ja osobne si mylsím, že nejako by sa "skóre" vyrovnať malo
Ale já přeci nikde netvrdím, že ne... jen konstatuju, že tento způsob vyrovnávání zdá se mi poněkud nešťastným...

dobojováno jest napsal(a):

... nevěru bych zařadila jako trestný čin a zavřela bych nevěrníka klidně na půl roku do basy!! Jenže v této společnosti se vše tiše toleruje a co je zarážející - lidi vystavují něčí nevěru jako atrakci ...

Uz jsme tady takovych debat vedli mraky. Taky jsem tak nejak vystupovala... a nechapu, jak to muze "nebyt" trestne, nebo aspon trestuhodne, kdyz v zakone stoji CERNE NA BILEM, ze manzele si maji byt verni. Je to podle mne proste a sproste poruseni zakona...

ViktorkaM napsal(a):

dobojováno jest napsal(a):

... nevěru bych zařadila jako trestný čin a zavřela bych nevěrníka klidně na půl roku do basy!! Jenže v této společnosti se vše tiše toleruje a co je zarážející - lidi vystavují něčí nevěru jako atrakci ...

Uz jsme tady takovych debat vedli mraky. Taky jsem tak nejak vystupovala... a nechapu, jak to muze "nebyt" trestne, nebo aspon trestuhodne, kdyz v zakone stoji CERNE NA BILEM, ze manzele si maji byt verni. Je to podle mne proste a sproste poruseni zakona...

A prosím tě, Viktorko, jaké jsou sankce?
A hlavně, prosím tě, jak a ve kterém zákoně je přesně definovaná věrnost?
I těchhle debat se tu už vedly mraky. Věrnost nikde definovaná není, stejně tak jako sankce za její porušení. To by byla možná ve vězení většina z nás. Hm.
Nebo chceš zavést kamenování? Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem nebo tak něco?
A je manželka opravdu nevinná, jestli byl manžel nevěrný? Co když porušila manželský slib v něčem nejdříve ona a nevěra byl teprve následek? Dtto naopak, že porušil manžel a manželka byla nevěrná?
Tam není jen - manželé si mají být věrni.
Celý § 18 Zákona o rodině zní:
Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí.

Když už, ať se trestá i porušení vzájemného respektování, toho, že si manželé nepomáhají, že nevytvářejí zdravé rodinné prostředí...
Který soudce urči, kdy došlo k porušení vzájemného respektování? Kdy si manželé nepomáhají?...

To bychom byli ve vězení čas od času troufám si říct, úplně všichni.

"Jsou povinni žít spolu, být si věrni"

fíha, to je ale výtvor .... jaké jsou ty sankce ? Nebo je to jeden z těch "bezzubých" ?
Koukám, že u nás zákony porušuje převážná většina národa a nic....

dobojováno jest napsal(a):

manžel měl nasazené růžové brýle a já mu je drsně shodila svým reálným náhledem, co všechno mmůže ztratit, jak může dopadnout on s ní, že ona ho může taky začít časem podvádět, když teď je schopná podvést svého přítele a ještě s ženatým otcem dítěte... že kouří a pije jak duha.. 12 piv na 1 večer a to pravidelně.. měla jsem štěstí že nešlo o žádnou slušnou a uvědomělou holku, jinak by mohl být můj boj o manžela mnohem těžší... Otevřela jsem manželovi oči v tom, zda si chce opravdu založit novou rodinu jinde a opustit starou... zda mu nebude vadit že závislačka na nikotinu mu bude vozit kočárek s novým dítětem s cigaretou v pysku.. zda mu nevadí, že nikdy nedovolím, aby tato osoba byla v přítomnosti mé dcery, protože by na ni mravně působila špatně a tím pádem nedopustím u rozvodu ani střídavou péči... zda si uvědomuje že až se nabaží sexu a opadne zamilovannost, nastane stejný stereotyp a zaběhnuté kolejejako v každém dlouhém vztahu... ať si uvědomí že není dobré prvně souložit a pak teprve poznávat povahu osoby... ať se vzpamatuje protože až bude pozdě se vracet, může zjistit že si s ní vlastně vůbec nerozumí a je s ní ještě víc nešťastný než se mnou,,, a hlavně jestli je připraven budovat si své vlastní štěstí na úkor neštěstí celé své rodiny - zanechá nešťastnou manželku, zklamanou a psychicky poznamenanou dceru, zklame své rodiče i moje, bude platit alimenty na dítě doživotně.. Řekla jsem mu uvědom si to všechno a zodpověz si, zda toto všechno hodláš riskovat.. a opravdu začal přemýšlet, docvaklo mu to velice brzo, protože ve skutečnosti mně i dcerku má strašně rád a bylo to jen pomatení smyslů, chvilkové okouzlení a opojení spojené se zamilovaností, které však nemá nic společného s manželskou láskou po několika letech.. a pokud si této lásky člověk neváží, tak ať se spálí sám. Já totiž nikdy nebyla fůrie, jsem hodný člověk, snad i krásný - nerada se chlubím a možná to byla ta příčina - za dobrotu na žebrotu..

Mluvi z tebe nenavist a zloba.Na tomhle se nemuze zakladat stastny vztah.Ty si nedobojovala,ses teprve na zacatku,ale s touhle dominanci daleko nedojdes.

No a ja si zas myslim, ze na vernosti coby ctnosti nelpi (a znevazuji ji) nejvice a nejhlasiteji ti, co ji sami porusuji... A mate pravdu, kdyz rikate, ze kdyby se trestala vezenim, tak by tam byl kazdej druhej. To ale neznamena, ze je to tak spravne.
Psala jsem, ze jsme toto tema tady uz dost dopodrobna rozebirali, takze nechapu, proc sem ti sami lidi pisou po kolika letech ty same bludy... ze to "nic neni", ze to neni tragedie (je to tragedie, zustavaji neuplne rodiny, deti bez otcu, nestastne podvedene manzelky.... to ja teda vidim jako tragedii...) A ze neni sankce? A ze to stejne nikdo nedodrzuje? No, to je velka skoda!
Ja nemam pocit, ze by Bojovnice hodila laso, priskrtila a pritahla muze domu... Sel sam. Nevim, proc by se, dle nekterych musel vracet proto, ze milenka je fetacka a rodice ho doma nechteji. Naopak si myslim, ze je ten jeden z mala, ktery se nenechal zcela zblbnout "novym parfemkem", ale tesne pred pohromou se vzpamatoval... i diky tomu, ze jeho zena "kricela". Hrozne? Kdepak. Statecne. Kazda to nedokaze... a vzda bez boje. Pak breci v koute, chodi na kurzy zvedani sebevedomi, a za par let se pomsti stejnym zpusobem jine "budouci nestastnici"...

Dobojováno jest:
tohle, cos tu vše napsala, to se TADY na tomto diskusním foru prostě nenosí. Možná, že každá, která tě tady veřejně odsuzuje, žes prohrála na celé čáře, by ti v tichém koutku někde u kávy řekla, žes to tomu "hajzlovi" dobře naservírovala...a ať se teď smaží....ale TADY !!! TI TO ŽÁDNÁ NA FÉROVKU NEŘEKNE. Jo, Viktorka ti řekla...a všimla sis, tu smršť? A nediv se jim.....většina z nich byla, nebo je milenkou a bodá nůž do zad přesně takové, co jsi ty - a je jim to naprosto jedno, ono je to totiž vůbec nezajímá, že ubližují jiné osobě....mají tu plnou hubu keců o vzájemné lásce, zkus si přečíst nějaké to duchovní vlákno....hodila bys jim zlaťák do kloubouku na dobročinné účely, jak umí mazat med kolem huby. Ne nadarmo se říká, že ženy jsou hadí plémě
A neřeš to...máš čerstvou ránu, taky jsem si tím prošla, taky jsem tady narazila a plno dalších taky narazilo....mězi ženskými prostě není soudržnost. Jo, je pár ženských, co prostě nevěru nenosí a jednají čestně - když už, tak napřed rozchod a pak nový objev a když by se jim naskytl ženáč, vycouvají. jenže tady to skáče na prvním randeti do postele a dá se říct, že 90% si to prubla. Těch 10% tady považují buď za chudinky, které by si asi nenabrnkly žádného, proto tu dští plameny, mě dokonce bylo řečeno, že by si asi o mě nikdo kolo neopřel...
A teď se dívej na tu smršť....


ps.
máš čerstvou zkušenost - po měsíci a půl to prostě ještě nemůžeš mít v sobě zpracováno....ale přijde čas a ten ti ukáže, jestli to, co bylo mezi vámi řečeno bylo upřímné...možná, že dojdeš k tomu, že ti bude jedno, co tvůj manžel a s kým dělá....jak psala Kiara....a nebo přeci jen bude ten tvůj vědět, že udělal blbost...a holt, za blbosti se platí a vyžere si tu svou horkou kaši....a čas vám dá oboum prostor to zpracovat...i ten tvůj vztek a přímo nas*rání tě bude pomalu opouštět, ale není na škodu občas udělat nějakou tu nepředloženost, aby tě za chvíli zas nepovažoval za součást domácího imventáře....prostě ho nesmíš nechat usnout na vavřínech a ty na nich také nespi.

Jinak jsem nechtěla sem psát, protože to tu je pořád stejné - jen se tu občas rozvlní voda, když přijde "nová" a staré osazenstvo má zas komu dávat poučky...a prostě ti řícft, že je to tvá vina...si asi udělalqa nějakou chybu, jinak by ti nezahnul a podobné bláboly....někdy chlapa prostě jen tak pálí dobré bydlo
a můj názor? Dobřes udělala....dosud nevěděl, že dokážeš být i pěkná potvora...měl tě za "hodnou a poslušnou holku"

ViktorkaM napsal(a):

dusička napsal(a):

... A že to byla bolest? Jako že jsem patřila někomu jinému? Já mu to nepřiznala, ani nevyvrátila...

Ne, ze jsi patrila nekomu jinemu, nebo teda ano, kdybys patrila. V tu chvili, jak jsi rikala, ze te ve zlosti poslal "za tim jinym", ty rikas EGO a ja rikam BOLEST, proto, ze clovek, ktereho miluju, odchazi za nekym jinym... takova bolest.

Víš VIktorko, už se to stalo, já ničeho nelituju. říká se něco špatného je dobrý a já díky této zkušenosti zjistila, že chci manžela no .NIc ví, nic mín.

Majko, asi jo, právně jsem mu nevěrná dá se říct byla.
Jen jsme o rozvodu mluvili a domluvili jsme se na něm, že tedy ano a že si promluvíme až u soudu.
Ale já beru nevěru - oblbování , spát a patřit oboum dvoum. Já v té době jsme s manželem byli jak cizí, neměla jsem s manželem přes rok nic.

Upravil(a) dusička (25. 7. 2011 21:49)

Hm, majkafo ... i já jsem byla svému BM z tohoto pohledu nevěrná, protože jsme sice spolu čtyři roky nežili pod jednou střechou, leč byli jsme stále manželé a v této době jsem si našla přítele. Nicméně já to neberu jako nějaký prohřešek - žili jsme odděleně od stolu a lože a manželství už bylo rozstřílené na mraky, takže milenec mi nemohl logicky rozbít něco, co už delší dobu stejně nefungovalo.

A vzhledem k tomu, kolik eskapád měl už BM v té době za sebou by bylo komické brát na něj nějaké ohledy a držet vztah s milencem v platonické rovině, až dokud se nerozvedu

Kiaro to je hustý, vězení jako škola,
já ted přemýšlím, proč se vlastně slibuje - žít spolu ve zlém i dobrém, dokud nás smrt nerozdělí.
Vždyt - sliby - chyby.
Vždyt láska je - co je láska?
Zákon lásky
Milovat nějakého člověka znamená dávat se, chtít pro toho druhého jen to nejlepší a přát mu, aniž bychom za to chtěli něco zpět. Láska chce dávat a naplňuje se dáváním.
Láska je radost, kterou pociťujeme v myšlenkách na milovaného člověka nebo v jeho přítomnosti. Radost z toho, že můžeme být v jeho blízkosti, že se z něho můžeme těšit nebo s ním nalézat naplnění v nějaké společné činnosti.
Milovat znamená otevřít se, vpustit toho druhého dovnitř, nechat ho podílet se na svém nitru. Sdělovat mu sebe sama, všechno s ním chtít sdílet.Milovat znamená přispívat s radostí k blahu druhého a pro jeho osobní rozvoj a být tu zcela pro něho.
Často říkáme „Miluji tě“, a při tom vlastně máme na mysli „Potřebuji tě“ nebo „Neopouštěj mě“. To jenom ukazuje, že jsme ještě nepoznali opravdovou lásku. Předpokladem pro to je, že začneme milovat sami sebe a bezvýhradně se přijmeme takoví, jací jsme. Řekneme „ano“ našemu bytí takovému, jaké je. Pak dokážeme být šťastní a spokojení, i když budeme sami. Pak už nás ani nebude bolestně zasahovat kritika ostatních a budeme osvobozeni od závislosti. Dokud totiž
toho druhého potřebuji, nejsem skutečně svobodný. Když se osvobodíme od strachu z toho, že nás někdo opustí, jsme schopni dát partnerovi větší svobodu. Teprve pak je možná opravdová láska, neboť lásku není možno uvěznit a násilím držet Když to zkusíme, láska zahyne. To, co zbude, bude jen zvyk.

Kiara napsal(a):

majkafa napsal(a):

Život je pestrý.
Právě proto jsou podivné výkřiky některých, že nevěra je trestný čin a že by měli jít nevěrní do vězení. Podle mě je nesmyslné a hloupé znění § 18 zákona o rodině. V podstatě znevažuje partnerství.  Až budu Prime Ministrem, to bude první, co změním, jestli to tam ještě bude. Ale to už jsem psala.

Já si nedovedu dost dobře představit, že bych nevěrného manžela nechala vsadit za nevěru do vězení a slibovala si od toho, že se mě za mřížemi naučí milovat

Text toho paragrafu vymyslel nějaký magor. Když už, měl přesně definovat a dát sankce. Aby viděl, jak je to nesmyslné, kdyby definoval a chtěl určit ty sankce. Schválně se pokusím zjistit, kdo to byl.