Zamilovaná a to nemůžete dělat něco na zahradě přes den aby večer mohl na ten zpropadenej zimák? Hele, já chápu, že jsi s ním chtěla být... ale stejně měli přijít ti známí... takže až tak o samotě byste nebyli, tak o co jde? Celej den jste mohli být spolu... ale ty jsi naprdnutá odjela, takže spolu nebudete vůbec... Přitom na tom zimáku by byl cca hoďku a půl, dvě, ne?
Ber to trochu z druhý strany. Třeba chtěl dělat něco jinýho, ale kejvnul ti na to grilčo se známými... ty možná přes tu svojí averzi na jeho zálibu nevidíš jeho vstřícný jednání.

Ale mě naštvalo to, že mi od středy tvrdí, jak už na žádný hokej nejde a pak mi na poslední chvíli, ten den, kdy máme společné plány, řekne že jde. Co se dá tak narychlo naplánovat jiného? u něj, kde nikoho neznám, nic, u mě ve městě spousta věcí, proto jsem se sbalila a jedu domů. Hokej bohužel daleko, je to na celé odpol i večer. Kdyby to bylo poprvé nebo nějak rozumně, ale já tohle řeším obden, holky to by nebavilo nikoho myslím ne? nebo je to normálka????

Ono je celkem jedno, jestli by to bavilo nás. Důležité je co baví tebe. Z tvého psaní je jasné jaký je stav věci a že se s ním nechceš smířit. Neustále čekáš na to až se tvůj přítel změní, ale já bych radila nečekat na žádnou změnu. Tenhle chlap to má poskládané takhle a pokud se budeš snažit napasovat ho do svých představ, budeš stále častěji naštvaná a nešťastná. Podle mé máš dvě možnosti. Smiř se s tím jak to je, nebo si zkus naprosto přesně popsat jakého muže pro život chceš a takového si najdi.

Hele, upřímně nebavilo, ale já s takovým chlápkem nechodím, resp. nečekám dítě protože vím, že bych si musela zvyknout a já jsem trochu palice.
Ale to neznamená, že až na někoho takovýho narazím a zatočí se mi hlava, že nebudu jeho zálibu, děti a styl života akceptovat, aniž bych se z toho hroutila. Nakonec, v momentě kdy mám vztah jaký mám bych si lhala do vlastní kapsy.
Jsem schopná a ochotná toho dost zkousnout, a fakt mi to nevadí. Jde jen o to se s tím poprat a srovnat si to v hlavě. Nakonec mám za sebou dobrou školu od bejvalýho. Tam jsi nevěděla dne ani hodiny a jako bonus si třeba přehodil směnu, když měl hlídat děti... to tě vycvičí.

Majkafo, to myslíš vážně? Že je projevem závislosti když mi vadí, že přítel mění plány z hodiny na hodinu jak se mu hodí, že plánuje odjet na několik dní mimo domov, když se k němu má stěhovat partnerka s dětmi, že zboří šmahem domluvené pokaždé, kdy se to hodí jemu? kdy dává do popředí svých priorit svůj koníček v době, kdy řešíme společnou budoucnost a další život? Právě proto, že už jsem ve vyšším věku a mám děti, vnímám velmi citlivě tyhle projevy partnera, které - upřímně - mě dost zarážejí, nerozumím jim.... když jsme dřív spolu byli méně, tohle jsem prostě neviděla.......

Upravil(a) zamilovana111 (19. 8. 2011 10:05)

Když jste spolu byli méně - tak to nebylo, nebo si to nechtěla vědět?
Nebo čekáš, že když spolu čekáte dítě, že se bude starat o vás a na své děti zapomene?
Nevím, tak mi to přijde,
že si stěžuješ na chlapa, který to má docela v hlavě srovnaný, a chodil na zápasy s dětma od mala.
Mmch - co po něm vlastně chceš?
Já si totiž myslím,že on už věděl dopředu,že v pátek půjde na zápas, ale nechtěl to říkat (protože by bylo zase mezi vámi zle, tak čekal že ti to třeba řekne pozdějš, nebo tak) a hodilo se mu do krámu,že známí to odřekli.

zamilovana111 napsal(a):

Majkafo, to myslíš vážně? Že je projevem závislosti fakt, že přítel mění plány z hodiny na hodinu jak se mu hodí, že plánuje odjet na několik dní mimo domov, když se k němu má stěhovat partnerka s dětmi, že zboří šmahem domluvené pokaždé, kdy se to hodí jemu? kdy dává do popředí svých priorit svůj koníček v době, kdy řešíme společnou budoucnost a další život? Právě proto, že už jsem ve vyšším věku a mám děti, vnímám velmi citlivě tyhle projevy partnera, které - upřímně - mě dost zarážejí, nerozumím jim.... když jsme dřív spolu byli méně, tohle jsem prostě neviděla.......

Já myslím, že neviděla, protože jsi nechtěla (v té zamilovanosti) vidět, a nebo jsi naprosto automaticky předpokládala, že až spolu budete víc, tak on tyto aktivity omezí a na prvním místě bude vztah s Tebou.

Jenže u tohoto muže zřejmě prostě vždycky bude na prvním místě hokej a jeho děti, i kdyby ses na hlavu stavěla. Tak to vždy bylo, je a bude.
Takže tobě zbývá - ber to takto, a nebo nech být. Nikoho nepředěláš ani "neusměrníš".

Průser ovšem je, že spolu čekáte dítě. To Tě nutí situaci rozseknout, a dost rychle  - buď ho musíš prostě přijmout a milovat i s těma bruslema na nohách, přistěhovat se k němu, mít s ním dítě a nic mu nevyčítat (a sama se hodně přizpůsobit), a nebo jít na potrat, zůstat ve svém se svými koníčky a volností, a tím vztah definitivně zabít.
(Já tedy, být chlapem, kdyby má partnerka dala naše společné dítě pryč, nezbylo by mi, než to respektovat, ale už bych s někým takovým dál žít nechtěla.)

Nezlob se, zamilovaná, ale na mě to působí, že to dítě není až tak náhoda. Podle mě ses té náhodě minimálně aspoň moc nebránila, mě se to zdá tak, žes to tak dokonce chtěla, protože jsi předpokládala, že dítě bude dostatečný argument pro to, aby on omezil své aktivity a Tebe si (konečně)  postavil na první místo.

Nu - bohužel předpoklad to byl  hodně mylný...a je vyslovený průser, že to dítě už je na cestě.


Hele, u Tvých příspěvků jsem si vzpomněla na jeden kreslený vtip od Renčína:

Chlap má pohodičku na gauči, kouká se na televizi, a před tu televizi se mu postaví nasupená manželka a říká mu:
JÁ jsem tvůj první program !!!!!

Blossom, tak ten vtip sedl... jako pr.del na hrnec.

zamilovaná, přijdeš mi praktická a příliš rozumová. Vůbec z tebe žádnou zamilovanost necítím. Kolik je ti let? Už jsem to zapomněla z tvého předchozího nicku, ale myslím, že jsem se tě tenkrát na to taky zeptala a pak mě překvapilo, že víc, než jsem odhadovala vzhledem k věku tvých dětí.
Ale chováš se jak malá.

nene, pod jiným nickem jsem tu v minulosti řešila jen prcky a těhu, nic jiného z toho ale soudím, že asi nejsem jediná, co se chová jako malá

praktická a rozumová, to zní hrozně..... asi jo, kromě toho ještě zamilovaná nicméně pořád si myslím, že když si partneři něco domluví, neměl by to jeden z nich z rozmaru měnit. Kdyby se jednalo o občasnou záležitost, ok, ale takhle to je pořád, vybavuji si teď jednu starší historku, u které už mi to mohlo tedy dojít.... dostala jsem k vánocům lístky na muzikál, domluvili jsme jeden páteční večer asi tři týdny předem a ten den co jsme měli jít mi přítel oznámil, že odjíždí na hokejový veletrh na celý víkend, že se rozhodl na poslední chvíli..... pak následovalo s větší a větší frekvencí dalších pár "hokejových omluvenek" a teď už je to fakt celkem pravidlo, no nic, nechám to pár dní uležet, třeba mezitím, i díky příspěvkům tady, trochu dozraju

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

dítě plánované opravdu nebylo, navíc bylo počaté v den, kdy se se mnou přítel rozešel, chtěl se ještě "rozloučit" a já nepředpokládala v nejmenším, že to takhle dopadne....taky špatně, to vím....

   

Tak ja vidim dve moznosti.

Ze si delas prcu.
Ze ve svete ziji magori co maji v kebuli nakakano.

jo, i takové věci se stávají bez ohledu na to, co je v kebuli...... a přidám ještě perličku, už druhý den rozchodu přítel litoval a celou dovolenou mě bombardoval smskama, jak by chtěl společný život. zase - nahoře - dole. A já už na to nemám. prošla jsem rozvodem, který jsem opravdu těžce nesla, novým střídavým režimem s dětmi, zařízováním nového bytu..... teď nabídkou přítele na společné bydlení, které si představuje tak, že mě píchne do satelitu a zmizí na hokej, nečekaným těhotenstvím, úvahami, co dál se životem ............