Miroslav Doležal napsal(a):

Ahoj všem zajímalo by mě jaké máte zkušenosti se zákonem přitažlivosti ?? osobně se o to zajímám už něco přes rok a používám to skoro denně máte nějaké metody jak dobít energii když ji přitom tolik vydáváme?? díky za Vaše názory

Napiš víc, jak s tím denně pracuješ. Moc totiž nerozumím, na co se ptáš.

Ja kdyz si neco preju ,tak u toho zadnou energii neztracim ,tak si to vazne neumim ani predstavit.

To vypadá, Miroslave, že něco moc chceš. A kdopak si to tak usilovně přeje, ne-li to malé skryté "já" v nás?.. Kdyby Tvé vnímání bylo pravé (na správné cestě), pak, soustředíc se do onoho bodu, by se naopak samo stávalo sběračem energie. Tehdy bys zjišťoval, čím víc se soustředíš, tím víc jí máš. Tvé vědomí by totiž v podobném případě bylo v souladu s veškerenstvem, proto sám prostor mu vychází v ústrety.

Stav, kdy energii ztrácíš, je poměrně zřejmým indikátorem Tvých nezvládnutých přání a roztříštění mysli.

Crabat napsal(a):

To vypadá, Miroslave, že něco moc chceš. A kdopak si to tak usilovně přeje, ne-li to malé skryté "já" v nás?.. Kdyby Tvé vnímání bylo pravé (na správné cestě), pak, soustředíc se do onoho bodu, by se naopak samo stávalo sběračem energie. Tehdy bys zjišťoval, čím víc se soustředíš, tím víc jí máš. Tvé vědomí by totiž v podobném případě bylo v souladu s veškerenstvem, proto sám prostor mu vychází v ústrety.

Stav, kdy energii ztrácíš, je poměrně zřejmým indikátorem Tvých nezvládnutých přání a roztříštění mysli.

dusička napsal(a):

Taky nějak moc nerozumím dotazu.
Já když něco chci a vím,jak na to, tak se soustředím,myšlenky a činy jdou do toho - a přichází u mě právě pozitivní energie
Když bych něco chtěla a nejde to, jednoduše to přehodnotím,a řeknu si,že člověk nemůže mít všechno ted hned (jde to někdy z těžka,protože jsem horká hlava) ale spíš narážím,když chci změnit někoho ne něco.
Popřemýšlím a nakonec na to energii nevyhazuju a nasměruju jí někam jinam

Mno to je pravda ale mám to tak že jsem ze začátku když jsem si zkoušel jak to všechno funguje atd. tak jsem si zkusil test přál jsem si aby mi někdo v týdnu i když ho nepiju nabídnul "cafe latte" byl to test soustředil jsem se na to a v týdnu mi opravdu jeden klient na jednání nabídnul latte samozřejmě jsem si ho nedal ale byl jsem z toho značné vyčerpaný .-))) potom jsem zkoušel daleko složitější věci ale to někde jinde....

Bodejť bys nebyl grogy, Mirku.....to musí být tanec, flirt.
Mně například se to daří jak po másle, pokud se cítím takříkajíc v těžišti.
To se mi pak plní každý rozmar....když nejsem, je to fuška - takže toho nechám.
A pak ještě funguje indiánská - máš to před očima tak dlouho, až to milý náš vesmír přestane bavit a strčí ti to rovnou pod nos
Jenže i tam to musí být hra.
Jakmile začne příliš záležet na výsledku, tak je to vkélu. Škoda, že neštrykuješ - to bych ti to vysvětlila přímo jako indický guru

Crabat napsal(a):

Aha, testíček s magií mysli.., no to se nedivím, že jsi byl vyčerpaný. Tyhle věci skutečně fungují, ale, jak psala Dušička, musíš se nejprve naučit si umět přát. Tedy Miroslave, v prvé řadě potřebuješ zvládnout sám sebe, teprve pak můžeš pomýšlet dál. Respektive už samotné pomýšlení je tak trochu na hraně, jelikož (jak již jsem ve svém prvém příspěvku předeslal) to, co tímto způsobem uvažuje, je právě naše jáství, jež se dožaduje posílení.

Představ si, kdyby se Ti něco podobného skutečně podařilo. A neměl jsi kolem toho špatné energetické bilance. Co by to pro Tebe opravdu znamenalo?.. Nu ano, okamžitě by ses rozejel jako blázen a vůbec nic by Tě už nevarovalo. Zatímco mágovo ego narůstá do obřích rozměrů, sám nic podobného nepozoruje, chápe to jako odpor prostředí, který svou vůlí musí překonat.

Mág sám sobě stál odjakživa v cestě, čarody ne, ty se učily chápat souvislosti jaksi od počátku, ale mág všechno přebíjí vůlí, tedy i sám sebe. Nejprve se naprogramuje a pak to naplní. Jelikož v podstatě není nic omamnějšího než posilovat své ego (tehdy totiž necítíme odpor a jdeme s ním ruku v ruce), kde je nějaký ochranný faktor, který by nás ještě zastavil?! V pravdě není a překročením tohoto bludného kořene si celý ten kruh už musíme opsat.

Už začínáš nahlédat souvislosti?.. Vždyť ono Tě to samo nechce pustit dál, protože by sis tím po řadu životů zadělal na veliké potíže. Netušíš, jak bolestné je utrpení mágovo, když konečně pochopí svůj omyl a začne ho napravovat. (Viz rozhovory o Karmě, kterých je tu hromada.) Milarepu si přečti a dlouze nad ním medituj. Možná v tom nalezneš i odpovědi pro sebe, kterých ses nenadál.

neuvěřitelně super vysvětlený i když jsem nějakým výrazům nerozuměl chybama se člověk učí opravdu jste mi holky pomohli to lépe pochopit i když je to stále dlouhá cesta...

Není mi jasné, Miroslave, proč si přeješ laté, když ho nepiješ. To bojuješ sám proti sobě, ne?
Nebo to děláš proto, aby ti nebylo moc líto, když ti ho nikdo nenabídne?

Miroslav Doležal napsal(a):

Bramborka napsal(a):

Není mi jasné, Miroslave, proč si přeješ laté, když ho nepiješ. To bojuješ sám proti sobě, ne?
Nebo to děláš proto, aby ti nebylo moc líto, když ti ho nikdo nenabídne?

Nepochopil jsem moc tvůj dotaz?! pokud byl myšlený vážně? zkoušel jsem to ze začátku kvůli tomu jestli zákon přitažlivosti funguje a na čem se to dá nejlépe vyzkoušet než na věci kterou každý den nemáš víš? .-)

To chápu. Jen mi není jasné, proč to zkoušíš na něčem, o co nestojíš. Připadá mi to, jako kdyby si chlap zkoušel, jestli funguje jeho svůdnictví na krasavici (zdůrazňuji krasavici), která se mu oškliví. Z literatury vím, že to končí přinejlepším kocovinou s nauseou (M. Kundera, P. Roth a spol).

Crabat napsal(a):

Toto je ještě dodatek k mému předchozímu vstupu:

Háček je v tom, že vlastně toužíme docílit věcí, na kterých nám záleží. A protože nám na nich záleží, proto jich vlastně dosáhnout nemůžeme. Je v tom přímá úměrnost. Čím více něco chceme, tím spíše to nemůžeme mít. Ovšem pokud něco nechceme, nu, tak nám na tom nezáleží. Je to jako výsměch. Nekonečná ironie bytí.

Můžeme tedy mít jenom to, co pro nás není rozhodující. Jestliže svou mysl dokážeme uvést do stavu (jak píše Lupina), kdy si jen tak hrajem pro samotnou radost ze hry, ale na výsledku nijak neulpíváme, pak mohou být projevy, jichž docílíme, přímo ohromující. Ale zkusme to nějak obejít, zalhat sami sobě, a už to nefunguje. Pak se totiž do procesu zapojí přímo naše já, zatlačí na pilu a je konec. Tehdy už zbývají jenom tvrdé lokty anebo mnohem subtilnější energie magické.

Svět se projevuje především v onom získávání moci na bázi přeladění vědomí směrem k preferování vlastního ega, byť za cenu neúprosné tvrdosti. Opačnou cestou (zvnitřnění) jde magie. Tedy opačnou vzhledem k té vnější tvrdosti. Když se jedinec vyjme z kolektivu, nemusí bojovat o přežití, protože stojí stranou. A pokud si své výsady dokáže darovat magickou cestou, nikomu vlastně nepřekáží, ani s nikým nepotřebuje soutěžit.

Tolik tedy, proč vlastně tato magická cesta je pro vnímavou mysl žádoucí. Jde vlastně o stejnou touhu po získání moci (kvůli naplnění našich nadějí), ale přímou energetickou formou.

Podstata problému vzniká tím, že tento svět jsme vytvořili, abychom se z něj poučili, kam vede naše chtění. Tedy reálný prostor i se všemi lidmi kolem je jakousi odpovědí na naše podprahové impulsy, jež neustále emitujeme do prostoru. A zde hledejme klíč. Tohle všechno, co nás obklopuje, už je ta odpověď, z které se máme dozvědět něco o sobě samých. Nemáme ho chtít změnit svou vůlí (ať již tvrdých loktů anebo energetickou cestou magie), jakmile totiž přehodnotíme svou mysl, přeladí se v důsledku našeho vyzařování i celý svět kolem. Tohle je ta pravá změna, ke které má dojít. A jakékoliv naše rozhodnutí, kdy toho chceme docílit silou vůle, aniž bychom předtím přeladili svou mysl, vede k disonanci s takto vzniklým prostředím. A to tím větší disonanci, čím razantnější vůli použijeme.

Co z toho tedy vyplývá?.. Svět je, jaký je, jen díky nám a naší neochotě mu naslouchat. Protože v principu vyjadřuje nás samé. Naše sny a touhy, které se rozeběhly po vlastní ose a hnány niternou energií, kterou jsme prvotně sami v sobě probouzeli a vložili jí do nich, nyní od nás diferencovanou, přichází v podobě ostatních entit zpětně k nám, doléhají na nás a způsobují nám muka. Abychom se z této bolesti vymanili, jsme ochotni vytvořit novou, ještě vyšší vůli a bít s ní do prostoru v touze po zjednání nápravy anebo alespoň ulehčení našeho trápení. Čímž ovšem vytváříme nový, ještě nekompromisnější svět, s mnohem intensivněji prosazovanou vůlí, která nás klidně smete, zašlape do země, jen když tím získá alespoň úlevu mysli pro sebe samé, když už ne kapičku štěstí, po které prahne.

Mno příliš s tím nesouhlasím protože já bych svět přirovnal ke kuchyni máme tu spoustu ingrediencí z kterých můžeme namíchat život jaký chceme to se hrozně protiřečí v myšlence co je zákon přitažlivosti že všechno podobné se přitahuje přece v přitažlivosti neexistuje zápor takže když myslím na nemoci jsem pořád nemocný když myslím na úspěch tak jsem pořád uspěšný a takhle mi to funguje sice to má nějakou dobu že to trvá ale to je zákon...

Miroslav Doležal napsal(a):

...takže když myslím na nemoci jsem pořád nemocný když myslím na úspěch tak jsem pořád uspěšný a takhle mi to funguje sice to má nějakou dobu že to trvá ale to je zákon...

........Takže největší lazaři jsou lékaři............

Tohle bylo, Miroslave, ale vysvětleno z energetického zákona s karmickým zohledněním. Přitažlivost je až věc druhotná, kdy v energiích specifikujeme, vybíráme z nich jenom ty, které jsou pro nás positivní.

Tedy jinak: Co dělat, když už se stalo?.. Buďto pochopit prvotní příčinu anebo hledat okamžitou formu nápravy, aby se nám ulevilo. Později možná pod snížením tlaku budeme vidět jasněji. Obě dvě řešení jsou správná, i když jdou vlastně odlišnými cestami.