PPavlaa napsal(a):

barborko a ještě něco. já bych nesrovnávala tvoji situaci s tím, co psala erem. většinou se dítě narodí do úplné rodiny, že se třeba časem může rozpadnout, to samozřejmě nemůžeš odhadnout dopředu, nebo tomu zabránit.  ty už dítě do úplné rodiny nepřivádíš, v tom je ten rozdíl. proto bych zvažovala, jestli to utáhnu, na chlapa a stát bych moc nespoléhala. + samozřejmě další věci, jako co bude, když onemocní, budeš mít hlídání, až budeš v práci atd. ono je to moc hezký mít miminko, jenže to jsou nejen radosti, ale spousta zodpovědnosti a starostí.a dneska samoživitelky výhody nemají.

Já vím že je to moc hezký mít miminko a  vím jaké to je když je nemocné atp. Já už jedno dítě mám a taky jsem s ním byla nějakou dobu sama. Takže nepotřebuju kázání o zodpovědnosti a starostech. Přes to všechno jsem šťastná, že dceru mám, je to moje největší štěstí a vím, že to tak bude i druhým dítětem.
Jen jsem v šoku, protože to celé přišlo tak nečekaně. Těhotenství i odchod manžela.

1Barbora napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

1Barbora napsal(a):

Děkuji za rady, ale ve 37 letech s 10ti letou dcerou vím, že dítě potřebuje vzdělání a na něj jsou potřeba peníze, a přesto jsem rozhodnuta mu v první řadě dát život a šanci žít. Nemohu zabít své dítě! Prostě toho nejsem mocna.
Mimochodem můj manžel neodešel od ženy s dítětem ke mně, byl už 3 roky rozvedený, když jsem ho poznala.
A jak přesně napsala Eremuruss, to bysme nemohly mít děti žádná, pokud bysme už v těhotenství zvažovaly, jestli budeme mít v budoucnu na jeho veškeré vzdělání. Mám dost kamarádek, které takto uvažovaly, teď je jim kolem 40, děti nemají a jsou z toho nešťastné.
Takže prosím pokud máte někdo zkušenosti s podobnou situací a návrhy na řešení, budu ráda.

kde žiješ ? já neznám nikoho, kdo by z tohoto důvodu byl bez dětí ...

Řekla bych, že si trochu odporuješ, tohle je Tvůj příspěvek z jiné diskuse :

"já bych to zase neodkládala do aleluja, až bude něco našetřeno, až bude tohle a tamto. taky by se mohlo stát, jako mojí známé, že až měli našetřeno, až měli tohle a tamto, tak dítě už prostě nepřišlo. je jim přes čtyřicet, mají ten svůj krásně opravenej barák, hezký auto, peníze a je jim to k prdu.
peněz na to, abyste vyšli, budete mít dost, nerozumím, co řešíš. ona totiž většina lidí, není až tak za vodou, když si to dítě pořizují, prostě se musí uskromnit, no a ?"

Tak buď nekoho znáš nebo ne. Vyber si.

mezi tebou a ní je propastnej rozdíl. že to nevidíš, neumíš si přiznat, nebo to nechápeš, není můj problém, ale tvůj střelilas vedle.

1Barbora napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

barborko a ještě něco. já bych nesrovnávala tvoji situaci s tím, co psala erem. většinou se dítě narodí do úplné rodiny, že se třeba časem může rozpadnout, to samozřejmě nemůžeš odhadnout dopředu, nebo tomu zabránit.  ty už dítě do úplné rodiny nepřivádíš, v tom je ten rozdíl. proto bych zvažovala, jestli to utáhnu, na chlapa a stát bych moc nespoléhala. + samozřejmě další věci, jako co bude, když onemocní, budeš mít hlídání, až budeš v práci atd. ono je to moc hezký mít miminko, jenže to jsou nejen radosti, ale spousta zodpovědnosti a starostí.a dneska samoživitelky výhody nemají.

Já vím že je to moc hezký mít miminko a  vím jaké to je když je nemocné atp. Já už jedno dítě mám a taky jsem s ním byla nějakou dobu sama. Takže nepotřebuju kázání o zodpovědnosti a starostech. Přes to všechno jsem šťastná, že dceru mám, je to moje největší štěstí a vím, že to tak bude i druhým dítětem.
Jen jsem v šoku, protože to celé přišlo tak nečekaně. Těhotenství i odchod manžela.

Barboro,sama se rozhodneš a starost a péče bude také na tobě. Možná,že Pavla chtěla jen říct,že je velký rozdíl v tom jestli se sama staráš o jedno nebo dvě děti... takhle jsem to alespoň pochopila já.

Jak je to s vlastnictvím bytu, nevíme, taky by mohl manžel u rozvodu chtít půlku..
Jestli můžou hlídat prarodiče..
Tohle zvážení je jen a jen na autorce vlákna..
Já bych ale dítě, po kterém jsem toužila, taky pryč nedala.. zvlášť ne v tomhle věku, kdy se asi už nejde chlácholit, že třebas najdu ještě někoho, s kým si to druhé dítko udělám.. partner pro život do budoucna je věc jedna, ale čas pro druhé dítě přišel a už je asi poslední..
Pokud je i jen malá šance, že se to zvládnout dá, taky bych do toho šla.

Chtěla jsem jen podotknout, že manžel sice platí 4000, ale klukovi je 17, pokud nepůjde na VŠ, bude platit už jen do maturity, ne? tak rok, dva.. takže pokud si hned neudělá dalšího sviště jinde, budeš mít dost velké šance uspět, teď možná dostaneš míň, ale časem bych požádala o zvýšení..

sahleb napsal(a):

PS: Co si takhle sehnat svedectvi od nekoho z podniku, kde tvuj muz pracuje?

sahleb, neblbni ... s tím by se Barborce akorát každý vysmál. Víš co to je, chtít od někoho, aby dosvědčil u soudu, že jejich zaměstnavatel vyplácí svoje zaměstnance načerno?!? To je v podmínkách v Česku naprosto nemyslitelné bohužel ... Ten dotyčný by v podstatě prásknul svého chlebodárce kvůli trestnému činu, on sám by po takovém sebevražedném počinu ihned přišel o místo a chlebodárce by rovnou mohl svůj podnik zavřít, protože by měl příšerné opletačky s berňákem a úřady
Já vím, že nežiješ v České Republice, proto Ti vysvětluju, proč je Tvoje rada bohužel pro Barborku naprosto nepoužitelná

Jestli ji dava na ucet, tak to je dobre. Sice muze tvrdit, ze mu to nekdo pravidelne dava (treba rodice), ale rozumny soudce si obrazek udela.