Před rokem a pul jsem se pristehovala do Roudnice za pritelem a v Praze nechala veskery zivot. jeste tam dojizdim do prace, ale to cestovani zpatky znemoznuje jakekoliv klidne kafickovani, abych se furt nekoukala na hodinky a premyslela, ze ja uz musim, ja mam bus. kamaratky parkrat prijeli, ale taky se jim nechce vecne dojizdet. mam 25 let, cerstve dostudovana a na mimco vubec nenaladena, takze moje starší "svagrové" ma hodinovymi prehlidkami dovednosti mimcat dostavaji spis do vecsi nepohody nez pohody. tak ja vubec nevim, jestli se takhle da kamaradka najit, ale uz mam pocit, ze jsem uplne sama, cekat na pritele jak na spasu nebo vest samomluvu mě nebavi. Jsem ze Slovenska, tak kdyby nekdo nemel sloveny rad, tak to asi taky nevyresim ...no, budu rada za kafe, ani nevite. Kačka