A pakliže je rasismus, když mi vadí, jak se u nás do cigánů strkají peníze, jen tak, a skutečně potřebným se pořád seškrtává,  že mi vadí, že kradou, dělají bordel a práce je pro ně sprostý slovo, tak ano, pak jsem zřejmě rasista. A vůbec mi to nevadí, naopak, nehraju si tady na lidumila, který chudáky cigány chápe a zastává se jich, protože oni za to přece nemůžou, že jsou "naporogramovaní" jako zloději. Slepicí to začíná a nožem v břiše kvůli peněžence končí. Ale to je přece v pořádku, oni jsou takoví, že, nemůžeme je předělávat a chtít po nich, aby se chovali slušně, nekradli a dokonce, probůh, i pracovali.
Tak pak ať žijí tam, odkud pocházejí. Když chci žít v nějaké zemi, musím respektovat její pravidla. Oni nemusí, oni jsou přece cigáni.

Cikán, jinak i cigán je běžně užívaný název tohoto etnika, nijak není urážlivý. Stejně jako Finové jsou Finové, my se nazýváme  Čechy a Moraváky, bez urážlivého podtextu.
To, jak se toto etnikum v našem státě chová, je holý fakt, ne projev rasismu.
Viz výtah z Ottova naučného slovníku, nechceme nikdo nařknout českého knihovníka nakladatele Jana Otta z rasismu.
Následující text je doslovně převzat z Ottova slovníku naučného.
(Že by snad rasismus bujel i v takto odborných publikacích na přelomu minulého století ?)
Cikáni, kočovný kmen roztroušený po celé Evropě. Vyskytli se v Turecku již v XI. století (podle některých v císařství Řeckém již poč. IX. stol. za Nikefora), v XIII. stol. rozšířili se po Uhrách a Polsku, r. 1417 jsou již u Baltického moře, r. 1422 v Italii, r. 1427 ve Francii, r. 1447 u Barcelony ve Španělsku: r. 1492 byli již ve Španělích pronásledováni zároveň se židy a Maury, r. 1531 vyšel v Anglii proti nim první edikt. S počátku bájilo se o nich, že přišli z Egypta, že jsou kmen, který nepřijal Ježíška, když prchal před ukrutností Herodesovou. Za trest prý jsou vypuzeni z vlasti a marně si budou hledati domova. [Cikáni] sami šířili tuto bajku a kořistili z ní. Jejich povídání mělo vliv na tehdejší názory o Východě. Když poznáni byli jako lháři, zloději a lotři, počali býti pronásledováni nejdříve ve Španělích, pak v zemích ostatních. Ve stol. XVI. se jim ulevilo, tu a tam dály se i pokusy učiniti z nich národ usedlý a povznésti je, ale pokusy se nezdařily. V Evropě každý národ je jinak pojmenoval; řecky slovou Atsinganos (Athinganos), bulh. Acigan, rumun. Tzigan, maď. Tzigany, ital. Zingaro, tur. Čingiané, špan. Gitano, angl. Gipsy, albán. Yevk, franc. Bohémiens. Názvy angl. a špan. souvisí s bájí o jejich egyptském původu. franc. vznikl chybným názorem, protože první [Cikáni] přišli do Francie z Čech. Název řecký prý původně značil sektu, která žila ve Frygii a Lykaonii, odkudž přišli [Cikáni] na Balkán. Jiní (jako M. J. de Goeje) odvozují název řec. od pers. tsjeng (hudební nástroj). U Herodota (V, 9) vyskytují se Singurai, ale nevíme, zda název ten souvisí s [Cikáni]-ny. V Asii prý slovou Kouli, v Indii Banjari nebo Lombadi, pravé jejich jméno je prý Gohuri. Rozšířený název róm značí u nich muže, romí ženu. O vlastním původě jejich poučuje nás jazykozpyt. Nářečí jejich navzájem silně se liší a rozeznává se jich 13: řecké, rumunské, uherské, české, německé, polské, ruské, čudské, skandinavské, anglické, italské, baskické, španělské. Ve všech jsóu však prvky řecké, slovanské a rumunské, což označuje nám cestu, jak se šířili. O cestě jejich svědčí i prvky perské a arménské. Jádro však ve všech nářečích jest indické a souvisí s dialekty dolního Indu. Jakou roli vlastně ve své pravlasti měli, proč a kdy ji opustili, není dosud bezpečně vyzkoumáno. Kř. První zmínka o [Cikáni]-nech v Čechách činí se ve »Starých letopisech českých« při r. 1416, kde se o nich dí, že se toho času poprvé v Čechách objevili a lid mámili. Avšak lze za to míti, že byli [Cikáni] v Čechách viděni již r. 1242, kdy sem přišli tajně jako vyzvědači Tatarův, a tu jim dle slova v řeči jejich často od nich užívaného tehdáž »kartas« říkáno. Také popis zevnějšku a chování jejich, jak jej v kronice Dalimilově nalézáme, zcela na pozdější [Cikáni]-ny připadá. Že byli v Čechách příslušníci opovrženého tohoto kmene i pod jménem [Cikáni] před r. 1416 známi, dosvědčuje »Popravčí kniha pánů z Rožmberka«, kde se při r. 1399 dí, že se v tlupě lupičské, která tehdáž v jižn. Čechách řádila, nalézal vedlé několika Němců z Rakous též jistý »Cikán černý, Ondřejóv pacholek«. R. 1416 přišel do Čech okázale předvoj (300 duší) [Cikáni]-nů malebně vystrojených, mužové koňmo, potloukal se po zemi a uměl si lid nakloňovati lživým vypravováním, že nepřátelé křesťanstva je vyhnali a že u Čechů hledají útočiště; proto byli vlídně přijati. Za dob husitských nepokojů rozšiřovali se po Čechách valně a volně, a snášelivost česká lákala ještě větší houfy do Čech, kteří zabrali jižní lesnaté krajiny a i v Praze pokojně bydleli ve 2. pol. XV. stol. Za dob pronásledování [Cikáni]-nů v záp. Evropě nalezli útulku v Čechách, ač toho nebyli hodni, neboť spolčovali se s Turky, služby vyzvědačské a paličské jim konajíce, zvláště v l. 1536-4t. Proto začalo se proti [Cikáni]-nům vystupovati a to tak přísně, že bylo potřebí přísnost tuto mírniti zákony. Vyssávali lid i zemi po celou dobu 30leté války, ba i později tak, že císař Leopold I. musil proti nim vydati dekret (21-dub. 1688), jímž vypovídali se ze země. Ale to nic neprospělo, spíše ještě [Cikáni] z Moravy a ze Slezska přicházeli a své šmejdy dále prováděli, tak že konečně reskriptem daným 11. čce 1697 za psance byli prohlášeni. Tu nastala hrozná štvanice na [Cikáni]-ny, v níž mnoho jich zahynulo; ale přes to uherští [Cikáni] pokoušeli se pořád ještě o přístup do Čech, zvláště do lesů v Táborsku a Budějovicku. Za císaře Josefa I. počali se hrnouti z Uher a Moravy do Čech na svá obvyklá místa, i byli opět stíháni, věšeni a mrzačeni, ale bránili se také statečně, až vojenským zakročením ze země byli vyhnáni. Též Karel VI. prohlásil patentem ze dne 20. čna 1721 [Cikáni]-ny za psance a stanovil, aby i ženy byly smrtí trestány. Za panování Marie Terezie bylo poněkud upuštěno od přísných ustanovení Karlových. Císař Josef II. snažil se [Cikáni]-ny přiměti k usedlému živobytí; měli bydleti v Uhrách a Sedmihradsku, ale [Cikáni] opustili vystavěná jim obydlí a raději se toulali provozujíce kejklířství, koňařství, kovářství, kotlářství, hadačství, žebrotu, krádež, ba i loupež. A potulnému tomuto životu dosud houževnatě jsou oddáni. Pozdější opatření policejní proti [Cikáni]-nům spadají v jedno s opatřeními proti tulákům. Obšírnějších zpráv dočísti se lze v »Matici moravské« 1879. Ze [Cikáni] teprve do Moravy a do Čech přišli, když byli dříve mezi Řeky, Rumuny a Maďary žili, dokazuje slovník českých [Cikáni]-nů, v němž nalézají se slova těchto národů. Jna. [Cikáni] jsou nervosní. V <štěstí jásají, v neštěstí si zoufají. v radosti se opíjejí. Rádi se oddávají snění a stávají se mystiky. Jejich filosof John Bunyan (v Anglii za Jakuba II.) je mystik. Jsou opojeni přírodou. Stan jest jejich domovem, opovrhují usedlým životem a jsou oddáni kočovnictví. Jsou uchváceni horečkou bloudění. Musí míti stále nové, živé, hluboké dojmy. O budoucnost se nestarají, o povinnostech nemají pojmu. Česť je jim cizí a zásadám nerozumějí. Cit jejich jest hluboký, žádost neukojitelná. Jejich bol a vášeň dojímá v hudbě. Poesie je dost jednoduchá; krátké, smutné popěvky, žerty, satiry, povídky. Zpívají a básní zároveň při tanci. Ženy jako tanečnice, muži jako hudebníci prosluli. [Cikáni] mají své pověry, věří ve všeliké duchy a mocnosti přírodní. S kouzly a čarami provozují sice obchod, ale sami jim nejvíce věří. Svých názorů ovšem si nikdy neupravili a není v nich důslednosti. Zevně mají víru svého kraje, ale bez průtahu dají dítě několikrát křtíti (k vůli darům od kmotrů), nebo přijmou jinou víru. Mravností muži nevynikají, ženy ještě méně. Zlodějstvím a nepočestností smutně prosluli. Pozoruhodna jest jejich láska k dětem. Práce se štítí. Milují koně a vedou jimi obchod. Jsou též kováři, zlatníky, uhlíři, kejklíři, medvědáři. Ženy jsou hadačky, kejklířky, lékařky, ve Španělích balletky a prodavačky, v Rumunsku služky. [Cikáni] mají více méně temnou pleť, černé, husté vlasy, temné, jiskrné oči, podlouhlý obličej, nízké čelo, mírně vystouplý nos, vždy přišpičatělý. Mají malá ústa, krásné červené rty a bílé, zdravé zuby. Oči jsou blízko sebe a mírně šikmé. Dolní čelist mírně vystupuje. Lebka jest malá a mírně podlouhlá. Hovelacque rozeznává u [Cikáni] nů dvojí typ (obojí původní): podlouhlý obličej, orlí nos-kulatější obličej a tupější nos, méně jiskrný zrak. Ve vášni nikdy nezčervenají, jen zblednou. Tělo je prostřední, silné, ale štíhlé. Tlustší bývají jen staré ženy. Nohy a ruce jsou malé, prsty dlouhé a špičaté. V Evropě jest jich asi 700.000; z toho 1/2 mill. na Balkáně a 150.000 v Rakousku.-Srv. Grellmann, Histor. Versuch über die Zigeuner (1787, první ukázal na indický původ); Pott, Die Zigeuner in Europa u. Asien (1843-44); Bataillard, De l'apparition et de la dispersion des Bohémiens en Europe (1849); Miklosich, Über die Mundarten und die Wanderungen der Zigeuner Europas (1872-1877); články v různých časopisech, zvláště Gypsie Review. Snůškou všech vědomostí o [Cikáni]-nech je Adriano Colocci, Gli Zingari (Turin, 1889). U nás studoval jejich jazyk Puchmajer a podlé něho napsal J. Ješina mluvnici (Romáňi Čib), kterýž i vydal pověsti a pohádky jejich a s Ulrichem mluvnici ruského nářecí [Cikáni]-nů: pak hrabě Rud Wratislav, Versuch einer Darstellung der Lebensweise, Herkunft und Sprache der Zigeuner (Praha, 1868). Horlivým pěstitelem jazyka cikánského v Uhrách je arcikníže Josef, jehož objemné dílo A cigány nyelotan r. 1889 vydala maď. akademie.
(-Kráceno-)
(Ottův naučný slovník)

jeden z mých klientů říkal, že on je a cítí se být  cikán, že romy vymysleli ti nahoře .

myslím, že tady nejde o pojmenování jestli cigán nebo rom

Modroočka napsal(a):

Ano, tady jde o to, jak se většina tohoto etnika chová, ale nazývat tyto věci pravými jmény není rasismus, to je jen prosté pojmenování reality. Nebo jen proto, že toto páchají cikáni, se o tom nebude mluvit, protože říct nahlas, že zrovna oni kradou, je rasismus? To si opravdu někdo plete pojmy. Zloděj je zloděj. A bohužel mezi jejich etnikem je jich VĚTŠÍ část. To není projev rasismu, to je jen převzetí jejich myšlení - jsem cigán a kradu, ale jakmile to gádžo řekne, je to rasismus. To je omyl. Není to rasismus, je to holý fakt.

Bohužel. Holý fakt.

Upravil(a) majkafa (18. 9. 2011 22:04)

http://www.youtube.com/watch?v=IEUxO5vlz_U&feature

Nevím, jak vznikl dojem, že se ohrazuji vůči použití výrazu "cikán/cigán". Ačkoli je to označení trochu problematické, nikomu neberu svobodu ho používat. Jen jsem připoměla pravidla, protože některé příspěvky podle mého názoru klouzaly po hraně, pokud ji přímo nepřekročily.

Když napíšu: "Většina *** nepracuje, vadí mi, že je musím živit ze svých daní, vedle *** bych se bála bydlet" - vyjadřuju tím jen svůj názor, což je v pořádku, přesně jak píše Majka. Když ale napíšu "*** jsou hajzlové, měli by je vystřelit na Měsíc", je to docela něco jiného. Ať už si za *** dosadíš cigán, Rom, muslim nebo komunista, dopouštím se překročení pravidel, protože urážím rasu (etnikum), náboženské nebo politické přesvědčení. Tohle jsem jen chtěla připomenout, věřím, že si rozumíme. Jinak jsem do diskuze nechtěla zasahovat

Příspěvek odporoval pravidlům diskuzních fór Babinet.

Upravil(a) Ronja (25. 9. 2011 20:42)

http://ekonomika.idnes.cz/cesko-se-stav … anicni_jan

všichni nás tak naštěstí nevidí sahleb

Nechápu, co jsem tak hrozného napsala! Vložila jsem zde jen vtip, nic víc (který ani nebyl sprostý).
Nějak už mi v tomto státě chybí i svoboda slova, za kterou jsme tolik bojovali :-(

mia napsal(a):

no to by se asi měly mazat třeba i ty o blondýnkách....

No to jo. Já nikoho neurážela, jen je to prostě fakt a všichni to bohužel víme.

Káča napsal(a):

Příspěvek odporoval pravidlům diskuzních fór Babinet.

Buď ráda, že tě nezablokovali   Dovolila sis totiž napsat vtip o cikánech, který je sice vtip, ale bohužel odráží realitu, oni nás okrádají, netají se tím a smějí se nám.
Mimochodem, měly by se mazat i vtipy o blondýnkách, vtipy, kde letí Rus, Američan a Čech............., vtipy o homosexuálech, vtipy o tlustých lidech, jo a vtipy o policajtech. protože de facto se v nich tyto kategorie lidí hanobí a zesměšňují.