|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
[Možná, že můj příběh se bude vůči skutečným zážitkům lidí zdát jako maličkost, pro mě ale význam má.
Dnes to bude co mi tragicky zahynula moje kočka a přítelkyně v jednom těle Samira. Přišla k nám v zimě 2007 jako odrostlejší, ale bázlivé koťátko. Pojmenovali jsme ji Samirah, což znamená dobrá společnice a přítelkyně, což ona do poslední chvíle rozhodně byla. Hned v prvním roce života přivedla na svět 5 koťátek, o které se do jejich osamostatnění a nalezení nového domova pečlivě starala. V průběhu těch 3 krátkých let se z nás staly báječné přítelkyně, z bázlivé kočičky se vyklubala milá a společenská kočičí dáma se smyslem pro humor a citem pro všechny lidské bytosti kolem ní. Dokonale dokázala svou měkkou, hebkou tlapičkou pohladit lidskou duši. Nebojím se říct, že jsme byly jako sestry.
Když jsem ji pohřbívala tajně jsem si ustříhla pár jejich chloupků a ty jsem dala pod polštář, kde tak ráda spávala, jako součást sebe samé jsem jí do hrobečku přiložila pramínek svých vlasů, abychom navždy zůstaly ve spojení.
Proč to píšu? Já osobně věřím, že existuje kočičí nebe, kde se teď momentálně doufám nachází. Dá se nějak zjistit, jestli její dušička dosáhla světla nebo tu zůstává s námi, případně zda lze nějak zůstat ve spojení?
Díky mockrát za váš čas strávený přečtením tohoto příběhu, mějte se krásně a příjemný sluníčkový zbytek září.
Není tady
málem sem se rozbulela ....měla jsem též kocourka.
Není tady
Tak říká se, že mezi námi není rozdílu. A že prý sedm kočičích životů, a potom přichází lidské vtělení. Možná že je Tvá kočička zrovna někde v očistci, kde ještě na sobě může pracovat a dovyvíjet svůj předchozí kočičí život, a potom se zase narodí jako koťátko nebo jako děťátko. 
Není tady
Obecně lze říci, že láska k zvířeti jeho duši povznáší a je vysoce pravděpodobné, že v příštím zrození se tu objeví jako člověk. Je to z toho důvodu, že vývoj prostoru (z hlediska času - jug) kráčí v protisměru k vývoji individuálních bytostí. Takže rozdíl mezi jednotlivými druhy se neustále snižuje, až smazává. Proto, jak se vesmír zanořuje do temných věků, stačí v podstatě tak málo.
Není tady
Elso, velmi Ti rozumím ... letos jsem se navždy rozloučila se dvěma kočičkami 
zbyly mi ještě tři a toho nejstaršího, čtrnáctiletého mazlíčka celé rodiny si pečlivě střežím jako oko v hlavě 
Je pravdou, že jsem se nikdy nezamýšlela nad tím, zdali existuje nějaké kočičí nebe, protože všechny kočky, které mi kdy prošly životem a doprovodila jsem je až na druhý břeh chovám především ve svém 
a nikdy na ně nezapomenu.
Crabate - zajímavá teorie Podle ní jsem duchovní matkou několika nenarozených lidí, kteří byli v předchozím životě mými kočkami Snad Pánbůh dá a dopřeje mi, abych se ve svém příštím životě stala jejich kočkou zase já 
Upravil(a) Kiara (23. 9. 2011 14:40)
Není tady
Elsa napsal(a):
Proč to píšu? Já osobně věřím, že existuje kočičí nebe, kde se teď momentálně doufám nachází. Dá se nějak zjistit, jestli její dušička dosáhla světla nebo tu zůstává s námi, případně zda lze nějak zůstat ve spojení?
Tohle me zaujalo.
Me by zajimalo Elso,jak si predstavujes,neboli co si predstavujes pod pojmem ktery pises= dosahnout svetla. ?
A co si predstavujes pod pojmem nebe?
A jak to myslis zustat ve spojeni? Ja to spojeni chapu jako sirokej pojem a nevim co si pod tim mam presne predstavit. Spojit se s jeji dusickou? Nebo se spolu opet setkat ve fyzickem svete,nebo se spolu setkat za fyzickym svetem ,nebo jak?
Není tady
To by byl sice úžasně opsaný kruh, Kiaro, ale toto se děje pouze v případě, že bys ke svým miláčkům měla nějaké významné resty (tj. např. krutě bys je trápila). Jinak k tomu nedochází, protože není přeci žádoucí vědomí snižovat, ale právě naopak, veškerý život směřuje k jeho povýšení a nakonec splynutí s Vědomím absolutním.
Jinak je zajímavé, co o tom píše Monroe. V okamžiku, kdy se uvolníme na svých toulkách z hmotného těla, můžeme se tam setkat s těmito kočičími mazlíčky. Kočky totiž žijí v obou světech zároveň, proto tam vlastně potkáme všechny, které jsme kdy chovali. Ty, co zemřely i ty, co jsou ještě doma (a vlastně tam nemají co pohledávat).
Svět za bariérou je vůbec úžasný. A již jen o něm přemýšlet nás produchovňuje, natožpak se ho dotknout a vstupovat do něj.
Není tady
Vzpominam si dobre ,ze Monroe pise neco o pripoutanosti ke zviratum? Ke svym mazlickum?
Takovahle pripoutanost ke zvireti (i k lidem) tusim je pricinou opetovneho setkani.
Upravil(a) Arcanum (23. 9. 2011 16:47)
Není tady
Crabat napsal(a):
Jinak je zajímavé, co o tom píše Monroe. V okamžiku, kdy se uvolníme na svých toulkách z hmotného těla, můžeme se tam setkat s těmito kočičími mazlíčky. Kočky totiž žijí v obou světech zároveň, proto tam vlastně potkáme všechny, které jsme kdy chovali. Ty, co zemřely i ty, co jsou ještě doma (a vlastně tam nemají co pohledávat).
Otevřeli jsme zajímavé téma, Crabate ... 
Nedlouho po odchodu druhé kočky jsem měla sen, ve kterém jsem skutečně viděla všechen svůj úctyhodný kočičinec: jak kočky, které už zemřely, tak ty, které jsou ještě naživu. Jednu dobu jsme měli až sedm koček, poté se jejich počet ustálil na pěti a v současné době mám tři Zvířátka přicházela a odcházela a když to poctivě spočítám, od dob, co bydlím na vesnici jich během dvaadvaceti let prošlo naším domovem dvanáct a když k tomu připočtu dva kocoury, které jsem měla za svobodna a kočku s kocourem, které jsme měli, když jsem byla ještě dítětem, vychází mi úctyhodný počet šestnácti tvorečků
Skoro si myslím, že to už je na titul "Zasloužilá kočičí máma"
Nicméně je zajímavé, že se mi ve snu skutečně proťaly dva světy a sloučily se v jeden, ve kterém jsem viděla vedle sebe ležet kočky "z obou břehů" Takže si myslím, že Tvůj výklad je vcelku vysvětlující
Není tady
Taky si pamatuju,kdyz moje mamka mela kocoura a moje dcera tehdy 9 leta chodila spat k babicce kvuli kocourovi,aby s nim mohla spat.
Kdyz u nas byla pout,vypravili jsme se cela rodina i s babickou na pout.Babicka rika moji dceri,ze se kocour dnes nevratil domu.
Potkali jsme cestou sousedku,ktera nam rika,ze vedle v ulici je prejeta kocka.Dcera nevahala a bezela se podivat jestli to nahodou neni jeji Mourecek,byl to on.Dcera zacala silene brecet,vytrhla se nam a,ze uz na pout nechce a utekla nam.My jsme ji hledali a ona nakonec hledala nas.Dodnes na toto nezapomnela....poridili jsme kocoura noveho a ten,kdyz umrela moje mamka se,uz taky nevratil....vedel,ze,uz nebude u sveho blizkeho cloveka,ktery ho mel tak rad....od te doby jsme,uz kocku nemeli u nas byt nemuze,protoze muj syn ma na kocici srst silnou alegrii.
Ja doufam jeste,ze v mem zivote me nekdy kocka bude jeste delat spolecnici,protoze cele me detstvi jsem zila s kockama...
Není tady
No vidíš, erem - my jsme zase nemohli mít psa, protože děti měly silnou alergii na psí srst
S tím kocourkem je to smutné ... já se vždycky snažila dbát na to, aby byly děti pohledu na ostatky milovaného zvířátka pokud možno ušetřeny, stalo-li se něco podobného. Děti tohle nemají zkrátka vidět mně se to poprvé stalo, když mi bylo pět let a pamatuji si to dodneška 
Není tady
giorgino napsal(a):
Tak říká se, že mezi námi není rozdílu. A že prý sedm kočičích životů, a potom přichází lidské vtělení. Možná že je Tvá kočička zrovna někde v očistci, kde ještě na sobě může pracovat a dovyvíjet svůj předchozí kočičí život, a potom se zase narodí jako koťátko nebo jako děťátko.
odkud to máš ? tohle slyším poprvé
Není tady
Kiara napsal(a):
No vidíš, erem - my jsme zase nemohli mít psa, protože děti měly silnou alergii na psí srst
S tím kocourkem je to smutné ... já se vždycky snažila dbát na to, aby byly děti pohledu na ostatky milovaného zvířátka pokud možno ušetřeny, stalo-li se něco podobného. Děti tohle nemají zkrátka vidět
náš mladej neviděl naši kočku mrtvou, prostě se jednou nevrátila. vzalo ho to šíleně, měsíc ji chodil všude možně hledat, vyhlížel ji, než mu došlo, že už nepřijde. nikdy nezapomenu na ty jeho velký, smutný oči, když čekal, že se třeba ten den vrátí a nevrátila. byl na ni zvyklej, byla jeho miláček, každý ráno ho vyprovázela do školy. ťapkala si to vedle něho
Není tady
PPavlaa napsal(a):
giorgino napsal(a):
Tak říká se, že mezi námi není rozdílu. A že prý sedm kočičích životů, a potom přichází lidské vtělení. Možná že je Tvá kočička zrovna někde v očistci, kde ještě na sobě může pracovat a dovyvíjet svůj předchozí kočičí život, a potom se zase narodí jako koťátko nebo jako děťátko.
odkud to máš ? tohle slyším poprvé
Tuším, že to říkala paní Míla Tomášová o sedmi kočičích životech.
Upravil(a) giorgino (23. 9. 2011 19:54)
Není tady
PPavlaa napsal(a):
Kiara napsal(a):
No vidíš, erem - my jsme zase nemohli mít psa, protože děti měly silnou alergii na psí srst
S tím kocourkem je to smutné ... já se vždycky snažila dbát na to, aby byly děti pohledu na ostatky milovaného zvířátka pokud možno ušetřeny, stalo-li se něco podobného. Děti tohle nemají zkrátka vidětnáš mladej neviděl naši kočku mrtvou, prostě se jednou nevrátila. vzalo ho to šíleně, měsíc ji chodil všude možně hledat, vyhlížel ji, než mu došlo, že už nepřijde. nikdy nezapomenu na ty jeho velký, smutný oči, když čekal, že se třeba ten den vrátí a nevrátila. byl na ni zvyklej, byla jeho miláček, každý ráno ho vyprovázela do školy. ťapkala si to vedle něho
my jsme taky jednou měli kočku, každý večer musela chodit za kocourama, skoro furt byla těhotná, ale byla fajn. a jednou v zimě ji sestra vezla autobusem k veterináři a zpátky šli pěšky domů, ale kočička náhle utekla. bylo to na druhé straně sídliště, ale mnohem dál v lese. tou dobou byly velké mrazy. kolikrát jsem se tam chodil koukat a volal jí jménem, ale nic. bylo nám smutno. po 14 dnech jsme se smířili s tím, že už se nevrátí. byla jako člen rodiny, ta Čičikovna jedna. a za další měsíc ráno mňoukala před barákem, že chce jít domů. taková vyhublá. říkal jsem si, že to musela mít v okolí dobře zmáklý, když se dokázala dostat domů. jj, asi znala kocoury z širokého okolí a chodila s nima na jídlo k nim na dvorek. ale kočičí prostitutka to asi nebyla, aby dávala sex za jídlo, to bych do ní neřekl. jenže co mohla dělat, když neměla peníze, aby si koupila hamgurger v McDonaldu? musela se o sebe postarat a bylo obdivuhodné, jak dokázala venku přežít 1,5 měsíce... byla skvělá. škoda, že ji potom přejelo auto. asi chytla nějakou myš a cestou domů myslela na to, jestli existuje myší nebe.
Upravil(a) giorgino (23. 9. 2011 19:49)
Není tady
proč myslíš, že by kočka nepřežila venku 1,5 měsíce ? kočka je přece lovec ..
já když ráno kolikrát otevřela dveře, měla jsem na prahu naskládaný myši. někdy byly i 4.
já bych řekla, že nám tu naši zastřelil jeden chlap v ulici 
Není tady
PPavlaa napsal(a):
proč myslíš, že by kočka nepřežila venku 1,5 měsíce ? kočka je přece lovec ..
já když ráno kolikrát otevřela dveře, měla jsem na prahu naskládaný myši. někdy byly i 4.
já bych řekla, že nám tu naši zastřelil jeden chlap v ulici
jo, máš pravdu. ono tehdy, před pár lety, bylo na teploměru až -20°C. nevím, ale přijde mi, že pro myši by to bylo moc velký otužování. ale možná jsou na to uzpůsobený, tj.
Není tady
PPavlaa napsal(a):
proč myslíš, že by kočka nepřežila venku 1,5 měsíce ? kočka je přece lovec ..
já když ráno kolikrát otevřela dveře, měla jsem na prahu naskládaný myši. někdy byly i 4.
já bych řekla, že nám tu naši zastřelil jeden chlap v ulici
Někteří lidi by zasloužili sami zastřelit 
Nám se tři kočky ztratily beze stopy, tři skončily pod koly auta, jeden zemřel letos na selhání ledvin a poslední mi zemřela na kočičí mor - očkování jim těsně předtím skončilo a než jsem je stačila nechat znovu proočkovat ... 
Není tady
Kiara napsal(a):
Někteří lidi by zasloužili sami zastřelit
Není tady
Arcanum napsal(a):
Kiara napsal(a):
Někteří lidi by zasloužili sami zastřelit
Arcanum, nezlob se na mě, ale pouhá zmínka o lidech, kteří jsou schopni ublížit bezbrannému zvířeti mě vytáčí do bílého žáru. Obzvlášť ve chvíli, kdy rodičům mého skorozeťáka nedávno někdo postřelil psa 
A nezlob se na mě podruhé, ale v takových případech se přikláním k řešení "Oko za oko, zub za zub" - sice bych pachatele, je-li znám, nešla navštívit s nabitou brokovnicí v ruce, ale odnesl by si to pekelně
Není tady
Arcanum napsal(a):
Kiara napsal(a):
Někteří lidi by zasloužili sami zastřelit
čemu se divíš ? některý lidi jsou prostě hovada.
Není tady
Kiara napsal(a):
Arcanum napsal(a):
Kiara napsal(a):
Někteří lidi by zasloužili sami zastřelit
Arcanum, nezlob se na mě, ale pouhá zmínka o lidech, kteří jsou schopni ublížit bezbrannému zvířeti mě vytáčí do bílého žáru. Obzvlášť ve chvíli, kdy rodičům mého skorozeťáka nedávno někdo postřelil psa
Tito lide Kiaro co ublizuji zviratum jsou ve sve podstate nemocni lide.
Ta jejich nelidskost se odrazi i v Tobe prave v okamziku kdy prohlasujes ze by sami zaslouzili zastrelit. Tfuj.
Nelaska a odpor co citis k takovym lidem,je ta stejna nelaska a odpor co oni citi k bezbranemu zvireti. Odsuzovat nemocne lidi (nestastni,frustrovani,zlostny,nemilujici a nemilovany, plny svych bolesti a traumat atd. atd. ) a obrazne do nich strilet je obrazem nepochopeni lidske psychiky.
Muj nazor a to i presto ze zvirata prilis miluju. A take nam zastrelili psa kdyz jsem byla mala.
Presto je nesoudim (takove lidi) ,protoze do nich vidim.
Upravil(a) Arcanum (24. 9. 2011 11:02)
Není tady
Není tady
Páni, to se tu setkaly dvě úrovně...
Řekl bych takové balancování mezi dvěma světy.
A můžeme si povšimnout, že přesně tak to chodí i v životě samém.
Člověk si dovolí jakési "spravedlivé" rozhořčení,
protože jinak už by se v tom světě cítil úplně strašně.
Ale pod "spravedlivé" se schová všechno to nepřekonané,
až rázem se spravedlnost překrývá s nespravedlností.
Jsme jenom lidé a občas je nám nutné se znovu zastavit.
Opět se rozpomenout na to, kým skutečně jsme.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
