Dobrý den,dotaz bude dlouhý a asi trochu zmatený,ale já vůbec nevím co mám dělat.
Po Vánocích jsem se rozešla s přítelem,se kterým jsem byla 7 let,i přesto,že jsem to viděla jako nejlepší řešení,tak to bylo bolestivé,7 let jen tak ze srdce nevytrhnu.Ale na druhou stranu se mi ulevilo.Jedním z důvodů bylo také to,že se mi již dlouho velmi líbil náš společný dlouholetý kamarád,který mě velmi přitahoval.
Jeden večer,který jsem společně trávila s kamarády-tedy i s tím,co se mi líbí byl fajn,měla jsem spát u kamarádky,ale ta odešla dříve domu s tím,že mi nechá odemčeno.Dále jsme se všichni bavili,smáli se a když jsme šli domu,tak mě ten kamarád šel doprovodit.Když jsme se loučili,tak mě políbil,byla jsem strašně ráda,ale na druhou stranu jsem to vůbec nečekala,protože jsem nedoufala,že by mezi námi mohlo něco vzniknout i přesto,že já bych chtěla,jen jsem netušila,že by to mohlo být oboustranné.Mě je 23 a on je o 8 let starší,proto jsem nedoufala,že i on by mohl vidět něco víc,než já.Nespala jsem u kamarádky,ale u něj.Nic mezi námi nebylo,jen jsme si povídali a bylo to hezké.Řekl mi,že ví,že nemám vyřešenou minulost a at si jí vyřeším,že tomu mezi námi necháme volný průběh a nějak se to vyvrbí.Od dalšího víkendu jsme se vídali,každý víkend jsem u něj spala,milovali jsme se,bylo to nádherné,strašně jsem se do něj zamilovala,on sám říkal,že je mu se mnou fajn,jen že byl 4 roky sám a musí si zvyknout na to,že zase sám nebude.
Jeden den se potkal s mým bývalým.Pohádali se a večer se mi už vůbec neozval.Druhý den mi poslal zprávu,že předešlý den pochopil hodně věcí,že mu to všechno přišlo strašně zvláštní,neví co si má myslet a že nejlepší bude v tom dál nepokračovat a dál zůstat jen kamarádi.Pochopila jsem to,byla jsem ochotna přijmout kamarádství,ale i přesto jsem si s ním chtěla promluvit,tak jsem mu to řekla.Opět se ozval po 2 dnech,že se u mě zastaví doma,že si promluvíme,ale na svém rozhodnutí,že nic měnit nebude.
To byl pátek,byla jsem u kamarádky,řešily jsme to a byla jsem z toho špatná.V sobotu mi napsal,že si se mnou chctěl promluvit,ale že jsem nebyla doma a neodepsala mu,takže to bral tak,že už nic nechci řešit.Večer jsme seděli v hospodě s přáteli,opili jsme se a jelikož jsem nemohla řídit,tak jsem byla odhodlaná jít pěšky domu,což by byly asi tak 3 km.On mě zastavil a řekl,že mě rozhodně nenechá jít samotnou ve tmě a že budu spát u něj,přišli jsme k němu,tam jsme si řekli jen to,že to ted řešit nebudeme.Druhý den jsme byly na výletě,neřekli jsme si ani slovo,pak jsme přišli zpět k němu,jen tak jsme seděli,najednou jsem cítila,jak mi dal ruku kolem ramen,začal mě hladit,ale stejně neřekl ani slovo,potom jsme se spolu zase milovali.V domění,že se to nějak urovnalo a nechce o tom mluvit jsem zůstala v klidu a byla šťastná.Přes týden se vůbec neozval,ale nechtěla jsem ho uhánět,prostě jsem si řekla,že když on sám bude chtít,tak se ozve.V pátek ke mě přijel a řekl,že neví,jak mi to má podat,ale že si stále stojí za tím,že by chtěl aby jsme byly kamarádi,že to bylo všechno strašně moc rychlé po mém rozchodu s bývalým,že to všechno bylo hezké,bylo mu fajn a že tím nemyslí sex,ale i jiné společné chvíle,ale že mu to všechno přijde zvláštní.Že jsem o 8 let mladší,ale že mu nejde o věk,ale o to,že už je ve fázi,že by třeba za 2 roky chtěl děti a že tím by na mě nechtěl tlačit,protože jsem mladá,ale že by se zeptal na můj názor?Že bych třeba ty děti za 2 roky chtěla taky?.Že to ale neznamená,že si přede mnou zavírá vrátka.Že třeba za měsíc,za dva,nebo za pů roku zjistíme,že spolu budeme,že sympatie ve mě má,líbím se mu,ale myslím,že to řekl jen proto,abych měla nějakou naději,protože on ví,že jsem se do něj zamilovala.Opravdu nevím,co si mám myslet,proč najednou změnil názor?Co se stalo?Jsem z toho nešťastná,protože nevím,jak si to mám vysvětlit.Pořád na něj musím myslet a nevím,jak se toho zbavit.Nevím,jak si jeho obrat vysvětlit.Zamilovala jsem se do něj :-(