6. prosince : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, kdy vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a u řeíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Pojďte si povídat o snech
Poslední dobou hodně přemýlím, co to vlastně sen (ten ve spánku) je. Spousta snů se mi později vyplnila, ve snech se mi ukazoval příběh, který se měl odehrát asi o 2 roky později a před těmi 2 lety jsem ani netuila, e by se to mohlo stát, take jsem ty sny neřeila...
Některé sny mě varovaly, někdy ve snu zemřu a sleduji své tělo jako due zezhora, někdy si sen pěkně organizuji přímo ve snu...zkrátka je toho spousta, co mě vede k zamylení se, co to sen je.
Jak sny vnímáte? Rozeznáte sen větecký od jiných snů? Co si myslíte o tom, e sen je ta pravá realita a bdělost je sen, klam?....
Těím se, e to bude fajn povídání
Není tady
jejda Lúth, s tímhle tématem jsi mi udělala radost, sny řeím pořád
Není tady
Tohle bezesporu, Lúthien, bude nádherné povídání.
U se na to těím.
Není tady
Nazdar Luthien
a i moje zkusenosti Te take zajimaji?
Není tady
Já si větinu snu pamatuji a pokud mě ten sen zaujme, podívám se na snář Medo, kde mají moc dobré výklady.
Dnes zrovna se mi zdálo, e se nádherně objímám s jedním mým dobrým kamarádem, ale moc jsem si to neuila, bála jsem se, e nás uvidí manel
Ale s největí pravděpodobností mě stejně objímalo mé vyí Já
Není tady
Jak sny vnímáte? Rozeznáte sen větecký od jiných snů? Co si myslíte o tom, e sen je ta pravá realita a bdělost je sen, klam?....
No jestli je ná ivot sen, teoreticky, tak potom sen je sen ve snu, věci se tam odehrávají rychleji, něco jako ve filmu Inception.
Já osobně si sny moc nepamatuji, jen si na něco vzpomenu, kdy mě náhle něco vzbudí. Co si pamatuji z poslední doby je, jak jsem hrál ve snu strategickou hru Settlers II, a jsem byl potom překvapen, jak podrobně se to odehrávalo: statistiky, stavy surovin, vojska a tak. Pak si pamatuji jetě, jak se mi zdálo o jedný holce a druhý den jsem se z toho nemohl ani soustředit na práci. A naposled si pamatuji záblesk něčeho, co se odehrávalo na Marsu. Stavěli jsme s pár lidma horskou dráhu pod zemí plnou oxidu eleitého a pak se tam jezdilo v rychlosti 1000 km/hod.
Upravil(a) giorgino (1. 9. 2011 17:26)
Není tady
Mně občas připadá, jakobych ila dvojí ivot. Jeden ve dne a druhý v noci. V rámci probouzení dveře mezi oběma ivoty uzavřou ... ale někdy mi to tak připadá, e vzbudím-li se nenadále, tak se dveře nestačí úplně zabouchnout a já si do toho druhého ivota nesu i vzpomínku na ten noční. Pamě větinou zařídí, e to vechno časem vymizí ... ale někdy, kdy si tu vzpomínku podrím a zopakuji ne otevřu oči, tak mi ta vzmopínka zůstane. Ale je to vzpomínka na celkem dlouhý časový úsek se vemi podrobnostmi a pocity ....... Kdo ví, co dělám v noci Jsem jako Dr.Jekyll a Mr.Hyde .....
Není tady
jak to myslí Lúth, e si sen organizuje ve snu ? copak to jde ?
Není tady
Arcanum napsal(a):
Nazdar Luthien
a i moje zkusenosti Te take zajimaji?
Jojo, určitě, Arcanum
Není tady
PPavlaa napsal(a):
jak to myslí Lúth, e si sen organizuje ve snu ? copak to jde ?
Pavlo, to asi opravdu jde. Normálně si ve snu řeknu, kdo zrovna přijde, co se zrovna stane a je to tak Jsou to zase úplně jiné sny, take jsem si jistá, e vechny sny nejsou o tom samém, jsou sny popisující nějako nai vlastnost, větecké, atd...
Není tady
já nikdy nezaila, e bych je mohla ovlivnit. prostě se mi jen zdají. ani neříkají nic, co se stane. taky nebývají nepříjemný, jen snad ten se krcením.
ty, ale to v tom snu musí vědět, e se ti to jen zdá, ne ? abys to mohla něják ovlivnit.
Není tady
PPavlaa napsal(a):
jak to myslí Lúth, e si sen organizuje ve snu ? copak to jde ?
Já si té umím organizovat sen, kdy se mi nelíbí, tak projekci zastavím, větinou se sen okamitě vrátí ve stejném znění a znovu moje stopka, větinou a napotřetí se mi to podaří,ale to se ji vzbudím a musím se jít projít, jinak by sen se vrátil....u hezkých snů si zase dávám COPY
Upravil(a) Vladena (1. 9. 2011 20:44)
Není tady
Lúthien napsal(a):
Jak sny vnímáte? Rozeznáte sen větecký od jiných snů? Co si myslíte o tom, e sen je ta pravá realita a bdělost je sen, klam?....
Ok tak ja zacnu tady tim.
Tohle tema jde rozebrat opravdu do siroka.
Moje sny byvaji napriklad o podvedomi (neco co jsem zasunula,potlacila a ve snu se me to zjevuje abych to dostala na vedomou rovinu)
Potom sny napriklad o tom ze se z neceho uzdravuju (symbolicky u lekare). Je to skutecne. Deje se to na jine rovine byti.
Potom jsou me sny naprikad o tom,kudy mam jit. Jako rada od vyssiho Ja.
Jeden sen jsem mela o necem co bylo zasunuto v nevedomi ale ukazalo se to.
Nevedomi (pouzivam tohle slovo v souladu s tim jak jej nazyvaji jini a v cem se s jejich vypraveni ztotoznuju) povazuju za pamet duse,za to co presahuje obycejne lidske byti-za sve vyssi Ja)
Pokud se me zdal vestecky sen,v okamziku probuzeni,rozeznatelny od tech ostatnich.
Definitivne povazuju Luthien sve sny za skutecnost. A naopak beznou realitu povazuju uz velice casto za sen.
To znamena stele totez,ze nic nelze oddelit.Jedna se o jiny stav vedomi. Stele je to o nasem byti v jinych stavech vedomi.
Vzdycky kdyz se me podarilo ve snu zmenit scenar,nebo proste vytvorit pribeh podle sebe,doslo me ze presne tohle lze i v bezne denni realite. Nicmene je to o neco tezsi,vzhledem k tomu ze vibrace zhutni behem bezneho vedomi (nebo jak to rict)
Badam a stale badam,je to nesmirne zajimavy.
Není tady
PPavlaa napsal(a):
já nikdy nezaila, e bych je mohla ovlivnit. prostě se mi jen zdají. ani neříkají nic, co se stane. taky nebývají nepříjemný, jen snad ten se krcením.
ty, ale to v tom snu musí vědět, e se ti to jen zdá, ne ? abys to mohla něják ovlivnit.
Já v té chvíli nerozeznávám sen nebo skutečnost. Prostě se mi něco děje. A kdy je mi to nepříjemné, zasahuji do děje tak, e to stopnu jako Vladěna. A opravdu se sen změní, i kdy někdy ne tak, abych byla spokojená, take musím ovlivňovat dál.
Často třeba ovlivňuju sny, kdy mě někdo honí. Já u vím, e umím létat, take vzlétnu. Občas to jde snadno, ale někdy pořád klesám a klesám, take musím silou vůle stoupat a stoupat... no, dá to fuku
Ale zatím jsem pronásledovatelům vdy unikla
Nebo dnes se mi zdál sen, e lezu po nějakém provazovém ebříku, který je docela vratký a za mnou tam leze bratr. Ten u to ale nezvládá, a tak jsem pro něj "vymohla" záchranu. A opravdu se zachránil
Není tady
zajímalo by mně, jestli to jde naučit, natrénovat. nebo to prostě někdo umí a někdo ne. budu to muset zkusit.
mně kdy ve snu něco hrozí, nějáký nebezpečí, něco, před čím utíkáme, vdycky je tam chlap, kterej mi pomáhá, dohlíí na mně, aby se mi nic nestalo a já v tom snu vím, e by nedopustil, aby se mi cokoliv stalo. někdy je to ve snu můj éf, jindy chlap, co bydlí tady v ulici, nebo jinej, kterýho znám od vidění cestou do práce, herec z televize .. kolikrát u jsem si říkala, proč nikdy ne enská. kdy ve snu krvácím, je to zase chlap, kterej se mi snaí ho zastavit.
někdy ty sny ani nemám barevný, jen černobílý. a někdy mám pocit, e i kdy se ve snu vidím jako sebe, enskou, tak dělám věci, který bych čekala, e bude dělat chlap.
Není tady
Já jednou četla nějakou duchní knihu a nadchla mě a hned jsem si říkala, e to by byla pro mě cesta. No a hnedle se mi zdálo, e je zima jako v morně a já ve větrovce kráčím nepohodlnou cestou - takový to, jak se to rozlape a pak to zmrzne, jak s po tom skoro nedá chodit, jak je to hrbolatý a klouzavý. A kdy jsem konečně dola ke dveřím, zjistila jsem, e jsem tam, odkud jsem vyla, jen jsem mezitím udělala velikej a namáhavej oblouk.
No, nésu blbá, dolo mně to hned
Take někdy jsou to i rady, kudy naopak nejít
Pravidelně se mi zdávají sny, který mapujou, jak si stojím s nějakým pro mě komplikovaným problémem a jak se to vyvíjí. Je to taková kontrola nevědomí (nebo spí podvědomí, asi)
Ale neřekla bych, e jedno je klam a druhý ne - myslím si, e obojí je skutečný, jak to uvnitř, tak to venku
Není tady
Sny jsou chaos. Ale počítají i s naím vyím Vědomím, kdeto bdělý stav větinou ne. V bdělém stavu uvaujeme střízlivě a některé představy si prostě rovnou zakáeme, protoe nemají logického opodstatnění. Máme svých pět smyslů a rozum, s tím pracujeme v reálném světě. Ale odkudsi z vesmíru k nám přicházejí impulsy, které nepatří do této povolené sféry. V bdělém stavu jim zkrátka nastavíme filtr, ale jakmile překračujeme hranici mezi bděním a snem, u to nejde a ony se dostávají do naí mysli formou obrazů, vidin a snů. Jsou chaoticky propletené s tím, co děláme, po čem touíme a čeho se naopak podvědomě děsíme. A jeliko ve snu, to, co vstoupí do naí mysli, se začne uskutečňovat (jak tady děvčata píou), můeme sen vědomě ovlivnit. Stačí, kdy do něj vneseme nový prvek.
Kupříkladu procházím krajinou a dotýkám se prsty vrcholků travin. Nechám jejich klásky prokluzovat v dlaních a cítím spojení se zemí, s vekerenstvem, vyzařování veho ivého jako mocnou vlnu energie. Nebe je nade mnou úplně modré, s pár poskakujícími beránky. A jakoby zastřeuje vechno to tíhnutí ke slunci, ke svému zdroji. V tom najednou střih, z mé mysli se vynoří asociace, e vlastně nebe je také nabité energií. Ono není pouhým příjemcem emitovaných vln vech ijících druhů, ale samo má své projevy a reakce na bytí pod ním. Ani to nestačím domyslet a u to nastává, obloha se zatahuje, z dáli hřmí, dopadají na mě první kapky. Ale mokrá není skutečně mokrá, jen iluze vody, iluze snu. A protoe se bouřky opravdu nebojím, evokuje to ve mně jen novou radost. Radost je dobrá, radost je tvůrčí, radost v nás vyvolává nové krásné představy. A podle těch představ se sen začne měnit do nových tvarů, nových forem, skrze mraky vysvitne slunce, zazáří duha, kapky vody se rozsvítí její září. Bosé nohy tančí mokrou travou, due se vznesla k nebesům.
A co kdybych se bouřky bál, co kdybych s ní měl spojenou nějakou neblahou událost? Kdesi zasutou a na samotném dně vzpomínek z ranného dětství. Jetě tenkrát, kdy jsem se díval z postýlky, venku uhodilo, stralivá rána, srdceryvný pláč.., aha, to byl můj pláč.., ale nikdo nepřichází, protoe.., ale to je vlastně jedno proč. A já jsem v tom zůstal sám.., sám se svým strachem, s hrůzou, která se ve mně rozhostila po té poslední pronikavé ráně. Venku noc, poryvy větru, bubnování kapek jakoby do mé mysli, do úzkosti, co mě zachvátila, a venku víří tma, lahouny větví stromů lehají do parapetu i do oken.
V takovém případě by se ovem můj sen odvíjel úplně jinak. Jeliko mou asociací vyvolaná bouřka by okamitě v podvědomí zdvihla i tenhle prvotní strach. Pak ovem ádné prosvítající slunce skrze mraky a kapky vody prozářené duhou. Tam by se toti má mysl nikdy nedostala. Ale skončila by v úzkostných stavech nastávající tmy vířící za oknem v oputěném stavení, kterým se plíí utajené kroky neznámého, nedefinovatelného nebezpečí. Staené hrdlo a bijící srdce hrůzou, z které nás vysvobodí u jenom probuzení.
Není tady
Vědomí (a teď myslím ono vyí Vědomí, které je nad námi, můeme ho nazvat Nadvědomí nebo té kosmické Vědomí) pro nae ořezané vědomí je té Chaos. Nebo se v něm odehrává vechno najednou, pulsuje jím celý vesmír a kadá nepatrná částečka v něm. Proto kdy se nae vědomí napojí na ono Nadvědomí, dostane z toho závra a protrpí jakousi okovou vlnu, kterou zkrátka neustojí, pokud na něco podobného není připravené.
Abychom vůbec byli schopni vnímat a poznávat (a nebyli zavaleni touhle vlnou, která nás doslova rozdrtí svým významem), vytvořili jsme si ve své mysli filtry, skrze ně propustíme do naeho vědomí jen docela nepatrnou část vjemů, je k nám z prostoru přistupují. Malé dítě se to učí, zatímco s udiveným výrazem prohlíí své prstíčky, dlaně, odfiltrovává vechny ty vibrace s nekonečnými údaji, které k němu přicházejí z prostoru, a zjiuje, jak za tím vím je rozhodující vlastně tonus ve svalech. Nic jiného. Terradata, která k němu přicházejí ve vírech údajů kadé buňky o tom, kdy byla stvořena tahle planeta, tenhle vesmír, kým a jakými energiemi to vechno povstalo, jaký důvod má jeho návtěva tady na planetě, co vechno předcházelo, co ho právě teď obklopuje, i vekeré dění, je teprve nastane, tak celý tenhle obrovský objem dat, kterým je drobeček právě nyní z vesmíru zaléván a který se pro nestrukturalizovanou mysl můe jevit jen jako nekonečný Chaos, pro něj momentálně vůbec není důleitý. Ale ona reakce systému fyzického těla, kdy neurony nesou vzruch k přísluným receptorům a tak je moné se pohybovat, jednat, vnímat.
Vstoupili jsme do tohoto prostoru a vyznáme se v něm jenom díky tomu, e jsme si ho zredukovali na několik procesů, je jsme ochotni chápat. Čas od času nová generace rozíří tento seznam o nový vjem, který pak začne zkoumat z různých úhlů, říkáme tomu věda a psychologie (to je zas věda o nás), i snaí se dopídit jakéhosi vyího zahrnutí, nebo bytí nám neustále klade nové otázky. A vůbec nevidíme to, e na počátku jsme vlastně vytvořili filtry, aby do naeho vědomí nevstupovalo Vědomí jako takové. To původní, z kterého jsme povstali a za ním zas vichni nazpátek směřujem.
Nu ano.., ve snaze zjednoduit, jsme si to celé zkomplikovali sami.
Není tady
Mě se některé sny zdají i několikrát. pak i ve spaní si říkám ...no jo, ale to u se mi zdálo a vím jak to bude dál.
Některým snům hned rozumím"co tím chtěl básník říct" ale někdy s.a.k.r.a tápu a hledám.
Není tady
Sny se mi zdají, říkám si vdycky ve snu,musím si tohle a tohle pamatovat, a kdy zazvoní budík a já vyskočím,tak kolikrát je zapomenu
Hodně se mi zdá o tom,e manel mě vdycky přijde někam zachránit.
Není tady
Dusi,
aby jsi si mohla sen zapamatovat,zkus se pri probouzeni nehybat a neotvirat oci,pak by se ti sen mel sam pripomenout.
Není tady
To je pravda. Kdy člověk po probuzení hned začne něco dělat, přeladí se mozek na jinou vlnu a se je ten tam. Já kdy leím v posteli, tak větinou o snu jetě chvíli přemýlím a pak si ho pamatuju.
Hodně výrazné sny si pamatuju hodně dlouho, které útrky i roky.
Není tady
Jo já vím,jene to není jednoduchý,kdy pátrám rukou po mobilu,abych ho típla
Taky si pamatuju některé útrky i pár let.
Není tady
Lúthien napsal(a):
... někdy ve snu zemřu a sleduji své tělo jako due zezhora,
Luthien.
Jak se v ten okamzik citis?
Mam take sny o sve smrti ale neprojevuje se to tak jako to popisujes Ty. Nevidim sebe sama zezhora,ale prozivam tu smrt. Proste jako kdyz je to skutecny.
Je to pokazde naprosto fascinujici zazitek. Je to osvobuzujici.Pocit blaha.
Není tady