Marcio, my nemůžeme dostatečně posoudit, jestli je chování Tvého manžela normální nebo zvláštní. Už s ohledem na to, že Tvůj manžel je cizinec a ke své manželce se chová zřejmě v souladu s mravy, panujícími v jeho vlasti.

A protože jsme z Tebe až doteď nedostali, v jaké zemi že to vlastně žiješ a já usuzuji, že Evropa to určitě není nemůžu určit, jestli se k Tobě Tvůj muž chová nevhodně, nebo jestli je v té zemi takové chování manželů k manželkám zažitou normou a on se zkrátka k Tobě chová tak, jak je odmalička vychován a jak to vidí všude kolem sebe.

Důležité je to, jak váš vztah vidíš Ty a jestli v něm chceš nebo nechceš i nadále setrvat, toť vše. Nemůžeme se přece vyjadřovat k chování neznámého muže, pocházejícího z neznámé země, kde panují nám neznámé rodinné zvyky a nám neznámé mezilidské vztahy

Upravil(a) Kiara (3. 10. 2011 18:22)

eremuruss napsal(a):

No,me nekdo vzbudit v noci,kdyz spim tak bych vrazdila....

Er, u Tveho prispevku jsem se spise zamyslela nad Tvym mottem co mas dole pod zpravou. To je asi presne muj pripad.

No vsak prave proto PPavlaa. Taky si rikam, ze mi asi facka nestaci, ze bych nejspis porebovala ranu a to poradnou abych se konecne vzpamatovala. Nechapu proc jsem na neho tolik citove vazana, za to vse jak se ke mne chova. Je k tomu nejake vysvetleni? Proc?

Asi proto, ze mne pak za urcitou dobu zese zacne oblbovat sladkyma recickama, jak mne ma rad, ze je blbec, ze se tak chova, at mu to odpustim, atp. A ja jsem mu na to vzdy skocila, stacila uplna drobnost a uz mne mnel zase tam kde chtel. Vis, ono je to tezke, uz jen z toho duvodu, ze mame deti. Postupne k tomu dochazim, jen bych potrebovala jeste nejaky navod jak se co nejrychleji od chlapa odpoutat a zapomenout na neho. A zit jen sama pro sebe a pro sve deti.

haiel napsal(a):

Marcia, to co popisuješ, je manipulátor jak vyšitý. Nezmění se, takže buď se s tím  smíříš nebo zdrhneš. Schválně píšu zdrhneš, odejít se ti totiž nepodaří - tedy odejít ve smyslu tom, že by manžel o tvém odchodu byl předem zpraven. Zviklal by tě, na to vem jed.  On ví, jak na tebe, dle toho, co už jsi všechno napsala, si tě vždycky dokáže zkrotit podle svýho a vyhrál by i v tomhle případě. Jestli chceš s tím opravdu skoncovat, tak on nesmí být o tvém záměru informován.

Draku,však ona ví....všechno...jen ona musí začít jednat...jak dlouho už tu píše?...já nevím,jsem tu půl roku...to je beznaděj,ach jo

Já vím, Rybko, dost možná, že Marcia nevědomky čeká na nějaký impuls, který se v jejím životě objeví a k tomu rozhodnutí jí dopomůže. Váhá kvůli dětem, docela ji chápu.  Taky se může stát, že už ji to samotné dlouhatánské rozhodování jednoho dne naštve a ona do toho práskne dřív, než by se dalo dnes předpokládat.

Revliba napsal(a):

.............
No jo,kvůli dětem....to je právě ten největší paradox...jak to všechno poberou s sebou dál...přeci tak to v životě funguje,takhle muž a žena běžně žijí...mamka to dělá tak a taťka tak,budeme pokračovat...tak je to správné...

Ze svýho vlastního pozorování i ze zkušenosti bych nemohla potvrdit, že děti mají vždycky tendenci kopírovat vzorce od rodičů. Často mají snahu se chovat úplně jinak, právě proto, že viděly, co je doma špatně. Já například úplně improvizuju a spousta mých známých taky.  A to byli moji rodiče ukázková šťastná dvojka. Přesto jsem cítila, že by mi jejich způsoby neseděly.
Myslím, že ať se Marcia zachová jakkoliv, děti se jednoho dne stejně zařídí podle svýho...a důvody k tomu budou mít jakýkoliv, možná každé dítě jinej, protože to svý dětství prožívá každý jinak...kdo ví... Já jsem chtěla vyjádřit, že ji chápu v tom, že je pro ni těžký takhle jim zasáhnout do života... ona to jednoho dne udělá...a ty děti to jednoho dne i pochopí, ale do tý doby může přijít pár těžkých chvil.

Upravil(a) haiel (3. 10. 2011 23:37)

No, Marcio, ono ti to hlava nebere protože uvažuješ českým selským rozumem.... ale žiješ s někým, kdo používá jiný - dosaď si dle místa narození manžela.
Popis toho, co dělá tvůj muž mi velmi připomíná chování arabských manželů mých několika kamarádek. Ty, které na to šli českým selským rozumem už jsou rozvedené... ty, co kopírují své arabské švagrové a kamarádky v chování ke svým mužům ještě nejsou. Je otázkou, jak moc to jde opravdu z nich, či zda je to pouze snaha udržet manželství.

Haiel, nemyslim si, ze by mi M. v odchodu branil, podle jeho chovani by byl mozna jen rad kdybych to ja za neho vyresila. Mam takovy pocit, podle toho jak se chova, ze na mne neustale hleda nejake chyby, kterymi by se pozdeji mohl před svou rodinou, svymi znamymi, nasimi detmi a koneckoncu před sebou samym ospravedlnovat, ze mnel uplne nesnesitelnou manzelku a ze ja jsem od neho odesla a ja jsem ten, který tim rodinu rozbil. Nedokazi pochopit to,  proc se mnou nejedna na rovinu. Absolutne nevim co si o jeho chovani mam myslet, pripadam si jako bych toho člověka ani neznala.

Revlibo, s prestavkami sem pisu uz vic jak dva roky. Vis, ono to vazne není snadne rozhodnout se a definitivne odejit, nejen, ale i když hlavne proto, ze mame deti, ale i z toho duvodu, ze se do CR po tak dlouhe době budu vracet prakticky jako cizinec, nese to sebou spoustu prekazek na rozdil od dvou lidi, kteří se rozvadeji v CR. Kdyby mi M. na rovinu řekl je konec, tak bych to tak brala a odjela, ale jsem to prakticky ja kdo je ve vztahu nespokojeny a rozhodnout se musim ja. Celou tu dobu jsem zila v jakemsi tmavem tunelu, dnes uz citim, ze jsem na jeho konci, protože v povzdali vidim svetlo (nadeji?), jen mam strach co mne za tim tunelem ceka, ale to je myslim si normalni. Musela jsem si tim projit abych tyto věci pochopila. Pro mne byl této cas nezbytny.

Zajimal mne vas nazor na jeho chovani (mnoho chlapu – cechu, podle toho co ctu tady na babi se chova podobne), hledam za jeho chovanim nejake logicke vysvetleni…i když vim, ze to normalni a spravene není. M. mne téměř vždy po jakekoliv diskusi, kterou ostatne vyprovokoval on, nakonec ujistil, ze na vine jsem ja a celou historii prekroutil v jeho prospech. Když jsem odchazela s placem, citil se jako vitez, když jsem se nad celou věci povznesla a odchazela jsem s lhostejnym usmevem na tvari, za nedlouho za mnou prisel a zacal se omlouvat.

Ted si ještě v sobe potrebuji ujasnit par věci a hlavne si potrebuji pevne stat za svymi nazory, byt stoporcentne rozhodnuta, ze delam tu spravnou věc abych toho pak jednou v budoucnu nelitovala a neobvinovala se, ze jsem mohla pro zachranu manzelství udelat vic.

Ještě nedavno jsem si myslela, ze třeba nevera, caste hadky, neshody, nadavky atp, muzou byt duvodem k rozvodu, i kdyz ano, byt muzou, ale nyní je pro mne dulezity charakter daneho člověka a ten se NEDA zmenit, to by musel chtit snad jen on sam a musel by pro to něco delat. Dnes uz si nedelam iluze, ze se zmeni, ze to bude lepsi, jen bych rada vedela co ke mne citi. Desne mne to mrzi, ze to takhle dopadlo, vsechno mohlo byt v poradku, mame krasne a zdrave deti……..

Marcio, a na co by ti bylo, kdybys věděla, že k tobě cítí nehynoucí lásku... když ty to tak necítíš?
Jistě, takto se chovají i někteří muži v ČR, ale ono jde o to, jestli to vyhovuje jejich protějškům... nejde o to, jetli je to normální, jestli to někdo chápe... pokud to akceptuje partnerka, není co řešit.

Ptala ses ho na to,proč se tak chová?
řekla si mu,jak by sis přála,aby se choval?
CO na to odpověděl?

Marcio,

na můj příspěvek jsi nereagovala...
Nicméně, buď ho opravdu přijmeš takového, jaký je, nebo to změníš ty. Píšeš sem už dost dlouho a váš vztah se zhoršuje...On nic měnit nechce.
Jediné, co tě u něj drží jsou děti, protože se bojíš, že o ně přijdeš a pak také peníze, jak jsi sama psala.
Život je o prioritách, tak si ty svoje vyber a podle nich pak žij.