Já vím, že to tak vyznívá, právě o tom jsem psala. Ale není to tak. Do bot mi neteče, jen jsem si uvědomila, že jsem před těma lety udělala velkou chybu, osudovou chybu. Ale v pořádku,beru jako názor..člověk se učí pořád..jak se říká...co omyl to zkušenost :-( bohužel.

alienka1 napsal(a):

Já vím, že to tak vyznívá, právě o tom jsem psala. Ale není to tak. Do bot mi neteče, jen jsem si uvědomila, že jsem před těma lety udělala velkou chybu, osudovou chybu. Ale v pořádku,beru jako názor..člověk se učí pořád..jak se říká...co omyl to zkušenost :-( bohužel.

opravdu ? máš 6 měsíčního syna, jsi bez partnera, žiješ u ségry a bejvalýho. jak bys teda tuhle situaci nazvala ty ?

mám potřebu se mu omluvit za to co jsem mu udělala, všechno mu říct, že mě na něm záleželo celou dobu
Bejt na místě toho chlapa, kterýmu vykládáš tohle všechno s půlročním miminem někoho jinýho v náručí... no, asi bych byla přinejmenším ostražitá. Hodně.

možná proto mu nic neříkám....

alienka1 napsal(a):

myslím, že jsou i horší situace jako mám já...máme se dobře, všichni jsme zdraví, peníze nám vystačí....žijeme si dobře...dlouho jsem váhala jestli sem napsat...nečekala jsem, že mě tady budete soudit....

nemy\slím, že tě tu někdo soudí.Spíš ti ostatní říkají, jak to na ně působí.

alienko, to je hezké, že cítíš potřebu se mu omluvit. to klidně můžeš udělat, proč ne. ani na to nepotřebuješ extra situaci, ta chvilka u kafe, jak píšou holky, úplně stačí.
problém je ten, že ty ho chceš zpátky jako partnera. já bych na jeho místě byla ostražitá stejně, jako píše Helena.
tys v něm dřív viděla a měla jistotu, o kterou ses sama připravila, kvůli někomu jinému. a teď, když už ten druhý není, chtěla bys zpět toho původního. ale myslím, že nejde ani tolik o něj, jako o tu jistotu, o to, že bys na to nebyla sama atd.
ty píšeš, jak s penězi vyjdeš, ale jen proto, že žiješ s nimi. sama říkáš, že bys to sama neutáhla. není tohle důvod, proč se k němu chceš vracet ?

Děkuji za pochopení, přesně tak to myslím a cítim. Nechci nijak tlačit na pilu, to právě naopak. Vím, že nic nepůjde lehce, vím, že to bude nějaký čas trvat až k sobě najdeme zas cestu. Pokud ji teda někdy najdeme. Ale vím, že musím mu něco říct...aspon jak napsala adali...říct mu třeba u té kávy, že jsem udělala chybu. Co se bude dít pak, nechám osudu. Děkuji.

majkafa má pravdu.

ale to víš, že jsme naflákaly každá chyb. jen v tvém případě je divné, žes tu chybu zjistila až ve chvíli, kdy si skončila s mimčem sama, on je pořád volnej a ještě jste pod jednou střechou.

Byl to můj první kluk.. Po rozchodu vetšinou lidi mají tendenci vztahy porovnávat. Já jsem porovnávala s bejvalým. Možná právě proto jsem si to začala uvědomovat a víc nad tím přemýšlet. Nebylo to ze záměru, ani z vypočítavosti. Prostě jsem to tak cítila. A ani jsem se k ségře nestěhovala z důvodu, že bych byla k němu blíž. Jinou možnost jsem neměla.

majkafa napsal(a):

Jestli máte být spolu, impulz musí vyjít od něj. Ne od tebe. Myslím si, že ty už na to nemáš právo, tys už svá práva prohrála, nebo jak to říct.

vidím to podobně..ale můžeš mu nad kafem říct, že víš, že jsi udělala chybu,které lituješ...a nechat na něm, jak se rozhodne. Máš dítě s jiným, to nejde udělat tlustou čáru a navázat kde jste skončili. Museli byste začít znovu a jinak..

Upravil(a) laminanonte (20. 9. 2011 12:13)

Mě nepřijde, že by byla alienka nějak vypočítavá a chtěla zajistit sebe a své dítě.
Jednak to její bejvalej takhle může vidět (a ani by se člověk nemohl divit), druhak si děvče holt musí projít tou zkušeností, že není vhodné chlapovi lhát ("se mě jen zeptal jestli někoho mám. Já že ne ( nechápu se doteď proč jsem mu lhala)"), odložit ho jako medvěda z dětství a čekat, že ho najde na tý samý polici po X letech, připravenýho bejt jí plně k dispozici.