No, Blossom, podle mě jsou ty dva hovory oba dost extrém. Jeden je útočnej, druhej moc úlisnej.
Dnešní doba má zajímavou pachuť, pachuť peněz. Musím vydělávat, ty se musíš starat o dítě. Ty tak krásně vyděláváš a všechny nás živíš... ty se zas krásně staráš o domácnost a děti... Proč to ale dělají, když vlastně nejsou spolu? Proč spolu lidi mají děti? Aby měli koho živit? Aby se večer vzájemně pochopili, jak to mají těžký a jak jsou si vděční? Za mě teda dost smutný.
Naučit děti komunikaci - na to nepotřebujou školu, ale dobrý rodinný prostředí. Děti mají spoustu zajímavých názorů, umí si obhájit svý hranice - my dospělí je ale musíme nechat. Řízená debata je o ničem, tyhle věci musí jít přirozeně a většinou to ve škole jde - a doma vázne - takže se pak nestačí rodiče divit, cože to paní učitelka o nás ví a jak to vidí naše děti.
Musíme se naučit především my svým dětem naslouchat. Když to nebudeme dělat, můžou je diskusi učit už ve školce, ale dopadne to podobně jako kdyby je učili bruslit, občas je pustili na led v erárních bruslích a my na ně kašlali, brusle jim nekoupili a na led je nebrali. Po letech budou teoreticky vědět, ale rozbijou si kušnu hned, jak na ten led naskočej, takže se to budou muset naučit stejně sami postupně znova.
A jak moc může naslouchat svýmu dítěti někdo, kdo je od rána do večera v práci je otázka...

Ano.
A kdybychom o tom "vice vedeli" z "odbornych zdroju" (ve vyuce ve skole, ze statistik, odborne literatury temahle problemama se zabyvajici...), mozna i z tech Blosssom zpominanych diskusnich for...,    . . .
... nezvladali bychom to, nahodou, lepe?

ViktorkaM napsal(a):

Ano.
A kdybychom o tom "vice vedeli" z "odbornych zdroju" (ve vyuce ve skole, ze statistik, odborne literatury temahle problemama se zabyvajici...), mozna i z tech Blosssom zpominanych diskusnich for...,    . . .
... nezvladali bychom to, nahodou, lepe?

Moje babky byly z dnešního pohledu jednoduchý ženský a odborný debaty zažily až tak po osumačtyřicátým, a to ještě o dobytku a polích a imperialistech, hádám a přesto dokázaly naslouchat svým dětem, mužům... tchyním... vnoučatům... Já nevím, někdy to chce možná selskej rozum spíš, než naučnou literaturu.
No a jestli někomu přijde první rozhovor běžnej, a to druhý je to, o čem většina sní... tak pak já jsem naštěstí někde úplně mimo standard. Ne, že by mě to překvapovalo... a že bych litovala.

Upravil(a) javena (6. 9. 2011 12:06)

Bramborka napsal(a):

Viktorko, tvůj příspěvek č. 5 je výborný! Jdeš opravdu s kůží na trh, jsi statečná a inspirativní. Dík!

Ja vim. Ale, ver, ze "jit se svoji kuzi na trh" pro mne neni nikterak jednoduche, ac jsem exibicionista kazdym coulem...

Jenom jsem (opravdu skromne, a nekdy pro sebe i "hodne tezce") chtela, aby "lidicky", rikali uprimne, cehoz lituji a cehoz si ceni...
... pac je to tuuuze "inspirativni"...   (lip, nez "vyumelkovane fiktivni CESKE novely" v TV... )

Takže se ve školách bude učit selský rozum ?
řekla bych, že nevymizel,neztratil se.
Selským rozumem matka vychovává své dítě, protože poslouchá hlas srdce ,instinkt. Nemusí mít naštudované jak se starat o dítě. řídí se pudově.

dusička napsal(a):

A ženská by se měla i řídit ženským instinktem k manželovi.
Proč je ženská "babochlap" a musí předvádět,že dělá víc než chlap? Proč se chlapovi chce vyrovnat? proč chce být lepší než on?

Protože to jinak neumí. Proč jsi/byla babochlap ty?
Já jím byla taky, o tom žádná, a učím se jím nebýt.

Nesprávné vzorce z domova? Jiné jsme prostě neznaly. Nebo proč? Prostě to neumíme, instinkt jsme v sobě někam zatloukly a přestaly ho poslouchat. Musíme se naučit, nebo jak to nazvat, být zase ženami. A že je to setsakra těžké.

Za sebe - intuitivně jsem v každé vteřině nevychovávala ani své děti. Kdybych svou intuici slyšela, hodně věcí bych nepodělala tak, jak jsem je podělala.
A všeobecně si troufám tvrdit, že my "moderní lidé" neslyšíme intuici, nebo si to, co nám říká, často nesprávně vyložíme.

Eštěže mi nestihli našroubovat anténku na ten příjem CMV... jsem tak nucena selský rozum používat již několik let a zatím dobrý. Pořád ho používám a dost na něj spoléhám.
Zatím nezklamal. Naopak, když ho nepoužívám, ztroskotávám. Naposledy jsem si přečetla, že mám kojit po dvou a půl hodinách a přestala jsem kojit prakticky úplně... Podruhý jsem se na čtení vybodla (ještěže ta první knížka byla půjčená) a šlo to samo...
Naši mi nějak naslouchali, nebo co... že ho umím používat. Jako taky nebyli bez chyby, ale oproti některým spolužákům...
Nevím, základy si bereme z rodiny. Ta je důležitá. Naštětstí, protože škola mi naučila akorát, že Marxs byl fajn, Lenin v Ječný, zdrávstvujtě a to, že jak vyčníváš, už jsi podezřelá...  a s tím bych byla popravdě v pérdeli hned.
Základ je rodina a pokud to nezvládá, alibisticky přehazuje svou odpovědnost na školu a společnost.
Můj názor.

Javeno
k dětem - já bych řekla,že jsem je podle instinktu vychovala. Když jsem si nevěděla rady,poslechla jsem svůj hlas srdce a nikdo mi do výchovy nekecal. Jen si občas vyčítám, že jsem zbytečně na ně řvala a hysterčila,že by to šlo i po dobrém Pak jsem večer za dětma chodila a pokecali jsme znova o problému a probrali ho.
Viki - mám si odpovědět sama za sebe? Proč jsem byla babochlap a proč jsem si chtěla dokázat,že jsem lepší než manžel?
No protože jem blbka, on to přeci o mě ví,že jsem šikovná,tak proč to dokazovat? šikovný člověk přeci nemusí dokazovat,jak bez něho to nejde.
Malé sebevědomí z dětství? Vztahovačnost?

javena napsal(a):

No, Blossom, podle mě jsou ty dva hovory oba dost extrém. Jeden je útočnej, druhej moc úlisnej.
Dnešní doba má zajímavou pachuť, pachuť peněz. Musím vydělávat, ty se musíš starat o dítě. Ty tak krásně vyděláváš a všechny nás živíš... ty se zas krásně staráš o domácnost a děti... Proč to ale dělají, když vlastně nejsou spolu? Proč spolu lidi mají děti? Aby měli koho živit? Aby se večer vzájemně pochopili, jak to mají těžký a jak jsou si vděční? Za mě teda dost smutný.
Naučit děti komunikaci - na to nepotřebujou školu, ale dobrý rodinný prostředí. Děti mají spoustu zajímavých názorů, umí si obhájit svý hranice - my dospělí je ale musíme nechat. Řízená debata je o ničem, tyhle věci musí jít přirozeně a většinou to ve škole jde - a doma vázne - takže se pak nestačí rodiče divit, cože to paní učitelka o nás ví a jak to vidí naše děti.
Musíme se naučit především my svým dětem naslouchat. Když to nebudeme dělat, můžou je diskusi učit už ve školce, ale dopadne to podobně jako kdyby je učili bruslit, občas je pustili na led v erárních bruslích a my na ně kašlali, brusle jim nekoupili a na led je nebrali. Po letech budou teoreticky vědět, ale rozbijou si kušnu hned, jak na ten led naskočej, takže se to budou muset naučit stejně sami postupně znova.
A jak moc může naslouchat svýmu dítěti někdo, kdo je od rána do večera v práci je otázka...

souhlasím.