účtu a hodně čísel mobilů. Ale co mi dělá problém - vzpomenout na jména,kdy znám jen někoho od vidění. Jako třeba v práci, budu si pamatovat člověka číslo píchačky, ale ne jeho jméno
Není tady
majkafa napsal(a):
já si pamatuji spousty let dozadu, i střední kolu, vejku, spoustu ze základny, i na datumy a jaký den v týdnu to byl, vůně, pocity, události... Jednání, kdo co řekl, kdy to bylo, jak jsme řeili zapeklitosti v účtu, co jsem dělala ve volnu, ...
Ale u to není a takový, jako před těmi antidepresivy. Ale pořád je to nadprůměrné, a bych někdy na spoustu věcí taky raději zapomněla. Hlavně těch nehezkých.
No tak mi vysvetli, proc jsi behem kratke doby zapomela na CO jsi reagovala, kdyz si mi psala zpravu o tom, ze jako zijici v cizine se nemam co vyjadrovat k ceskym zalezitostem v ceskem state.
Slusne jsem se te optala, o co prosim slo. No a ty jsi docela drsne a nechutne odpovedela, ze prej si prispevky vubec nepamatujes. Co si to jako dovoluju te otravovat. (Presto, ze te tenhle zaujal a donutil k napsani zpravy).
To jen naokraj.
Není tady
sahleb, ale kadý to můeme mít jinak.
Mně má domácnost slouí právě tím, e ve je na místě, nemusím nic hledat, kdy to vyndám, vrátím to zpět na místo. Mně přijde sloitějí dát to někam jinak.
Mám v domácnosti věci tam, kde se pouívají, ve při ruce, ve v pořádku. Jsem ráda, e mi má domácnost slouí.
Vůbec by mě nenapadlo mít v domácnosti nesystém. Domácnost mi má slouit a ne být v ní nepořádek a furt něco hledat.
Jak různé můou být pohledy.
Mě fascinovalo, kdy jsem přijela na návtěvu k budoucím tchánovcům, v kredenci byly pastelky, v knihovně byly léky, ... prostě věci byly jinde, ne kde se pouívají, nebyly tam, kde jsou zapotřebí.
majkafa napsal(a):
Mně nepřijde zvlátní, e si pamatuji rodné číslo BM. Asi ho nikdy nezapomenu. Pamatuji si čísla studijích kruhů na vejce, abecední seznam áků mých tříd na základce, na střední kole, vech v oboru na vejce, bylo nás 60,... IČ vech naich firem, čísla bankovních účtů, máme jich asi tak 40, ... atd. etří mi to čas, nemusím hledat, kdy něco vyplňuji.
já si pamatuju jména téměř vech svých klientů (za posledních cca 11 let), včetně jejich dětí , u některých si pamatuju i datum narození, kde vude bydleli a co doma měli . někdy mám pocit, e v práci slouím jako chodí kronika . větina těchto informací je mi u naprd.
Není tady
majkafa napsal(a):
sahleb, ale kadý to můeme mít jinak.
Mně má domácnost slouí právě tím, e ve je na místě, nemusím nic hledat, kdy to vyndám, vrátím to zpět na místo. Mně přijde sloitějí dát to někam jinak.
Mám v domácnosti věci tam, kde se pouívají, ve při ruce, ve v pořádku. Jsem ráda, e mi má domácnost slouí.
Vůbec by mě nenapadlo mít v domácnosti nesystém. Domácnost mi má slouit a ne být v ní nepořádek a furt něco hledat.
Jak různé můou být pohledy.
Mě fascinovalo, kdy jsem přijela na návtěvu k budoucím tchánovcům, v kredenci byly pastelky, v knihovně byly léky, ... prostě věci byly jinde, ne kde se pouívají, nebyly tam, kde jsou zapotřebí.
Majko, ty věci byly tam, kde jsou zapotřebí, ale u nich, u tebe jsou zapotřebí jinde. Prostě jim to tak vyhovovalo, no a vo tom to je
Není tady
majkafa napsal(a):
sahleb, ale kadý to můeme mít jinak.
Mně má domácnost slouí právě tím, e ve je na místě, nemusím nic hledat, kdy to vyndám, vrátím to zpět na místo. Mně přijde sloitějí dát to někam jinak.
Mám v domácnosti věci tam, kde se pouívají, ve při ruce, ve v pořádku. Jsem ráda, e mi má domácnost slouí.
Vůbec by mě nenapadlo mít v domácnosti nesystém. Domácnost mi má slouit a ne být v ní nepořádek a furt něco hledat.
Jak různé můou být pohledy.
Mě fascinovalo, kdy jsem přijela na návtěvu k budoucím tchánovcům, v kredenci byly pastelky, v knihovně byly léky, ... prostě věci byly jinde, ne kde se pouívají, nebyly tam, kde jsou zapotřebí.
není důleité kde věci jsou, ale jestli dotyčný ví kde je má hledat
Není tady
sahleb, já si nepamatuji úplně vechno.
Jsi na mě nabrouená, nedovede si v sobě srovnat věci, co tě rozčílily, ani po letech, ale já za to fakt nemůu. Za to si můe sama.
Vím, e jsme něco řeili a e tys psala nesmysly, protoe v tomto státě neije. Tak jsem tě na to upozornila. Ale co to přesně bylo, to nevím, nebylo to pro mě důleité.
Má asi těký ivot, kdy si léta nese v sobě takové nesmyslné pocity ublíenosti, dokonce kvůli virtuálu. Co pak dělá v reálu?
Vímám si, e mě napadá, ale je mi to jedno. Mě se dotkne jenom to, čemu to sama dovolím. Virtuální sahleb a její výpady se mě nedotýkají.
Btw jsi mimo téma. A já teď bohuel taky.
Jo, a určitě jsem ti nenapsala - cituji tě - co si mě jako dovoluje otravovat. Toto není můj styl.
Já bych nepouila slovo dovoluje ani otravovat.
Upravil(a) majkafa (6. 10. 2011 21:58)
aprill napsal(a):
není důleité kde věci jsou, ale jestli dotyčný ví kde je má hledat
To je pravda. Ale horí je, kdy to ten dotyčný neví.
Majkafo - můu Ti něco napsat?
Ví, jak jsem psala,e podle písmenek moná poznám,jestli je člověk v pohodě, smutnej, podráděnej.
Ví, ted mi přijde v pohodě, taková bezstarostná, příjemné psaní,prostě fajn. ádný smutek jako před měsícem? To je fajn,e ti je fajn.
Není tady