Tak nekontaktuj ani otca, nech on kontaktuje teba. A vysvetli mu, že si chceš TY určovať vzťahy. Na durhej strane - viem, že keby si TY urobila nejaký krok (stále ťa vidím na systemických konšteláciách ), tak sa veci pohnú celkovo, zmenil by sa aj vzťah vašich k tebe...

písmenko napsal(a):

Chci mít taky svůj život, ne jenom řešit ji. Trápit se jejím chováním. Tohle mám rozhodnuté.
Nechovám se k ní špatně, jsem k ní slušná, prohodím pár slov, ale prostě jako k cizí. Víc si ji do života pouštět nechci. Přeju jí k narozeninám, oznamuju větší věci, které by jako rodiče měli vědět - třeba právě, že chci koupit byt, jeho koupi, stěhování.. A věř mi, že právě kvůli tomuhle mi manžel hodně nadával, protože to, co nastalo, bylo hotové peklo.
Prostě ji mám vyřešenou, jen nedokážu současně s ní "odstřihnout" i tátu. Ani nechci. On si to nezaslouží a prostě je to celé na houby. :-(

Tyhle věty si odpurují. Písmenko, podle mě ji teda vůbec vyřešenou nemáš. A to je právě to co Tě ničí a bude ničit do té doby než to vyřešíš.

Tvé psaní tady vidím tak, že Ty chceš, aby se změnila ona. Neuvědomuješ si, že změnit se musíš (pokud Ti to takhle jak to je vyhovuje) Ty. Nemáš právo zasahovat do její svobodné vůle se změnit či zůstat stejná. Dokud ji chceš změnit, nepřijalas jsi jí takovou jaká je, se všemy chybami. Nepochopila jsi její vlastní bolest.
Co se stalo, to se stalo, své dětství nezměníš. Až ho přijmeš, budeš všechno vidět jinak. Já Tě teď vidím tak, že na toto zatím neslyšíš. Bráníš se přijmout věci takové jaké jsou. Můžu se mýlit, ale tak Tě vidím.

.

Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:55)

Hraje to na lidi, všichni ji mají za hodnou a úžasnou .Denně potkávám její známé, příbuzenstvo atd. Těm ona namlouvá kde co, prostě svou verzi, jak já se k nim strašně chovám atd.
Chceš být lepší než matka? Proč Ti vadí, co matka o Tobě říká ostatním? že Tě schazuje?
Lidi si udělají posudek podle sebe, na Tebe, na matku, co Ti na tom vadí, že matka o Tobě něco povídá? Proč Tě to žere?
Táta je zcela pod jejím vlivem, je mu už přes 60, poslouchá jen její názory a bere za své.
Mmch tátu nezměníš, on s ní žije, a i kdyby si se s tátou scházela na neutrální půdě, bude stát při matce. Možná že tatka ví svý, ale nechce si s mámou dělat problémy.
Ano, zdá se mi,že ty ses smířila s tím, že mamka je taková, maková (a mmch, co bylo v dětství - už bych asi jako dospělá neřešila, že ti nadávala, hysterčila atd atd. Co bylo bylo)
Tobě štve, že táta je s ní zajedno, ty se snažíš oddělit tátu od ní, aby byl táta s tebou.
Ty s ní bojuješ, aby si byla lepší před lidma.
Proč?
To myslím,že tě žere, táta, že je takový, jaký je.

dusička napsal(a):

Hraje to na lidi, všichni ji mají za hodnou a úžasnou .Denně potkávám její známé, příbuzenstvo atd. Těm ona namlouvá kde co, prostě svou verzi, jak já se k nim strašně chovám atd.
Chceš být lepší než matka? Proč Ti vadí, co matka o Tobě říká ostatním? že Tě schazuje?
Lidi si udělají posudek podle sebe, na Tebe, na matku, co Ti na tom vadí, že matka o Tobě něco povídá? Proč Tě to žere?
Táta je zcela pod jejím vlivem, je mu už přes 60, poslouchá jen její názory a bere za své.
Mmch tátu nezměníš, on s ní žije, a i kdyby si se s tátou scházela na neutrální půdě, bude stát při matce. Možná že tatka ví svý, ale nechce si s mámou dělat problémy.
Ano, zdá se mi,že ty ses smířila s tím, že mamka je taková, maková (a mmch, co bylo v dětství - už bych asi jako dospělá neřešila, že ti nadávala, hysterčila atd atd. Co bylo bylo)
Tobě štve, že táta je s ní zajedno, ty se snažíš oddělit tátu od ní, aby byl táta s tebou.
Ty s ní bojuješ, aby si byla lepší před lidma.
Proč?
To myslím,že tě žere, táta, že je takový, jaký je.

Tak to si myslis,ze si lidi udelaji usudek svuj.Tebe by to nezralo,kdyby te tva matka vsude pomlouvala?Mam s tim vlastni zkusenost.Me muj otec taky vsude pomlouva jak mu v nicem nepomuzu,ze tam nechodim.Ale lidi nevidi jak to doopravdy je mam s tim vlastni zkusenost,ze,kdyz prijdu na navstevu,ze otec vyvola hadku treba jen kvuli politice,ze jeho syn ktery s nim zije ve spolecne domacnosti,ze mu s nicim nepomuze a to ani sklidit uhli,proste nic a otec ho zivy a prosi,aby se sel vubec najist.Pak slysi jen urazky,ze vari porad vsechno dokola.
Lidi to berou tak jak to slysi,ja jen jednou,kdyz jsem se bavila se znamou myho otce tak ona me naznacila jak o otce nemam zajem.Tak jsem ji vse rekla.A ona se pak stydela,ze me neco takoveho rekla a tise rekla,ze tohle nevedela a odesla.

Písmenko.. přečetla jsem celou diskuzi, někdy i dost ujete rady, ale to je jen můj názor, neberu nikomu ten jeho. A jediné, co se mi vybavilo..  film Kameňák (nevím který díl) kdy děda přijde nacamranej z hospody a babce vytře zrak tím, že jí vyjmenuje všechny své nedostatky a na konci se zeptá - zapomněl jsem na něco ?  Babka jen stojí s otevřenou pusou a vytřeštěnýma očima..
Co něco takového zkusit při příští návštěvě rodičů .. hned ve dveřích.. Třeba by se pročistil vzduch. A pak byste se mohli normálně bavit o životě.. 
Trochu mi zararazilo, jak urážíš i svého tátu (je jednoduchý), přitom s ním chceš komunikovat..
Přemýšlela jsi někdy o tom, že část genů máš od matky a část od něj ?
Já bych se akorát bála,  abych nebyla stejná histerka jako máma... nebo jednoduchá jako otec.
Proč myslíš, že tě matka psychicky týrala nebo týrá ?  Vždyť v jednom příspěvku píšeš, že chvíli byla jako med a za chvíli se to otočilo. Neměla k tomu otočení důvod ?
Mně ten tvůj vztah s matkou ale rozhodně nepřijde jako psychické týrání.. z toho co tu popisuješ..

Já se třeba se svou mámou i rvala a táta jen seděl v křesle s úsměvem a koukal na nás (s odstupem času řekl, že se rozmýšlel, komu půjde pomoct) ale nikdy mi nenapadlo, že by neměla ona ráda mně,nebo že on je jednoduchej.. taky jsem věděla, že není dobré jí některé věci říkat, protože je proti mně použije až bude mít nějaký splín.. Vydržela jsem s ní i 4 měsíce nekomunikovat a když se narodila holka tak jsem jí z porodnice zavolala a pak bych si nejradši nafackovala.. radila 3 letému synovi, že když bude ségra řvát, tak jí má hodit polštář na obličej..
Ale teď.. po 14ti letech vím, jak mi strašně máma chybí. Chybí mi ty její podařené i nepodařené kousky..  A občas přemýšlím, jestli nejsem stejná, jako ona. Jen se nemám koho zeptat, protože děti byli hodně malinké, takže si na vztah mezi mnou a mámou nepamatují. Holka mi říká všechno (někdy bych radši ani nevěděla,), kluk neřekne vůbec nic.. takže je otázka, jestli on už neví.. že se nemá nic říkat, aby nebylo matkou použito proti němu..

Takže Ti záleží, co o Tobě říkaj příbuzný?
Takže bojuješ - vysvětluješ jim, že máma nemá pravdu.
Ted mě napadlo - až budeš u vašich, co říct mamce - něco v tom smyslu. Mami, uvědomuješ si, že když mě pomlouváš u tetičky, strýčka atd, že vlastně házíš špínu na svou vlastní dceru (no ano, jsem jako Ty, protože mám tvé geny, tvou výchovu) a oni lidi se pak smějou za zády, jak za tvými, tak za mými. No to je hezký, říkaj si, ani matka nedokázala vychovat dceru k úctě.
Myslím si, že by sis sice koledovala přes drž...ku, ale ono by to možná i pomohlo, aby o tobě nemluvila s lidmi, ale s Tebou.

Kamenák?
Jo prostě říct mámě, ano, jsem rebel, no a co?
Já jsem si spíš vzpomněla na Pelíšky, taková taky normální rodinka

Upravil(a) dusička (23. 7. 2011 14:10)

.

Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:56)

.

Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:56)

.

Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:57)

písmenko napsal(a):

sahleb: Tohle "závidím" - že jí matka otevřeně nadává, prostě všichni vidí, jak to je. Moje je na všechny a přede všemi úžasná - není divu, že mi nevěří, ať řeknu cokoliv.

Jste hodní, že reagujete, ono právě tohle strašně pomáhá - získat jiný pohled na věc, začít to vnímat i z jiných úhlů. Poprvé, co jsem tady psala o pomoc, mi to dalo strašně moc. Tehdy jsem si promluvila (na několikátý pokus, než mě začal poslouchat - a taky než jsem zvládla vždycky se nerozbrečet) s tátem, zdálo se, že to sice ne pochopil, ale je ochotný tolerovat. Ve zkratce - matka se ke mně nikdy nechovala hezky, nechci se s ní stýkat, ale s tebou ano, nerada bych tě ztratila. Chápu, že ji máš rád, ale já prostě ne, tím neříkám, že je špatná, jen ke mně se chovala jinak, proto ji i jinak beru - tak jsem se chytře :-D dostala z té pasti, kdy na mě pořád řval, protože měl pocit, že ji musí bránit. Ale včera se to nějak zvrtlo a jsme zase na začátku. Prostě oni jsou moji rodiče, tak je budu poslouchat, nemám právo snad ani na vlastní názor, protože jsou moji rodiče, tím je řečeno vše. Měla bych se nad sebou zamyslet, pořád jenom já, samozřejmě, a začít se chovat normálně. On nepochopí, že mám důvod, proč se takhle chovám, podle něj bych se naopak měla vzpamatovat a začít je zase poslouchat. Ve zkratce.
Nemám problém odříznout matku, tam žádné city nejsou, to už se zpřetrhalo dávno, mým odstěhováním jsem se dostala z jejích sítí (skoro) definitivně. Ale co táta? On je v tom nevinně, trápí se jen kvůli mně.. prostě tohle je ten zádrhel. Nevím, jak z toho ven, nevím, jestli to vůbec jde. On nemá tolik inteligence, aby to pochopil, to bych chtěla příliš a já nemám svědomí na rázný krok - přestat se stýkat i s ním. A tak v tom pořád lítám, snažím se mu to vysvětlit, ničím si nervy, už ani manžel nechápe, co pořád řeším.. V podstatě ani sama nemám žádnou představu, jak "dobře" by to mohlo dopadnout, přijde mi, že buď se v tom budeme takhle plácat nebo to chce opravdu ten rázný konec - utnout to všechno. :-((

Ja mam svou sestrenici moc rada, je o 2 roky starsi, ja  jsem ji furt jako mala obdivovala. Ale pozor, jeji matka to dela hlavne doma. Ja jsem u toho nemela byt, ale byli jsme casto spolu.Ja jsem se jeji matky taky bala.  Na venek je a byla jako cukrousek a furt se pta, jak ti mohu zlaticko pomoct apod. Je strasne vzorna...preci. Moje sestrenice  nesmela bez dovoleni ani promluvit. Dostala hned ranu. 

Na venek to trochu prosaklo,ale stejne nikdo nic neudelal,mysleli si .ze sestrenice je nevychovana a problematicka. A maminka ji vlastne rozmazluje. Furt spolu kamaradime, je dospela a pomahame si. Ale zustalo to v ni. Vztah rodice a ditete se vymaze ze zivota hodne obtizne. Ale vymazat se urcite da.

Jinak musim rici,ze nerozumim chovani tveho otce a ani tveho manzela.

Upravil(a) sahleb (23. 7. 2011 19:45)