Oznámení

19. dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční využití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník!

19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: Štíři jsou přísní, Panny umí ustoupit.

#1 27. 9. 2011 21:58

slunicko767
♥------
Registrovaný: 27. 9. 2011
Příspěvky: 1

Proč se tak chová a co dělat dál...

Dobrý den,
mám problémy v partnerském vztahu a tímto vás prosím radu.

Můj dotaz bude maličko rozsáhlejší a to z toho důvodu, abyste lépe pochopili všechny souvislosti a třeba prapůvod našich nynějších problémů.
Jsme s přítelem spolu 10 let, máme spolu dvouměsíčního chlapečka. Začali jsme spolu chodit v době, kdy mě bylo 17 let, přítel měl 21 roků a oba jsme již za sebou měli pár rádoby dlouhodobějších vztahů. Po tříletém chození jsme se rozhodli spolu žít a z finančních důvodů (tedy jsem si myslela, že je to jediný důvod) jsme se přestěhovali do jiného města do bytu 3+1, kde bydlela přítelova babička. Zařídili jsme si jednu místnost, našla jsem si práci a přítel začal podnikat ve stavebnictví. S babičkou jsme společně bydleli 6 let až do té doby, kdy po delší nemoci zemřela. Nebylo to soužití ideální, několikrát jsme uvažovali o tom, že se odstěhujeme, nikdy k tomu ale nedošlo a nakonec jsme to ustáli. Asi dvakrát během těch šesti let jsem zatoužila po dítěti, ale vždy jsem si to rozumově vysvětlili tak, že z existenčních důvodů prostě musíme počkat.

Nejdříve něco málo o příteli, o mě (možná z níže uvedeného vyplývá jeho i mé nynější chování) a o naší situaci:

- Přítel byl na svou babičku velmi fixovaný, jeho rodiče u ní bydleli do jeho dvou let, poté se odstěhovali do svého bytu, přičemž z vyprávění vím, že jeho matka výchovu nezvládala, přítel od přestěhování začal zlobit, měl dvojky z chování a z domova často utíkal za babičkou. Její smrt obrečel, což se u něj do té doby stalo jen jednou. Se svou rodinou se nestýká a to z toho důvodu, že jim ručil za půjčku, kterou nespláceli a on jí dodnes musí splácet a má díky tomu zablokovaný bankovní účet. Jeho rodina o něj ale nemá ani formální zájem, např. na vánoce mu nenapíšou, nezavolají, při narození našeho dítěte se neozvali, nepogratulovali, nepřijeli ani na pohřeb babičky, a to ani její vlastní dcera, přítelova matka. Je tedy úplně sám a defakto nemá žádnou rodinu ani kontakt s jinými příbuznými. Nedává to sice najevo, ale cítím, že tím trpí. Navíc babička dostávala ze zahraničí valuty (ještě za komunismu) a kupovala mu v tuzexu značkové věci, když byl ještě dítě. Valuty ale časem přestaly chodit a najednou přítel dostával pouze kapesné od rodičů, což ale nebylo zřejmě moc a trpěl pocitem, že si nemůže koupit to, co ostatní děti. Také nebyl v dětství v kolektivu moc uznávaný z toho důvodu, že koktal (a dosud koktá), což zapříčinila jeho matka, která ho po odstěhování se nezvládala a několikrát ho ze vzteku uhodila. Dále jsem se také dozvěděla, že babička si jeho matku adoptovala.

- Přítel začal podnikat. Daří se mu, je pracovitý a chytrý, dostává velké zakázky a tím na sebe bere velkou zodpovědnost, z čeho mám pocit, že je ve stresu a v obavě, zda vše zvládne, nic však nikdy v této souvislosti nenaznačil. Problém je ale v tom, že se chtěl od začátku vyrovnat přátelům, kteří už podnikají delší dobu a proto si začal kupovat drahé oblečení a často střídal auta a to za cenu toho, že neplatí daně ani pojištění. Myslí si totiž, že čím znakovější má na sobě oblečení a čím dražší má auto a hodinky, tím ho lidé budou více uznávat. Začíná pohrdat lidmi, kteří nejsou na takové úrovni jako on. Jenže podle mě se stal na nakupování závislý. Co půl roku střídá auta, ve skříni má např. 150 značkových triček, vždy si koupí nové, dvakrát si ho vezme na sebe, pohodí do skříně a zase jde do obchodu. Občas koupil něco i mě, ale většinou nastaly situace, kdy přítel odjel do obchodu, přinesl si pár nakoupených tašek, vychvaloval se přede mnou, co si koupil a jak mu to sluší a já musela nakonec odejít z místnosti, protože se mi až chtělo brečet, jak mi to bylo líto, že nevydělávám tolik, jako on a nemohu si takové věci dovolit. Avšak nastaly taky situace, kdy mi z ničeho nic koupil ten nejnovější typ mobilu, aniž bych to chtěla, přičemž říkal, jak mě má rád. Na jeho obranu musím rovněž říct, že investoval i do zařízení bytu a následně do koupi výbavičky na miminko, je však pravda, že vše si vyfotil a vždycky rozesílal kamarádům, aby se pochlubil, co koupil, případně kolik to stálo. Všichni ho pak obdivovali a plácali po ramenou. Nicméně dluh se mu pomalu vyšplhal na 1mil. Kč, sama jsem si to pozjišovala na úřadech, zda o tom má tušení, když zásadně nepřebírá dopisy, to nevím a nevím, zda ho to trápí a zda si uvědomuje závažnost situace a hrozbu exekucí z mnoha stran.

- Přítel pije. Když jsme se spolu seznámili, téměř nepil, postupně jsme spolu začali chodit randit do restaurací (hlavně v zimě), dal si dvě, tři piva. Tento stav trval cca do 8 let vztahu. Poté cca jednou za 3 měsíce se někde na akci opil a bezdůvodně mi doma začal dělat scény. Tyto situace se čím dál častěji opakovaly. Říkal mi věty typu: Takových holek, jako jsi ty, bych si dokázal na jednom prstu najít třeba deset. Jsi vyžírka. Všichni říkají, a se s tebou rozejdu. Jestli se ti něco nelíbí, tak se zbal a vypadni. Občas něco rozbil. Jenže to bylo v noci. Reagovala jsem na to tak, že jsem se v šoku rozbrečela, zavřela do ložnice a ráno následovala omluva a já mu odpustila. Nějak jsem měla pocit, že to ke vztahu patří, omlouvala jsem ho a bála jsem se mu cokoliv říct, protože jsem ho hodně milovala a bála jsem se jeho ztráty. A tak tyhle scény pokračovaly dál a já si stále dokola říkala, že odejdu, nikdy k tomu však nedošlo. Nicméně dnes naše dny vypadají tak, že po příchodu z práce (pracuje ve stavebnictví, takže už v práci si dá jedno, dvě piva) přijde domů, chvíli si pohraje se synem a pak odejde do hospody, kde minimálně 6 piv dá, pokud je náhodou doma, otevře si např. víno a sám vypije celou láhev, nebo případně cokoliv tvrdého.

- Nedávno jsem se dozvěděla, že přítelův strýc rovněž ve svém mládí hodně utrácel, udělal si velké dluhy, které nesplácel, zastavil dům rodičům a cca ve 30 letech spáchal sebevraždu…nevím, zda to má s chováním přítele nějakou souvislost či genové dispozice, pro pořádek ale raději uvádím.

- Přítel si v současné době našel po hospodách mnoho přátel, hodně si získal přízeň tím, že často jim platí alkohol, zatímco já mám maličko problém s navazováním vztahů a hledáním kamarádek (ale v minulosti jsem toto nemívala, měla jsem spoustu přátel, které jsem ale přestěhováním většinou ztratila), proto jsem na mateřské převážně sama nebo jsem v kontaktu s přáteli přes internet, navíc ještě občas udělám pár věcí do práce (účetní).

- Musím o sobě ještě dodat, že ve vztahu trpím malým sebevědomím, že jsem ve vztahu spíše pasivní, v hádkách ustupuji a mám problém říct svůj názor a stát si za ním. Problém si nyní uvědomuji, koupila jsem si publikace zabývající se tímto problémem a snažím se na sobě pracovat.

A teď k nynějšímu stavu a k mým dotazům:

- Ve chvíli, kdy mi přítel navrhl, že by chtěl miminko a já vysadila antikoncepci, si našel kamarádku. Začal si s ní psát SMS a přes facebook, začal za ní chodit ke stolu, když jsme spolu seděli někde v restauraci a ona tam byla. Trápila jsem se kvůli tomu a vyčítala mu to, nicméně tvrdil mi, že je to jen kamarádka (což tvrdí dodnes). Tato scéna se rovněž udála v jeden večer, kdy současně s tím se opil a před známými mi z ničeho nic začal říkat, že a zapomenu na to, že budu na mateřské sedět doma na zadku a že teda on bude jen chodit do práce a a nepočítám s tím, že bude mi doma s něčím pomáhat. Týden nato jsem zjistila, že jsem těhotná. Na miminko se začal moc těšit, kontakty s kamarádkou zdálo se přerušil, kupoval se mnou výbavičku a já se trochu uklidnila. Ovšem scénu jsem si neustále zřetelně pamatovala a prakticky celé těhotenství až do porodu jsem chodila do práce a hlavně žila v permanentním strachu z toho, že nás kvůli jeho kamarádce opustí. Z toho důvodu jsem si těhotenství neužívala a na miminko jsem se tak netěšila, jak bych asi měla.

- Měsíc před porodem nastal ale velký zvrat v jeho chování. Denně začal sám chodívat do hospody (což před tím nebylo), skoro denně mi dělal scény, byl protivný a vzteklý, chodíval domů třeba i ráno a dva týdny před porodem mě v opilosti v noci vyhodil z bytu. Následující ráno mě kamarádka odvezla k mým rodičům (kteří dosud nemají o mé situaci tušení, vymyslela jsem si tenkrát příběh), přítel však pro mě přijel. Jeho omluva byla vlažná, avšak já přesto jela, protože jsem věděla, že za chvíli rodím a mám kousíček o bydliště nemocnici (u rodičů je nemocnice 20km vzdálená). Snažila jsem se vysvětlit si jeho chování tím, že trpí předporodní depresí a že se s příchodem miminka musí nějak vyrovnat a třeba volí tuto cestu. Porodila jsem, přítel byl u porodu, dojetím plakal, po porodu se mnou byl týden doma a staral se o mě a o syna. A pak začal chodit znova do hospody. Neustále mu pípaly SMS, občas odešel volat do jiné místnosti, zřejmě si něco začal z jeho kamarádkou (chodila totiž do naší oblíbené restaurace, právě se rozváděla a měla již dva větší kluky). Několikrát jsem se ho ptala a on mi to popřel. Když jsem mu jednou vytkla, že měl být doma v sedm hodin na koupání a přišel ve tři hodiny ráno (a to pak spal dvě hodiny a ráno řídil do práce), začal mi nadávat, že jsem mohla syna okoupat i sama a že pokud jsem to neudělala, tak je to zanedbání péče a že tedy klidně můžu jít, pokud se mi něco nelíbí, ale samozřejmě bez dítěte. Rovněž mi řekl, že pokud má chu mě vyliskat. Neudělal to, nicméně já se z této scény málem psychicky složila a začala jsem se ho bát. Rovněž jsem bohužel už od narození začala mít ne ten správný vztah k synovi, milovala jsem ho, ale také jsem v něm viděla komplikaci: Kdybych ho neměla, odešla bych. Ale odejít s malým miminkem a navíc řešit v budoucnu komplikace ztráty tatínka a vysvětlování, proč s ním jeho tatínek není. Vztah k synovi už se lepší, už se těším jeho přítomností, už ho přestává vidět ve spojitosti s přítelem, avšak pořád cítím zoufalství nad tím, že jsem mu svou hloupostí a přehlížením připravila komplikovaný život tím, že jsem ho měla zrovna s přítelem, který se dnes chová tak, jak se chová.

- Některé večery, kdy opět seděl v hospodě, jsem hodiny brečela a zoufala si, proč zrovna já, proč se tak ke mně chová, proč si mě už neváží, je mu jedno, jak se cítím, když se s ním domluvím na čase příchodu, stejně to nedodrží a ještě je zlý, když se odvážím mu to vyčítat. Žárlím na něj, mám podezření, že mě podvádí, avšak on to neustále zapírá, že prý jsem pro něj a vždy bud jediná na světě, ale že kamarádky prostě potřebuje. Vadí mi jeho pohled na svět, jeho posedlost materiálnem, už nemůžu poslouchat, jak si zase chce koupit nové auto, jak na všechny nadává ty nejsprostší slova, strašně mě zraňuje, že se na mě začíná chovat povýšeně, téměř se mnou nemluví nebo odpovídá naštvaně, jen mi vždycky oznámí, že jde na pivo a nečeká na mou reakci, zraňuje mě, že si neustále s někým píše a se mnou nic nerozebírá, protože už asi nemá potřebu. V podstatě si děla, co chce, doma má přítelkyni, syna, veškerý servis a on se hezky obleče, vybere si z účtu tisíce a odejde si někam užívat. Nechci, aby byl takový i můj syn, aby viděl model našich dní, kdy jeho tatínek po příchodu z práce sedí v hospodě a jiné koníčky nemá, aby byl taky posedlý materiálními věcmi, aby se mnou snášel opilecké scény. Na druhou stranu ho ale omlouvám tím, že cokoliv koupí a když je doma, syna přebalí a nakrmí, že mě má rád, že zde máme zařízený byt, že máme spolu hezké vzpomínky a spoustu zážitků, že třeba ještě nás něco hezkého čeká a je mi líto, že zůstane na světě vlastně úplně sám. Zároveň mám strach z odchodu, protože znám jeho opilecké agresivní stavy, bojím se, aby nepřijel k rodičům, kam mám možnost jít a neudělal scénu, nevyhrožoval, nesnažil se v budoucnu syna uplatit na svou stranu. Přeji si mít pohodovou rodinu, třeba hrát s partnerem po večerech společenské hry, číst si, koukat na filmy, mít klid a zázemí, které už z tohoto vztahu necítím. Mít ve vztahu jistotu a mít pocit, že mě zase někdo má rád, váží si mě, že není sobecký a že mě poslouchá a snaží se uspokojit mé potřeby. Avšak máme spolu dítě a já mám strach, že pokud s ním zůstanu sama, už si nikoho nikdy nenajdu, už mě nikdo nebude milovat, s nikým už nezažiji to, co s přítelem, nikdo nebude milovat mého syna, protože nebude jeho, nikdo mě tak finančně nezabezpečí (samozřejmě, že větší část nákladů nese přítel).

Co mám tedy dělat? Zkusit zachránit vztah, jinak se k příteli chovat, aby on se nějak změnil? Změní se sám od sebe? Už se mnou nechce být a proto se tak chová (i když nahlas to neřekne)? Nebo prožívá velký stres a starosti a proto je takový? Poradí někdo prosím? Už jsem vážně z toho všeho zoufalá sad.

Není tady

 

#2 28. 9. 2011 6:06

Petr100
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 3. 3. 2007
Příspěvky: 18188

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Sluníčko zásadně nepíši do tohoto fora, dělám výjimku. Nezasloužíš si takový život. Jsi ještě mlaďounká, život mᚠpřed sebou. A život je krásný. Zbal se co nejdříve a uzavři tuto kapitolu tvého života. Já vím, že takto radit je velmi jednoduché. ALE! Pokud má milion dluhů, tak jednoho krásného dne nastoupí naši milí exekutoři a nebudou vymáhat jen jeden milion, budou to desítky milionů. On přijde i o ten byt po babičce a z firmy mu možná také moc nezůzstane. Takže se snaž co nejdříve zabezpečit sebe i tvé děátko. Jeho konec nebude vůbec dobrý. Znal jsem jednoho takového podobného, dostal osm roků. Ještě "sedí".


Zvýšíme daně, zlepšíme lidem život, věří expert ČSSD.
Margaret Tatcherová: "Problém socialistů je, že nakonec jim dojdou i peníze druhých."

Není tady

 

#3 28. 9. 2011 6:50

Modroočka
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 31. 10. 2006
Příspěvky: 11401

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Sluníčko, co chceš zachraňovat? Vztah? To, v čem žiješ, to není funkční vztah.
Jestli chceš něco zachránit, tak zachraň sama sebe a svoje dítě. A to tak, že hodně rychle.


Dokud dýchám, žiju....aspoň to tak zatím vypadá

Není tady

 

#4 28. 9. 2011 8:07

sahleb
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MIMO CESKO
Registrovaný: 14. 5. 2008
Příspěvky: 5109

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Slunicko

tvuj pribeh je hodne dlouhy. Rozebiras to az prilis abys ho omluvila a podala vysvetleni na jeho chovani. Ja jsem si z nej vybrala to podstatne a vynechala napr. pribuzenstvo ze 30let. Na to ze ty se sama tezko seznamujes a citis se na materske osamela a nejses zrovna aktivni typ, s tim nema rovnez co delat.
Ale to, ze v deseti letech, jak ti sam sdelil, nemel tuzexove bony a luxusni zbozi TO JE DULEZITE.

Tvuj manzel se chova desne. Je tezce zakomplexovany. Je ale dospely a odpovida (rekla bych asi od 15 let) zcela za svoje chovani. A nasledky. Zrejme je mu neco takoveho cizi. Ze nakoupil veci dobytu a obleceni na dite je normalni i v tech nejchudsich rdinach.

Nakupuje opravdu "jak silenec", i auta a jsem presvedcena, ze neni tak pracovity v pozitivnim slova smyslu, ale je ochoten udelat vse a kdovico proto, aby se tzv. "topil v penezich". Ani dluhy mu nevadi. Obetoval i tebe i rodinu. Pro nej je jedinne dulezity pocit moci a penez. Taky jeho kamaradi jsou hajzlici, nabadaji ho ,aby te vymenil. Takove svinstvo.

To ze ti koupil mobil, znamena, ze chtel jen zase nakupovat. A sam uz ma ten nejdrazsi.Potreboval mit jeste jeden .

Koneckoncu tenhle vztah muze zachranit jen psychologicka poradna pro manzele, pokud si on uvedomi,co vlastne provadi a pokud bude ochoten tam dochazet a sam prevzit odpovednost.

Obavam se , ze se to nikdy nestane.

Jak napsal Petr100 prede mou: Zbal se co nejdříve a uzavři tuto kapitolu tvého života.
Toho exekutora v domacnosti dela v podstate uz tvuj manzel.

Upravil(a) sahleb (28. 9. 2011 8:18)


Kultura je založena na tom, co se od lidí vyžaduje, ne na tom, co se jim poskytuje.

ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY

Není tady

 

#5 28. 9. 2011 8:16

kokina02
♥♥-----
Registrovaný: 9. 6. 2008
Příspěvky: 45

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Sluníčko, možná co ti zde napíšu bude tvrdé, ale doufám, že ti to pomůže se rozhoupat a vykročit vpřed (jiným směrem, než tvůj přítel).

TO CO PROŽÍVÁŠ K NORMÁLNÍMU VZTAHU ROZHODNĚ NEPATŘÍ. Tento vᚠvztah je naprosto disfunkční a myslím, že nejen ty sama cítíš, že není šance na záchranu! (resp. ani ze začátku vᚠvztah nebyl idelální...takže ono ani není kam se vracet - myslím, ted návrat k dobrým začátkům).

Ze všech situací, co popisuješ, je cítit, jak si tě přítel neváží. Jak je sebestředný (auta, oblečení = povrchně se ukazovat v lepším světle! Nahoře huj, dole fuj!!!)
Nečekej, že se to změní. Nikdy se to nezmění. Takhle narušenou rovnováhu nikdy nenarovnáš. A co víc, spíš bych se bála, že časem se jeho příchody z hospody budou stupňovat ve vyšší agresi ( a nezůstane jen u slovní). Před tímto bys měla uchránit nejen sebe, ale i syna. Jestli mᚠmožnost odejít, tak odejdi. Udělej to třeba hned (nebo než se vrátí z hospody) - to je tvoje věc. Podud můžeš jít k rodičům, tak to udělej - určitě jim to vysvětlíš. Navíc by ti mohli být i oporou. Myslím totiž, že až přítel zjistí, že jsi odešla, že si někdo dovolil okrást ho o jeho "majetek"= 'tebe a syna" začně teprve vyvádět.

Myslím, že tě názory tady - na tvoji situaci asi moc nepotěší, ale ber to tak, že tvůj příběh okomentují lidi, absolutně nezainteresovaní a s nadhledem na věc - rozhodnout se stejně musíš sama!
- ale myslím, že ty sama to vidíš, že rozhodnutá seš...jen zbývá udělat ten krok do nového života.
Tak se neboj a udělej to wink (tady tě nic dobrého nečeká)

Není tady

 

#6 28. 9. 2011 9:13

Dita.L
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 9213

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

slunicko, tvuj pritel je bohuzel hodne poznamenany z detstvi a laska a respekt, ktere mu tenkrat chybely dohani sebezestrednovanim se. Bojuje v zacarovanem kruhu. Ma neustale pocit, ze ho nikdo nemuze mit rad, protoze je takovy a takovy a nakupovanim drahych veci "zvetsuje" svoji cenu protoze si mysli, ze to je klic k lasce. Kdyz pak lasku od nekoho dostane, durazne ji odmita protoze si mysli, ze jeho prece nikdo nemuze mit rad. Deti s timhle psychyckym problemem (a asi i tvuj pritel ) maji potrebu hodne zlobit a provokovat prave lidi, kteri je miluji, protoze jejich reakci se stale potrebuji presvedcovat, ze jsou milovani. Protoze maji pocit, ze toho nelze dosahnout kdyz budou hodne, zlobi a jsou "stastne" za jakykoliv trest, protoze jejich agrese vyvolala nejakou odezvu a oni se citi alespon po ten moment "milovani"
Takhle by ti to vysvetlila kazda psycholozka.

Tobe zase chybi sebeduvera, bojis se odejit ze spolecne domacnosti, jenze tim nepomuzes rozhodne tvojemu priteli. Urcite tim ale pomuzes sobe a svemu synovi. Jestli jsem dobre pochopila, pracujes jako ucetni. Muzes jit k rodicum. Rekni jim o chovani tvojeho pritele, urcite te pochopi. Kdo jiny by to mel udelat, nez tvoji rodice.

Jestli se nechces s pritelem rozejit uplne, odejdi proste k rodicum nebo si najdi podnajem a po priteli pozaduj, aby zacal chidit k psychologovi. Potrebuje to. Nevim jestli je uz alkoholik, ale pripadna psychoterapie o lasce a respektu by mohla vyresit i to jeho piti.

Bud na sobe zacne pritel pracovat a nebo mozna casem zjistis, ze uz to s nim nema cenu a ukoncis to sama. Ve spolecne domacnosti se ale urcite nic nezmeni.


Odpovídám za to co říkám. Ne za to, jak ty tomu rozumíš.

http://alterna-tickers.com/tickers/generated_tickers/7/71x35tm2w.pnghttp://alterna-tickers.com/tickers/generated_tickers/d/dflqakn4e.png
http://alterna-tickers.com/tickers/generated_tickers/2/2cxnuzbkh.png

Není tady

 

#7 29. 9. 2011 9:00

javena
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 8. 2008
Příspěvky: 4274

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

odpověděla jsem v duplicitním vlákně...

Není tady

 

#8 29. 9. 2011 9:28

1Barbora
♥♥♥♥---
Místo: Praha
Registrovaný: 4. 7. 2006
Příspěvky: 393

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Ahoj Sluníčko,

i já se přidávám k názoru, že zůstávat dále v tomto soužití, protože vztahem to nelze nazvat, je sebetrýznění a nikam to nevede.
Odejít a postavit se na vlastní nohy s malým dítětem není sranda, ale jde to a nakonec se ti i uleví. Věř mi, mám to za sebou.
Přítele k psychologovi nedostaneš, ale měla bys nějakého vyhledat ty sama, pomůže ti najít cestu sama k sobě. Je třeba, aby sis začala sama sebe vážit a jakmile to dokážeš odejdeš od něj, protože člověk, který si sám sebe váží se sebou nenechá takhle zacházet.
Navíc ty už teď nemůžeš myslet jen na sebe, ale i na své dítě a tomu se v takovémhle vztahu nebude žít dobře.
Držím palce!!!!


http://tickers.TickerFactory.com/ezt/d/2;10722;41/st/20010111/n/Natalie/k/2bd2/age.png
http://www.forumticker.net/tickers/oobic0u40rxvt9ol.png

Není tady

 

#9 29. 9. 2011 14:12

Marcia111
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 10. 9. 2009
Příspěvky: 610

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Slunicko, docetla jsem az dokonce. :-)

zajimalo by mne, jak se pritel choval k Tobe v zacatcich vaseho vztahu. Vidis nejaky zasadni rozdil v jeho chovani v dobe kdy jeste nepodnikal a nebylo jeste tolik financi a nyni, kdy ma penez, ze nevi co s nema? Vis, ptam se na to proto, protoze v dobe nez muj manzel zacal vydelavat slusne penize jsem si myslela, ze problemy, kterymi si prochazime jsou bezne jako v jakemkoliv manzelstvi. Situace se, nyni uz to vim, dramaticky zhorsila v dobe kdy mu zacinaly rust jeho osbni konta. Byl a je posedly penezma, chce mit porad cim dal tim vic. Porad dokola cte jen knizky jak zbohatnout, jak zjiskat vetsi financni obrat, atp. Rodina ho mimo domov nijak moc nezajima, take sice financuje cely chod domacnosti, ale to je na ukor stastnemu rodinnemu ziti pramalo! Stal se z neho arogantni a egoisticky clovek, ktery nema v sobe kouska citu. Ke mne se v afektu chova, tak, ze doma neni nic meho a kdyz se mi nelibi at si teda jdu, kdo nema penize je pro neho absolutne nezajimavy. Je to smutne, ale i v tvem pripade se mi potvrdilo to, ze bohati lide nemaji stastny zivot a premira penez je jen na skodu.

Holka, byt na Tvem miste a v Tvem veku, beru nohy na ramena. Podle toho co pises, jak se k Tobe chova bez respektu, to nema smysl. Mas zivot pred sebou a spolecnym zitim budete Vasemu diteti davat spatne vzorce do budoucna. Radila bych aby jsi se zacala pomalu pripravovat na odchod od neho. Setri si co se jen da, nepocitala bych, ze on Ti s necim pomuze. Tento typ lidi se rado msti. 

Drzim palce. Drz se.

Není tady

 

#10 29. 9. 2011 19:31

BrenTen
♥♥♥----
Registrovaný: 1. 8. 2006
Příspěvky: 227

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Marcia111 napsal(a):

Slunicko, docetla jsem az dokonce. :-)

zajimalo by mne, jak se pritel choval k Tobe v zacatcich vaseho vztahu. Vidis nejaky zasadni rozdil v jeho chovani v dobe kdy jeste nepodnikal a nebylo jeste tolik financi a nyni, kdy ma penez, ze nevi co s nema?

Zjevně jsi nečetla moc pozorně. Přítel má ve skutečnosti pouze dluhy. Jen co Sluníčko byla schopná zjistit, jde o milion. Je jasné, že celkový rozsah dluhů bude podstatně vyšší a že zanedlouho přijde tvrdý pád. Z tohoto důvodu je také zcela mylná její úvaha, že ji přítel finančně zabezpečí.

Není tady

 

#11 29. 9. 2011 21:01

eva4444
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Česko
Registrovaný: 23. 11. 2006
Příspěvky: 3571

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Sluníčko, odejdi od něj a vůbec neváhej.
Když zůstaneš, kromě toho, že se budeš trápit stejně jako doposud, navíc zazvoní u dveří exekutor a sebere i Tvoje věci, protože s dlužníkem sdílíš domácnost. Tvoje věci Ti vrátí, pouze pokud vylučovací žalobou dokážeš, že jsou Tvoje. Ale ani účtenka nemusí být ten důkaz. Nevím, čí je dům, ve kterém bydlíte, jestli přítele, tak stejně brzy nebudeš mít kde bydlet. Můžeš-li vra se k rodičům nebo někomu jinému z příbuzenstva. Jsi šikovná, můžeš pracovat z domova.
Dítě o otce nepřipravuješ. Ten ho může navštěvovat. Chceš aby dítě vyrůstalo v téhle atmosféře a neslo si tohle otcovo chování jako normu do svého života, nebo chceš žít v klidu. Je to jen na Tobě. Dítěti jistě vysvětlíš, proč žijete bez tatínka. Když to vysvětlíš dítěti malému, vezme to jako fakt. A navíc, jsi mladá, najde se hodnější chlap a náhradní tatínek.

Není tady

 

#12 30. 9. 2011 9:48

mona123456
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 5. 2011
Příspěvky: 209

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

i já se přidávám - tohle není vztah ale utrpení a bude se to pomalu, možná i rychle zhoršovat....je to sobecký egoista a ty se zbytečně trápíš....vím o čem mluvím, bohužel, raději bych nevěděla, ale zažila jsem něco podobného viz. vlákno - alkoholici a jejich parteři....
on se nezmění.... čekᚠzbytečně, akorát tvé miminko bude vyrůstat ve strachu, hádkách......

Není tady

 

#13 30. 9. 2011 14:43

Jessika
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 30. 10. 2007
Příspěvky: 4571

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Pokud ...

...Dále jsem se také dozvěděla, že babička si jeho matku adoptovala.

a ...

- Nedávno jsem se dozvěděla, že přítelův strýc rovněž ve svém mládí hodně utrácel, udělal si velké dluhy, které nesplácel, zastavil dům rodičům a cca ve 30 letech spáchal sebevraždu…nevím, zda to má s chováním přítele nějakou souvislost či genové dispozice, pro pořádek ale raději uvádím.

... pak se nemusíš bát genové zátěže smile


Člověk je moudrý, ale lidstvo je hloupé...

Není tady

 

#14 30. 9. 2011 15:07

Kuty
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 2. 2007
Příspěvky: 2773

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Tvoj přítel už ti to řekl a vícekrát,cituji tě:"Jestli se ti něco nelíbí, tak se zbal a vypadni." Utíkej,co ti nohy stačí!!

A klidně si věř,seš hodně šikovná mamina a s profesí účetní se opravdu neztratíš a mᚠdo budoucna možnost pěkných výdělků,které vás oba s dítětem zabezpečí.Tvůj přítel tě jen stahuje ke dnu,urychli ten odchod nebo z tebe bude psychická troska a co si počne chudák syn.

Upravil(a) Kuty (30. 9. 2011 15:07)

Není tady

 

#15 30. 9. 2011 15:11

Kiara
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha - východ
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 9643

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

BrenTen napsal(a):

Marcia111 napsal(a):

Slunicko, docetla jsem az dokonce. :-)

zajimalo by mne, jak se pritel choval k Tobe v zacatcich vaseho vztahu. Vidis nejaky zasadni rozdil v jeho chovani v dobe kdy jeste nepodnikal a nebylo jeste tolik financi a nyni, kdy ma penez, ze nevi co s nema?

Zjevně jsi nečetla moc pozorně. Přítel má ve skutečnosti pouze dluhy. Jen co Sluníčko byla schopná zjistit, jde o milion. Je jasné, že celkový rozsah dluhů bude podstatně vyšší a že zanedlouho přijde tvrdý pád. Z tohoto důvodu je také zcela mylná její úvaha, že ji přítel finančně zabezpečí.

tummenuppgodliketummenupp

A já jen suše podotýkám, že byt je "po babičce" přítele Sluníčka, tedy Sluníčko v tomto bytě žije zcela bez právního důvodu a jenom proto, že ji v tomto bytě přítel "trpí". Takže v případě "velkého třesku" by se pravděpodobně z bytu musela stejně vystěhovat. Sice nevím, zda se jedná o byt v OV, nebo prosté užívání bytu na základě nájemní smlouvy psané napřed na babičku a po její smrti na vnuka, ale v konečném důsledku je to naprosto jedno. Užívání luxusně zařízeného bytu je jí totiž v současné době POUZE dočasně "propůjčeno", právně jí nepatří ani byt, ani nadstandardní vybavení uvnitř bytu stolt

Já bych hleděla z takhle neutěšeného vztahu velmi rychle zmizet, protože už jsem zažila spoustu nenažraných podnikatelů, kteří utráceli více nežli vydělali, neplatili ani sociálku, ani zdravotku, svoje podnikání po čase přivedli ke zdárnému krachu a skončili buď ve vězení, nebo pod mostem hmm Takových už jsem viděla, kteří "přemejšleli v milionech" a nakonec jim ty miliony skutečně zbyly - ale dluhů stolt


"Náhody neexistují - to jen Bůh chce zůstat inkognito ..."

Není tady

 

#16 30. 9. 2011 15:24

Arcanum
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Na druhem brehu a tady
Registrovaný: 24. 5. 2011
Příspěvky: 3279

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Slunicko,
Na me chovani Tveho pritele pusobi jako chovani cloveka ktery mozna nejen pije ale mozna bere i nejakou drogu.   Samozrejme to nevim ,ale silne me to pripomnelo chovani byvaleho pritele jedne me tehdejsi zname.

Ja bych na Tvem miste odesla stuj co stuj. Nedokazu si takovy zivot ani predstavit.
Zacala bych myslet pomalu na to jak se z tohodle dostat pryc.


  Kde sidli strach ,tam neni misto pro soucit,
protoze strach je postaveny na nelasce a odporu.
Nemame strach kdyz nekoho a neco milujeme,
mame strach pouze kdyz nemilujeme.   

Není tady

 

#17 30. 9. 2011 17:57

Marcia111
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 10. 9. 2009
Příspěvky: 610

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

BrenTen napsal(a):

Marcia111 napsal(a):

Slunicko, docetla jsem az dokonce. :-)

zajimalo by mne, jak se pritel choval k Tobe v zacatcich vaseho vztahu. Vidis nejaky zasadni rozdil v jeho chovani v dobe kdy jeste nepodnikal a nebylo jeste tolik financi a nyni, kdy ma penez, ze nevi co s nema?

Zjevně jsi nečetla moc pozorně. Přítel má ve skutečnosti pouze dluhy. Jen co Sluníčko byla schopná zjistit, jde o milion. Je jasné, že celkový rozsah dluhů bude podstatně vyšší a že zanedlouho přijde tvrdý pád. Z tohoto důvodu je také zcela mylná její úvaha, že ji přítel finančně zabezpečí.

Ja jsem to podle jejiho psani pochopila tak, ze se pritel stal rucitelem pujcky jeho rodicu, kteri ovsem pujcku nesplaceli a on se tim padem stal dluznikem neceho co on sam nezpusobil, coz ovsem neznamena, ze dluhy nema. Mozna jsem to pochopila spatne, to nam muze objasnit pouze slunicko jak to ve skutecnosti je. Nicmene fakt, ze neustale obmenuje luxusni vozy, utraci penize za znackove obleceni, vybira dalsi tisice z uctu a ve firme se mu dari, svedci o tom, ze nejake prijmy prece musi mit a na nakup techto veci si urcite pekne vydela. Nemyslim si, ze by si na nakup techto veci vzal pujcku, kterou by mu stejne zadna banka pri milionovem dluhu nedala. Proto tedy muj dotaz na Slunicko znel zda-li zaznamenala nejaky rozdil v jeho chovani pred a po.

Upravil(a) Marcia111 (30. 9. 2011 18:23)

Není tady

 

#18 30. 9. 2011 18:19

Marcia111
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 10. 9. 2009
Příspěvky: 610

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Kiara napsal(a):

BrenTen napsal(a):

Marcia111 napsal(a):

Slunicko, docetla jsem az dokonce. :-)

zajimalo by mne, jak se pritel choval k Tobe v zacatcich vaseho vztahu. Vidis nejaky zasadni rozdil v jeho chovani v dobe kdy jeste nepodnikal a nebylo jeste tolik financi a nyni, kdy ma penez, ze nevi co s nema?

Zjevně jsi nečetla moc pozorně. Přítel má ve skutečnosti pouze dluhy. Jen co Sluníčko byla schopná zjistit, jde o milion. Je jasné, že celkový rozsah dluhů bude podstatně vyšší a že zanedlouho přijde tvrdý pád. Z tohoto důvodu je také zcela mylná její úvaha, že ji přítel finančně zabezpečí.

tummenuppgodliketummenupp

A já jen suše podotýkám, že byt je "po babičce" přítele Sluníčka, tedy Sluníčko v tomto bytě žije zcela bez právního důvodu a jenom proto, že ji v tomto bytě přítel "trpí". Takže v případě "velkého třesku" by se pravděpodobně z bytu musela stejně vystěhovat. Sice nevím, zda se jedná o byt v OV, nebo prosté užívání bytu na základě nájemní smlouvy psané napřed na babičku a po její smrti na vnuka, ale v konečném důsledku je to naprosto jedno. Užívání luxusně zařízeného bytu je jí totiž v současné době POUZE dočasně "propůjčeno", právně jí nepatří ani byt, ani nadstandardní vybavení uvnitř bytu stolt

Já bych hleděla z takhle neutěšeného vztahu velmi rychle zmizet, protože už jsem zažila spoustu nenažraných podnikatelů, kteří utráceli více nežli vydělali, neplatili ani sociálku, ani zdravotku, svoje podnikání po čase přivedli ke zdárnému krachu a skončili buď ve vězení, nebo pod mostem hmm Takových už jsem viděla, kteří "přemejšleli v milionech" a nakonec jim ty miliony skutečně zbyly - ale dluhů stolt

Ano, byt je sice po babicce, ale pritel ho nejspis zdedil. V byte uz spolecne zili 6 let do doby nez babicka zemrela, jsou spolu jiz 10 let a maji dvoumesicni dite. Kiaro, mas sice pravdu, ze pritelkyne po pravni strance nemuze krom alimentu na dite nic moc narokovat, ale podle mne snatek jako takovy neni prece zadne uzavreni obchodni dohody. Zalezi hodne na charakteru cloveka jak se v dane situaci zachova, jsou spolu uz tak dlouho a maji spolu dite, to je podle mne dostacujici duvod k tomu aby se k ni partner choval s respektem a z bytu ji nevyhazoval. Na to prece nemusi mit zadny papir! Ja osobne bych od partnera neodchazela z toho duvodu, ze ma dluhy, urcite to jsou krusne a stresujici chvile, ale byt slunickem tak se spis zamyslim nad partnerovym charakterem, jeho chovani vuci ni a vse ostatni co tady ona sama popsala zda-li je to to v cem chce zit a vychovavat sve dite. Rozhodnuti to neni jednoduche, clovek je mnohdy jak na houpacce, ale jednou na to stejne prijde sama, jen aby ovsem pak uz nebylo moc pozde, zivot leti strasne rychle. Slunicko, jsi jeste mlada a mas zivot pred sebou. Premyslej, pozoruj ho jak se chova, nevnimej ani tolik jeho slova, ale spis to jak se k tobe chova, protoze v jeho chovani naleznes odpoved na to co potrebujes vedet.

Upravil(a) Marcia111 (30. 9. 2011 18:22)

Není tady

 

#19 30. 9. 2011 19:03

Kiara
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha - východ
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 9643

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Marcio111, žádná ženská od chlapa neodchází výlučně proto, že má nějaké dluhy, ale chování typického dlužníka s sebou nese určité specifické vzorce. Mezi ně ve velké většíně patří i to, že partner chlastá, někdy fetuje, někdy hraje automaty, lže, je nespolehlivý, je agresivní a k partnerce se chová jako prase, to je primární problém, který každé ženské ze všeho nejvíc vadí, to je to, nač si tady každá ženská stěžuje v první lajně.

To, že ten chlap má mimo jiné i obrovské a většinou nesplatitelné dluhy se tady dozvídáme většinou až z druhé vody grater

Upravil(a) Kiara (30. 9. 2011 19:04)


"Náhody neexistují - to jen Bůh chce zůstat inkognito ..."

Není tady

 

#20 30. 9. 2011 19:23

BrenTen
♥♥♥----
Registrovaný: 1. 8. 2006
Příspěvky: 227

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Marcia111 napsal(a):

Nicmene fakt, ze neustale obmenuje luxusni vozy, utraci penize za znackove obleceni, vybira dalsi tisice z uctu a ve firme se mu dari, svedci o tom, ze nejake prijmy prece musi mit a na nakup techto veci si urcite pekne vydela. Nemyslim si, ze by si na nakup techto veci vzal pujcku, kterou by mu stejne zadna banka pri milionovem dluhu nedala. Proto tedy muj dotaz na Slunicko znel zda-li zaznamenala nejaky rozdil v jeho chovani pred a po.

Život na vysoké noze vůbec nemusí znamenat, že člověk má slušné příjmy. Tohle se dá pořídit i na dluh a po určitou dobu je možné vytloukat půjčku půjčkou. Nejdřív v bance, pak u nebankovních společností, známých a nakonec u lichvářů.

Není tady

 

#21 1. 10. 2011 21:59

morpheus
Babinet Klub
Místo: Dolní Kotěhůlky
Registrovaný: 14. 2. 2009
Příspěvky: 8057
Web

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

slunicko767 : Jsem zvedavy, kdo vsechno se zapoji do diskuse. Ja teda mazu jinam, kde je to cele realnejsi big_smile


"Upozorňujeme, že neživé objekty, jako je Kamarádka, nemluví. Pokud mluví, doporučujeme neposlouchat jejich rady"

Není tady

 

#22 2. 10. 2011 19:31

francka
Zablokovaný
Registrovaný: 2. 10. 2011
Příspěvky: 15

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Spam

Upravil(a) Ronja (2. 10. 2011 19:35)

Není tady

 

#23 14. 8. 2012 11:57

pet.pet
♥------
Registrovaný: 14. 8. 2012
Příspěvky: 1

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Ahoj sluničko

nevim jestli ještě tuto diskusi sleduješ, Tak trochu tajně doufám, že ano. Tvůj přiběh se v několika shodných rysech shoduje s tím co jsem zažil i já. Proto ti držím palce a konečně najdeš i to svoje štestí.

Nevím jestli to tady patří, ale jestli jsi ona žena, kterou hledám všude možně a asi jsem již vyčerpal všechny možnosti, více mě jich už nenapadá a bylas někdy na štěsti.cz  čeká tam na tebe jeden myslím příjemný muž.

omlouvám se všem ostatnim za poněkud osobní komunikaci, ale ta šance zde ještě existuje

Petr

Není tady

 

#24 14. 8. 2012 14:41

holcina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 30. 10. 2009
Příspěvky: 4292

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

Znám málo lidí, kteří dobrovolně žijí sami. Tím neříkám, že nejsou, ale v mém okolí je to spíš výjimka. To je dobře Tenzane, že to mᚠsrovnané:-)

Není tady

 

#25 15. 8. 2012 0:03

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 39959

Re: Proč se tak chová a co dělat dál...

To je skôr o tlaku spoločnosti, financií a strachu zo samoty, než z "dobrovožnosti"... Ja zasa poznám dos takých, čo sa radšej nechajú mláti alebo sú pod papučou, než aby si skúsili samotu - a tiež to teda nie je bohviečo. Ale každému čo jeho jest, pravda.

Upravil(a) Selima (15. 8. 2012 9:18)


Boh nás má rád, keď pracujeme, ale miluje nás, keď tancujeme
Brita

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů