Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

No když si na to vzpomínám, možná po probuzení jsem měla zvláštní pocit, jako bych se měla nad tím snem nějak víc zamyslet a říkala jsem si, že jsou to tak trochu nesmysly, protože se tam objevovaly symboly pozdějších skutečných dějů...
Ale nebylo to rozhodně nic, co bych si přála, nebo se toho bála, ani jsem v té době netušila, že se může něco takového stát, nevěděla jsem na co se ty věci v mých snech používají, ani že existují...je to moc zvláštní. Myslím, že se mě snažily opravdu trochu připravit, ale tenkrát jsem to nevnímala

Ta zviraznena veta -jak to myslis?
Rikala jsi si v te dobe co se Ti sen,sny zdaly ze je to tak trochu nesmysl, protoze
se tam objevovaly symboly pozdejsich (budoucich ? a tedy toho co se pak jednoho dne pozdeji stalo,uskutecnilo) skutecnych deju?
V te dobe jsi ale preci jeste nevedela ani netusila (jak ja to pochopila) ,ze se to co se Ti zda pozdeji (v budoucim case v tomhle nasem casoprostoru) uskutecni.

Ano, když se mi ty sny zdály, tak mi ten jejich děj a symboly budoucího příběhu připadaly nesmyslné, protože jsem netušila, že se něco takového může dít. Prostě jsem v tom tématu nebyla vůbec zběhlá ani znalá to si myslím, že se nevylučuje s tím, že jsem vůbec netušila, že se to později uskuteční.
Byly něčím zvláštní, nutily mě o nich přemýšlet, ale to je všechno. Takže právě nevím, jak si příště uvědomit, že můj věštecký sen je věštecký

Potom, Lúthien, Monroe je Tvou odpovědí.
A jakmile se do jeho knih začteš, nevyjdeš z údivu.
Všechno se to poskládá do úžasné mozaiky
a věci, až dosud tušené, vyjeví svůj vnitřní smysl.

Lúthien napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Ta bolest při umírání, to byla chvilka, nejspíš jsem měla nějaké zranění, to přesně nevím. Ale pak při samotném vystupování duše z těla žádná bolest nebyla, jen jsem se tak trochu divila a jinak byla v klidu.
Myslím, že tyhle typy snů nejsou jen pouhé sny...

Ano,naprosty souhlas. Jakmile je cast naseho vedomi (jemnejsi energie,jemnejsi telo) mimo fyzicke telo,pak si to zacnem uvedomovat,ze se se nejedna o to ze bychom byli necim omezenym v tele,neboli necim (bytitm) ohranicenym.

Povazuju to za otvirani dveri do jemnejsi roviny byti-na ceste k sobe sama. Avsak zadna slova ktery pouzivam nejsou dost vystizna.

Myslím, že vím, jak to myslíš a souhlasím s tebou. Měla jsem takové sny už dřív a řekla bych, že se vždy objevují po nějaké mnou zvládnuté věci ve skutečnosti, po nebo při jakémsi posunu. Je to fascinující...

Jo ,souvisi to s tim co pises.

A dost mozna,ze ta bolest pri umirani koresponduje s necim v Tvem zivote. 

Anam muze ktery me vypravel,ze kdyz mu zaziva operovali nohu ,ze bolest byla tak nesnesitelna ,ze vystoupil z tela a dival se na to zezhora.
Jakmile jsme mimo telo ,bolest nahle mizi. Jakmile se stotoznujeme s telem bolest muze byt naprosto nesnesitelna.

Crabat napsal(a):

Potom, Lúthien, Monroe je Tvou odpovědí.
A jakmile se do jeho knih začteš, nevyjdeš z údivu.
Všechno se to poskládá do úžasné mozaiky
a věci, až dosud tušené, vyjeví svůj vnitřní smysl.

Na hledání odpovědí nepotřebuješ číst žádné knihy.

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Ta zviraznena veta -jak to myslis?
Rikala jsi si v te dobe co se Ti sen,sny zdaly ze je to tak trochu nesmysl, protoze
se tam objevovaly symboly pozdejsich (budoucich ? a tedy toho co se pak jednoho dne pozdeji stalo,uskutecnilo) skutecnych deju?
V te dobe jsi ale preci jeste nevedela ani netusila (jak ja to pochopila) ,ze se to co se Ti zda pozdeji (v budoucim case v tomhle nasem casoprostoru) uskutecni.

Ano, když se mi ty sny zdály, tak mi ten jejich děj a symboly budoucího příběhu připadaly nesmyslné, protože jsem netušila, že se něco takového může dít. Prostě jsem v tom tématu nebyla vůbec zběhlá ani znalá to si myslím, že se nevylučuje s tím, že jsem vůbec netušila, že se to později uskuteční.
Byly něčím zvláštní, nutily mě o nich přemýšlet, ale to je všechno. Takže právě nevím, jak si příště uvědomit, že můj věštecký sen je věštecký

Jo chapu,jen me matla Tebou takhle formulovana veta (ta zvyraznena),ze se Ti dej a symboly zdaly nesmyslne v te dobe, protoze se tam objevovaly symboly pozdejsich skutecnych deju

Ale Ty jsi tim mela (mas) na mysli,ze se Ti zdal/y ten dej/e a symboly tehda nesmyslne ,protoze jsi ten den netusila a ani by Te nenapadlo ze se pozdeji uskutecni. 

Nevim Luth,mozna ze casem(krok za krokem ve vyvoji Tveho vedomi) si to uvedomovat budes,neboli zacnes.

Myslim ze mluvis o snu-vizi,ktera Ti umoznila vzpomenout si na to co Tva duse davno vi,zna. Rovzpomenula se.   Ale ta jina cast Tebe sama ,ta hrubejsi (bezna povrchova lidska mysl) si myslela ze je to tak trochu nesmysl.

Ale nevim,jen pisu co me napada.

Neco jako minulost ,soucastnost a budoucnost v jednom.

Myslím, že si rozumíme a mám na věc stejný názor
Je to fascinující, trochu víc se na ty sny zaměřím...jednou jsem se dostala i mezi anděly...nádhera...

Všechny tři, je to trilogie:

Cesty mimo tělo
Daleké cesty
Návrat k pramenům

Tohle by nemělo chybět v žádné knihovně duchovně hledajícího.
Ale pro Tebe, Lúthien, je to přímo klíč k Tvým snům.

K tomu, abychom se odevzdali do rukou Prozřetelnosti, opravdu není třeba mít načteno. Dokonce to povětšinou funguje přesně obráceně a čím více máme načteno, tím obtížnější se to pak pro nás stává. Hraje tu totiž roli intelektuální aspekt. Úměrně k našim vědomostem si totiž ceníme tohoto poznání. A tudíž si ceníme našeho jáství, které nám blokuje cestu k pravému pochopení. Proto jsem řekl, že odkudkoliv je možné začít a to právě teď. Není to podmíněné nějakým dalším vzděláním. To by nás jen vzdalovalo od našeho rozhodnutí. A až k onomu vydání se do rukou Nejvyššího dojde, stejně si nic nemůžeme ponechat pro sebe. Jinak bychom byli shledáni příliš lehkými.

Když tady ale Lúthien doporučuji knihy Monroea, nemám na mysli proces vzdání se sebe sama, ale pochopení svých snů. Což je úplně o něčem jiném. Takže v tom nevidím žádný rozpor.

Crabat napsal(a):

Všechny tři, je to trilogie:

Cesty mimo tělo
Daleké cesty
Návrat k pramenům

Tohle by nemělo chybět v žádné knihovně duchovně hledajícího.
Ale pro Tebe, Lúthien, je to přímo klíč k Tvým snům.

Děkuji, poohlédnu se po nich. Jen si poslední dobou vůbec neumím uspořádat čas tak, abych stíhala ještě k tomu všemu číst No zkrátka budu chodit spát o půlnoci, no

Pavlo,zkusim to pohledat.Uz si nepamatuju,kde jsem na to narazila,je to pomerne dlouho a taky me to prekvapilo,proto mi to utkvelo v mysli.

já už si říkala, že se jim třeba zdá o životě před tím ..

Lúthien napsal(a):

Když mě trhal vlk na kusy, byla ta bolest neskutečná (a to byl "jen" sen) a pak jsem vystoupila z těla a jen tu scénu pozorovala...

Vlk??? No toto....
Když se člověku zdá, že umřel, souvisí to s nějakým skokem ve vývoji, s přerodem. Třeba je pociťuješ, jako bolestivé? Já když jsem byla ve snu umřítá, tak jsem o tom dohromady ani nevěděla. Prostě mrtvá a fertig....jednou se mi zdálo, že jsem se na sebe dívala jakožto na mrtvou - ležela jsem na katafalku, vystrojená, jako nějaká barbarská královna - samý zlato a šperky, na hlavě něco jako zlatá mitra - pamatuju si to jak vidno dodnes a to je dobře víc, než dvacet let. Taky se to zpětně ukázalo, jako velkej zlom.
Jeden z nejúžasnějších snů jsem měla, když jsem zahájila homeopatickou léčbu - to jsem měla stát před domem ohromnýho jízdního pavouka - sen končil, jak jsem mu zakládala sedlo
Lú, znáš Heffernannovou? Dialog dvou partnerů se to myslím jmenuje. Moc hezká práce o snech. Ona je jungiánský psycholog a snům se věnuje systematicky.

Nojo, to je totéž, ale obráceně