|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Přítel mi nabídl, abych se i s dětmi, které mám po týdnu ve střídavé péči, odstěhovala k němu. Byla jsem nadšená a hned jsme začali plánovat stěhování. Ovšem začaly ve mně hlodat i pochybnosti. Nyní žiji ve městě, kde mám spoustu přátel, koníčky, děti kroužky, školu. Přítelův dům je v satelitu půl hodinu autem na místě, kde "chcíp pes", děti by dojížděly a celkově by byl celý nový život komplikovanější. To bych si myslím zvykla, že auto by bylo můj druhý domov, ovšem objevila se ještě jedna a to dost zásadní věc, která mě včera při běžném rozhovoru "praštila" a pochybnosti se ještě prohloubily. Přítel má také děti ve střídavé péči po týdnu, ovšem pro něj týden s nimi nekončí, naopak pokračuje jen s tím rozdílem, že u něj nepřespávají. Tedy je vozí na tréninky, chodí na všechny zápasy, zkrátka se jim věnuje. Což je pěkné a obdivuhodné, ovšem na mě a společný život už jaksi moc času nezbývá. Teď, když spolu nežijeme, to tak nevnímám, ve městě si snadno najdu program, ale co bude až se přestěhuju? Bohužel budu muset zanechat svého koníčku, není tam naprosto nic, čemu se věnovat, zkrátka úplně něco jiného než život, na který jsem zvyklá. Kuchyně a zahrádka 
Samozřejmě časem si přátele i nějaký ten sportík najdu, ale minimálně v začátcích bych přítelovu přítomnost uvítala. Snažila jsem se s ním o tom promluvit a vysvětlit mu, že bych týden, kdy nemáme děti, ráda prožívala s ním a ne téměř každý večer seděla doma, starala se o dům a byla ta "chápavá". Přišla bohužel studená sprcha ve smyslu, že on kašlat na svoje děti nehodlá a nic měnit na svých zvyklostech nebude, tedy když mají děti zápas, bude zkrátka tam (oznamuje mi to zásadně ten den nebo den předem, takže i hledání náhradního programu je složité), táhne ho to tam, má to rád. Navíc mi oznámil, že víkend, kdy jsem se k němu měla stěhovat, odjede se synem na 4 dny pryč (týden, kdy děti nemáme). Jsem z toho dost špatná a přiznávám, že sedět po zbytek života v satelitu a čekat, jestli si na mě přítel najde čas mezi nějakými zápasy, se mi nechce. Já se přizpůsobila režimu, že když děti nemám, snažím se trávit čas s přítelem a zkrátka oželím zápasy a turnaje mých dětí, přijde mi to tak i fér a přirozené, nevím, zažili jste někdo něco podobného? Stěhování k partnerovi, na co si dát pozor, čeho se vyvarovat?
Není tady
Nevím, co ti mám na to říct.
že se nechceš odstěhovat k němu kvůli jeho dětem? Vždyt si věděla,že je má.
Jo a gratuluju k těhotenství
Upravil(a) dusička (16. 8. 2011 14:25)
Není tady
Mně se tak zdá, že už máš v podstatě jasno. Z tvého psaní mám pocit, že už dost jistě víš, že by ti život s ním nevyhovoval a co přesně by ti vadilo. Těžko radit "potlač to, co ti vadí, přizpůsob se...". Jste asi každý jiný a máte jiné priority životní styl.
Není tady
Někde jsem zahlédla, že jsi těhotná.
Po té, co jsem tu četla ten problém po tvém rozvodu, to vidím na rozchod.
Pokud jsi ale těhotná, to už je dost pozdě, dokonce i na rozmýšlení, kam se vydat, dle mého už ses vydala.
jo těhu, fakt telenovela jako prase 
ale to zmiňovat nechci, spíš mi jde o to stěhování. Dušičko já mám taky děti a taky je miluju, kompromisy resp rozdělení pozornosti mezi děti a partnera mi problém nedělá. Jemu ovšem ano a nevím jak mu vysvětlit, že se nechci stát osamělou skleníkovou květinkou? Přeci nebude horší otec když oželí pár zápasů svých dětí ve prospěch našeho vztahu. Jeho bývalka nechodí na žádné zápasy a děti jí milují. No jo, fakt jsme nekompatibilní zřejmě. Jak se vůbec můžou milovat nekompatibilní lidi? Nechápu 
Majkafo vždycky! je čas si rozmyslet, kam se vydat
Není tady
Víš jak se říká takovým osamělým ženám v satelitech? Zelené vdovy.No nečeká tě tam nic záviděníhodného,taky i já si myslím,že už si vlastně sama rozhodnuta,jestli se stěhovat či ne-proč si kazit dosavadní přátelství?
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
Majkafo vždycky! je čas si rozmyslet, kam se vydat
To záleží na úhlu pohledu.
Jestli bych byla já ve tvé situaci těhotná, tak je to naprosto jasné a není co řešit. O tom se mělo přemýšlet dříve, než přišlo dítě. Myslím, že ve vašem věku a s vašimi zkušenostmi už by mělo být děťátko víc plánováno, obzvláště po tom extempore, cos tady řešila.
Teď dítě potřebuje oba rodiče.
A ano, vždy můžeš jít na interupci. Ale pro mě to řešením není.
zamilovana111 napsal(a):
....kompromisy resp rozdělení pozornosti mezi děti a partnera mi problém nedělá. Jemu ovšem ano a nevím jak mu vysvětlit, že se nechci stát osamělou skleníkovou květinkou?
Nemusis se ji stat (tou kvetinou osamelou),staci ze se pro to rozhodnes ji nebyt.
To jak se budes citit (osamela kvetina) ,nebo nebudes ,zalezi jen na Tobe.
On Ti jasne rekl ze nehodla nic menit. Bud ho brat takoveho jaky je a nebo nebrat.
Hlavne se partnera nepokouset zmenit tak aby nam to vyhovovalo a jemu vlastne ne. 
Upravil(a) Arcanum (16. 8. 2011 17:49)
Není tady
Ahoj, do satelitu se ti zjevně nechce, co mu nabídnout sestěhování k tobě? Bylo by to pro tebe lepší, těhule stejně nesmějí řídit a čekat celý den na přítele doma - no nevím, nevypadáš, že by tě to bavilo....
Není tady
A jsi vůbec zamilovaná? Nějak nepíšeš, že se těšíš na miminko, ale máš strach ze společného bydlení a z priorit tvého přítele. Budeš mít ráda i jeho děti a každý druhý týden se o všechny postarat? Nevím, nejspíš ti bude dělat potíž dělat mámu dětem přítele a jemu se to rozhodně nebude líbit. Bude to hodně složité...Neumím se vžít do pocitů ženy, která má děti ve střídavé péči a lichý týden má jen pro sebe a nového partnera.
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
jo těhu, fakt telenovela jako prase
Majkafo vždycky! je čas si rozmyslet, kam se vydat
Já si naopak myslím, že v této situaci je těhotenství věc naprosto zásadní.
Nechci a nebudu kázat o tom, zda je zodpovědné přivádět dítě do tak nevyjasněných a značně nestabilních vztahů (v jiném vlákně jsi tu tuším tak před měsícem řešila, zda se rozejdete či ne).
Když je už tedy dítě na cestě, je třeba tuto okolnost brát velmi v potaz, už nejde jen o vás dva.
Píšeš, že nechceš být osamnělá zelená vdova v satelitu.
Jak si ovšem představuješ svůj život, kdybyste žili dál odděleně? Asi byste se moc nevídali, a ty bys své děti a vaše společné mimčo vychovávala víceméně sama. Sama bys byla až bude prcek třeba celé noci brečet, až mu porostou zuby, zkrátka sama bys byla takřka pořád. Mnohem víc sama, než kdybyste žili společně v satelitu.
Myslím, že i pro to malé není na škodu dětství v domku se zahrádkou, a hlavně s tátou na blízku.
To, že tam teď nikoho neznáš, to přeci tak nevadí - vždyť si k sobě kamarádky můžeš nalézt a mnoho přátelství dnes stejně probíhá i přes internet. A nakonec - Tvůj byt byste mohli pronajmout a tak mít vítané přilepšení do rozpočtu.
Mě spíš připadá, že zkrátka žárlíš na děti partnera. A taky cítíš, že to mezi sebou máte jaksi nevyjasněné, a asi bys stála i o určité ujištění, že on o Tebe opravdu stojí.
To chápu, ale - už od začátku jsi přeci věděla, že on má děti. Nemůžeš ho mít zkrátka jen pro sebe.
Nakonec - děti o úzký (takřka každodenní) kontakt s tátou budou stát jen po určitý čas. Jednou zákonitě odejdou žít si svůj život a pak partnera - možná- budeš mít jen sama pro sebe.
Já tedy zamilovanou 111 naprosto chápu a jelikož je těhotná,tak velmi dobře zvažuje další krok do neznáma.
Dítěti moc neprospěje samotný domek se zahrádkou,když bude doma jinak dusno a jeho matka nebude spokojená,ale naštvaná na celý svšt,kde to skončila.
Ano - dítě potřebuje tátu,ale ten bude buď v práci nebo se staršími dětmi na zápasech.Navíc spousta otců,i když to tonení správné,se začne o dítě zajímat až je větší a když se s ním dá něco podnikat.
Zamilovaná,radím,dělej to co cítíš především ty sama,já teda musela odejít z velkoměsta do šílené díry,lituju toho i po 23 letech a víš co mi na to řekla matka:ale zase si měla domácí vajíčka a králíky!!:dumbom:Co odpovědět Na takový blábol,žejo.
Není tady
Přítelův dům je v satelitu půl hodinu autem na místě, kde "chcíp pes"
Půl hodiny je téměř normální čas dostupnosti čehokoliv, pokud tedy nebydlíš v centru nebo hned za rohem. Nejen za zábavou, i do práce dojíždějí mnozí delší dobu a denně.
Tedy je vozí na tréninky, chodí na všechny zápasy, zkrátka se jim věnuje. Což je pěkné a obdivuhodné, ovšem na mě a společný život už jaksi moc času nezbývá.
To jsi nevěděla? Věděla, viď, jen ti to nevadilo (nebo ne tolik), protože sis snadno našla jinou zábavu. Nebo jsi očekávala, že pokud se přestěhuješ, přítel okamžitě změní zaběhnutý režim, přestane se dětem (tolik) věnovat a pro změnu poněkud zkomplikuje život sobě, jim a možná i jejich mámě? Pomyslela´s na to, že podobná změna by taky mohla způsobit, že budeš "ta ženská, co kvůli ní táta nemá čas"?
Bohužel budu muset zanechat svého koníčku, není tam naprosto nic, čemu se věnovat
Jak jsem psala - půlhodinové dojíždění je víceméně prkotina, zatím... Nevím, jaké máš hobby, ale vzhledem k očekávanému miminku pravděpodobně budeš muset zanechat (nebo aspoň omezit) více věcí.
on kašlat na svoje děti nehodlá a nic měnit na svých zvyklostech nebude, tedy když mají děti zápas, bude zkrátka tam (oznamuje mi to zásadně ten den nebo den předem, takže i hledání náhradního programu je složité)... Já se přizpůsobila režimu, že když děti nemám, snažím se trávit čas s přítelem a zkrátka oželím zápasy a turnaje mých dětí, přijde mi to tak i fér a přirozené
Předpokládám ze zkušenosti, že tréninky jsou pravidelné a zápasy ohlašované nějakou dobu dopředu - možná by ti rozpis mohly dát jeho děti, když ne přítel, aby sis mohla zajistit svůj program. To, že ty "oželíš" neznamená, že přítel udělá totéž... mimochodem, tvým dětem tvá nepřítomnost na zápasech nevadí?
Tak se mi zdá, že i to ne/stěhování, ne/vzdání se koníčků a dětí atd. jsou, stejně jako tvůj porozvodový výbuch, nějaký způsob, kterým se snažíš buď získat "lepší pozici ve smečce", nebo aspoň víc přítelova času pro sebe... a ono se pořád nějak nedaří. Víš, přijde mi poněkud nedůstojné "soupeřit" o jeho pozornost s dětmi - navíc stylem "koukni, já umím oželet!". Obávám se, že v týhle podivný hře bude za chvíli důležitou rekvizitou i to nové děťátko...
Není tady
Ty jo, vůbec netušíte, jak moc mi pomáhá názory níže číst, snad jen chybí pár těch, kteří do něčeho podobného šli.....
Vladeno, jeho děti nepotřebují mámu, tu mají, já jim jí ani dělat nehodlám, vztah s nimi mám perfektní, resp jsem v roli starší kámošky, které můžou cokoli říct, která jim dá najíst když mají hlad a zahraje si s nimi tenis nebo zablbne v bazénu. Trochu i pro Bloss, na jeho děti v nejmenším nežárlím, naopak si cením, jak se o ně přítel stará (možná až příliš, mají všechno na co si vzpomenou a neznají hodnotu peněz, nepoděkují za jídlo, které uvařím, je to pro ně běžná věc, za kterou není třeba díku, to jsou věci, které mi dost vadí a se kterými přítel vůbec nic nedělá, přestože jsem ho na to upozornila).
Kuty to je ono, nechce se mi opustit město, kde mám všechno u nosu, moje děti zázemí, přátele, pohodový život. Stěhování přítele ke mně je nemožné, mám jen maličký byt. Buď já k němu nebo nic.
Heleno, ano, čekala jsem, že přítel svojí pozornost rozdělí mezi mě a děti tak, jak jsem to udělala já. Ovšem ochotný k tomu není a je to opravdu tak, že buď se s tím smířím a budu s ním, nebo to nepůjde. Svoje dvě děti jsem vychovala ve městě s perfektním chlapem, který byl nejen dobrý otec, ale i parner. Tady to vidím na perfektního otce, perfektního parnera co se týče zabezpečení, ovšem mně tohle nestačí. Chci asi moc? Neumím se přetvařovat a pokud budu ze sedmi večerů v týdnu pět sama a deset dní v měsíci bude po vícedenních turnajích bez ohledu na týden, jestli děti máme nebo ne , budu prostě nas....á . Co se týče dojíždění, půlhodina opravdu není moc, ovšem pokud k tomu přidám kroužky a různé časy aktivit obou dětí, bylo by to náročné víc než dost......
Heleno, jj, lepší pozice ve smečce je naprosto přesný výraz. O to přesně se snažím a měl by myslím každý kdo o svém životě přemýšlí dál než co bude za dva dny..... 
Není tady
Zamilovaná - hele, to ti nezávidím tuto situaci. Kolik je tvým dětem?
Když ale nepůjdeš do satelitu, co to malý mrně? Budeš ho vychovávat sama? Píšeš,že k vám do bytečku se přítel nevejde.
Není tady
Proc ses teda rozvedla s tak perfektnim otcem svych deti.
Ja osobne bych se do satelitniho mestecka nestehovala,protoze nemam rada zivotni zmeny.Tezko bych si i hledala nove pratele.Je me dobre mezi lidmi ktere znam.
To dijizdeni by me taky vadilo,zbytecna ztrata casu,jeste,kdyz budes rozvazet deti.
Co se tyce deti tveho partnera,tak zkus parkrat na ty treninky jezdit s nim.
Muj pritel taky chodi na synovo turnaje,obcas jsem s nim sla i ja.
Není tady
no půlhodina autem je celkem dost..za tu dobu dojedu na chatu a tu mají rodiče cca 25km od města.Kdo je z města,vyhovuje mu to a nechce za město, ten tam bude nešťastný..
už jsi s přítelem bydlela, nebo se jen scházíte a každý si vedete svou domácnost? Pokud nemáte společné bydlení vyzkoušené, bude to další zatěžkávací zkouška..
řešení je několik, jeho i tvoje bydlení prodat a pořídit si společné, ale to až za předpokladu, že si nejdříve společné bydlení vyzkoušíte.
Nebo prostě vezmeš děti a jen nezbytné věci a k příteli se nastěhujete..pokud se to osvědčí, můžeš se nastěhovat natrvalo, pokud ne, máš se kam vrátit.
Není tady
Dušičko mým dětem je 10 a 4 roky, jeho 10 a 15 let. Vůbec nevím co dál, ani zda si nechat mimčo v téhle situaci. Přítel mi to celé bohužel neusnadňuje a já se bojím, že stěhováním jen zkomplikuji život svým dětem a sobě. Je to opravdu zásadní rozhodnutí a chvíli se kloním k jednomu, chvíli k druhému řešení, ovšem říkám si jediné: pokud nejsem stoprocentně přesvědčená o tom, že v novém prostředí budu spokojená, neměla bych do toho jít 
Eremuruss, samo že chodím často na zápasy s přítelem a tvrdnu za zimáku, koneckonců mi kolikrát ani nic jiného nezbývá, přesože bych si raději vyjela na výlet když je pěkné počasí
Není tady
Zamilovaná... tak já to shrnu. Ty jsi těhotná, máš děti ve střídavé péči. Přítel má taky střídavku, jen ji jaksi neomezuje jen na týden, ale věnuje se dětem i v týdnu matky.
Není to hezký, mít pro svý dítě otce, co má o svý děti zájem? Ty budeš na mateřský, svoje děti máš ob týden... a když budeš mít týden volno jen s mimčem, proč bys měla sedět doma? Na některý tréninky můžeš třeba jet taky, ne? Proč omezovat společné chvíle na chvíle bez dětí? To mi nějak hlava nebere. 
Na druhou stranu od začátku máte ten vztah tak nějak vydřený. Moc to lámete přes koleno. To nevím... věci mají přirozeně plynout. Vám to moc neplyne.
Ani se nedivím, že se ti do toho stěhování nechce. Těhotná se drápeš na místo vůdce smečky, navíc dost nesourodé smečky. První koho bys jako vůdce obětovala jsou slabý a bezmocní - děti. Pak partnera, hlavně abys ty přežila. Divný vedení. Ale tvůj partner to má podobně s malým rozdílem, svoje děti by obětoval až po tobě.
Nevím, jestli taková smečka má šanci na přežití.
Není tady
jsem v roli starší kámošky... nepoděkují za jídlo, které uvařím
No, ono mezi "kamarády" přílišné děkování nebývá zvykem. Proč ti to tolik vadí?
ano, čekala jsem, že přítel svojí pozornost rozdělí mezi mě a děti tak, jak jsem to udělala já
Další proč? To, že něco udělám já, přece neznamená, že ten druhý to udělá stejně. Bližní tu nejsou proto, aby plnili naše očekávání (i když je to hezké)... nakonec ty taky váháš se stěhováním = jeho očekáváním proto, že bys musela slevit ze svého pohodlí - " mám všechno u nosu, moje děti zázemí, přátele, pohodový život"
pokud budu ze sedmi večerů v týdnu pět sama a deset dní v měsíci bude po vícedenních turnajích bez ohledu na týden, jestli děti máme nebo ne , budu prostě nas....á
Jsem se tě ptala, jestli jsi tohle všechno věděla. Pokud ano a do vztahu jsi šla, těžko počítat s tím, že to změníš. To by musel chtít přítel... který zjevně nechce. Důvod pravděpodobně má - těžko to bude tobě natruc.
lepší pozice ve smečce je naprosto přesný výraz. O to přesně se snažím
Až na to, že se snažíš blbě - bojuješ s mláďatama, navíc jeho mláďatama.
Krom toho přítel vidí, že svoje jaksi "odkládáš", ergo věnuješ se jim míň, než on těm svým. Jstě, je to tvoje věc - ale on může mít (iracionální) strach, aby se mu to časem nestalo taky.
Upravil(a) helena (17. 8. 2011 9:12)
Není tady
Lamina, jo, to jsem přesně navrhla, prodat stávající bydlení a začít znova. S tím bydlením na zkoušku to zní zajímavě dobrý nápad, zkusit bychom to mohli a pokud to nepůjde, zmizneme. Ovšem já se musím rozhodovat i s ohledem na to, že čekám prcka.
Heleno, přijde mi slušné, když něco dostanu, poděkovat za to. A i mezi kamarády
Ano, to, že něco udělám neznamená, že to udělá i ten druhý, ovšem to jsou právě kompromisy a ústupky pro to, aby společný život fungoval. Tedy myslím, že by se dva, pokud spolu chtějí žít, měli trochu přizpůsobit, ovšem my už nejsme nejmadší a jde to hůř i vzhledem k našim "kohoutím" povahám.
Místo ve smečce hledám bez boje s kýmkoli, to vím bezpečně!!!
Jo a věděla jsem to co přítel preferuje, vždycky to tak bylo, ale přesně jak píšeš, tolik mi to nevadilo, protože jsem měla své přátele, koníčky, zázemí. Teď minimálně v začátcích v satelitu, by to bylo opravdu o čekání, jestli si na mě taky někdy udělá čas....
Javeno, já po celou dobu našeho vztahu nedělám nic jiného, než že se snažím, abychom byli všichni co nejvíc spolu pokud máme děti. Když jsme sami, podnikáme spoustu akcí společně - pokud ovšem nemají jeho děti zápas, to pak je konec světa a plány na společný program padají....
Upravil(a) zamilovana111 (17. 8. 2011 9:23)
Není tady
Vidím to hodně podobně jako javena a nebo helena.
Je fakt, že teď hraješ naprosto vabank - buď budeš se svým přítelem a všemi dětmi v jeho domečku za městem, jako taková trochu slepovaná rodina.
A nebo půjdeš na potrat, zůstaneš tam, kde jsi - a vztah (podle mě) tím pošleš úplně do háje.
Já jsem naštěstí nikdy nemusela řešit - nechat si dítě, nebo ne, ale jak se znám, pokud by to jen trochu šlo a nelezli bychom hlady po zdi, dítě bych si nechala. Asi bych si případný potrat celý život připomínala, přemýšlela bych, kolik by tomu mému dítěti teď bylo, že by šlo teď do školky, teď do školy...
Popřemýšlej si důkladně o těchto věcech nejprve.
Mě, při pohledu zvenčí, připadá, že pro dítě máš vlastně všechny předpoklady: Tatínka, který má o své děti prokazatelně zájem, měli byste hezké zázemí - domek se zahrádkou (z mé zkušenosti - pro malé děti ideální, vlastně jsem mateřskou strávila s dětmi na zahradě), Tvé děti by měly pocit úplné rodiny, zdá se mi, že Tvůj přítel s nimi nemá problém.
Děti Tvého partnera jsou už dost velké - myslím, žes psala 15 a 10 let: To starší se tak do tří let trhne, přirozeně začne žít svůj život a tatínka na zápasech už nebude ani potřebovat, bude si na ně případně jezdit a šoférovat samo. No, u toho mladšího dítěte to bude déle, ale myslím, že by se to mělo dát vydržet.
A nebo můžeš jít na potrat, ažít si dál tam, kde jsi zvyklá, a hledat si jiného partnera.
Víš, možná žes dosud měla spíš štěstí - Tvůj bývalý muž byl jak píšeš celkem fajn, Tvůj přítel je, zdá se celkem fajn.
nechci Ti brátiluze, ale kolik myslíš, že takových fajn a nezadaných chlapů existuje? Jako šafránu.... znám pár fajn rozvedených holek, co už léta hledají, a pořád to není ono...
A mimochodem - určité přizpůsobení je třeba v každém vztahu. V žádném vztahu nebide všechno jen podle Tvých představ...
Tím v tobě nechci vyvolat pocit - musím to brát, nic jiného mi nezbývá.
Jen Ti chci předestřít všechny alternativy (byť z mého pohledu zvenčí).
Jak si to přebereš, je na Tobě.
Bloss, ještě varianta dítě si nenechat, zůstat kde jsem a s přítelem dál "chodit" jako doposud....
Jen uvedu, že dítě bych si chtěla určitě nechat, pokud to jen trochu půjde a najdeme nějakou shodu co dál.....
Není tady
Ještě dodám - já i můj přítel máme už děti velké, ale zas máme stárnoucí rodiče. Máme vždy naplánovaný společný víkend, avšak stalo se párkrát, že něco bylo s našimi rodiči nebo dětmi. Okamžitě jsme ten víkend odpískali, a ten, kdo to potřeboval, se věnoval těm svým dětem nebo rodičům. Ani ve snu by nás nenapadlo, vyčítat si to ve smyslu - ale já musel/a měnit své plány, kvůli Tvé nemocné mamince...
Nám to přijde jako naprosto přirozené.
Dál ktomu děkování, třeba za uvařené jídlo: Můj syn, ač jinak velmi nemluvný, za každé jídlo poděkuje. neučila jsem ho to, vlastně nevím, jak k tomu přišel, ale je to milé. Dcera za jídlo děkuje málokdy, ale s ní už to bývá naopak - ona často vaří, a to pak děkuju já.
Ale nepřijde mi jako nezbytné za každé uvařené jídlo v rodině děkovat, ovšem je to milý bonus navíc. Mimochodem, zamilovaná, Tvé děti Ti za jídlo děkují? A když jim Tvůj partner s něčím běžným doma pomůže, nebo je třeba někam odveze/přiveze, taky vždycky automaticky děkují?
A co se týká toho boje o místo ve smečce: To z Tvého chování opravdu hodně čouhá.
Jenže zdá se mi, že tím okatým bojem o místo můžeš jen ztratit.
Mě by se aspoň partner, který by soupeřil s mými dětmi, žárlil na ně, a dožadoval se stále mé pozornosti, asi dost brzo zprotivil....
zamilovana111 napsal(a):
Lamina, jo, to jsem přesně navrhla, prodat stávající bydlení a začít znova. S tím bydlením na zkoušku to zní zajímavě
Heleno, přijde mi slušné, když něco dostanu, poděkovat za to. A i mezi kamarády
Ano, to, že něco udělám neznamená, že to udělá i ten druhý, ovšem to jsou právě kompromisy a ústupky pro to, aby společný život fungoval. Tedy myslím, že by se dva, pokud spolu chtějí žít, měli trochu přizpůsobit, ovšem my už nejsme nejmadší a jde to hůř i vzhledem k našim "kohoutím" povahám.
Místo ve smečce hledám bez boje s kýmkoli, to vím bezpečně!!!
Jo a věděla jsem to co přítel preferuje, vždycky to tak bylo, ale přesně jak píšeš, tolik mi to nevadilo, protože jsem měla své přátele, koníčky, zázemí. Teď minimálně v začátcích v satelitu, by to bylo opravdu o čekání, jestli si na mě taky někdy udělá čas....
Javeno, já po celou dobu našeho vztahu nedělám nic jiného, než že se snažím, abychom byli všichni co nejvíc spolu pokud máme děti. Když jsme sami, podnikáme spoustu akcí společně - pokud ovšem nemají jeho děti zápas, to pak je konec světa a plány na společný program padají....
Slušné to je, ale zasa... aj tvoje deti ti ďakujú za každé jedlo, ktoré dostanú? 
Inak, vzhľadom na vek vašich detí by som skúsila navrhovať spoločné aktivity v rámci celej svorky. A vzhľadom na vek JEHO detí tipujem, že tak o 2-3 roky záujem o otecka ochabne, ak úplne nezmizne - je to logické a zákonité. Respektíve zmení sa na iný druh záujmu (hlavne aby financoval ich nároky a bol takpovediac logistickým zázemím). Ja by som tomu malému šancu dala, ale s tým, že treba zvážiť všetky eventuality.
A porovnávať súčasného partnera s minulým a vypichovať neodstatky je cesta do pekiel, to sorry, ale... Keby na mňa partner vyvalil, že jeho bývalka bola lepšia, poslala by som ho (_I_) , respektíve za ňou šupito presto! Také to "prečo som si len nevzala Pištu Hufnágela"? alebo "Bývalý bol oveľa lepší" je úplne na ho.no - a navyše na smiech.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.