|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 11:38)
Není tady
písmenko, není dobré zakládat kvůli jednomu tématu dvě různá vlákna, přesto Ti odpovím.
Nežijeme v předválečných dobách minulého století, kdy byla dětem vštěpována bezpodmínečná úcta a slepá poslušnost vůči svým rodičům, kdy děti svým rodičům dokonce vykaly a nesměly si dovolit vůči nim sebemenší odpor či nesouhlas. Žijeme v 21. století, kde platí pravidlo oboustanného slušného chování dětí k rodičům a rodičů k dětem.
Mně věta "Promiň, mami/tati, ale jestli mi budeš takto nadávat, mluvit se mnou sprostě, nebudu se s tebou bavit/položím ti telefon" v žádném případě nepřijde drzá, ale je to naprosto adekvátní reakce na jednání, které se Ti nelíbí, které Tě zraňuje a které Ti ubližuje. Nejsi povinna trpět takové jednání, které Tě pasuje do pozice pětiletého "smrada" či bezmocného hadru na podlahu a dokonce máš právo se vůči takovému jednání ohradit a účinně se vymezit.
Vřele Ti doporučuji sehnat a přečíst si knížku autorů Susan Forwardové a Craiga Bucka "Když nám rodiče ničí život", vydanou nakladatelstvím MOTTO s podtitulkem: "Nenechte si život řídit rodiči, kteří vám ho záměrně ničí!!!" Namátkou vybírám názvy jednotlivých podkapitol:
- Kdo je jedovatý rodič?
- Verbální násilníci
- Tyrani duše
- Síla krutých slov
- Tajemství manipulátora
Myslím si, že tato kniha je pro Tebe velmi vhodná a najdeš v ní odpovědi na většinu svých otázek, jakožto i návod na řešení Tvých dlouhodobých problémů s rodiči 
Není tady
Je to rozumná a přiměřená reakce. 
Není tady
Každá neútočná (t.j. aj obranná) reakcia, ktorá ti zahcárni integritu, city, apod., je primernaná a dobrá. Nikto nemá automatické a prirodzené právo ubližovať druhému, ani rodič dieťaťu, nai dieťa rodičovi. A nikto iný nikomu inému.
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 11:38)
Není tady
Taky jsem spoustu let "sebou nechala orat" jenom proto, ze jsem se "mylne" divala na uctu k mame. Vyslechla jsem si vselijake hanlive tituly na svoji osobu, take mnoho kritiky (nespravedlive) na me chovani, mysleni, oblekani, atom na mne dle me mamy nebyl vporadku. Shazovala me spise v me pritomnosti, pred detma, klidne i pred lidma, kteri byli pro ni uplne cizi (treba u mne na navsteve a tak). Hadavaly jsme se jak dve sane. Beze zmeny. Aj na fyzicke potycky dochazelo... Nikdy jsme to "nevyresily" 
Asi prave diky tomu jsem ji nikdy neobjala, nedala ji pusu... ani ona mne, ani v detstvi. Mozna, kdyz jsem byla male, uplne male mimino jo, ale ve vzpominkach zadne objeti, pohlazeni, pohoupani na kline nemam... Rict ji do oci (slusne): Mami, ublizujes mi... jsem nikdy nedokazala. Jenom v hadce, rvanim. Smutne. Nedavno zemrela. Ani dnes, kdyz uz nezije, zpetne, nemam predstavu, jak "se to dalo a melo resit". Prestat se stykat jsem nedokazala... a cele ty roky jsem to "trpela". Nedovedu si predstavit, jak by reagovala, kdybych V KLIDU ji rekla: Mami, ublizujes mi..., ale troufnu si typnout jeji odpoved: Ty jsi ale blba nevdecnice... Nebo tak neco...
Velmi neprijemna spoved to pro mne byla (toto), ale myslim, ze sem patri... 
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 11:38)
Není tady
Vis co, ja si na to za ta leta tak zvykla, ze uz me to vlastne nezranovalo... V ten moment, kdy ty "slehy" litaly vzduchem, to samozrejme bodalo do srdce, ale jak jsem zavrela vrata, bylo to hned pryc. Pomyslela jsem si neco jako, no, je proste zla... a zivutek sel dal. Ke konci sveho zivota, kdyz umirala (cca 6 mesicu) uz to nedelala, ja jsem z toho mela takovy pocit, ze se vsecko to zlo z tech x predchozich let jakoby "smazlo"..., ja ji asi odpustila, ale pohladit jsem ji aj tak nedokazala... Takze jakasi "uleva" se dostavila, ale nebyla to uleva ve smyslu: Uz tady neni, tak me trapit konecne nebude... ma uleva spocivala v tom, ze "ja sama jsem se prestala trapit" kvuli tem jejim bolestem, kterymi posledni mesice trpela. Ulevilo se mi, ze se ulevilo ji...
Ja v jedno obdobi zkousela (na radu terapeutky) "to zcela ustrihnout", ale nedokazala jsem to..., ne vkuli sobe, sve neschopnosti to udelat, ale kvuli ni. Jsem jedinacek, ona je (teda byla) mnoho let vdova, sestra ji taky zemrela, nemela vpodstate nikoho krome me... A ten babinec, na kterej chodivala, dokud mohla, by ji asi nestacil, nedokazala jsem ju proste zavrhnout, pac byla sama. U tebe by to mozna nejak slo, ze oni jsou dva, tatinek a maminka. Oni se bez tebe obejdou a ty bez nich, myslim taky. Ale mam z tebe pocit, ze jsi k tomu jeste "nedozrala"...
Upravil(a) ViktorkaM (24. 7. 2011 15:24)
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 11:38)
Není tady
Ja ti rozumim. Ale poradit ti neumim, zrejme prave tak, jak jsem si ja sama poradit nedokazala... Snad jenom nejakej tem "pancer" si vytvorit, brneni, pres ktere "to neproleze", ale sama vim, ze to jednoduche neni...
Není tady
písmenko napsal(a):
ViktorkaM: Určitě nedozrála a neumím si představit, že se tak někdy stane. To leda jako úplně poslední možnost, holé zoufalství. Byla jsem vychována jinak, nedovedu to překonat. Svědomí mě nenechá.
Nevymlouvej se furt na to, jak jsi byla vychována. To budeš dělat ještě v šedesáti? Nebo už konečně převezmeš odpovědnost za svůj život a své chování do vlastních rukou?
A nevymlouvej se na jakési svědomí.
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 11:39)
Není tady
písmenko napsal(a):
majkafa: To není výmluva, jen vysvětlení. Samozřejmě že jedno jsou vlivy, které na člověka působí v dětství, druhá věc ale jak se k tomu postaví, co ze sebe udělá. Vím to, nejsem hloupá. :-)
Tak proč se vymlouváš, žes tak byla vychovaná a že svědomí...?
Proč se k tomu nepostavíš a nedospěješ?
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 11:39)
Není tady
Proč to neumíš překonat? Najdi si třeba psychologa, nebo literaturu, cokoliv, abys změnila své nastavení, co se týká tvých rodičů. Aby ses netrápila, přijala je, jací jsou, nesnažila se je změnit a netrápila se tím. Už jsi věkem dospělá. Můžeš své nastavení změnit. Je to ve tvé hlavě, ve tvé moci.
Máš děti?
písmenko napsal(a):
ViktorkaM: Určitě nedozrála a neumím si představit, že se tak někdy stane. To leda jako úplně poslední možnost, holé zoufalství. Byla jsem vychována jinak, nedovedu to překonat. Svědomí mě nenechá.
Písmenko - proč dvakrát stejný chlívek tady a na psychologickém.
Vysvětli mi - jaké svědomí?
Když píšeš svědomí mě nenechá?
Není tady
No, ja nechci odpovidat za Pismenko, ale rozumim tvym a Majky dotazum (jakoby "nechapajicim") a rozumim taky ji. Svedomi? Vymluvy? Ano, muzete to vy dve tak citit (a urcite i mnozi dalsi...). Z meho pohledu a zkusenosti: Rodice me vychovali k ucte k sobe (jako rodicum) - coz je spravne... a opomeli mi vysvetlit, ze i ja mam narok na "jakousi uctu a dustojnost"...
Jednou mi to jedna takova "jednodussi" kamaradka vysvetlila velice brilantne: Decko tak akorat muze drzet pusu a soupat pod stolem nohama... Jo. Je to tak spravne. DECKO to tak ma. Jenze az se zmeni v "dospivajiciho" a dospeleho, ma stejna prava (+vyhody), jako dospelaci. Pak je na miste ta vzajemna ucta a zachovani dustojnosti. Takze ja to vidim tak: Ne ONA (pismenko) je porad "hloupym ditetem", ale ONI (rodice) ji "nasilim" (spatne! 
) v te pozici udrzovali a udrzuji. To jest chyba z jejich strany (mozna neumyslna, ale oni na tu drahu nastoupili jeste v dobe, kdy ona "nemela na to", aby se mohla branit).
Vy (Dusi a Majka a dokonce tusim i Mari /ac ona sama jest, nebo byla, postizena stejnou deformaci ze strany rodicu/) ji spravne rikate: Jsi dospela, rozhoduj sama... Jenomze to "neco", co ji to NEDOVOLI, nevidite. Nevidite, ze ta jeji krehka duse byla v obdobi rozhodujicim o "jeji vyspelosti" znasilnena a zahnana do kouta...
Jak? Jednoduse. Nespravnou vychovou, peci o dite... Oni (rodice) nemuseli tehdy vedet, ze to neni dobre, nemusi to vedet ani dnes. Ale z toho, co Pismenko popisuje, je videt, ze to dobre nebylo...
Tak ja prosim za ni: Nenutte ji, at "zmeni sve nastaveni" - to proste nejde! Ona urcite chce, touzi se z toho vymanit... ale lehke to neni. Prave proto, ze je pokorna a submisivni... A to ji "vstepili oni, jeji rodice". Chtela jsem jim predtim dat jiny "titul", ale byl by prilis kruty, vzhledem k ni, Pismence, jak ja ji vnimam... - skoda, ze tady neni ten "hladici smajlicek", ta rucicka, co hladi, a tusim Martinka1, co tady kdysi vystupovala, ho mela jako avatarek...
Pfuj, to jsem se zapotila 
na tele i na dusi... 
Upravil(a) ViktorkaM (24. 7. 2011 22:09)
Není tady
Viki,
já vím,že to není jednoduchý.
I já jsem měla problémy s mamkou. Naštěstí my dvě jsme si k sobě našli cestu. Máme k sobě hodně blízko a mamka mě nikdy nepomlouvala druhým, ona po mě chtěla to "nejlepší" co si myslela že je nejlepší. Já se bála,že něco udělám špatně.
Předávám svou zkušenost, že když se cítím nad věcí a vím,že mě má ráda, a bojí se o mě, abych nenarazila, u vínka jsme pokecali (ne jednou, nejenom u vínka) pobrečeli, obejmuli se, ona mi vysvětlila, že nechce po mě abych byla nejlepší (já ji tak brala)
je to o porozumění.
A že jsem se ptala - svědomí. Ano píšeš přesně jakoby nechápající.
Protože co udělá písmenko špatně - proti svému svědomí. NEbo jí svědomí našeptává, že má poslouchat na slovo. Když neposlechne, tak bude mít špatné svědomí?
Písmenko by si měla uvědomit, přemýšlet sama nad sebou, co je dobře a co špatně - vůči jejímu svědomí.
Není tady
Viki, já ji nenutím dělat něco. Já jí sem píšu jen věci z jiného úhlu.
Když jsem nebyla silná, měla jsem problémy, byla jsem lehko zranitelná a mamky jsem se bála.
Když jsem si to srovnala sama v sobě, líp jsem pochopila mamku.
Není tady
dusička napsal(a):
... Naštěstí my dvě jsme si k sobě našli cestu. Máme k sobě hodně blízko a mamka mě nikdy nepomlouvala druhým, ona po mě chtěla to "nejlepší" co si myslela že je nejlepší. Já se bála,že něco udělám špatně.
Předávám svou zkušenost, že když se cítím nad věcí a vím,že mě má ráda, a bojí se o mě, abych nenarazila, u vínka jsme pokecali (ne jednou, nejenom u vínka) pobrečeli, obejmuli se, ona mi vysvětlila, že nechce po mě abych byla nejlepší (já ji tak brala)
je to o porozumění.
A že jsem se ptala - svědomí. Ano píšeš přesně jakoby nechápající.
Protože co udělá písmenko špatně - proti svému svědomí. Nebo jí svědomí našeptává, že má poslouchat na slovo. Když neposlechne, tak bude mít špatné svědomí?
Písmenko by si měla uvědomit, přemýšlet sama nad sebou, co je dobře a co špatně - vůči jejímu svědomí.
Chtela jsem puvodne "promazat vic", ale pak sjem to nechala... 
Prvni vytucnene: ANO, NASTESTI!... Pismenko to stesti n e m e l a !!!
(Ja taky ne-e )
Druhe vytucnene je vpodstate "dtto":
A dalsi vytucnena jsou jasna...
"Mela by si uvedomit"...
Myslim, ze si VELICE SILNE UVEDOMUJE... 
... ale to, co v ni "zakodovali" jeji rodice, ji brani, aby "se stala bezohlednou, bezcitnou, nechapajici, netolerujici... proste hnusnou chladnou kalkulujici osobou fachcici na principu "ma dat - dal"... kdyz to nejni v "plusu", tak to proste z programu "odinstalujem" a heureka, mame to vyreseny 
Není tady
Viktorko - ale dá se to.
Já nechci tady dělat chytrou,když píšu, měla by si uvědomit. To je taková fráze.
Hele Písmenko - nechceš vyzkoušet tu Rušku, jak Ti psali na začátku vlákna na psychologickým.
Já se na ní chystám na podzim, narazila jsem na jednu primovou ženskou, díky které jsem si uvědomila, jak mám s mamkou navázat vztah. Ano díky Pandoře na sobě makám, abych ty starý vzorce výchovy - musíš být taková,jakou si tě přejí rodiče, nesmíš jim přidělávat starosti, a bla bla bla a tak dál.
Díky tomu,že si urovnávám vztah s mamkou , urovnávám si i vztah v manželství. Vše je tak komplikovaně zapasovaný dohromady.
Není tady
A ještě bych dodala, nemýlím li se,tak Písmenko psala, že jí je třicet? Tak já začala o deset let později obracet život vzhůru nohama,
Není tady
písmenko napsal(a):
ViktorkaM: Určitě nedozrála a neumím si představit, že se tak někdy stane. To leda jako úplně poslední možnost, holé zoufalství. Byla jsem vychována jinak, nedovedu to překonat. Svědomí mě nenechá.
A jak jsi byla vychována?!? Jako poslušná loutka v rukou matky-manipulátorky a netečného otce A jaké budeš mít výčitky svědomí, co si budeš konkrétně vyčítat?!? Že ses konečně osvobodila a už si do budoucna nenecháš od nikoho ubližovat?!? Jdi ty ... 
písmenko, Ty jsi naprosto zhrozena a konsternována byť jen pomyšlením na to, že bys měla se svými tyrany udělat krátký proces a přerušit s nimi veškeré styky a reaguješ asi tak, jako bychom Ti radili, abys svoje rodiče nejdřív okradla o veškeré úspory, potom je připravila o střechu nad hlavou a nakonec je vyhnala na ulici 
V takové situaci by byly patrně na místě výkřiky o holém zoufalství, o tom, že jsi byla vychována jinak a o nějakém svědomí - ale v reálné situaci, ve které se momentálně nacházíš to jsou velmi špatné argumenty ...
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 11:39)
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 11:39)
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.