Hm....a hele:
http://www.e-esence.cz/archetyp-vnitrni … 628-c-908/

Arcanum napsal(a):

Dita.L napsal(a):

.... verim ji i v oznameni kym, jak a proc jsem byla v minulem zivote. Nejak bych tam i ty souvislosti mozna videla, ale je to na me obrovske sousto. Nejak si s tim nevim rady, tudiz nemam absolutne zadnou predstavu o tom, jak bych s tim jako s karmou mohla pracovat

Jestli to mas od detstvi ,pak se i ja priklanim k tomu co tvrdi Crabat.

A kdyz ted ctu tohle vyse,pak to zacina davat smysl.

Taky mi to zacina davat smysl

Dita.L napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Hm....a hele:
http://www.e-esence.cz/archetyp-vnitrni … 628-c-908/

To je presne ono. Jeste me hodne oslovilo Truchlici srdce a Vnitrni prace a .... ten vlk. Na to jsi prisla intuitivne?

......sem to vyčmuchala
No jasně - prostě mě to hnedle trklo.
Jestli tě to oslovilo takhle tak to je fajn - ty ti jistě může někdo dovézt? Nebo si je necháš poslat.

Koukám, že jste, děvčata, již nalezla cestu. To je moc dobře. Držím palce.

Myslet pozitivně jde a mám radost ze všech příběhů, které se lidem dějí. Mám radost i v tom, že si stále více lidí uvědomuje tuto techniku. Nejde totiž o to vytěsnit nějaké špatné myšlenky, ale spíše je obrátit v dobré. Pokud vám nejde život plánovat v každodenních myšlenkách, tak vyzkoušejte meditaci (nějakou mluvenou, třeba od pana Davida Svobody) a poslouchejte ji alespoň 30 dnů. Nechci říkat - výsledek se dostaví nebo tak něco, ale možná poté pochopíte, jak funguje celý člověk či celý svět. Náš osud totiž řídí naše podvědomí a to si můžete přeprogramovat meditací, nadšenými myšlenky atd.

werena30 napsal(a):

Ahoj všichni ,
mám poslední dobou problém s tím, že mě negativní myšlenky hrozně sekají v různých oblastech života.
Nejakutnější je to teď v práci. Vždycky se vynoří pochybnost,že to nezvládnu dohromady se školou nebo, že mě to neuživí a příležitost je v čudu. Nejsem schopna v tomhle ohledu žádný projekt dotáhnout do konce.
Poradíte jak na to?

Bodejd ze se Ti bude dit presne to jak myslis.

Tu energii kterou sama davas tem negativnim myslenkam vyuzij k tomu aby jsi ji davala tem pozitivnim. Zalezi na Tobe jestli budes dal pokracovat takhle a nebo zmenis smer.
Mas to ve vlastnich rukach a to je potreba si uvedomit.

Presvec samu sebe ,sve podvedomi ze to zvladnes. Zahod pochybnost,protoze to je jen kalna voda. Privolej opacny pol.

Takhle vědomě to ovšem, Arcanum, příliš nefunguje. To, o čem hovoříš, je nutné udělat na astrální úrovni. Teprve pak to bude mít náležitý účinek. Jenom odtud se totiž dostaneme do našeho podvědomí a můžeme tam něco změnit. Nu a jakmile zasáhneme do obrazů vlastního podvědomí, změní se i náš postoj ke světu. A tím, že ho přetvoříme, modeluje se následně i samotná realita toho, co prožíváme.

Tohle právě věděli tzv. "primitivní" národy. Nevím, kdo z nás (když jsme na to dokázali se vší vědou a technikou zapomenout) je ale ve výsledku primitivnější. Opravdu nemáme být na co hrdí. Takže nezbývá, než se ohlédnout zpátky.

Ano, jak říká Lupiš... Afirmace.

Anebo na hranici mezi snem a bděním podnikni výpravu až ke kořenům vlastní psýché. Tu hranici poznáš podle toho, že tvé vědomí, tvé jáství už šlo spát a nezúčastní se celého procesu. Ale tvá věčně živá Touha řídí tvé kroky, prochází obrazy, vystupujícími tvary podvědomí, sem tam musí i zabojovat nebo se něčeho vzdát, zkrátka překročit sebe samu. Daleké putování uvnitř sebe, přičemž nevíš, kam dojdeš. Jen krystalicky čistá přání smíš nakonec otisknout do prostoru a ony tam zůstanou vyjádřené, i když ty už se mezitím vrátíš.

To je astrální putování. A když půjdeš tudy, dokážeš všechno to, co je v Tobě živé.

Vím, co máš na mysli, Arkáně. Stav, kdy vědomí rozeznívá pomocí rezonance spodní vrstvy podvědomí a tak se do nich ona informace nakonec přeci jen dostává. A celou tu dobu musíme usilovat, myslet na to, sugestivně sami na sebe působit. Protože jinak tím zároveň vytváříme i protihodnotu takové informace, nad kterou se tu pozastavovala Dita.L a vyjadřovala ji jako obavu podvědomí, že by nakonec nemuselo být docíleno toho, oč vědomí usiluje.

Jen si to zkus zpracovat, milé Arkáně, a uvidíš, že ony ty světlé zítřky zase nemusí být až tak světlé, když do hry samotné vstupuje to, co nedokážeme přímo ovlivnit. A jakékoliv úsilí ve snaze přemodifikování toho, vytváří zpětnou energetickou vazbu jako protihodnotu k naší vůli.

Už mi začínáš rozumět?.. Je to otisk, matrice vědomí, která ví, že jí někdo využil určitým způsobem. Teď ještě proti tomu nemusí mít vůbec žádné námitky, ale nedivme se, pokud se zítra ozve a stejnou měrou nám bude chtít oplatit.

Pochopitelně, Arcahuano. Ale dám Ti příklad k zamyšlení:

Napadlo Tě, proč vlastně zanikli Atlanťané (tedy bytosti obývající Atlantidu)?.. Všichni se tak nějak shodují v názoru, že byli buďto potrestáni anebo se sami zničili. A tyto teorie vychází z podstaty, že v jednom okamžiku byli a v druhém přestali existovat. Kdyby se jednalo o nosnou myšlenku kultury, pak by přetrvala dál, i kdyby poslední její žijící se právě odebral na pravdu boží. Tedy něco v jejich případě skutečně v pořádku nebylo.

Hypotézy vychází z předpokladu, že mentálně ovlivňovali sami sebe a tím i prostor jako takový a jeho hmotnou podstatu. Problém takové transformace je v tom, že transformovaný už nerozpozná změnu a chápe nový stav jako positivní, i kdyby ve skutečnosti takovým nebyl. Není zde totiž porovnání. Pokud adept začne zcela nově myslet, už se nemůže přeladit do původního a uvidět svět zevnitř toho, co bývalo. Nýbrž vždy jen odkud se právě dívá.

Při takovém experimentu by musel být zachován vzorek populace, která by sloužila jako konstantní hodnota, s níž je nový stav porovnáván. A pokud se ukáže nějaký zádrhel, nalézt v sobě odvahu celý proces zase zvrátit. Jinak, pokud tak bude učiněno v celoplanetárním měřítku, můžeme se také jako druh zcela zničit, aniž bychom o tom vůbec věděli.

Ale o tom jsem nechtěl hovořit. Měl jsem na mysli ono přemodifikování mysli, které, když uděláme s určitým záměrem, nemusí to dopadnout zase až tak dobře, byť tak činíme s nejčistšími úmysly. A jediný, kdo si to skutečně pamatuje, je ona matrice vědomí, která pak může rozhodnout za nás, aniž bychom o tom získali jakékoliv ponětí. Jsme totiž uvnitř toho, co se odehrává v naší mysli. A jestliže nás něco napadne, považujeme to za vlastní myšlenku, tedy součást nás samých. Z toho důvodu proti tomu nebojujeme, ale necháme se vést.

Rozumíš mi, co tím chci říct?..

Ale ještě to zkusím jinak: Jestliže vědomým ovlivněním vlastní podstaty pomocí autosugestivního jednání vytvořím precedens takového činu, otevírám tím karmická vrátka, že mi tak kdokoliv důmyslnější než já od teďka může učinit. Dokud já sám tuhletu pandořinu skříňku neotevřu, nic se mi nemůže stát, ale jakmile v tomto smyslu začnu jednat...

Zkrátka chtěl jsem tím jen říci, není to tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Proto bych se přikláněl raději k prastarým, původním metodám, které již své ochranné prvky mají zabudované přímo v sobě.

Samozřejmě, že je dokonce propastný rozdíl mezi příběhem Wereny a Dity, navíc jsem se ke konci nad celou tou problematikou zamýšlel spíše akademicky, protože to, co jsem ve své úvaze zohlednil, se pak už netýkalo ani jedné z nich. Týkalo se to Tebe děvče milé zlaté. A celého Tvého přístupu k duchovní sféře. Ne, jako varování, ale jen podnět k zamyšlení, aby sis v určitém okamžiku "teď" uvědomila zcela jiný pohled na věc. Z takových stavů může někdy povstat satori.

Ale však Ty na to přijdeš,
ještě než se vyzmizíkuješ.

No.., tak vidíš, že není rozporu v mých slovech.