mně přijde, že tím, že se tví rodiče točili kolem tebe, brácha na tebe žárlil, cítil se odstrkovanej. nedivím se mu, možná měl pocit, že všechnu jejich lásku a zájem máš ty a na něj už nezbývá. a prostě to sebou táhne do teď. proto na tebe křičí, že jsi nula, snaží se ti ublížit. Trochu mě zaráží, že jsi očekávala, že tím, že si našel přítelkyni, si ty najdeš kamarády. ale to s tím podle mně nemá co dělat ...
ty a napadlo tě, že třeba chtěli jít do lesa jen sami dva, nebo i na ten výlet ? jsou zamilovaní, to člověk vždycky nestojí o to, mít někoho za zadkem. ty mi připadáš, že ses na ně moc upnula, že se ti samotné nikam nechce a počítáš, že budeš chodit/jezdit s nimi. nemůže se stát, že jim to už prostě vadí ?
a proč vlastně nemáš kamarády ?
a nerozumím tvým rodičům, proč by měl být tvůj muž chudák protože nemůžeš mít děti ? vždycky je tu přece adopce, nebo si můžeš najít chlapa, co už děti má. neviděla bych to zase tak černě.
a proč si ho máš podle rodičů udobřit ?

PPavlaa napsal(a):

mně přijde, že tím, že se tví rodiče točili kolem tebe, brácha na tebe žárlil, cítil se odstrkovanej. nedivím se mu, možná měl pocit, že všechnu jejich lásku a zájem máš ty a na něj už nezbývá. a prostě to sebou táhne do teď. proto na tebe křičí, že jsi nula, snaží se ti ublížit. Trochu mě zaráží, že jsi očekávala, že tím, že si našel přítelkyni, si ty najdeš kamarády. ale to s tím podle mně nemá co dělat ...
ty a napadlo tě, že třeba chtěli jít do lesa jen sami dva, nebo i na ten výlet ? jsou zamilovaní, to člověk vždycky nestojí o to, mít někoho za zadkem. ty mi připadáš, že ses na ně moc upnula, že se ti samotné nikam nechce a počítáš, že budeš chodit/jezdit s nimi. nemůže se stát, že jim to už prostě vadí ?
a proč vlastně nemáš kamarády ?
a nerozumím tvým rodičům, proč by měl být tvůj muž chudák protože nemůžeš mít děti ? vždycky je tu přece adopce, nebo si můžeš najít chlapa, co už děti má. neviděla bych to zase tak černě.
a proč si ho máš podle rodičů udobřit ?

já s nimi nechodím po každé to je samozřejmé. Šlo o jeden jediný výlet za čtvrt roku,já od malička měla vrozenou slabou imunitu cokoliv šlo kolem mě tak to jsem lapla. No a jak jsem trávila čas doma v posteli než mezi dětmi propukl mi selektivní mutismus s určitými znaky schizofrenie. V průběhu puberty a dospívání se mi podařilo z toho dostat natolik,že jsem mohla studovat na výšce. Co si pamatuju brácha nijak nestrádal všechno se řešilo dohromady naši se mu věnujís stejně i hraček a podobných věcí měl víc než já. Když jsem se učila na ZŠ psát věty musela jsem je psát o bráchovi ještě mám doma pracovní sešity ze 3. třídy. Výlety, dovolené všechno rovným dílem

Není pravda, že bych nikam nejezdila samotná byla jsem hodněkrát sama ale nebaví mě to tak jako když jdeš s někým. Když nemáš možnost promluvit s vrstevníkem celý měsíc využíváš jakékoliv možnosti popovídání.

Elso - najdi si své vrstevníky.
Ty nemáš přátele ze základky, ze střední? Proč ne?
Vykašli se na bráchu, asi ho otravuješ a děláš chudinku, dle rodičů,že si ho máš udobřit .Taky tuhle větu moc nepobírám.
A nech je samotné, proč by Ti měla holka bráchy otvírat svět? Proč si ho neotevřeš sama?

Elso, ty jsi starší sestra? Pracuješ?

majkafa napsal(a):

Vážně bys bráchovi a jeho přítelkyni chtěla dělat křena? No to bych tě fakt milovala, kdybys se mnou a mým přítelem chtěla mermomocí chodit na procházky nebo dokonce na dovolenou, teď, když jsou zamilovaní. V dalších letech, nebo když budeš mít taky přítele, to už zase bude o něčem jiném.
Proč by ti svět vrstevníků měla otevírat přítelkyně tvého bratra? Co jí to dáváš za "povinnost"? To je snad na tobě, jestli budeš přátelská, milá,otevřená a vstřícná. Proč máš takový požadavek na jiného, aby ti zametal cestičku?
SAMOZŘEJMĚ nesmíš na na "srazy" za účasti sourozenců? A zeptala ses třeba sama sebe, proč tě tam nechtějí?
Kolik je ti let? A co přesně znamená - teď když nemám školu?

Panebože, majkafo, co kdybys, aspoň občas, než něco napíšeš, zkusila použít mozek?
Tolik empatie na pár řádcích, to se fakt jen tak nevidí.

Upravil(a) Xsara (10. 8. 2011 18:28)

Xsara napsal(a):

Panebože, majkafo, co kdybys, aspoň občas, než něco napíšeš, zkusila použít mozek?
Tolik empatie na pár řádcích, to se fakt jen tak nevidí.

To víš, já jsem empatická jenom tehdy, když cítím, že je na místě být empatická.
A tady se podle mě jedná o dívčinu, která si příliš zvykla být středobodem pozornosti ve své rodině a zneužívá toho. I teď, když už je to velká holka.

Bramborka napsal(a):

Elsa napsal(a):

ahoj mám zatím ještě 24letého bráchu

Tohle znamená, že mu za chvíli bude 25, nebo že ho přestaneš mít?
Podle toho, co o sobě píšeš, musíš působit trošičku jako podivínka, ne ? Možná, že se v dětství o tebe bráška, ač o kousek mladší, musel nebo měl kvůli tvým zdravotním obtížím starat. Určitě si dovedeš představit, jak z toho šílel , on, kluk, se má starat o holku, navíc o ségru! Dyk to je děsný! Jak vypadal v očích svých vrstevníků!?! Ta pohana! A to mu možná zůstalo doteď, navíc s lehkou indoktrinací rodičů, že pravděpodobně bude mít "ségru na krku" kdoví jak dlouho. Tak teď, když si našel slečnu, trochu k ní před tebou utíká.
Možná, že by bylo dobré nechat ho být, nechat mu jeho "prostor k dýchání", může mít pocit, žes ho o něj v dětství připravovala. Dát mu (a i rodičům) svým chováním najevo, že se tě nemusí do budoucna bát jako zátěže. Jestli si s jeho slečnou v některých tématech rozumíš, je to fajn, probírejte je, najděte si tam styčné plochy, ale jinak si dej odstup.
Co budeš dělat za práci? Budeš se moci osamostatnit? Bylo by fajn, kdyby to jen trochu šlo.
Vím, že máš velké ideály, naplňuj je postupně a pomalu. Je to opravdu velké sousto i pro člověka, který v životě nezastonal!
A proboha - s nikým nesoupeř! Natož s bráchou!

brácha se o mě nikdy starat nemusel a nebude muset i kdybych měla skončit někde v ústavu o to se neboj.  Já měla sice tučný chorobopis ale, nic jsem neměla zadarmo pokud jsem chtěla to co brácha musela jsem se o to snažit sama.  Mnohdy to dopadlo že uspěl pouze brácha ale stalo se i to že jsme se navzájem vyrovnali. Já nikdy středem pozornosti nebyla spíš černá ovce rodiny někde v koutku ale z toho jsem postupně vyrůstala. Budu pracovat jako referentka pro zahraniční obchod pokud mi vyjde i práce v útulku tak zvolím spíše tu

Neboj, já se nebojím .

majkafa napsal(a):

A tady se podle mě jedná o dívčinu, která si příliš zvykla být středobodem pozornosti ve své rodině a zneužívá toho. I teď, když už je to velká holka.

Herdek, to byl rychlej soud.

Jinak, Elso, držím ti palce, aby se ti v práci líbilo a dařilo. A třeba tam na tebe čeká nějaký ten kamarád nebo kamarádka. Někdo, kdo nedělá rychlé soudy na základě vzhledu nebo diagnózy nebo několika napsaných řádek.
Být tebou, bratra i s přítelkyní bych nechala plavat. Když o tvou společnost nestojí, brala bych to tak, že je to jejich chyba.
A neřeš, co říkají vaši. Jsi dospělá, svéprávná, tak se rozhodni sama za sebe, jestli si chceš "udobřovat" bráchu, který se k tobě chová tak, jak popisuješ v prvním příspěvku.

Upravil(a) Xsara (10. 8. 2011 20:25)

Elso, nech bráchu plavat a najdi si svůj život. Sourozenec nemá vůbec žádnou povinnost jak zabavit svého druhého sourozence. Ani na výlety tě nemusí brát ani jednou ročně. A přes to spolu můžete vycházet dobře a mít každý svůj život. Začneš chodit do práce. Najdi si zábavu pro sebe. Nauč se být sama se sebou. A promiň, přestaň se trošku vymlouvat na své zdravotní dispozice vzhledem k budování přátelských vztahů
Trošku mi to připomíná mou sestru. U rodičů je stále, kamarádů málo. Když přijedu, čeká že budu s ní, žárlí když jsem s bratrem nebo někdy kamarádkou. Všichni máme své rodiny, svůj život, odešla jsem daleko ve 20, tak jsem samostatná a zralá. A už mi vadí, že sestra stále vytěžuje rodiče, často na úkor mě a mých dětí.

Elsa:
Já tvoje psaní chápu tak, že se cítíš osamělá a doufala jsi, že tě brácha vezme mezi vrstevníky a je ti líto, že brácha nechce.
Souhlasím s Xarou, na necitelné příspěvky se vykašli.
Umím pochopit, že ses ze zdravotních důvodů nemohla účastnit běžných aktivit svých vrstevníků a tím si vytvořit kolem sebe skupinu přátel. I kdyby jsi kamarády měla, v určitém věku mají vrstevníci okolo tebe partnery, někdy mají děti a na aktivity s kamarádkou bez závazků nemají ani pomyšlení.  Je těžké přijít sama do nějaké skupiny lidí, kteří se už dávno znají, i když je to skupina provozující nějaký koníček.  Myslím si, že na to ti chybí sebevědomí, sama píšeš, že jsi bývala v koutku. To víš, kluci to mají jednodušší, skočí do hospody na pivo, začnou se přitom bavit a už mají známé. Vůbec si neuvědomují, že holka totéž udělat nemůže jednoduše proto, že by ji to společensky znemožnilo.
Popřemýšlej, co by tě bavilo a zkus se  přihlásit  do nějakého kurzu. Hned budeš mít své známé ve stejném oboru, který tě baví.
Že jednou budeš na vozíku je hudba vzdálené budoucnosti, ale ani to nemusí být pravda. Dnešní medicína postupuje mílovými kroky a kdo ví, co bude za řadu let. Kdyby se tak stalo, není konec světa, i lidi na vozíku žijí plnohodnotný život, jen trošku jinak. Já bych si našla takový koníček, který bych mohla provozovat i na vozíku, třeba nějaké ruční práce , nebo bych studovala zajímavý jazyk abych mohla překládat, možností je hodně. Hlavně aby tě to bavilo, co to bude, už záleží na tobě.

Sebevědomí ti nepřidávají ani rodiče, když ti říkají, že tvůj manžel bude chudák. Třeba si najdeš muže s dítětem ve vlastní péči, oba tě budou milovat a budou rádi, že tě mají.(Mám kamarádku, která na tom byla stejně).

Také v budoucí práci můžeš potkat spřízněné duše, což se pravděpodobně stane.

Odpoutej se od bratra a vezmi svůj život sebevědomě do svých rukou, když budeš chtít, tak se ti to podaří.Můžeš si najít i psychologa, který ti pomůže ztracené sebevědomí najít.