globemaster napsal(a):

Zdravím všechny a díky za hromadu názorů,ať kladných či zápo*ných,z mého pohledu.Díky.S manželkou se snažím navázat konstruktivní dialog několik dní,ale jsem neúspěšný,je zamilovaná až po uši a s tím nic neudělám,příroda vítězí.Nevím proč mě pořád někdo chytá za slůvka "zavolal jsem si ji do dílny", promiňte ,ale snad jsem to vysvětlil ve svém druhém příspěvku ,manželku bych nikdy nepodrobil výslechu,tak bych se nikdy nesnížil.Moje jednání v té chvíli bylo silně emotivní afektní a s ohledem na syna jsem jinak nemohl.Dnes už to vím,tehdy jsem se nebyl schopen ovládnout,promiňte,ale bylo to tak. Dnes ,kdy už se snažím emoce jakž takž krotit,mi dochází celá řada vlastních nedostatků v chování vůči manželce.Už o těch chybách vím."Přehrál" jsem si v té mé technokratické makovici celých 26 let co se známe.Přehrál jsem si hromadu hodin videozáznamu a prošel stovky fotek v rodinných albech. Po pravdě řečeno,za některé situace nesu plnou vinu.Nemám problém uznat vlastní chyby a nedokonalosti,vždyť nikdo nejsme dokonalý. Dnes už začínám řešit ,co bude až manželka se synem odejdou z domu.Dcera je dospělá ,rozhodne se sama za kým půjde,aby dodělala fakultu. Vím že žena si hledá byt.Snad to bude mít syn ke mě blízko,kéž by. Mé pocity se už přesouvají do jiné dimenze či úrovně,chcete-li. Řeším jestli vůbec žít s manželkou i nadále,jestli jí začít znovu důvěřovat,dochází mi,že jsme si moc asi nerozuměli a že jsme ani jeden z nás pro záchranu vztahu nic neudělali.Vadí mi tento fakt a zatím nevím jak se tímto poperu. Ta nedůvěra vůči ní sílí,bohužel,vyjadřuji zde jen a pouze své vnitřní pocity,nic víc za tím nehledejte.Možná se toto změní.Vím že určitě dělám další chyby. Uf takový náročný úkol jsem nikdy neřešil ... Postarat se o sebe dovedu,pracoval jsem v zahraničí na řadě projektů v různých zemích a někde to bylo hodně náročné. Přemýšlím,jestli vyvinout max. úsilí o syna. Chtěl bych ho mít doma,zvládnu to.Vím že potřebuje kluk maminu,ale už je ve věku kdy role otce vychází do popředí,je mu 13 let. Představa,že mého syna vychovává nějaký ... sorry silná káva pro mě.Promiňte ,dovolím si položit otázku zdejšímu "publiku". Za jak dlouho může přejít u manželky zamilovanost do normálu? Prosím,nepište ,že je to individuální,prosím o vlastní zkušenosti a názory.Potřebuji s ní normálně v pohodě v klidu promluvit,ale teď to nejde.Za jak dlouho tedy ?Děkuji všem za podporu,pomáháte mi.

Víš myslím, že tohle ted u vás příliž možné není. Sám říkáš , žře tebou ted clomají různé pocity ( nelze se tomu divit, že).
možná by byla v tuto chvíli lepší "jet si sám za sebe" . Soustředit se na to, aby mi bylo ( v rámci možností) dobře, abychsi vyjasnil co chci já a na jaký kompromis jsem ochotný přistoupit. no a teprve potom si s ženou sednout někde v klidu ( doporučuji spíš kiné prostředí než vlastní domácnost ) a promluvit si.

majkafa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Majkafo,Tvuj mily planuje se svoji zenou zustat?
A Ty,mas plan jaky? Zustat v tomhle ,nebo v jinem svobodnem svazku a z do smrti smrtouci. ?

Nemáme ohledně našeho vztahu žádné plány.
Protože zítra tu už nemusíme být.

Takový plán, být v manželství s mým BM do smrti smrťoucí, jo, ten už jsem měla. A kde je mu konec?
K čemu plány ve vztazích? Nevíme dne ani hodiny.
Žít tady a teď.

Majkafo,
tohle o cem mluvis dokaze zit jen malo kdo. Jen malo kdo dokaze pouze jen byt.
Ziti tady a ted= proste byti (bez ega)  -takove poznani lze jedine prozit. Zadne jen povrchove -rozumove pochopeni nestaci bez prozite skutecnosti. 

majkafa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

majkafa napsal(a):

Nemáme ohledně našeho vztahu žádné plány.
Protože zítra tu už nemusíme být.

Takový plán, být v manželství s mým BM do smrti smrťoucí, jo, ten už jsem měla. A kde je mu konec?
K čemu plány ve vztazích? Nevíme dne ani hodiny.
Žít tady a teď.

Majkafo,
tohle o cem mluvis dokaze zit jen malo kdo. Jen malo kdo dokaze pouze jen byt.
Ziti tady a ted= proste byti (bez ega)  -takove poznani lze jedine prozit. Zadne jen povrchove -rozumove pochopeni nestaci bez prozite skutecnosti. 

Ano. Tak to je.
Moc se mi to líbí, cítím se takhle dobře. Klidně, spokojeně a vyrovnaně.

Muzes me prosim ten skutecny prozitek toho prosteho byti popsat? Jak jsi ten prozitek prakticky uskutecnila ?

kuřátko, co máš pořád s tou hrdostí, že o tom mluvíš na více vláknech ?

PPavlaa napsal(a):

kuřátko, co máš pořád s tou hrdostí, že o tom mluvíš na více vláknech ?

Nevím...třeba to o mě něco vypovídá

Jednoduše si prostě myslím, že spousta žen v dnešní době nemá žádnou hrdost. Ponižují se, nechávají se ponižovat, i ve svých kolikrát "zasloužilých" letech se chovají tak jak by se nechovala ani 16-ti letá puberťačka.
A to hlavně ve vztahu...ať už partnerském, manželském, mileneckém....k muži.

majkafa napsal(a):

Už prosím neřešme mě, není to mé vlákno.
Omlouvám se autorovi vlákna.

Majko, každá si v tom TVÉM nachází to SVÉ  a to řeší. To dělají muži i ženy, ale je celkem typickou ženskou vlastností, že neudržíme zájem jen v jednom bodě, ale jdeme do "šířky".
Globe v tom tak asi bude mít maglajz, ale tomu zabráníš jen tak, že nebudeš reagovat.
Stejně nikomu nic nevysvětlíš. A proč taky bys měla

Kuřátko napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

kuřátko, co máš pořád s tou hrdostí, že o tom mluvíš na více vláknech ?

Nevím...třeba to o mě něco vypovídá

Jednoduše si prostě myslím, že spousta žen v dnešní době nemá žádnou hrdost. Ponižují se, nechávají se ponižovat, i ve svých kolikrát "zasloužilých" letech se chovají tak jak by se nechovala ani 16-ti letá puberťačka.
A to hlavně ve vztahu...ať už partnerském, manželském, mileneckém....k muži.

no, nevím, jestli to o tobě vypovídá právě to, že hrdá jsi. hrdí lidi prostě hrdí jsou a nemají potřebu o tom pořád mluvit. je to jejich přirozenost.

jinak, souhlasím jen částečně. dneska je v určitým směru dost těžká doba, vztahy divoký, to, co na tebe působí tak, že někdo nemá hrdost tak být může, ale taky nemusí a může to mít hromadu jiných příčin.

PPavlaa napsal(a):

jinak, souhlasím jen částečně. dneska je v určitým směru dost těžká doba, vztahy divoký, to, co na tebe působí tak, že někdo nemá hrdost tak být může, ale taky nemusí a může to mít hromadu jiných příčin.

PPavlaa napsal(a):

no, nevím, jestli to o tobě vypovídá právě to, že hrdá jsi. hrdí lidi prostě hrdí jsou a nemají potřebu o tom pořád mluvit. je to jejich přirozenost.

jinak, souhlasím jen částečně. dneska je v určitým směru dost těžká doba, vztahy divoký, to, co na tebe působí tak, že někdo nemá hrdost tak být může, ale taky nemusí a může to mít hromadu jiných příčin.

Já Pavli právě nenapsala že to o mě vypovídá, že jsem hrdá.....i když jsem za to dala smajlu s brýlkami
Ale tohle je už jen mé a musím si na to přijít a pořešit si to sama.

Co to je, hrdost?
Já si myslím, že je to naprosto individuální záležitost. Co jednomu může připadat jako hrdost, druhému tak připadat nemusí.

Intimita - to je stejné. Záleží na osobní definici.
agevo, taky si v cukrárně můžu vybírat jen dort proto, že mám tady a teď chuť na dort a nechci k němu špičku, a nemám potřebu sebe ani jiné o ničem přesvědčovat.
Intimita v nejužším slova smyslu, jak jsem přesně psala, je pro mě milování. Nezaměńovat se sexem. V širším slova smyslu - duševní souznění.

Upravil(a) majkafa (27. 9. 2011 11:47)

Kuřátko napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

no, nevím, jestli to o tobě vypovídá právě to, že hrdá jsi. hrdí lidi prostě hrdí jsou a nemají potřebu o tom pořád mluvit. je to jejich přirozenost.

jinak, souhlasím jen částečně. dneska je v určitým směru dost těžká doba, vztahy divoký, to, co na tebe působí tak, že někdo nemá hrdost tak být může, ale taky nemusí a může to mít hromadu jiných příčin.

Já Pavli právě nenapsala že to o mě vypovídá, že jsem hrdá.....i když jsem za to dala smajlu s brýlkami
Ale tohle je už jen mé a musím si na to přijít a pořešit si to sama.

tak dobře, no

když je té hrdosti moc, je to taky na pytel. jako u všeho.

Upravil(a) PPavlaa (27. 9. 2011 11:54)

eremuruss napsal(a):

Nedavno jsem tu psala tenhle pribeh,situace se trochu zmenila.Milenec se nesnese s jeji 10 letou dcerou a o vikendu odjel a nasleduje rozchod.Pri ji priveze jeste nejake penize,aby nestradala.Tento muz byl svobodny,bezdetny nevi co vychova deti znamena....ona zoufala,protoze ted nevi jak financne utahne pronajaty byt

V tom případě jí nezbývá nic jiného, než se schlíple i s dítětem vrátit k manželovi ... Ať je Tvoje známá ráda, že se situace vykrystalizovala ještě předtím, než se stačila rozvést protože manžel ji chtě-nechtě do společného obydlí zatím pustit musí.

Ovšem co bude dál, to je ve hvězdách. Manžel je sice povinen nechat ji ve společné domácnosti až do rozvodu bydlet, ale vůbec ji nemusí "vzít zpátky" jako manželku a naopak to může být on, kdo podá žádost o rozvod. Takovejch případů už bylo, kdy jeden partner opustil společnou domácnost kvůli milence/milenci a opuštěný partner se oklepal natolik, že si okamžitě někoho našel. A když tomu, kdo se odstěhoval, nevyšel vztah, ten druhý na něj udělal akorát tak a za živého boha už ho nechtěl vzít zpátky

Dnes jsou tomu přesně 3 týdny,kdy jsem se to vše dozvěděl. Vím,že je brzy na závěry,ale vnitřně cítím,že se oba vzdalujeme a že hrozí rozpad manželství.Manželka je ke mě arogantní a nelze s ní komunikovat jinak než konfrontací.Prostě nejsme schopni najít k sobě aspoň na chvilinku cestu.Drtí mě to víc a víc.Na ní je vidět obrovské sebevědomí a pocit vítězství.Moje role je nade vše jasná.Nicméně začínám občas pociťovat návrat tolik potřebné síly.Někdy mi probleskne myšlenka typu: "Vykašli se na to,nemysli na to pořád a věnuj se něčemu smysluplnému." Jakmile se však na něco vrhnu,za chvíli mám zase plnou makovici našeho problému a výčitek svědomí.Jsou to příšerné stavy,jsem tím zdrcen a totálně jsem byl nepřipraven.Zatím nejsem schopen analýzy,odpovědí na otázku PROČ? Už ať to skončí a je mi jedno jak.Propadám depresi a proto musím chodit hodně na vzduch a rozdýchat to. Uf ,díky za podporu a pitvání mého problému,snad to k něčemu vše bude a já se poučím.Mějte se krásněji než se mám já !!!