Ještě chci dodat,že se ve mě objevil nový "požadavek" a to je touha po odvetě či jak to nazvat. Zatím   tuto touhu zvládám udržet, ale jsem jí překvapen.V životě jsem se nikomu nemstil , nijak.Teď to však cítím hodně silně.Řešil někdo z vás něco podobného? Jen pro upřesnění,není to vztek něco někomu vrátit.Asi se špatně vyjadřuji,ale nenapadají mě jiná lepší slova. Uf.

globemaster napsal(a):

Ještě chci dodat,že se ve mě objevil nový "požadavek" a to je touha po odvetě či jak to nazvat. Zatím   tuto touhu zvládám udržet, ale jsem jí překvapen.V životě jsem se nikomu nemstil , nijak.Teď to však cítím hodně silně.Řešil někdo z vás něco podobného? Jen pro upřesnění,není to vztek něco někomu vrátit.Asi se špatně vyjadřuji,ale nenapadají mě jiná lepší slova. Uf.

Clovece to je ale malomyslnost (nebo jak to nazvat {?}) ,vid? 
Ale v pohode-tohle uz se stalo mnohym i kdyz me ne,videla jsem tenhle podivny zpusob mysleni u druhych.  No jo,jestli na tuhle uroven zuchnes pak je to proste Tva volba. Ale muzes samozrejme volit uuuuuplne jinak,zejo?

globemastre, nevyčítej si své myšlenky. Ale nedělej nic, čím bys ublížil sám sobě. Už takhle máš co na práci, hodně toho k řešení před sebou.

globemaster:

černá, nebo bílá...i když ti tu kdokdo bude říkat, jak je nutné mít pohled na cokoliv barevný, věz, že jediným východiskem je vědět, na čem jsi, protože to je takové pomyslné dno, odkud se může odrazit a je jedno, kterým směrem poplaveš. Prostě budeš mít v sobě jasno.
Nikdy už nebudeš plně důvěřovat člověku, který tě jakýmkoliv způsobem "podrazil", který ti lhal - nikdy už nic nebude jako dřív, budete poznamenáni tím vším, co se mezi vámi stalo. Ona nebude stejná, ty také už nebudeš stejný.
Jde o to, zda TY budeš schopen s touto ženou žít i po tom, co se stalo. Jestliže tvá žena neví, osobně být chlap, tak ji k rozhodování dopomůžu tím, že ji doporučím právě to oddělené bydlení. Jak tu některá psala (kuřátko?), ona zamilovanost může vbrzku přejít, když bude vesměs sama na řízení celého svého žití, 13-ti letý kluk také jistě nebude hýkat nadšením nad matkou, co bude vrkat s milencem...takže takové soužití může být zatěžkávací zkouškou pro všechny. No a pak jde o to, až zúčastněným spadnou pod tíhou běžného života růžové brýle a paninka by chtěla návrat do přístavu, kde to zná a bylo přeci jen bezpečné kotviště...jestli vůbec bude zájem z tvé strany (ostatně, jak si psal, postarat se umíš, jsou na tom jiní hůře...neumí třeba ani uvařit vodu na čaj)

Rozhodně bych celou situaci nedávala k ledu s tím, že aby se to nějak časem vyvrbilo....to by ses taky nemusel dočkat nějaké (jakékoliv) změny, protože jak to právě je,   to většinou nevěrníkům a nevěrnicím vyhovuje. Šrumec nastává, když mají začít urychleně něco řešit - buď tedy jsou tak zamilovaní, že odchází - tak to nemá pak cenu ani přemýšlet nad tím, zda takového člověka po několika měsících brát zpět, a to většinou, když ho semele nové spolužití...taky když budou spolu žít, už si nebudou tak vzácní a ti motýlci brzo odletí, zejména, pokud třeba se začnou zjevovat "chybičky a vady", které z počátku byly tak roztomilé, kdežto pasovat se s nimi nonstop jde na nervy...... a nebo zůstane, tedy podmíněno tím, že ukončí vztah. Je to totiž na tobě, zda dovolíš sám sobě žít s ne/věrným člověkem (a kdoví, zda to ukončí, vždyť ti tady zasvěcené řeknou, že nemáš právo cokoliv po ní chtít - natož věrnost..) Je to totiž na tobě, kde budou tvé hranice, kam až tvá žena může zajít - nebo je může klidně překračovat, kdy se ji zachce. Je to totiž jen a jen na tobě, zda dáš své ženě šanci (potažmo vašemu vztahu), a kolik dáš času sobě k toleranci (nebo-li hájení poblázněných hormonů)...tvé ženě je cca 40-45 let, že....typické období, kdy ženy dělají revizi svých vztahů...

Zklamaná napsal(a):

Nikdy už nebudeš plně důvěřovat člověku, který tě jakýmkoliv způsobem "podrazil", který ti lhal - nikdy už nic nebude jako dřív, budete poznamenáni tím vším, co se mezi vámi stalo.

Oj oj oj ... 
Tohle co pises je o Tobe,to ale neznamena ze takhle to ma a bude mit kazdy jako Ty to mas ,ma mila Zklamco.

Tahnout si se sebou (v sobe) minulost je metlou. 

Mam to chapat jako vnucovani sveho sveta jemu?

By jsi koukala co vsechno dokazi ti,co si se sebou minulost netahaji. Jo jo.
Takze je to skutecne ruznobarevne. A jaky si to udelame takove to mame.

Globemestere
Miluješ svou ženu? Nebo jí chceš jako ze zvyku,že jste spolu x let, je Tvým majetkem?
Jestliže jí miluješ, měl by si i dokázat odpustit, to, že se zamilovala jinde. Stává se to. Odcizili jste se.
Jestliže chceš vztah zachránit, právě že bych vůbec o tom milenci nemluvila.
Ale snažila se dokázat, že mi o ní stojím, nevolala bych si jí na kobereček.
Zkus zapřemýšlet, když jste spolu před lety začínali chodit, čím si jí upoutal? Nevytratilo se to?
Kup jí nějakou maličkost z lásky, pozvi jí do kina. Jako kdyby jste spolu začínali chodit.
A pak už je to jen na ní. BUd přehodnotí svůj život. Nebo odejde. A v tom jí už nezabráníš.
Ale proč to nezkusit, jestli o ní stojíš.
Hodně štěstí.

Manžela,který "škemrá"
no já bych řekla, že právě naopak to není škemrat, ale to, že si žena uvědomí, že o ní manžel stojí. A začne přemýšlet, že s ním prožila plno krásných věcí, že nejde jen tak zahodit 22 let života.
Udělej co Ti radí srdce.

Arcanum napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Neuběhlo ani pár let, kdy za tyto věty jsem byla osazenstvem kamenována (a opět budu, od těch povolaných,že? )...jistě, já si nebrala servítky - a stejný názor mám i dnes (mohu ho klidně zopakovat)
ano - žena ženě hůře než vlk, což je smutné, zejména, když je plná huba keců o lásce s velkým L ke všem... a nejlepší na tom všem je, že se káže voda a pije víno a úsměvný je i fakt, že někdo vede kecy v kleci o nezřízeném egu a zákonitém rozchodu takto postižených a sám své ego nezvládl a nadále nezvládá a jeho vztah dopadl stejně, jak sedláci u Chumce...ale hlavní je, že nezvládnutí ukočírovat vztah si v současnosti chlácholivě omlouvá, že vlastně rozchod chtěl - přeci se neschodí, že pohořel na plné čáře

Kocko tak se tim tak nezer...

Ta zena co tu mluvi o lasce s velkym L. podle mne nevi co to vubec je.
Ale to neva ne? Vzdyt zije to cemu chce verit.

Nedělej se chytřejší, než myslíš - ty totiž nevíš, o jaké ženě jsem mluvila v souvislosti s kydy o lásce s velkým L
Ale jinak ti dávám plně za pravdu (ty ovšem píšeš směrem k jiné ženě - já mám stále na mysli tu konkrétní)....ona neví co to vůbec láska s velkým L je, neboť vlastně žije to, čemu věří.

Především se nežer tak hodně ty sama sebou - nemáš patent vědět, o čem píšou a jak myslí druzí - ty si jen vytváříš domněnky, že to víš.

holky a dost. tady nejsme ve školce

Hirondel - že TY to máš jinak (a tečka) je naprosto normální. Jsi jiná, než kdokoliv druhý. Že TY jsi schopna plně bez vyjimky důvěřovat člověku, co tě jakýmkoliv způsobem podrazil je čistě tvůj způsob. Mnozí (a je jich většina - stačí číst například konkrétně tyto vlákna na nevěře) to tak prostě nemají a mít nebudou, a ani třeba nebudou chtít mít jinak, nebo se to nebudou chtít naučit. Důvěřovat se mohou opět naučit, nikoliv však plně ke konkrétnímu člověku, tam již to poznamenání zůstává. Ostatně - situace každého změní. Mluvím všeobecně (ty se to snažíš mermomocí našroubovat na mě) tak, jak všeobecně mluvíš ty (přestože mluvíš o sobě). Já nesdílím tvůj názor, že lze znovu bezpodmínečně důvěřovat  - ty sama to možná dokážeš a to víš jen ty sama - ale jde o to, zda jsi byla konfrontována právě se ztrátou důvěry (což si nebyla - alespoň to o sobě píšeš - pokud tomu tak není a prožila jsi situaci ztráty důvěry, tak tě to zákonitě změnilo a tím se zákonitě změnil i tvůj postoj).
Gumu jsem si kdysi dávno přála, a teď ji nechci, i kdyby mi ji někdo nabízel. Ztratila bych totiž ty zkušenosti, které jsem TÍM VŠÍM, CO SE STALO získala. Vygumovat si jakkoli mozek, vzpomínky a prožitky je čiré bláznovství, neboť tím ztratím cenné zkušenosti. Jestli ty to tak máš a vyhovuje ti to, tak si to tak klidně měj, vždyť já ti tohle přeci neberu

PS: plně důvěřovat mohu každému dalšímu člověku, který mě nepostavil před situaci ztráty důvěry, nebo lži, nebo podvodu. Mohu obnovit proces důvěry směrem k člověku, který mě tímto konfrontoval, nikdy - opakuji NIKDY ( a to svoje nikdy píšu proto, že vím, co v mém případě slovo nikdy znamená) však tu důvěru neobnovím v plné míře. Dokážeš to pobrat jo?
A že nemohu psát, že to tak má většina? Mohu o tom psát naprosto stejně, jak píšeš ty o tom, že jiní to mají (mohou - ale nemusí, že?) jinak. Obě totiž zcela jistě a jasně píšeme jen o tom, co jsme konkrétně samy a čeho schopny. Takže jestliže tebe někdo podrazí, podvede, okrade, bude ti lhát - ty vezmeš gumu a začneš gumovat, abys mohla být znovu obelstěna, okradena, podvedena, a mohlo ti být dále lháno. Měj si to tak - já to tak nechci - já chci znát i do budoucna své poznatky z těchto situací. Vzít gumu , vygumovat vše, co s tím souvisí by mě pasovalo do role "blba" Ale může jím být kdokoliv chce

ps. ty ses ještě nenaučila normálně komunikovat...tak nějak běžně?

Arcanum napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Milá hirondel - to, co jsi se mi tu snažila vnutit, jako "můj osobní názor" (viz vytučněné) je všeobecně známé přísloví - nebo citát moudrého člověka. Přesné znění je: Nikdy už nikdo nebude jako dřív, všichni jsme poznamenáni tím, co se stalo.
Všichni hirondel - i ty jsi poznamenána vším, co se stalo - ať s tvým, nebo cizím přičiněním. Zákon akce - reakce. leda bys měla gumu a vše si z hlavy vygumovala. takže je to o mě, o tobě, o komkoliv živém, kdo cokoliv vnímá, prožívá apd. Má to tak každý - bez vyjímky, ten, kdo říká, že to tak nemá, ten si akorát lže do vlastní kapsy. jakákoliv událost, co se stala tě poznamená - a je zcela jedno, zda je ta událost pozitivní, nebo negativní. V tvé moci je s touto událostí akorát pracovat a zpracovat ji = a pak si z ní vzít ponaučení. To není o tahání minulosti za sebou, jak kouli na noze - takhle to vidíš právě ty, neboť já o tahání minulosti nic nepsala, ale tobě to prolétlo hlavou (pokud by tomu tak nebylo, tak bys o tom právě tak, jak píšeš, vůbec nenapsala ) Různobarevné? No jistě - ale pořád nějaké barva tam bude, že?

Nezer se tolik (opakovani je matkou moudrosti)

Chces tu moji gumu pujcit? Skoda......ale zkusenost nelze predat (tu gumu Ti pujcit nemohu)

S Tvym tvrzenim se neztotoznuju.    

Tyhle Tvoje slova:" Nikdy už nebudeš plně důvěřovat člověku, který tě jakýmkoliv způsobem "podrazil", který ti lhal - nikdy už nic nebude jako dřív, budete poznamenáni tím vším, co se mezi vámi stalo."

pricitam skutecne z meho pohledu Tobe. Ty jsi ta podle mne,co tvrdi ze nikdy nebude duverovat tomu kdo ji jakymkoli zpusobem podrazil,lhal. Ty jsi poznamenana tim vsim co se stalo.
Z meho pohledu tedy presne tohle nazyvam  (ja osobne) -tahanim si se sebou (v sobe) svoji minulost. At jiz Ty to vidis jinak ,at jiz Ty s tim soyhlasis ci nikoli.

Tohle naopak: "Nikdy už nikdo nebude jako dřív, všichni jsme poznamenáni tím, co se stalo."
vidim z mnoha ruznych uhlu.

Clovek se meni =vyvoj. Kdyz se me neco stalo-samozrejme me to zmenilo. A zmena =byti tou sitiaci poznamenana=zmenana.
ALE..... ja nebudu tvrdit to co Ty-ze nikdy nebude duverovat cloveku ktery tohle a tamto.
Mam to jinak. Tecka.

některý vztahy tím zůstanou poznamenané. a i když odpustíš, svým způsobem to nikdy nebude jako dřív. důvěra se zpátky dá získat. ale to nejde ze dne na den, chce to čas. a i když pak je všechno jako by čistý, věříte si, netaháš to, co se stalo sebou, tak někde vzadu, to pořád je. třeba jen šoupnutý úplně vzadu v šuflíku.

PPavlaa napsal(a):

...... netaháš to, co se stalo sebou,

...... tak někde vzadu, to pořád je. třeba jen šoupnutý úplně vzadu v šuflíku.

Mno praaaave -soupnuty uplne vzadu v supliku muze znamenat ze to tam stale nekde je, jako nejakej koslivecek v Almare (Almara- jak rika Javena,timto ji zdravim )

My lide mame tendence nosit v sobe vcerejsek-minulost,minule deje,zazitky ,vzpominky. A ja tvrdim ze minulost jednou pro vzdy minula.
Pokusim se ted vy....t co nejlepe dovedu. 
Stejne tak jako se clovek promenil po nejake zkusenosti (to znamena -dnes neni vcera-on neni dnes tim kym byl jeste vcera),stejne tak dnesni vztah po nejake vcerejsi zkusenosti (pro toho kdo se rozhodne v nem zacit znovu) nemuze byt totozny s vcerejskem (s tou minulosti, tim zazitkem,s tou vzpominkou)   
Presto ho nekteri s tim ztotoznujou.
  Proc si tedy se sebou (v sobe) take netahaji i sebe sama takoveho jakym byli jeste predtim (vcera) nez prisla ta nejaka zkusenost ?  Protoze se s tim minulym v sobe uz neztotoznujou?
Protoze je munulost?

Sledovala jsem kdysi takovou proměnu, z hocha v dospělého muže doslova  ze den na den, na vlastní oči.
Nebyl to žádný zázrak . To se občas stane, že čas běží rychleji a naše pubertální myšlení s ním končí v propadlišti minulosti.
Nemusí to být zdlouhavý proces, když se člověk naladí  na moudrost a vnitřní vedení, místo co by poslouchal jen  své ego. Někdý stačí když se člověk potká s moudrou myšlenkou nebo knihou, která mu dá odpovědi na obtížné otázky , které si právě položil... setká se s někým, kdo už celým procesem prošel a vymění si s ním pár slov.
Neobvyklý zázrak to sice nebyl, ale přesto to bylo zázračné v tom, že jsem cítila jaký obrovský pozitivní vliv to  mělo i na mou změnu myšlení a postojů.
Uvědomila jsem si přesně v tu samou chvíli to, co píše Axi, že takový muž se skutečně neopouští, protože to společné dokonalé  vyladění se už nemusí nikdy opakovat s někým jiným.