globemaster napsal(a):

Já jsem dnes stále z celé záležitosti totálně rozhozen a na ní není vidět ani kapka provinění.

Nevím, co ti poradit. Zažila jsem tuto situaci, když jsem zjistila po 20 letech manželství, že je v našem vztahu ještě jiná žena.
Včetně pocitu, že se mi během pár vteřin zbořil můj skleněný hrad a zůstaly jen střepy, zabodnuté do mého srdce. Skleněný hrad postavený na písku.
Možná to je právě to. Ty naše nereálné hrady bez základů, co si postavíme a pak se divíme, když nám jednou spadnou.
Jak se z toho vyhrabat? Teď už bych jenom zjišťovala v sobě, jestli ho ještě miluji a chci s ním žít. Anebo je jen ublížené mé ego, protože mi bylo "ukradeno" mé vlastnictví, které nikdy mým vlastnictvím nebylo, protože člověka vlastnit nelze? Anebo jestli už ho nemiluji. Nechci s ním žít... Je spousta možností, které lze v sobě objevit.A podle toho, co bych v sobě našla, a co budu chtít do budoucna, bych se zachovala dál.
Jsem rozvedená. A hrady už nestavím.
Z tvého psaní mě praštilo do oka - na ní není vidět ani kapka provinění.
A co na tobě?
Vždy jsou z jisté části "vinni" oba partneři, že svůj vztah nehýčkali, nepracovali na něm a nechali ho umírat. Aniž by to třeba vůbec vnímali.  Probrat si svou část "viny", to co je mé. A neřešit to, co mé není. Dokonce s nesmyslným požadavkem, aby si kajícník sypal popel na hlavu, bičoval se... nebo jak dával najevo "kapku provinění"?
Být k sobě slušní. I když už láska možná není. I to se může stát. Ale lidé by k sobě měli zůstat slušnými, i když v zajetí emocí, ublížení, šoku, tomu bohužel většinou tak není. I když už třeba "jen" proto, že v jedné krásné chvíli vznikly jejich společné děti.

globemaster napsal(a):

Po jejím návratu domů,jsem si ji zavolal do dílny,mimo doslech dětí a vše na ni vychrlil. Moc ji to nerozhodilo a ani se neměla k nějakému vysvětlování či omlouvání. Prostě odešla zpět do domu. Já jsem dnes stále z celé záležitosti totálně rozhozen a na ní není vidět ani kapka provinění.Prostě já trpím ona si žije "v klidu" dál,jako by se  téměř nic nestalo.d.

Tak tohle je typický příklad toho, jak funguje univerzální Řád, konkretně zákon: jaký si to uděláš, takový to máš, nebo-li: co vyšleš, to se ti vrátí

- zavolal sis ji? Já vím, žes to myslel dobře, aby děti nic neslyšely, ale ten výraz: zavolal jsem si ji...
To zní naprosto příšerně. Zavolal sis ji na kobereček? K výslechu? Aby se zodpovídala? Já vím, že ty mi budeš odporovat a na vědomé úrovni to tak ani necítíš, jenže podvědomí, které ti vložilo tahle písmenka pod prsty o tobě mluví něco jiného. Někde to tam prostě máš...
- neměla se k vysvětlování a omlouvání.... a proč by se měla mít? To ti jako má vysvětlovat, že ten
druhý je v tom a tom lepší, má toho a toho víc, kdežto ty toho máš míň? Nebo tě měla jak malá
holka otce ujišťovat, že už to teda nikdy neudělá a od teď bude hodná? Že odešla, to bylo to nejlepší,co mohla udělat. Taky mohla odejít i někam dál než jen zpět do domu. Ty jsi porušil její osobní prostor a teď se s tím, co jsi zjistil, nemůžeš srovnat, dokonce po ní snad chceš, aby to udělala za tebe? To je  dost hloupé a klukovské chování.
- já trpím a ona žije v klidu.... a proč by se měla nervovat? Vždyť toho džina z láhve jsi vypustil ty, proč by ho za tebe měla cpát zpět? To ty y jsi zvolil způsob, jak to řešit a ten jí evidentně nevyhovuje. S tím  prostě nic nenaděláš.

Tvůj psycholog má pravdu - dej si čas, odstup. Přemýšlej o tom, co ti žena nakonec řekla. Ona to tak cítí, že ty tomu nerozumíš, to není nic, s čím je žádoucí se po letech manželství chlubit. Ale i to se stává, že muž nerozumí své ženě  nebo žena nerozumí svému muži...Pak ale zákonitě přijde karambol.
Pokud spolu dva lidé ve vztahu neumějí komunikovat, ani to jinak dopadnout nemůže...
Ty jsi pojal podezření, že je ti tvá žena nevěrná a začal jsi ji kontrolovat. Ani jednou tě nenapadlo, zeptat jí, co jí chybí? Co se mezi Vámi děje? Proč se ti vzdaluje?
Když už nic jiného, můžeš pak mít alespoň oprávněný pocit, že jsi pro vztah něco udělal. Když začneš hned kontrolovat, neděláš nic pro vztah, ale pro sebe, pro své vlastní ego.... A pokud živíš ego, pak zákonitě trpíš, protože ten druhý to pozná a staví se na zadní. I on má totiž své ego. Pokud spolu lidé komunikují jen prostřednictvím svého ega, nemají šanci spolupracovat. Jen se pak jen hádají, ubližují si a nejsou schopni se domluvit.

Zkus nechat svou ženu na pokoji a zabývej se hlavně sám sebou, tím, co nemůžeš "rozdejchat". Pokračuj u psychologa, ten ti s tím pomůže. Věnuj se sám sobě. Pokud některé své vzorce chování rozklíčuješ a změníš, změní se nejen tvoje vnímání, ale i vnímání tvé ženy. A pak se konečně můžeš dočkat i nějaké omluvy. Otázkou ale je, zda pak o ni budeš ještě stát...
Každopádně je to dlouhá cesta, nebude to hned.
Drž se.

My jsme se rozvedli, protože manžel chtěl být s ní.
Dnes jsem za to ráda. Když vidím, jak naprostá většina vztahů, kde prvotní nevěru překonali, stejně dříve nebo později končí.

globemaster napsal(a):

.Stále se trápím představou ,jaká vlastně bude budoucnost v naší rodině.Pořád mám v tomto nejasno a asi ještě dlouho tento stav bude trvat. Hlavou se mi však začínají honit myšlenky,jestli vůbec jí ještě někdy budu schopen důvěřovat? Nevím jestli toto dokážu překonat.Ta rovnice nemá pro mě zatím řešení.Podařilo se někomu z vás něco podobného vyřešit a tím zachránit rodinu? Stále chci rodinu udržet,ale nevím jak to provést s co nejmenšími ztrátami. Je to vůbec možné?Nesemele nás to časem?

Překonat ? Ten vztah ste společně zdevastovali , tak je asi potřeba na něm zase začít pracovat . Ty píšeš pořád o tom, jak jsi zraněnej ,ale ona možná bude taky zraněná a už dávno . Ona asi měla důvod, proč si někoho najít , tak zkus změnit váš život ,aby nikoho jinýho nepotřebovala .

Globe, co si sednout někde v klidu a zeptat se ženy, jak to vidí dál a říct jí jak to vidíš ty?
Nečekej, že se bude omlouvat a bude zdevastovaná jako ty. Většina nevěrníků do toho jde s tím, že je opatrnej a že se to neproflákne... postupně mu to začne být fuk a pak už je mu i jasný, že by to měl řešit, páč se to stejně proflákne... jenže zas nevědí, jak to řešit... takže si svý ženě vytrhl trn z paty svým způsobem.
Jinak mi zaráží, že všichni, kdo tuší problém jdou radši do mobilu či PC než aby šli na procházku, do kina a šli na to oklikou - zjitit co se sakra děje. A pak zjistěj že se děje a dělo daleko dřív a vlastně jim to ni nepřišlo... takže to soužití bylo fakt asi o ničem. Jen si to přiznat, že jo.

No já taky koukla až když jsem měla jistotu a už bylo mezi námi jasno,chtěla jsem vědět s kterou madam mám tu čest. Přečetla jsem si pěkně tajně všechny SMS co můj muž skladoval v mobilu 3 měsíce.Jeho pro mě prapodivné chování přesně korespondovalo s oněmi SMS. Dneska se za to stydím a tenkrát jsem si fakt nepomohla. Čím míň člověk ví,tím líp.

tak aby měla majkafa klid na duši - ne všichni lezou do mobilu či PC hned, někteří až když chvíli zjišťujou v klidu, o co jako jde...
A někteří vůbec.
Já teda nelezla ani před, ani po... do ní mi nebylo nic. S manželem to neklapalo, tak jsem to řešila s ním. A taky tvrdil, že nic... ne nemám nikoho, prosímtě...
Každej to ale máme jinak...

Já tím dřív řešit myslela dobu, kdy to neklape a milenec/milenka ještě nejsou na scéně. Málokdy se nevěra objeví ve vyváženém vztahu. Já teda takový, který by byl vyvážený a prošel nevěrou, neznám. Nevyvážených vztahů znám ale dost... Všichni se pak diví - dyť my jsme si spolu tak pěkně žili... nežili, jen tomu onému či té oné se to zdálo jako pěknej život. Bohužel. Ale an to nepotřebuju snad projíždět mobil, abych zjistila, že něco ve vztahu není ok... vlastně asi jo, když si půl roku, rok předtím nevšimnu, že je něco ve vztahu špatně.

Nevěra podle mě o vztahu vypovídá, i když k ní vedou různé cesty. I když jsou chlapi nebo ženský, co maj bokovky třeba kvůli sexu nebo tak... tak pokud mají s partnerkou kvalitní vztah, vyvážený, nedopustí, aby se to domákla/domákl. Protože kvůli nějakýmu šťouchu nebudou ničit něco, co je pěkný, jen to má drobnou vadu na kráse - já chci sex každej den a druhý ne, plus tyhle praktiky bych po ní/něm nikdy nechtěl/a... a když se to domáknou, nepřijdou s kecama okolo - jí miluju, tebe taky... nevím co mám dělat.. už tě nemiluju... bla, bla. Postaví se k tomu tak, aby druhý věděl přesně, že šlo o čistě tělesnou potřebu a tečka. Nic osobního. Pokud potřebují čas na rozmyšlenou, aby zjistili, co vlastně chtějí - jde jim pouze o sebe a kalkulují, jak to skoulet, aby byl doma klid a já mohl /a pokračovat nerušeně dál...
To, jak člověk jedná s druhým, vypovídá o jeho vztahu k němu hodně.

PPavlaa napsal(a):

ale ono to jav, leckde klape. proč pořád tvrdíš, že aby byl jeden z partnerů nevěrnej, musí to prostě neklapat.
možná to posuzuješ podle sebe, ale nevypovídá to nic o důvodech, proč jsou nevěrní ostatní.

a k tomu, že si někdo nevšimne, že je něco ve vztahu špatně. on prej každej vztah, i ten dobrej, prochází po určité době krizí.

neodsuzovala bych, že někdo něco, projede. prd víš, co proč, jak. moc zevšeobecňuješ.

Neberu to jen podle sebe. Nám to neklapalo, to by bylo moc zkreslující koukat na všechny nevěry podle mýho modelu.
Já ale fakt neznám jedinej vztah, kterej klapal a prošel nevěrou typu paralelní vztah či opakované nevěry tzv. úlety. A nešlo o žádný krize, šlo spíš o ten základ, na kterým stál a je to dost taky o postavení partnerů uvnitř toho vztahu.
Neodsuzuju, ať si počtou, jen mi to zaráží. Co tím získaj - jistotu... jakou. Proč se pak teda ptaj i partnerů. Už vědí, ne? Hlava mi to nebere, to je celý. Já prostě soukromí ctím a neudělala bych to. Známá čte dětem Fb... nemusím snad šmírovat děti, abych věděla, koho mají za přátele a co dělají. Alespoň rámcově snad mám představu, ne?  Jo, když vím kulový a začnu mít zájem až když se mi zdá, že se chovaj divně -  to pak člověku nezbejvá asi nic jinýho. Dost smutný.
Vypovídá to ale spíš o mě, než o těch dětech a nevěrníkách... ne?
Podle mě teda.

PPavlaa napsal(a):

no vidíš, já znám chlapy i ženský, co mají bokovky, ve vztahu by neměnili, ani potřeba sexu není jiná u nich a jejich partnerů. naopak nevěr, které popisuješ, že kvůli sexu nebo tak, tak o takových snad ani nevím.a jak píšeš nedopustí, aby se domákla - vždycky, i když toho doma miluješ, se ti může vztah s milencem vymknout z rukou. tohle se naplánovat nedá.
a čekat, že nevěry se ten druhý nedomákne, to mi přijde docela hloupé. ono se dřív nebo později většinou něco provalí (přes to, že nevěrník tutlá jak může) znáš to, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu ..
vůbec ženský na tyhle věci mají radary a zaznamenají věci, kterým chlapi nepřikládají význam.

to je ale princip takových nevěr.
A otázečka - proč teda podvádějí ti, kteří jsou tak spokojení, že by neměnili a bokovky nemají  kvůli sexu? Takový zas neznám já. Jo, vlastně znám - to je většina těch, u kterých se to ještě neprovalilo. Jsou doam spokojení, proč to měnit, navíc si užívají...

javena napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

no vidíš, já znám chlapy i ženský, co mají bokovky, ve vztahu by neměnili, ani potřeba sexu není jiná u nich a jejich partnerů. naopak nevěr, které popisuješ, že kvůli sexu nebo tak, tak o takových snad ani nevím.a jak píšeš nedopustí, aby se domákla - vždycky, i když toho doma miluješ, se ti může vztah s milencem vymknout z rukou. tohle se naplánovat nedá.
a čekat, že nevěry se ten druhý nedomákne, to mi přijde docela hloupé. ono se dřív nebo později většinou něco provalí (přes to, že nevěrník tutlá jak může) znáš to, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu ..
vůbec ženský na tyhle věci mají radary a zaznamenají věci, kterým chlapi nepřikládají význam.

to je ale princip takových nevěr.
A otázečka - proč teda podvádějí ti, kteří jsou tak spokojení, že by neměnili a bokovky nemají  kvůli sexu? Takový zas neznám já. Jo, vlastně znám - to je většina těch, u kterých se to ještě neprovalilo. Jsou doam spokojení, proč to měnit, navíc si užívají...

javeno, nepřekrucuj to. mluvilas o rozdílných potřebách v sexu. teď se to tu snažíš shodit, protože se ti nelíbí moje názory ?