zamčo, cos mu vlastně řekla, když jste se rozcházeli ? nebo když ty ses rozcházela.

jak jsi psala, žes u něj byla na té grilovačce, když ti bylo blbě, všechno dělala a on měl blbý kecy ... já bych tam nešla a asi bych mu pěkně proprala žrádlo a ne, že bych k němu ještě byla ještě milá ...
hlavně se k němu nevracej ..

hodně párů spolu jen chodí, od určitého věku. něco už mají za sebou a vyhovuje jim to tak.

já bych vůbec ani ve srandě neuvažovala, že mu po tom všem popřeju

normálně jo, ale teď co jsem nemocná, se nudím jako prase vůbec nic už mě neba

copak se to tady dá, nezahustit

dobrou

já čekám ještě hodinu na mladýho, v jakým stavu dorazí.

pokud časem vyprchají emoce a lidi spolu dokážou komunikovat, tak to přání je dejme tomu na místě.

zamilovana111 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

zamčo, cos mu vlastně řekla, když jste se rozcházeli ? nebo když ty ses rozcházela.

holka já neměla odvahu se s ním vidět, jen jsem napsala mail, srab.... prostě jsem se bála, že se vysypu když se mu podívám do očí a neřeknu co chci, takže jsem to prostě napsala..... no, byl to trochu román, napsala jsem, že přiznávám svou vinu na všem.... že jsem neutíkala od něj, ale od problémů, se kterými jsem se nikdy před tím nesetkala (protože nikdy se mi nestalo, že by parner řekl, že bude A a za chvíli to bylo B atd), že selhal v oblasti jasného vyjádření se ohledně jím nabízené svatby, společného bydlení, dítěte na cestě, že mi tím způsobil úplně zbytečně větší bolest, než kdyby se vyjádřil jasně i když ne třeba tak, jak by se mi líbilo, mával se mnou. Že sám neví co se sebou a pro mě díky jeho výkyvům nálad, názorů, nespolehlivosti, přestal být partnerem pro život, jakého bych chtěla. Se vztyčenou hlavou, bez výčitek, scén, obviňování jsem poděkovala za všechno pěkné a posteskla nad posledními týdny a vše uzavřela, v dobrém. Pro mě je to důležité už proto, že nám dlouho bylo opravdu dobře. Samozřejmě se se vším ještě srovnávám, to budě nějaký pátek ještě bolet, ale moc mi tady diskuze pomohla a našla jsem v sobě nevím jak obrovskou sílu, nejen se se vším vyrovnat, ale i jít dál....

A co na to borec?    Teda jestli me to nekde neuniklo.

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

zamčo, cos mu vlastně řekla, když jste se rozcházeli ? nebo když ty ses rozcházela.

holka já neměla odvahu se s ním vidět, jen jsem napsala mail, srab.... prostě jsem se bála, že se vysypu když se mu podívám do očí a neřeknu co chci, takže jsem to prostě napsala..... no, byl to trochu román, napsala jsem, že přiznávám svou vinu na všem.... že jsem neutíkala od něj, ale od problémů, se kterými jsem se nikdy před tím nesetkala (protože nikdy se mi nestalo, že by parner řekl, že bude A a za chvíli to bylo B atd), že selhal v oblasti jasného vyjádření se ohledně jím nabízené svatby, společného bydlení, dítěte na cestě, že mi tím způsobil úplně zbytečně větší bolest, než kdyby se vyjádřil jasně i když ne třeba tak, jak by se mi líbilo, mával se mnou. Že sám neví co se sebou a pro mě díky jeho výkyvům nálad, názorů, nespolehlivosti, přestal být partnerem pro život, jakého bych chtěla. Se vztyčenou hlavou, bez výčitek, scén, obviňování jsem poděkovala za všechno pěkné a posteskla nad posledními týdny a vše uzavřela, v dobrém. Pro mě je to důležité už proto, že nám dlouho bylo opravdu dobře. Samozřejmě se se vším ještě srovnávám, to budě nějaký pátek ještě bolet, ale moc mi tady diskuze pomohla a našla jsem v sobě nevím jak obrovskou sílu, nejen se se vším vyrovnat, ale i jít dál....

A co na to borec?    Teda jestli me to nekde neuniklo.

jen kecy, prý kdyby nám bylo míň, dopadlo by to určitě jinak, že mě miluje, že mi nechtěl ublížit, že jsme měli k sobě být víc tolerantní a lépe komunikovat bla bla bla (generál po bitvě). Ale vše pokorně, to jo, dokonce myslím, že pokud v sobě má trochu citu, tak ho tohle všechno bude žrát do konce života..... dneska jsem ho zablokovala i na facebooku a to je nejvíc jsem už fakt v poho, vyrovnaná se vším..... a nepopřeju, límec nebude

zamilovana111 napsal(a):

.....dokonce myslím, že pokud v sobě má trochu citu, tak ho tohle všechno bude žrát do konce života.....

Tak ted tomu dam jednu tresnicku jo?

O tomhle bych nepremyslela,nebyla by to ma starost.
Co je jeho je jeho ,co je Tvoje ,je Tvoje. O to bych se zajimala ja,ne o to jak,co a zdali vubec ,bude prozivat ten druhy.

zamilovana111 napsal(a):

Přejete svým bývalým k narozeninám nebo svátku? Příští týden mají dva moji bývalí partneři narozeniny a já váhám, zda poslat přání.... (samozřejmě udělám jak to cítím, jen mě zajímá, jak to mají ostatní, zvědafka )

Ano, je to slusnost. zalezi take na reakci protejsku, kdyz o prani nestoji, uz neopakuji Timto preji Marii vse nejlepsi k svatku