Kiara napsal(a):

Arcanum, sice ses ptala PPavlyy, ale já Ti přesto odpovím

ADFka sice ještě není alkoholik, ale momentálně se ocitla ve fázi, které se odborně říká "nebezpečné popíjení" a která je předstupeň alkoholismu.

O tom, O tom kdo je alkoholik a kdo jeste ne a kde jsou vubec rozeznatelne ty hranice mezi ano,jeste ne ,uz ano nebo ne, se vůbec nemusíme bavit donekonečna, stačí si třeba najet na stránky www.alkoholik.cz , kde jsou jednotlivé stupně alkoholismu jasně definovány Dokonce tam máš několik druhů testů závislosti na alkoholu ...

Kiaro ,vis vubec proc jsem se Pavli na to ptala?
Protoze Pavla se me ptala tohle: "mně by zajímalo, kolik znáš lidí, kteří přestali sami.  a jestli vůbec to byli alkoholici.

Adfka neni alkoholik a na to jsem reagovala,ze znam lidi co se na jejim miste z toho sami dostali.
Nerikala nic o alkoholicich jako takovejch tech echtovejch,mno.

Me nemusis Kiaro vysvetlovat ze alkoholismus ma jednotlive stupne,na to ja se nepatala.

A o tech hranicich si cist nic nepotrebuju jak by smet.
Ja jsem pouze rekla ze bychom o tom mohly bavit do nekonecna. Ja mam na to svuj nazor.

PPavlaa napsal(a):

bramborko, já myslím, že takhle jednoduchý, jak píšeš, to u většiny z nich není.

Jasně. Ale já nemluvila o většině. Nakonec z těch, které osobně znám, jsou tihle také menšina.

Malé , pardon:

Dusičko, když byly naše příspěvky pod sebou, praštily mě do očí naše avatary, a najednou mi došlo - vždyť jsou vlastně hodně podobné !
Podobný postoj, podobně skloněná hlava....

Jen já to mám reálnou fotku a tak nemám kolem sebe ten průsvitný závojíček.....

Takže - vůbec není pravda, že kdo si svůj problém  alkoholem přizná, ten ho vlastně nemá.
Většinou ho má, a mnohem větší, než si vůbec dovede představit
Jo, třeba jo. Ale když píšeš - Tvůj manžel si to nepřiznal a problém měl velký.
Adfko - co Tvá rodina, přítel? Většinou jsou díky alkoholu doma problémy a druzí nejbližší lidi vidí v člověku, že problém s alkoholem má. NEsetkala ses s přítelkyní, že by se Tě ptali, jak moc musíš mít ten alkohol?

Náš tatka - ten pil od vojny, denně v hospodě, chlastali i v práci. Dřív to asi procházelo, ted už je v důchodu.
Pak do toho začal i se zatajovanou flaškou rumu. Když máma podala žádost o rozvod, přiznal si sám sobě, že ten problém má. Třikrát se ale léčil. Není uplně vyléčený alkoholik, naši si koupili zahrádku,táta tam maká od rána do večera a to pivko si na žízen stejně dá ( i když v malém množství)
Jedna známá - každý den vypije litr červenýho - večer je namol,nemůže mluvit, ale ráno vstává brzo do práce (je kadeřnice) takže normálně ráno vstává a začíná i sem tam se zákaznicí popíjet. Je hubená, skoro jako troska, ale maká od nevidím do nevidím. NEvidí v alkoholu problém.

Kiara napsal(a):

Arcanum, zřejmě máš na mysli takový ten předstupeň, kdy si člověk uvědomí, že už má s alkoholem problémy a jestli nepřestane pít, alkoholik by se z něj stát mohl, takové to pomyslné zastavení za minutu dvanáct s jednou nohou nakročenou nad propastí.

Ano, klidně můžeš znát spoustu lidí, kteří se v téhle fázi z toho dostali, to Ti nikdo nebere Já zase znám spoustu lidí, kteří se v této fázi naopak nechali ukolébat, podcenili riziko a nakonec k tomu echt alkoholismu opravdu dospěli

MMCH Tvoje názory Ti při vší úctě neberu ...

Ano Kiaro ,dalo by se totak rict.    Je to presne o tom ze prave tenhle okamzik je potreba si uvedomovat.

Uz vcera jsem Kiaro rekla ze jsme ruzni a neni to jen tak nahodou. Nekdo ten potencial to dat ma ,probudi ho a jiny ho nema.  Je mimo.

Ja take Tobe neberu ze se obavas podceneni a ze radis odbornou pomoc.

Ja zase z meho hlediska mluvim o potencilau ktery mame. (nekdo ho objevi sam,nekdo bezi za odbornikem)   A nekdo za odbornikem taky nebezi a ani svuj potencial neobjevi atd atd. a pak je v rejziii.
To jsou nase rozdilne cesty.

Arcanum napsal(a):

dusička napsal(a):

Bloss - seš kočka

Byla by i mnohem pritazlivejsi kdyby mela take dlouhe vlasky. 

to je ale jen muj nazor.

můj názor je, že dlouhé vlasy v určitém věku sluší málokteré ženské.

dusička napsal(a):

Náš tatka - ten pil od vojny, denně v hospodě, chlastali i v práci. Dřív to asi procházelo, ted už je v důchodu.
Pak do toho začal i se zatajovanou flaškou rumu. Když máma podala žádost o rozvod, přiznal si sám sobě, že ten problém má. Třikrát se ale léčil. Není uplně vyléčený alkoholik, naši si koupili zahrádku,táta tam maká od rána do večera a to pivko si na žízen stejně dá ( i když v malém množství)
Jedna známá - každý den vypije litr červenýho - večer je namol,nemůže mluvit, ale ráno vstává brzo do práce (je kadeřnice) takže normálně ráno vstává a začíná i sem tam se zákaznicí popíjet. Je hubená, skoro jako troska, ale maká od nevidím do nevidím. NEvidí v alkoholu problém.

Dušičko ,jen bych chtěla podotknout ,že žádný alkoholik se nedá úplně vyléčit.Přeléčit ano.Pokud to má Tvůj táta takhle,tak je to jen dobře.Dost lidí si najde nějakej zájem nebo zábavu,jako například tu zahrádku,aby se neuchlastali.

dusička napsal(a):

Adfko - ještě mě tak napadá -
cítíš - že mít alkohol musíš? že si nervní když se nenapiješ?
Piješ kvůli přátelům?
Z jakého důvodu piješ?
Možná že máš problém s alkoholem, ale problém s alkoholem a závislost na alkoholu je podle mě dvě odlišné věci.

Nervní se necítím, jen mě někdy napadne asociace - žehlím, dám si pivko na ochlazení. No včera jsem žehlila a dala si šťávu. Jsou to jen asociace, aspoň mi připadá, že když to zarazím včas, tedy PŘED napitím, je to ok, nemám takový ty neodbytný myšlenky... Ovšem ani netvrdím, že mě to v tej kebuli jednoduše nenapadne. Ale nejsou to muka. Takhle jsem to měla i s cigárama. Třeba jsem něco dělala doma a řekla jsem si - až to vytřu, dám si cígo. A pak mi došlo - aha, vždyť já nemůžu, už nekouřím - a v pohodě. Kvůli přátelům nepiju, piju s nima a dobrovolně. Máme takovou partu... A pije se v ní dost. Nechci, aby to vypadalo, že je to banda ochlastů, jsou to samí dobře situovaní chlapi s přítelkyněma, jsou schopní, téměř všichni mají nějakou firmu... Na silvestra jsme pili jen pravý šampaňský a čtyřicetiletý portský, to přece JE příležitost (tady je vidět, že důvod se vždy najde)... A pak vždycky následovaly skvělý pařby až do rána. Přišlo mi to fajn, i když prostě pořád v koutku duše tušim, že dělám nebezpečnou věc a každou skleničkou se víc propadám do propasti, ze který se možná pak už nedostanu. Jinak osobně si nemyslím, že JSEM alkoholik. Ale vím, že bych jím být MOHLA.

Podle me je fakt nejhorsi problem ta "absence klapky". Ja treba driv, kdyz jsem jeste pila a chtela jsem to piti nejakym zpusobem udrzte, tak se mi to i par mesicu podarilo, nebyl problem dat si jedno pivo a dost. Ale stejne driv nebo pozdeji zase prisla nejaka prilezitost, kdy jsem se dokazala "setnout" - proste prekrocit ten moment, kdy jsem to mela jesteš pod kontrolou a pak uz mi bylo vsechno jedno.

Jak uz tady nekdo psal, ta klapka se neda natrenovat ani ovlivnit vuli, proste ji clovek ma nebo nema ... je to nespravedlivy, ale nic se s tim neda delat

Ja treba od te doby co nepiju tak pravidelne sportuju - panc neparim, chodim driv spat a tak si trikrat tydne rano jdu zabehat. Cimz padem jsem shodila par kil a tak to beru pozitivne, navic behani zlepsuje naladu (podobne jako mi driv chlast bez negativnich vedlejsich ucinku.