dusička napsal(a):

... mám pocity a nedokážu se s tím srovnat, že on byl někde jinde, tak proč ho brala zpátky.
Komunikace - vždyt manžel není její majetek, nevím, říkat o svých pocitech,že se cítím strašně při představě, že se někde jinde miloval. Vždyt to už bylo.
... a pořídila bych si doma boxovací pytel a mlátila do něho ,když bych si představila, že ten můj chlap se zamiloval do někoho jiného. Ale nemluvila bych s ním už o tom. Proč mu to připomínat
Asi už udělali tlustou čáru a jedou od nuly.

Prvni "vytucnene": Ano, je to o tom, ne "nevis"... Nakonec, Dusi, priznej poctive: Milovala ses "nekde jinde"? Bylo ti to k "uzitku", nebo ke skode? Nemusis mi odpovidat na desku, odpovez jenom sama sobe
Boxovat do pytle (+ vybit/prebit adrenalin, estrogeny, ci co ze to v nas je?   Why? Mas potrebu "ublizit"?
Dal spominas "tlustou caru za minulosti" ... Hele Dusi, pises moc moudre... ale ja fakt, s ohledem na TEBE konkretne, si nejsem jista, ze to, co tady pises, jsi "schopna i zit"... Presvedc me o tom, (jestli ti ja - a kdovicojeste - stojim za to ), ze to dokazes... a ja pak...

Jo, donutilo me to vratit se zpatky, do doby, kdy ME nejaka NANA odloudila mivaska...
Holky, ja nevim! Cestne, priznavam. Ja mela v sobje tolik ZLOBY, NENAVISTI, zasti, tolik chuti vrazdit, mucit, mstit se...
Byla jsem hodne mlada a hodne "cista"...
BYLO TO PROSTE VSECKO TAK SILNE "NEPREKOUSNUTELNY"...
... ze mi to snad zadny "pytel", terapie, vedomi "schyzy" (kterou MOZNA MAM, kdyz tolik nenavidim a chci "zabijet"...), odreagovani v klubech "opustenych a zhrzenych matek"..., ani  NIC v pravje tu KRITICKOU DOBU realneho,... nedokazalo PREKRYT, PREBIT ... ... ja ted tady svlekam svoji dusi donaha, ale fakt je to pro ty ... ale nakonec, proc to vysvetlovat, kdyz "oni to stejne vedi"...

Ahojky, musím říct, že každý z Vás má kousek pravdy, ale jediný človíček, který je mi srdci nejblíž je VIKTORKA. Ta přesně ví, čím jsem si prošla a jak to prožila a proto chápe i mé reakce. Taky se mi moc líbí, co napsala Krevetka. Děkuji holky. Popravdě babinet mi v době největší krize taky dost pomohl. Stále jsem si přečítala nějaké příspěvky a dalo mi to aspoň pocit, že nejsem v tom sama! Překvapilo mě, že tolik žen si to prožilo a dopadly mnohem hůř než já! Všechny své pocity jsem manželovi dala najevo... je už to mnohem lepší než bylo a chce to trpělivost a hlavně čas, ten zahojí rány.. manžel opravdu toleruje moje čím dál tím méně časté přívaly zoufalství, kdy si vzpomenu na to všechno a trápím se.. v těchto situacích mě ujišťuje že už je všechno v pořádku a že je to OK, už se prý nemusím bát, ponaučil se natolik a taky ho to natolik zdrtilo, že už nic podobného nechce nikdy zažít..

víte v tu chvíli se ale člověk nezná, když se to dozví.. Cloumá s ním tolik citů a bolesti.. mám za sebou těžkou nehodu a tato duševní a psychická bolest je 10x horší než zlomená klíční kost - je to jako by vám někdo zemřel. Po této ráně nastane strašný strach z toho co bude dál, dokonce jsem ho prosila neodcházej od nás, strašně tě miluji, objímala jsem ho a on stál jen jak sloup.. pak nastane strašná depka a bolest, brek a až se vybrečíš, je na čase říct si stop! Jsem cenná osoba a nezasloužím si to! Začíná boj - drsné a upřímné vmetání do tváře , obviňování, šílené hádky, já mu dupla i facku v té agónii aby se vzpamatoval z té najivity.. vyhodila ho z domu, pak nastává útok na milenku, ta většinou zklopí uši když má proti sobě příliš silnou soupeřku a pak si manžel uvědomuje co udělal, uvědomuje si o samotě co ztratil a prosí o odpuštění.  ukončí to s ní, podá mi o tom důkazy, já se následně zklidňuji a nastane smiřování se situací a usmiřování se a vyříkání si všeho... no a pak je to jednoho dne zase ok. Já s manželem začínáme od 0. Oba dva poučeni navždy. Ale kdybych nepřemýšlela vté situaci rozumem, teď by byl možná jinde. Velmi chytře jsem si ho získala zpět a byl to krutý boj! Řeknu vám, je lepší udělat vše pro záchranu rodiny - toho na čem vám záleží na světě nejvíc - než neudělat nic, nechat se poddat a pak jen litovat.. holky vytaste všechny své silné zbraně, zapojte rozum na 200% a jednejte! Rychle a rázně! Vše mu vpalte do tváře a nenechte si nic líbit! Bojujte a braňte své štěstí, svou rodinu a nemějte před ní strach! A když už nic, tak to těm 2 zblbnutým hrdličkám natolik znepříjemněte, že jim aspoň pokazíte radost z nově nabytého sobeckého a bezohledného štěstí! Když mi to s partnerem neklape, promluvím si s ním otevřeně a nevrhám se hned do náruče jinému. Člověk by měl říct sbohem, rozvedem se protože se fakt nesnesem a ne řešit to náplastí - milenkou. Takto se jen vrhá z jednoho nedokončeného a nevysvětleného vztahu do druhého, který už je stejně poznamenán hned ze staru zátěží starého nedořešeného vztahu. V tom případě ani to jejich štěstí nemůže být zákonitě 100%

jo a ještě něco. Furt jsem chodila plavat, plavčík už nevěřícně kroutil hlavou nad mými rekordy :-) obklopila jsem se přáteli a vše jim řekla, moc mi pomohli to přežít a taky celá rodina mě podpořila a musím říct - nikdo z nich nás za to teď neodsuzuje, když jsme zase s manželem spolu - protože když všichni chudáci viděli, jaká je to strašná tragédie, bylo jim líto mně i manžela.. čím jsme prošli a ti druzí si jistě sáhli do vlastního svědomí... já a manžel jsme byli pro všechny modelový pár s nevěrou, která se však provalila se vším všudy a tak doufám, že každý, kdo byl toho svědkem, se sám nevěře raději obloukem vyhne!  Tam nejde jen o 1 zničený život, ale sahá to do utrpení široké rodiny! papa

dobojováno jest napsal(a):

Kdyby bylo po mém, nevěru bych zařadila jako trestný čin a zavřela bych nevěrníka klidně na půl roku do basy!! Jenže v této společnosti se vše tiše toleruje a co je zarážející - lidi vystavují něčí nevěru jako atrakci a baví se tím, místo aby se našel někdo rozumný a řekl natvrďačku - ty poslouchej, neblbni, víš co chceš ztratit? Ta podařená manželova partička neměla ani jednoho rozumného člověka - naopak vystavili si vesele jejich fotky na FB jak se objímají, aby to všichni viděli.. je to smutné, zvlášť pro mně, když jsem na ty fotky narazila.. lidi by neměli vystavovat takto citlivé fotografie veřejně bez souhlasu dotyčných osob.. navíc asi nečekali, že je uvidí i jeho manželka - já. Chce se mi zvracet nad touto zkaženou nevěrnou společností. Člověk do rodiny a manželství vkládá všechno a takhle se mu to vrátí..

A kdo je ten nevernik,koho by si nechala zavrit manzela nebo tu milenku?Sveho manzela asi ne co?Ale tu furii milenku.Ale on ma nejvetsi vinu tvuj manzel on vedel,ze ma rodinu,dite......
Po nevere sveho manzela pred lety jsem mela stejne pocity jako ty,tu nejvetsi mrchu jsem oznacila tu milenku ktera sebrala detem tatu,k manzelovi jsem se nevratila i,kdyz to po 3 mesicich chtel.Musela bych chodit kanalama,tolik jsem se tenkrat stydela mela jsem srazene sebevedomi,ze me podvedl s takovou zenou nevalne povesti.

Upravil(a) eremuruss (25. 7. 2011 6:36)

Já tedy abych pravdu řekla,nezkoumám,jestli mi byl manžel někdy neverný. Raději to nechci vědět. Před lety ale možná ano, přišel doma z flámu až dopoledne,že jel s "nějakou" na výlet a chcíplo jim auto v kopcích a oni museli pěšky. Pak mu párkrát psala smsky, ale on jí neodpovídal. Pak mu i volala, a on to nebral. Pak jsem tedy potají smsky četla a bylo tam něco v tom smyslu - proč mě nechceš? Tak jsem dělala že o něčem nevím.
Ale taky jsem horká hlava, že kdybych zjistila kdo to je, asi bych za ní zašla osobně.
Ted jsem si vzpomněla na tetu. Jednou vyprávěla,že manžel byl u milenky. Ona tam zazvonila, udělala bordel, vylila hrnec z omáčkou z plotny na zem. (bylo to před více jak dvaceti lety) a prý pak už byl klid. Tak nevím no.

dusička napsal(a):

Já tedy abych pravdu řekla,nezkoumám,jestli mi byl manžel někdy neverný. Raději to nechci vědět. Před lety ale možná ano, přišel doma z flámu až dopoledne,že jel s "nějakou" na výlet a chcíplo jim auto v kopcích a oni museli pěšky. Pak mu párkrát psala smsky, ale on jí neodpovídal. Pak mu i volala, a on to nebral. Pak jsem tedy potají smsky četla a bylo tam něco v tom smyslu - proč mě nechceš? Tak jsem dělala že o něčem nevím.
Ale taky jsem horká hlava, že kdybych zjistila kdo to je, asi bych za ní zašla osobně.
Ted jsem si vzpomněla na tetu. Jednou vyprávěla,že manžel byl u milenky. Ona tam zazvonila, udělala bordel, vylila hrnec z omáčkou z plotny na zem. (bylo to před více jak dvaceti lety) a prý pak už byl klid. Tak nevím no.

Tak pred milenkou bych se urcite neponizila,ze jsem takova chudinka,ze bych sla ztropit scenu.Vzdyd nevera pro podvadenou manzelku je tak ponizujici.Proc se ztrapnovat jeste vic.

Daphné napsal(a):

Po přečtení posledních příspěvků autorky jsem vymazala ty svoje. Jsem nepoučitelná

Daphne - proč? Vždyt každý to může vidě jinak. Co je správně, co špatně? To si každý musí říct sám sobě
Nemazej ty jedno nepoučitelná ženo

Ano, jde to, ale pokud to nebereš jako vítězství...
Víš, dobojováno jest, tys partnera k něčemu donutila... a teď víš prd jestli zůstal kvůli tobě, nebo sobě... hlavně, že jsi vyhrála. Primárně jednáme ve vlastním zájmu - tys chtěla muže a on... on zjistil, že ta druhá nemá zájem, u maminky se mu nelíbilo... nedivím se, že má tvé vítězství hořkou pachuť.
A dobojováno nemáte ani omylem. To je velká mýlka, která tý hořký pachuti dodává nepěkný aroma.
Držím ti palce a připojím radu - neber svoje manželství jako studijní materiál pro přátele. Jde o tebe a tvého partnera - není nutné, aby vás okolí litovalo nebo se z vašich chyb poučovalo. Poučit byste se měli především vy dva a rozhodně ne ve smyslu - když budeš zlobit, ty jeden umanutej, tak o tohle a tohle přijdeš a žádná neumí takovej guláš, jako já... Tvůj muž měl důvod k tomu, co uděla a měli byste přijít na to jaký... abyste nebyli tím příkladem pro okolí zase za rok, za dva... Někdy chlapci rádi vyměněj guláš za rajskou...
Nevěra je tak dlouhá jako lidstvo samo, poukazovat na dnešní nemorální dobu je liché - jen těch levobočků přiznaných... v době velikého vlivu papeže a církve... Nevěra prostě byla je a bude.
Nezbývá, než doufat, že si naši partneři najdou vždycky nějakou rajdu vyhulenou, co nasává a o domácnost se nestará... aby si uvědomili, kohože vlastně milují.

při každé hádce už mám pocit, že k sobě vůbec nepatříme, ikdyž se pak omlouvá a říká že mě miluje
Mluvíte spolu, nebo se jenom hádáte? Nebo teda spíš hádáš? Píšeš, žes ho vzala zpátky "kvůli dceři" - ale jednáš s ním jako byl tvoje další dítě a to sakra zlobivý dítě - "Vyhodila jsem ho z domu se slovy budeš trpět... musel jí napsat a zavolat - před mými zraky", neustále se omlouvá a tak dál...
Ano, ublížil ti a zatím je to ještě čerstvé - ale dovolila bych si upozornit, že čím víc a čím dýl budeš "vyvádět", tím spíš se může stát, že se manžel zeptá sám sebe, jestli to má zapotřebí...

protože když všichni chudáci viděli, jaká je to strašná tragédie, bylo jim líto mně i manžela
Jestli je pro tebe manželův úlet "strašná tragédie", tak jsi šťastná ženská...

ja si aj tak myslim, ze MUSI a to TRPELIVE CEKAT A PREKOUSAVAT... pac to byl on, kdo to posr... ta zena ma svate pravo "je vypustit"..., treba jenom aby se ji ulevilo...
On NEMUSÍ!!! A ona NEMÁ "svaté právo"
Tím, že jeden z manželů nějak "ujede" (nemusí to být zrovna nevěra), se automaticky nedegraduje do role podřízeného, který je povinen snášet od druhého cokoliv. A druhému to, že mu bylo ublíženo, rovněž neomlouvá jakékoli chování pod záminkou úlevy.
Jinak viz to o "vyvádění".

Upravil(a) helena (25. 7. 2011 12:24)

Kiara napsal(a):

dobojováno jest: Ty jsi měla v tomhle případě veliké "štěstí", že Tvoje konkurentka byla tak trošku zadaná, v bytě měla přítele a kvůli ženatému milenci se s oficiálním přítelem nechtěla rozejít To je ten pravý důvod, proč jsi "zvítězila" Ty a ne ta druhá: protože když jsi vyhodila manžela, ocitnul se tím pádem bez přístřeší u svých rodičů a milenka si ho nechtěla nasáčkovat k sobě. Když poznal, na čem je, byl by hlupák, aby u Tebe nežadonil o milost, nechtěl se vrátit zpátky a neposypal si hlavu popelem, jaký byl bezcharakterní nevěrník, jakou udělal chybu, když nemyslel na rodinu, na manželku a dítě a podobné bla-bla-bla.

dobojováno jest, já nechci být špatným prorokem, ale Ty sis zvolila špatný nick, protože ještě zdaleka dobojováno nemáš. Dobojováno budeš mít až ve chvíli, kdy společně s manželem a vnoučaty oslavíte diamantovou svatbu, ale dřív určitě ne. První boj jsi "vyhrála", ale měj na paměti, že se manžel vrátil jenom díky tomu, že ho ta druhá doma nechtěla a ty kecy okolo byly jenom proto, aby si Tvůj manžel - hlavně sám před sebou - zachoval tvář. Ono je totiž pro chlapa velmi smutné zjištění, že na sexuální úlet byl milence sice dobrej, ale domů si ho vzít nikdo nechce

A Ty hleď, aby se manžel doma cítil dobře, vytvářej mu spokojené zázemí a o tomhle prohřešku už se raději před ním nezmiňuj, jestli nechceš, aby začal hledat podruhé. Tentokrát by už si totiž našel ženskou, která bude ochotna vzít ho k sobě se vším všudy natrvalo. Ve chvíli, kdy se Tě chlap totiž rozhodne definitivně opustit Ti nepomůžou scény, fackování, prosby, křik a pláč, potažmo nějaké výhrůžky "že bude doživotně platit alimenty" nebo že "nedovolíš, aby určitá osoba byla v blízkosti Tvé dcery" či že "nedovolíš střídavou péči". To jsou skutečně jenom zuřivé výhrůžky, realita by byla zcela jiná - bohužel... a až by došlo skutečně někdy na lámání chleba, u soudu bys byla velmi rychle vyvedena z omylu

Držím palce, ať už máte s manželem nadále jen šťastný a spokojený život a žádné "podruhé" už se nebude opakovat

Kiaro opet pekne a pravdive napsano.Jak rada te ctu.Ses velmi moudra zena.
Nepamatuji si,ze bych nekdy v necem co si tu kdy napsala nesouhlasila.

Upravil(a) eremuruss (25. 7. 2011 13:48)