|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Pojďte si povídat o snech 
Poslední dobou hodně přemýšlím, co to vlastně sen (ten ve spánku) je. Spousta snů se mi později vyplnila, ve snech se mi ukazoval příběh, který se měl odehrát asi o 2 roky později a před těmi 2 lety jsem ani netušila, že by se to mohlo stát, takže jsem ty sny neřešila...
Některé sny mě varovaly, někdy ve snu zemřu a sleduji své tělo jako duše zezhora, někdy si sen pěkně organizuji přímo ve snu...zkrátka je toho spousta, co mě vede k zamyšlení se, co to sen je.
Jak sny vnímáte? Rozeznáte sen věštecký od jiných snů? Co si myslíte o tom, že sen je ta pravá realita a bdělost je sen, klam?....
Těším se, že to bude fajn povídání 
Není tady
jejda Lúth, s tímhle tématem jsi mi udělala radost, sny řeším pořád 
Není tady
Tohle bezesporu, Lúthien, bude nádherné povídání.
Už se na to těším.
Není tady
Nazdar Luthien 
a i moje zkusenosti Te take zajimaji? 
Není tady
Já si většinu snu pamatuji a pokud mě ten sen zaujme, podívám se na snář Medo, kde mají moc dobré výklady.
Dnes zrovna se mi zdálo, že se nádherně objímám s jedním mým dobrým kamarádem, ale moc jsem si to neužila, bála jsem se, že nás uvidí manžel
Ale s největší pravděpodobností mě stejně objímalo mé vyšší Já
Není tady
Jak sny vnímáte? Rozeznáte sen věštecký od jiných snů? Co si myslíte o tom, že sen je ta pravá realita a bdělost je sen, klam?....
No jestli je náš život sen, teoreticky, tak potom sen je sen ve snu, věci se tam odehrávají rychleji, něco jako ve filmu Inception.
Já osobně si sny moc nepamatuji, jen si na něco vzpomenu, když mě náhle něco vzbudí. Co si pamatuji z poslední doby je, jak jsem hrál ve snu strategickou hru Settlers II, až jsem byl potom překvapen, jak podrobně se to odehrávalo: statistiky, stavy surovin, vojska a tak. Pak si pamatuji ještě, jak se mi zdálo o jedný holce a druhý den jsem se z toho nemohl ani soustředit na práci. A naposled si pamatuji záblesk něčeho, co se odehrávalo na Marsu. Stavěli jsme s pár lidma horskou dráhu pod zemí plnou oxidu želežitého a pak se tam jezdilo v rychlosti 1000 km/hod.
Upravil(a) giorgino (1. 9. 2011 17:26)
Není tady
Mně občas připadá, jakobych žila dvojí život. Jeden ve dne a druhý v noci. V rámci probouzení dveře mezi oběma životy uzavřou ... ale někdy mi to tak připadá, že vzbudím-li se nenadále, tak se dveře nestačí úplně zabouchnout a já si do toho druhého života nesu i vzpomínku na ten noční. Paměť většinou zařídí, že to všechno časem vymizí ... ale někdy, když si tu vzpomínku podržím a zopakuji než otevřu oči, tak mi ta vzmopínka zůstane. Ale je to vzpomínka na celkem dlouhý časový úsek se všemi podrobnostmi a pocity ....... Kdo ví, co dělám v noci Jsem jako Dr.Jekyll a Mr.Hyde .....
Není tady
jak to myslíš Lúth, že si sen organizuješ ve snu ? copak to jde ?
Není tady
Arcanum napsal(a):
Nazdar Luthien
a i moje zkusenosti Te take zajimaji?
Jojo, určitě, Arcanum
Není tady
PPavlaa napsal(a):
jak to myslíš Lúth, že si sen organizuješ ve snu ? copak to jde ?
Pavlo, to asi opravdu jde. Normálně si ve snu řeknu, kdo zrovna přijde, co se zrovna stane a je to tak Jsou to zase úplně jiné sny, takže jsem si jistá, že všechny sny nejsou o tom samém, jsou sny popisující nějako naši vlastnost, věštecké, atd...
Není tady
já nikdy nezažila, že bych je mohla ovlivnit. prostě se mi jen zdají. ani neříkají nic, co se stane. taky nebývají nepříjemný, jen snad ten se škrcením.
ty, ale to v tom snu musíš vědět, že se ti to jen zdá, ne ? abys to mohla něják ovlivnit.
Není tady
PPavlaa napsal(a):
jak to myslíš Lúth, že si sen organizuješ ve snu ? copak to jde ?
Já si též umím organizovat sen, když se mi nelíbí, tak projekci zastavím, většinou se sen okamžitě vrátí ve stejném znění a znovu moje stopka, většinou až napotřetí se mi to podaří,ale to se již vzbudím a musím se jít projít, jinak by sen se vrátil....u hezkých snů si zase dávám COPY 
Upravil(a) Vladena (1. 9. 2011 20:44)
Není tady
Lúthien napsal(a):
Jak sny vnímáte? Rozeznáte sen věštecký od jiných snů? Co si myslíte o tom, že sen je ta pravá realita a bdělost je sen, klam?....
Ok tak ja zacnu tady tim.
Tohle tema jde rozebrat opravdu do siroka.
Moje sny byvaji napriklad o podvedomi (neco co jsem zasunula,potlacila a ve snu se me to zjevuje abych to dostala na vedomou rovinu)
Potom sny napriklad o tom ze se z neceho uzdravuju (symbolicky u lekare). Je to skutecne. Deje se to na jine rovine byti.
Potom jsou me sny naprikad o tom,kudy mam jit. Jako rada od vyssiho Ja.
Jeden sen jsem mela o necem co bylo zasunuto v nevedomi ale ukazalo se to.
Nevedomi (pouzivam tohle slovo v souladu s tim jak jej nazyvaji jini a v cem se s jejich vypraveni ztotoznuju) povazuju za pamet duse,za to co presahuje obycejne lidske byti-za sve vyssi Ja)
Pokud se me zdal vestecky sen,v okamziku probuzeni,rozeznatelny od tech ostatnich.
Definitivne povazuju Luthien sve sny za skutecnost. A naopak beznou realitu povazuju uz velice casto za sen.
To znamena stele totez,ze nic nelze oddelit.Jedna se o jiny stav vedomi. Stele je to o nasem byti v jinych stavech vedomi.
Vzdycky kdyz se me podarilo ve snu zmenit scenar,nebo proste vytvorit pribeh podle sebe,doslo me ze presne tohle lze i v bezne denni realite. Nicmene je to o neco tezsi,vzhledem k tomu ze vibrace zhutni behem bezneho vedomi (nebo jak to rict)
Badam a stale badam,je to nesmirne zajimavy.
Není tady
PPavlaa napsal(a):
já nikdy nezažila, že bych je mohla ovlivnit. prostě se mi jen zdají. ani neříkají nic, co se stane. taky nebývají nepříjemný, jen snad ten se škrcením.
ty, ale to v tom snu musíš vědět, že se ti to jen zdá, ne ? abys to mohla něják ovlivnit.
Já v té chvíli nerozeznávám sen nebo skutečnost. Prostě se mi něco děje. A když je mi to nepříjemné, zasahuji do děje tak, že to stopnu jako Vladěna. A opravdu se sen změní, i když někdy ne tak, abych byla spokojená, takže musím ovlivňovat dál.
Často třeba ovlivňuju sny, kdy mě někdo honí. Já už vím, že umím létat, takže vzlétnu. Občas to jde snadno, ale někdy pořád klesám a klesám, takže musím silou vůle stoupat a stoupat... no, dá to fušku
Ale zatím jsem pronásledovatelům vždy unikla 
Nebo dnes se mi zdál sen, že lezu po nějakém provazovém žebříku, který je docela vratký a za mnou tam leze bratr. Ten už to ale nezvládá, a tak jsem pro něj "vymohla" záchranu. A opravdu se zachránil
Není tady
zajímalo by mně, jestli to jde naučit, natrénovat. nebo to prostě někdo umí a někdo ne. budu to muset zkusit.
mně když ve snu něco hrozí, nějáký nebezpečí, něco, před čím utíkáme, vždycky je tam chlap, kterej mi pomáhá, dohlíží na mně, aby se mi nic nestalo a já v tom snu vím, že by nedopustil, aby se mi cokoliv stalo. někdy je to ve snu můj šéf, jindy chlap, co bydlí tady v ulici, nebo jinej, kterýho znám od vidění cestou do práce, herec z televize .. kolikrát už jsem si říkala, proč nikdy ne ženská. když ve snu krvácím, je to zase chlap, kterej se mi snaží ho zastavit.
někdy ty sny ani nemám barevný, jen černobílý. a někdy mám pocit, že i když se ve snu vidím jako sebe, ženskou, tak dělám věci, který bych čekala, že bude dělat chlap.
Není tady
Já jednou četla nějakou duchní knihu a nadchla mě a hned jsem si říkala, že to by byla pro mě cesta. No a hnedle se mi zdálo, že je zima jako v morně a já ve větrovce kráčím nepohodlnou cestou - takový to, jak se to rozšlape a pak to zmrzne, jak s po tom skoro nedá chodit, jak je to hrbolatý a klouzavý. A když jsem konečně došla ke dveřím, zjistila jsem, že jsem tam, odkud jsem vyšla, jen jsem mezitím udělala velikej a namáhavej oblouk.
No, nésu blbá, došlo mně to hned 
Takže někdy jsou to i rady, kudy naopak nejít
Pravidelně se mi zdávají sny, který mapujou, jak si stojím s nějakým pro mě komplikovaným problémem a jak se to vyvíjí. Je to taková kontrola nevědomí (nebo spíš podvědomí, asi)
Ale neřekla bych, že jedno je klam a druhý ne - myslím si, že obojí je skutečný, jak to uvnitř, tak to venku
Není tady
Sny jsou chaos. Ale počítají i s naším vyšším Vědomím, kdežto bdělý stav většinou ne. V bdělém stavu uvažujeme střízlivě a některé představy si prostě rovnou zakážeme, protože nemají logického opodstatnění. Máme svých pět smyslů a rozum, s tím pracujeme v reálném světě. Ale odkudsi z vesmíru k nám přicházejí impulsy, které nepatří do této povolené sféry. V bdělém stavu jim zkrátka nastavíme filtr, ale jakmile překračujeme hranici mezi bděním a snem, už to nejde a ony se dostávají do naší mysli formou obrazů, vidin a snů. Jsou chaoticky propletené s tím, co děláme, po čem toužíme a čeho se naopak podvědomě děsíme. A jelikož ve snu, to, co vstoupí do naší mysli, se začne uskutečňovat (jak tady děvčata píšou), můžeme sen vědomě ovlivnit. Stačí, když do něj vneseme nový prvek.
Kupříkladu procházím krajinou a dotýkám se prsty vrcholků travin. Nechám jejich klásky prokluzovat v dlaních a cítím spojení se zemí, s veškerenstvem, vyzařování všeho živého jako mocnou vlnu energie. Nebe je nade mnou úplně modré, s pár poskakujícími beránky. A jakoby zastřešuje všechno to tíhnutí ke slunci, ke svému zdroji. V tom najednou střih, z mé mysli se vynoří asociace, že vlastně nebe je také nabité energií. Ono není pouhým příjemcem emitovaných vln všech žijících druhů, ale samo má své projevy a reakce na bytí pod ním. Ani to nestačím domyslet a už to nastává, obloha se zatahuje, z dáli hřmí, dopadají na mě první kapky. Ale mokrá není skutečně mokrá, jen iluze vody, iluze snu. A protože se bouřky opravdu nebojím, evokuje to ve mně jen novou radost. Radost je dobrá, radost je tvůrčí, radost v nás vyvolává nové krásné představy. A podle těch představ se sen začne měnit do nových tvarů, nových forem, skrze mraky vysvitne slunce, zazáří duha, kapky vody se rozsvítí její září. Bosé nohy tančí mokrou travou, duše se vznesla k nebesům.
A co kdybych se bouřky bál, co kdybych s ní měl spojenou nějakou neblahou událost? Kdesi zasutou až na samotném dně vzpomínek z ranného dětství. Ještě tenkrát, když jsem se díval z postýlky, venku uhodilo, strašlivá rána, srdceryvný pláč.., aha, to byl můj pláč.., ale nikdo nepřichází, protože.., ale to je vlastně jedno proč. A já jsem v tom zůstal sám.., sám se svým strachem, s hrůzou, která se ve mně rozhostila po té poslední pronikavé ráně. Venku noc, poryvy větru, bubnování kapek jakoby do mé mysli, do úzkosti, co mě zachvátila, a venku víří tma, šlahouny větví stromů šlehají do parapetu i do oken.
V takovém případě by se ovšem můj sen odvíjel úplně jinak. Jelikož mou asociací vyvolaná bouřka by okamžitě v podvědomí zdvihla i tenhle prvotní strach. Pak ovšem žádné prosvítající slunce skrze mraky a kapky vody prozářené duhou. Tam by se totiž má mysl nikdy nedostala. Ale skončila by v úzkostných stavech nastávající tmy vířící za oknem v opuštěném stavení, kterým se plíží utajené kroky neznámého, nedefinovatelného nebezpečí. Stažené hrdlo a bijící srdce hrůzou, z které nás vysvobodí už jenom probuzení.
Není tady
Vědomí (a teď myslím ono vyšší Vědomí, které je nad námi, můžeme ho nazvat Nadvědomí nebo též kosmické Vědomí) pro naše ořezané vědomí je též Chaos. Neboť se v něm odehrává všechno najednou, pulsuje jím celý vesmír a každá nepatrná částečka v něm. Proto když se naše vědomí napojí na ono Nadvědomí, dostane z toho závrať a protrpí jakousi šokovou vlnu, kterou zkrátka neustojí, pokud na něco podobného není připravené.
Abychom vůbec byli schopni vnímat a poznávat (a nebyli zavaleni touhle vlnou, která nás doslova rozdrtí svým významem), vytvořili jsme si ve své mysli filtry, skrze něž propustíme do našeho vědomí jen docela nepatrnou část vjemů, jež k nám z prostoru přistupují. Malé dítě se to učí, zatímco s udiveným výrazem prohlíží své prstíčky, dlaně, odfiltrovává všechny ty vibrace s nekonečnými údaji, které k němu přicházejí z prostoru, a zjišťuje, jak za tím vším je rozhodující vlastně tonus ve svalech. Nic jiného. Terradata, která k němu přicházejí ve vírech údajů každé buňky o tom, kdy byla stvořena tahle planeta, tenhle vesmír, kým a jakými energiemi to všechno povstalo, jaký důvod má jeho návštěva tady na planetě, co všechno předcházelo, co ho právě teď obklopuje, i veškeré dění, jež teprve nastane, tak celý tenhle obrovský objem dat, kterým je drobeček právě nyní z vesmíru zaléván a který se pro nestrukturalizovanou mysl může jevit jen jako nekonečný Chaos, pro něj momentálně vůbec není důležitý. Ale ona reakce systému fyzického těla, kdy neurony nesou vzruch k příslušným receptorům a tak je možné se pohybovat, jednat, vnímat.
Vstoupili jsme do tohoto prostoru a vyznáme se v něm jenom díky tomu, že jsme si ho zredukovali na několik procesů, jež jsme ochotni chápat. Čas od času nová generace rozšíří tento seznam o nový vjem, který pak začne zkoumat z různých úhlů, říkáme tomu věda a psychologie (to je zas věda o nás), i snaží se dopídit jakéhosi vyššího zahrnutí, neboť bytí nám neustále klade nové otázky. A vůbec nevidíme to, že na počátku jsme vlastně vytvořili filtry, aby do našeho vědomí nevstupovalo Vědomí jako takové. To původní, z kterého jsme povstali a za nímž zas všichni nazpátek směřujem.
Nu ano.., ve snaze zjednodušit, jsme si to celé zkomplikovali sami.
Není tady
Mě se některé sny zdají i několikrát. pak i ve spaní si říkám ...no jo, ale to už se mi zdálo a vím jak to bude dál.
Některým snům hned rozumím"co tím chtěl básník říct" ale někdy s.a.k.r.a tápu a hledám.
Není tady
Sny se mi zdají, říkám si vždycky ve snu,musím si tohle a tohle pamatovat, a když zazvoní budík a já vyskočím,tak kolikrát je zapomenu
Hodně se mi zdá o tom,že manžel mě vždycky přijde někam zachránit.
Není tady
Dusi,
aby jsi si mohla sen zapamatovat,zkus se pri probouzeni nehybat a neotvirat oci,pak by se ti sen mel sam pripomenout.
Není tady
To je pravda. Když člověk po probuzení hned začne něco dělat, přeladí se mozek na jinou vlnu a se je ten tam. Já když ležím v posteli, tak většinou o snu ještě chvíli přemýšlím a pak si ho pamatuju.
Hodně výrazné sny si pamatuju hodně dlouho, které útržky i roky.
Není tady
Jo já vím,jenže to není jednoduchý,když pátrám rukou po mobilu,abych ho típla
Taky si pamatuju některé útržky i pár let.
Není tady
Lúthien napsal(a):
... někdy ve snu zemřu a sleduji své tělo jako duše zezhora,
Luthien.
Jak se v ten okamzik citis?
Mam take sny o sve smrti ale neprojevuje se to tak jako to popisujes Ty. Nevidim sebe sama zezhora,ale prozivam tu smrt. Proste jako kdyz je to skutecny.
Je to pokazde naprosto fascinujici zazitek. Je to osvobuzujici.Pocit blaha.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
