14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:55)
Není tady
Tak nekontaktuj ani otca, nech on kontaktuje teba. A vysvetli mu, e si chce TY určova vzahy. Na durhej strane - viem, e keby si TY urobila nejaký krok (stále a vidím na systemických konteláciách ), tak sa veci pohnú celkovo, zmenil by sa aj vzah vaich k tebe...
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:55)
Není tady
písmenko napsal(a):
Chci mít taky svůj ivot, ne jenom řeit ji. Trápit se jejím chováním. Tohle mám rozhodnuté.
Nechovám se k ní patně, jsem k ní sluná, prohodím pár slov, ale prostě jako k cizí. Víc si ji do ivota poutět nechci. Přeju jí k narozeninám, oznamuju větí věci, které by jako rodiče měli vědět - třeba právě, e chci koupit byt, jeho koupi, stěhování.. A věř mi, e právě kvůli tomuhle mi manel hodně nadával, protoe to, co nastalo, bylo hotové peklo.
Prostě ji mám vyřeenou, jen nedokáu současně s ní "odstřihnout" i tátu. Ani nechci. On si to nezaslouí a prostě je to celé na houby. :-(
Tyhle věty si odpurují. Písmenko, podle mě ji teda vůbec vyřeenou nemá. A to je právě to co Tě ničí a bude ničit do té doby ne to vyřeí.
Tvé psaní tady vidím tak, e Ty chce, aby se změnila ona. Neuvědomuje si, e změnit se musí (pokud Ti to takhle jak to je vyhovuje) Ty. Nemá právo zasahovat do její svobodné vůle se změnit či zůstat stejná. Dokud ji chce změnit, nepřijalas jsi jí takovou jaká je, se vemy chybami. Nepochopila jsi její vlastní bolest.
Co se stalo, to se stalo, své dětství nezmění. A ho přijme, bude vechno vidět jinak. Já Tě teď vidím tak, e na toto zatím neslyí. Brání se přijmout věci takové jaké jsou. Můu se mýlit, ale tak Tě vidím.
Není tady
písmenko napsal(a):
Selima: Asi ano, v tom má určitě pravdu, jene pak by to stálo nervy zase jenom mě, ví? A na to já prostě nemám. Nechci popisovat, jaké jsem mívala stavy, kdy jsem u nich jetě bydlela a ona ode mně odela po hezkém "povídání si", nechci u to nikdy zaít. Tehdy jsem byla na psychiatra já a to hodně. Jsem ráda, e jsem konečně v pořádku, e cítím ivot a neplácám se jenom u dna. Nechci to rozebírat, váně ne, ale zpátky u ani za nic.
A ač je to hnusné - proč se ničit jen kvůli někomu? Opět kvůli tomu, e se to patří, e jsou to moji rodiče. Proti mé vůli, proti mému zdravému rozumu. Dalo mi váně práci vyřeit si nevídat se a podle mě je to správné rozhodnutí. Pro tuto chvíli určitě.
Super, a na to, e si aj tak citovo v (_I_) - či sa s nimi stretáva, alebo nie... A vovovovo tom to je. Aby a nebolelo ani sa s nimi nestretáva, ani sa prípadne stretáva... (a aby si sa napríklad vedela zmieri aj s tým, e buď ich bude ma oboch, alebo ani jedného - lebo sa zdá, e tak to majú nastavené ONI).
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:55)
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:55)
Není tady
Hraje to na lidi, vichni ji mají za hodnou a úasnou .Denně potkávám její známé, příbuzenstvo atd. Těm ona namlouvá kde co, prostě svou verzi, jak já se k nim straně chovám atd.
Chce být lepí ne matka? Proč Ti vadí, co matka o Tobě říká ostatním? e Tě schazuje?
Lidi si udělají posudek podle sebe, na Tebe, na matku, co Ti na tom vadí, e matka o Tobě něco povídá? Proč Tě to ere?
Táta je zcela pod jejím vlivem, je mu u přes 60, poslouchá jen její názory a bere za své.
Mmch tátu nezmění, on s ní ije, a i kdyby si se s tátou scházela na neutrální půdě, bude stát při matce. Moná e tatka ví svý, ale nechce si s mámou dělat problémy.
Ano, zdá se mi,e ty ses smířila s tím, e mamka je taková, maková (a mmch, co bylo v dětství - u bych asi jako dospělá neřeila, e ti nadávala, hysterčila atd atd. Co bylo bylo)
Tobě tve, e táta je s ní zajedno, ty se snaí oddělit tátu od ní, aby byl táta s tebou.
Ty s ní bojuje, aby si byla lepí před lidma.
Proč?
To myslím,e tě ere, táta, e je takový, jaký je.
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:56)
Není tady
dusička napsal(a):
Hraje to na lidi, vichni ji mají za hodnou a úasnou .Denně potkávám její známé, příbuzenstvo atd. Těm ona namlouvá kde co, prostě svou verzi, jak já se k nim straně chovám atd.
Chce být lepí ne matka? Proč Ti vadí, co matka o Tobě říká ostatním? e Tě schazuje?
Lidi si udělají posudek podle sebe, na Tebe, na matku, co Ti na tom vadí, e matka o Tobě něco povídá? Proč Tě to ere?
Táta je zcela pod jejím vlivem, je mu u přes 60, poslouchá jen její názory a bere za své.
Mmch tátu nezmění, on s ní ije, a i kdyby si se s tátou scházela na neutrální půdě, bude stát při matce. Moná e tatka ví svý, ale nechce si s mámou dělat problémy.
Ano, zdá se mi,e ty ses smířila s tím, e mamka je taková, maková (a mmch, co bylo v dětství - u bych asi jako dospělá neřeila, e ti nadávala, hysterčila atd atd. Co bylo bylo)
Tobě tve, e táta je s ní zajedno, ty se snaí oddělit tátu od ní, aby byl táta s tebou.
Ty s ní bojuje, aby si byla lepí před lidma.
Proč?
To myslím,e tě ere, táta, e je takový, jaký je.
Tak to si myslis,ze si lidi udelaji usudek svuj.Tebe by to nezralo,kdyby te tva matka vsude pomlouvala?Mam s tim vlastni zkusenost.Me muj otec taky vsude pomlouva jak mu v nicem nepomuzu,ze tam nechodim.Ale lidi nevidi jak to doopravdy je mam s tim vlastni zkusenost,ze,kdyz prijdu na navstevu,ze otec vyvola hadku treba jen kvuli politice,ze jeho syn ktery s nim zije ve spolecne domacnosti,ze mu s nicim nepomuze a to ani sklidit uhli,proste nic a otec ho zivy a prosi,aby se sel vubec najist.Pak slysi jen urazky,ze vari porad vsechno dokola.
Lidi to berou tak jak to slysi,ja jen jednou,kdyz jsem se bavila se znamou myho otce tak ona me naznacila jak o otce nemam zajem.Tak jsem ji vse rekla.A ona se pak stydela,ze me neco takoveho rekla a tise rekla,ze tohle nevedela a odesla.
Není tady
Hloupí (zjednodueně řečeno) lidé si svůj úsudek neudělají a dají na řeči. Proč bych si měla brát osobně řeči hloupých lidí? To je jejich, ne mé.
Moudří lidé si úsudek udělají sami. Oni vědí. Ráda se stýkám s moudrými lidmi.
Písmenko.. přečetla jsem celou diskuzi, někdy i dost ujete rady, ale to je jen můj názor, neberu nikomu ten jeho. A jediné, co se mi vybavilo.. film Kameňák (nevím který díl) kdy děda přijde nacamranej z hospody a babce vytře zrak tím, e jí vyjmenuje vechny své nedostatky a na konci se zeptá - zapomněl jsem na něco ? Babka jen stojí s otevřenou pusou a vytřetěnýma očima..
Co něco takového zkusit při přítí návtěvě rodičů .. hned ve dveřích.. Třeba by se pročistil vzduch. A pak byste se mohli normálně bavit o ivotě..
Trochu mi zararazilo, jak uráí i svého tátu (je jednoduchý), přitom s ním chce komunikovat..
Přemýlela jsi někdy o tom, e část genů má od matky a část od něj ?
Já bych se akorát bála, abych nebyla stejná histerka jako máma... nebo jednoduchá jako otec.
Proč myslí, e tě matka psychicky týrala nebo týrá ? Vdy v jednom příspěvku píe, e chvíli byla jako med a za chvíli se to otočilo. Neměla k tomu otočení důvod ?
Mně ten tvůj vztah s matkou ale rozhodně nepřijde jako psychické týrání.. z toho co tu popisuje..
Já se třeba se svou mámou i rvala a táta jen seděl v křesle s úsměvem a koukal na nás (s odstupem času řekl, e se rozmýlel, komu půjde pomoct) ale nikdy mi nenapadlo, e by neměla ona ráda mně,nebo e on je jednoduchej.. taky jsem věděla, e není dobré jí některé věci říkat, protoe je proti mně pouije a bude mít nějaký splín.. Vydrela jsem s ní i 4 měsíce nekomunikovat a kdy se narodila holka tak jsem jí z porodnice zavolala a pak bych si nejradi nafackovala.. radila 3 letému synovi, e kdy bude ségra řvát, tak jí má hodit poltář na obličej..
Ale teď.. po 14ti letech vím, jak mi straně máma chybí. Chybí mi ty její podařené i nepodařené kousky.. A občas přemýlím, jestli nejsem stejná, jako ona. Jen se nemám koho zeptat, protoe děti byli hodně malinké, take si na vztah mezi mnou a mámou nepamatují. Holka mi říká vechno (někdy bych radi ani nevěděla,), kluk neřekne vůbec nic.. take je otázka, jestli on u neví.. e se nemá nic říkat, aby nebylo matkou pouito proti němu..
Není tady
Mno, Písmenko, to má aké, ak ti záleí na mienke príbuzných... tých si nevyberie a keďe mama je s nimi asi častejie a viac komunikuje (chápem prečo), tak proste dajú na ňu. Podža mňa by bolo najlepie poveda si "príbuzných si človek nevyberie)", minimalizova kontakty aj s nimi a nájs si priatežov, obráti sa viac na muovú rodinuý - proste "vytvori si svoju rodinu" namiesto tej, ktorú ovyplvňuje mama. S rodičmi komunikova slune, ale povedzme na diažku... Tak to majú v mnohých rodinách, aj nekonfliktných, e po zaloení vlastnej rodiny sa styky trochu obmedzia. To nie je nič proti ničomu. A potom, keď sa to trochu utíi, nezabudni PRACOVA NA SEBE.
P.S. Mám kamaráta, ktorému umrel otec, ale mama ete ije - ale on si naiel "náhradního/ duevního tatínka" a "náhradní/duevní maminku". Tatínek má samé dcéry a tak je rád "synkovi" a maminke jej syn umrel ako dospelý, take tie dáva "synkovi" to, čo u nemôe da tomu mŕtvemu. Obojstranne prospené rieenie. (S fyzickou mamkou má tie svoje problémy, ako si iste pochopila...!
Upravil(a) Selima (23. 7. 2011 13:47)
Není tady
Take Ti záleí, co o Tobě říkaj příbuzný?
Take bojuje - vysvětluje jim, e máma nemá pravdu.
Ted mě napadlo - a bude u vaich, co říct mamce - něco v tom smyslu. Mami, uvědomuje si, e kdy mě pomlouvá u tetičky, strýčka atd, e vlastně hází pínu na svou vlastní dceru (no ano, jsem jako Ty, protoe mám tvé geny, tvou výchovu) a oni lidi se pak smějou za zády, jak za tvými, tak za mými. No to je hezký, říkaj si, ani matka nedokázala vychovat dceru k úctě.
Myslím si, e by sis sice koledovala přes dr...ku, ale ono by to moná i pomohlo, aby o tobě nemluvila s lidmi, ale s Tebou.
Není tady
Tak to si myslis,ze si lidi udelaji usudek svuj.Tebe by to nezralo,kdyby te tva matka vsude pomlouvala?
Erem - asi by mě to mrzelo, to ví e jo, ale ne kvůli lidem, ale kvůli mámě, proč má tu potřebu.
My kdy jsme se s mámou hádali, tak táta zařval - buďte ticho obě dvě. Ale pak stejně se zastal mámy (nojono rodičové)
Já mám s mamkou (nebo měla jsem, piluju to piluju) jiné starosti. Ona mě nepomlouvá, ale nikde není se mnou spokojená. Tedy to jsem si myslela já. My u jsme to rozebírali a rozebrali, myslím, e jsem s mamkou na dobré cestě. U se nebojím, kdy něco udělám, e to udělám blbě, e mamka bude mít průpovídky. Ale je to vechno o mém mylení, ne o povaze druhého.
Není tady
Kamenák?
Jo prostě říct mámě, ano, jsem rebel, no a co?
Já jsem si spí vzpomněla na Pelíky, taková taky normální rodinka
Upravil(a) dusička (23. 7. 2011 14:10)
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:56)
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:56)
Není tady
ano, za ty blbé kecy, co měla v porodnici jsem si vyčítala,e jsem ji zavolala.
Písmenko... třeba jsem patně pochopila.. válčí s mámou, teď i s tátou.. prostě s autoritami..
Duičko... já myslela spí ne rebel.. jsem blbka, neikovná, neschopná... tohle jsi chtěla mami říct ?
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:56)
Není tady
a co se smířit s tím, e to je tak, jak to je ? Nebo fakt totálně odstřihnout rodiče. ..oba. To u tu někdo psal.
Není tady
.
Upravil(a) písmenko (18. 8. 2011 10:57)
Není tady
elvička17 napsal(a):
Sahleb, troku Ti budu oponovat. Ne, e ta matka nenávidí tu dceru, ona nenávidí hlavně sama sebe. A od toho odvozuje pak ten pohled (domnělý) ostatních na svou osobu.
A proto tak kope, proto je tak zlá.
Ví jak to člověka podrádí, rozhodí, kdy najednou není ten terč - tedy hlavně to malé dítě, které nemůe dělat vůbec nic. A nedejboe aby ten terč byl v ivotě nějak nezávislý, samostatný, spokojený...
Moje matka rozířila ty svoje jedy, kdy ne na mne, tak na mého manela. Pro mne poslední kapka. Do té doby to bylo stejné, taky jsem doufala, e teď u to bude dobré, e u je jiná, hodná. A nejhorí je, kdy člověk je nepřipraven, věří, e teď u to bude dobré a zase dostane přes hubu. A za co vlastně? Za nevyřeené problémy jiných.
Ona se nezmění, ale změnit se můe Ty
Mas naprostou pravdu. To neni oponovani, souhlasims tebou. Naprosto taky souhlasim stim, ze matka nebo nekdo, kdo ublizuje zakerne, nekomu, kdo se nemuze branit, je nemocna. Takovi lide se nezmeni. Potrebuji to jako dychani. Pro toho druheho je to urcite tezke, vztah matka dite je neiintimejsi a nejdulezitejsi vztah pro cloveka. Nejlesi je si najit nekoho jineho, mit bezva manzela apod.
Upravil(a) sahleb (23. 7. 2011 19:51)
Není tady
písmenko napsal(a):
sahleb: Tohle "závidím" - e jí matka otevřeně nadává, prostě vichni vidí, jak to je. Moje je na vechny a přede vemi úasná - není divu, e mi nevěří, a řeknu cokoliv.
Jste hodní, e reagujete, ono právě tohle straně pomáhá - získat jiný pohled na věc, začít to vnímat i z jiných úhlů. Poprvé, co jsem tady psala o pomoc, mi to dalo straně moc. Tehdy jsem si promluvila (na několikátý pokus, ne mě začal poslouchat - a taky ne jsem zvládla vdycky se nerozbrečet) s tátem, zdálo se, e to sice ne pochopil, ale je ochotný tolerovat. Ve zkratce - matka se ke mně nikdy nechovala hezky, nechci se s ní stýkat, ale s tebou ano, nerada bych tě ztratila. Chápu, e ji má rád, ale já prostě ne, tím neříkám, e je patná, jen ke mně se chovala jinak, proto ji i jinak beru - tak jsem se chytře :-D dostala z té pasti, kdy na mě pořád řval, protoe měl pocit, e ji musí bránit. Ale včera se to nějak zvrtlo a jsme zase na začátku. Prostě oni jsou moji rodiče, tak je budu poslouchat, nemám právo snad ani na vlastní názor, protoe jsou moji rodiče, tím je řečeno ve. Měla bych se nad sebou zamyslet, pořád jenom já, samozřejmě, a začít se chovat normálně. On nepochopí, e mám důvod, proč se takhle chovám, podle něj bych se naopak měla vzpamatovat a začít je zase poslouchat. Ve zkratce.
Nemám problém odříznout matku, tam ádné city nejsou, to u se zpřetrhalo dávno, mým odstěhováním jsem se dostala z jejích sítí (skoro) definitivně. Ale co táta? On je v tom nevinně, trápí se jen kvůli mně.. prostě tohle je ten zádrhel. Nevím, jak z toho ven, nevím, jestli to vůbec jde. On nemá tolik inteligence, aby to pochopil, to bych chtěla příli a já nemám svědomí na rázný krok - přestat se stýkat i s ním. A tak v tom pořád lítám, snaím se mu to vysvětlit, ničím si nervy, u ani manel nechápe, co pořád řeím.. V podstatě ani sama nemám ádnou představu, jak "dobře" by to mohlo dopadnout, přijde mi, e buď se v tom budeme takhle plácat nebo to chce opravdu ten rázný konec - utnout to vechno. :-((
Ja mam svou sestrenici moc rada, je o 2 roky starsi, ja jsem ji furt jako mala obdivovala. Ale pozor, jeji matka to dela hlavne doma. Ja jsem u toho nemela byt, ale byli jsme casto spolu.Ja jsem se jeji matky taky bala. Na venek je a byla jako cukrousek a furt se pta, jak ti mohu zlaticko pomoct apod. Je strasne vzorna...preci. Moje sestrenice nesmela bez dovoleni ani promluvit. Dostala hned ranu.
Na venek to trochu prosaklo,ale stejne nikdo nic neudelal,mysleli si .ze sestrenice je nevychovana a problematicka. A maminka ji vlastne rozmazluje. Furt spolu kamaradime, je dospela a pomahame si. Ale zustalo to v ni. Vztah rodice a ditete se vymaze ze zivota hodne obtizne. Ale vymazat se urcite da.
Jinak musim rici,ze nerozumim chovani tveho otce a ani tveho manzela.
Upravil(a) sahleb (23. 7. 2011 19:45)
Není tady
Selima napsal(a):
Mmch, VETKY metódy bohuiaž niečo stoja, u nás u neexisutjú ani psychoterapeuti zadarmo ... Kamoka na invalidnom dôchodku a so ZP si musí sa terapiu plati . Take si asi fakt treba rozmyslie, alebo resp. zisti, ktorá metóda ti najviac vyhovuje, a za tú holt zaplati.
Ano. A niekedy to nie je len o "rozmyslení si", ale aj o praktickom "vyskúaní si"... Isla som do manzelskej poradne (nenatrafila som na to, co by mi rpoblemy vyriesilo), rsp. NIEKTORE ZÁVANÉ problemy... Neplatila som za nu, ptz. "spadala do tych uhradenych zdravotnou poisovňou...", - ale: BOLA SOM TAM RADA, lebo sa tam "hovorilo a riesilo O MNE", co som vlastne chcela, ked som "tam liezla", e áno?
Není tady