14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Pandorraa napsal(a):
Ametest, já myslím,e ty jsi příli pesymistická, negativní...to samo o sebe tě musí stát spoustu energie...Energie, kterou dobrovolně hází do kanálu. Do černý díry, která se tak jen zvětuje a zvětuje...
Vidí, a to jsem byla vdy člověk povaovaný za nenapravitelného optimistu...
e by se temperament za ivota dal otočit o 180°?
Já se ve skutečnosti pořád optimistou cítím.
Zní to divně co?
Ale je to tak.
Není tady
Modroočka napsal(a):
majkafa napsal(a):
Modroočka napsal(a):
No, Mari, mně ne, mně sílu neubírá, naopak mě to posiluje. Asi jak u koho. A pro mě je to výmluva, abych nemusela bojovat, nemusela nic dělat, abych měla omluvu proto, e jsem se vzdala.
Kdo chce, hledá způsoby (jak něco udělat, překonat, zdolat), kdo nechce, hledá důvody (proč to nejde a má milion výmluv). Tak to je.Ale ty netrpí depresí. To pak funguje jináč.
Majko, ano, ale pokud se tomu úplně poddá, tak se z toho nikdy nedostane. A je deprese a deprese.
I s depresí se dá bojovat, vím to. Proívala jsem toto před čtyřma rokama, bylo to straný období, dostala jsem práky na nervy a doporučení k psychiatrovi a recept na antidepresiva, věděla jsem, e pro mě by to byla cesta do pekel. Přeila jsem to období, stálo mě to spoustu sil a byl to boj, těkej boj, ale věděla jsem, e nemůu prohrát. Seděla jsem třeba celý odpoledne na pohovce, kývala se ze strany na stranu, nedokázala jsem udělat nic, nic, měla jsem pocit, e nemůu vstát a jít ani na záchod. Jediný, co jsem věděla, e musím, je ráno vstát a jít do práce, protoe jsem věděla, e bych o tu práci přila, byla jsem sama, bez manela, bez partnera. Věděla jsem, e kdy do toho spadnu, přijdu i o střechu nad hlavou a to by byl definitivní konec. Můj. trvalo to čtyři měsíce, zhubla jsem straným způsobem, zůstaly mi z té doby kruhy pod očima, trávící potíe se zhorily, nemohla jsem spát, budila jsem uprostřed noci se straným pocitem v těle, nesnesitelná bolest, zpocená, hroutila jsem se. Ale prostě jsem to MUSELA zvládnout. A zvládla, nic jinýho mi toti nezbylo. Kdy musí, bojuje. Do té doby jsem si myslela, e jsem silná a e mě nic neporazí, silná jsem teprve teď. Po tom vem.
To je trochu jiný boj ne jaký jsem měla na mysli já. Já myslela boj v tom smyslu, e nepřijímám danou situaci a tak té situaci stále odporuju. Bojuje vlastně proti. Ale Ty tady říká bojovat "za" něco. A to je o něčem jiném! To ANO! Neporazilo Tě to, ale naopak posílilo.
Není tady
Ametyst, srovnává nesrovnatelný.
Není tady
Ametyst, za ty roky, co tě tu čtu, má tisíc výmluv, proč ne.
Místo výmluv najdi důvody, proč jo. A pak to udělej.
Já taky hledala, a nala pro mě dobrý důvod, proč jo.
Abych nemusela znovu proít, e mě vrátí zpět. To u nechci zaít.
A kdy u tady teda "musím" být, tak a to za to stojí. A a jsem k něčemu svým dětem.
Modroočka napsal(a):
Ametyst, srovnává nesrovnatelný.
Deprese je rakovina due. naprosto srovnatelný. Jen neměřitelný lékařskými přístroji.
Někdo se vyléčí z rakoviny prsu, jiný umře na deprese.
Ví, e deprese je z 15% smrtelná nemoc?
Ale trochu se to tu zvrhlo v depresi...téma znělo únava...
Není tady
Ametyst napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Ametest, já myslím,e ty jsi příli pesymistická, negativní...to samo o sebe tě musí stát spoustu energie...Energie, kterou dobrovolně hází do kanálu. Do černý díry, která se tak jen zvětuje a zvětuje...
Vidí, a to jsem byla vdy člověk povaovaný za nenapravitelného optimistu...
e by se temperament za ivota dal otočit o 180°?
Já se ve skutečnosti pořád optimistou cítím.
Zní to divně co?
Ale je to tak.
Copak, cítit se tak můe, ale taky bys se tak měla chovat
Není tady
mariposa napsal(a):
To je trochu jiný boj ne jaký jsem měla na mysli já. Já myslela boj v tom smyslu, e nepřijímám danou situaci a tak té situaci stále odporuju. Bojuje vlastně proti. Ale Ty tady říká bojovat "za" něco. A to je o něčem jiném! To ANO! Neporazilo Tě to, ale naopak posílilo.
Nepřijmout danou situaci? A jak chce odporovat, kdy ví, e je to zbytečný? To je plýtvání energií, kterou můe vyuít na boj za něco, ne proti něčemu. Pluje proti proudu, tu sílu vody nepřekoná a dře se na místě, i kdy má pocit, e aspoň nemusí překonávat překáky, ale nikam se nepohne. Je lepí vyplout po proudu, sice musí hodně veslovat, překonávat ty překáky, sjídět jezy, bojovat s vírem, ale pluje dopředu a má to nějakej smysl a cíl. A můe někam doplout.
Není tady
majkafa napsal(a):
Ametyst, za ty roky, co tě tu čtu, má tisíc výmluv, proč ne.
Místo výmluv najdi důvody, proč jo. A pak to udělej.
Já taky hledala, a nala pro mě dobrý důvod, proč jo.
Abych nemusela znovu proít, e mě vrátí zpět. To u nechci zaít.
A kdy u tady teda "musím" být, tak a to za to stojí. A a jsem k něčemu svým dětem.
Majko, píu tu 3 roky, depresi mám rok.
Jinak má pravdu, mám samé "proč ne".
Ale racionálně ti klidně napíi deset důvodů "proč jo".
Jen ta negativa stále přesahují. Chvíli je líp, a teď ty mylenky zase vyvolala situace, kdy mi manel řekl, e musím dělaat, e nás iví jen on. Po tolika pokusech a najití aspoň brigády jse, byla chvíli astná. Ale je to pořád málo. A já zjiuji, e víc ani nemůu, e fyzicky na to nestačím, e usínám během dne, ztrácím pozornost.
e jsem ve svém středním věku vlastně u odvařená.
Není tady
Ametyst napsal(a):
Modroočka napsal(a):
Ale já jsem nemohla, nemohla, protoe jsem pořád měla v hlavě kluky, e je nemůu nechat jen tak. Mockrát se mi nechtělo ani probudit, kdy u jsem spala. Ale nemohla jsem se tomu poddat. To je ono, já jsem prostě neměla jinou monost.
To Ti zcela věřím, nala jsi sílu díky dětem. Kdy někdo leí s prominutím rozeraný rakovinou, je mu
ta vůle k hovnu, a má třeba 10 dětí.
Prostě jsi dobrá, zvedla ses, protoe to lo. Mělo to východisko. Obdivuji. Gratuluji.
Zároveň to neznamená, e to musí jít kadému, se stejnou motivací.
Já bych jetě ty síly nakrábala. Někdo ale třeba u ne.
Vzpomínám na svou kamarádku, co před 30.umřela na rakovinu dvěma malým dětem. A ta bojovala za vech sil, to mi věř. A bylo jí to k hovnu. Bez pardonu.
Ametyst, podle mě motivace buď JE anebo NENÍ. Já věřím tomu, e kdy člověk chce, tak taky můe. Ale kdy prostě nechce a vymlouvá se na vnějí okolnosti (např. práce), tak bojuje jen sám proti sobě.
Modroočka to napsala jasně, ona jinou variantu nebrala na vědomí. Zaměřila se na jeden směr a to zvládnout to a vstát.
Není tady
Depresi má rok? Proč le sama sobě? Proč se sebou hraje na schovku? Sakra
Pandorraa napsal(a):
Ametyst napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Ametest, já myslím,e ty jsi příli pesymistická, negativní...to samo o sebe tě musí stát spoustu energie...Energie, kterou dobrovolně hází do kanálu. Do černý díry, která se tak jen zvětuje a zvětuje...
Vidí, a to jsem byla vdy člověk povaovaný za nenapravitelného optimistu...
e by se temperament za ivota dal otočit o 180°?
Já se ve skutečnosti pořád optimistou cítím.
Zní to divně co?
Ale je to tak.Copak, cítit se tak můe, ale taky bys se tak měla chovat
Jo, mělaa...
Není tady
Ametyst napsal(a):
Jen ta negativa stále přesahují. Chvíli je líp, a teď ty mylenky zase vyvolala situace, kdy mi manel řekl, e musím dělaat, e nás iví jen on. Po tolika pokusech a najití aspoň brigády jse, byla chvíli astná. Ale je to pořád málo. A já zjiuji, e víc ani nemůu, e fyzicky na to nestačím, e usínám během dne, ztrácím pozornost.
e jsem ve svém středním věku vlastně u odvařená.
To není věkem. Mně to nenabulíkuje. Je mi 48.
Zase jen dalí výmluva.
majkafa napsal(a):
Depresi má rok? Proč le sama sobě? Proč se sebou hraje na schovku? Sakra
Vůbe ne.
Začala jsem sem psát, kdy jsem přestala pít, pak jsem měla vechny moné úzkostné poruchy a depresi mám dg. teprve rok.
Moná jsem je měla dřív, ale nevěděla jsem o nich. Protoe mi kadý říkal, e dokud vstanu z postele...bla bla bla.
A já vstala. A mnohdy i teď vstanu.
Take podle obecných kritérií jsem vlastně přeháněla. e jo. ON si kadý dneska ekne "mám depku". A tak se to bralo i u mě. A já tomu věřila.
Není tady
Ametyst, hned v prvním příspěvku na babinetu jsi napsala slovo deprese.
Kurńa, babo jedna, přestaň fňukat a vymlouvat se a makej. Zřejmě má dobré bydlo. Přečti si řádně příspěvek Modroočky, jak jí tenkrát bylo. A co dělala.
Jsi zdravá baba v nejlepích letech. Tak se tak chovej.
mariposa napsal(a):
Ametyst napsal(a):
Modroočka napsal(a):
Ale já jsem nemohla, nemohla, protoe jsem pořád měla v hlavě kluky, e je nemůu nechat jen tak. Mockrát se mi nechtělo ani probudit, kdy u jsem spala. Ale nemohla jsem se tomu poddat. To je ono, já jsem prostě neměla jinou monost.
To Ti zcela věřím, nala jsi sílu díky dětem. Kdy někdo leí s prominutím rozeraný rakovinou, je mu
ta vůle k hovnu, a má třeba 10 dětí.
Prostě jsi dobrá, zvedla ses, protoe to lo. Mělo to východisko. Obdivuji. Gratuluji.
Zároveň to neznamená, e to musí jít kadému, se stejnou motivací.
Já bych jetě ty síly nakrábala. Někdo ale třeba u ne.
Vzpomínám na svou kamarádku, co před 30.umřela na rakovinu dvěma malým dětem. A ta bojovala za vech sil, to mi věř. A bylo jí to k hovnu. Bez pardonu.Ametyst, podle mě motivace buď JE anebo NENÍ. Já věřím tomu, e kdy člověk chce, tak taky můe. Ale kdy prostě nechce a vymlouvá se na vnějí okolnosti (např. práce), tak bojuje jen sám proti sobě.
Modroočka to napsala jasně, ona jinou variantu nebrala na vědomí. Zaměřila se na jeden směr a to zvládnout to a vstát.
Mari, a ty u pracuje??
Není tady
Modroočka napsal(a):
mariposa napsal(a):
To je trochu jiný boj ne jaký jsem měla na mysli já. Já myslela boj v tom smyslu, e nepřijímám danou situaci a tak té situaci stále odporuju. Bojuje vlastně proti. Ale Ty tady říká bojovat "za" něco. A to je o něčem jiném! To ANO! Neporazilo Tě to, ale naopak posílilo.
Nepřijmout danou situaci? A jak chce odporovat, kdy ví, e je to zbytečný? To je plýtvání energií, kterou můe vyuít na boj za něco, ne proti něčemu. Pluje proti proudu, tu sílu vody nepřekoná a dře se na místě, i kdy má pocit, e aspoň nemusí překonávat překáky, ale nikam se nepohne. Je lepí vyplout po proudu, sice musí hodně veslovat, překonávat ty překáky, sjídět jezy, bojovat s vírem, ale pluje dopředu a má to nějakej smysl a cíl. A můe někam doplout.
Modroočko, tohle je krásně napsaný. Ale já třeba právě tímto způsobem bojovala, stálo mě to obrovské mnoství energie. V noci se mi opakoval stejný sen, kdy ze vech sil běím a běím, ale stále stojím na místě, i přes ten běh se nikam nehýbu.
Není tady
majkafa napsal(a):
Ametyst napsal(a):
Jen ta negativa stále přesahují. Chvíli je líp, a teď ty mylenky zase vyvolala situace, kdy mi manel řekl, e musím dělaat, e nás iví jen on. Po tolika pokusech a najití aspoň brigády jse, byla chvíli astná. Ale je to pořád málo. A já zjiuji, e víc ani nemůu, e fyzicky na to nestačím, e usínám během dne, ztrácím pozornost.
e jsem ve svém středním věku vlastně u odvařená.To není věkem. Mně to nenabulíkuje. Je mi 48.
Zase jen dalí výmluva.
Samozřejmě e to není věkem. Já si stěuji, e TEPRVE ve sgtředním věku U jsem odvařená
Není tady
Ametyst napsal(a):
majkafa napsal(a):
Ametyst napsal(a):
Jen ta negativa stále přesahují. Chvíli je líp, a teď ty mylenky zase vyvolala situace, kdy mi manel řekl, e musím dělaat, e nás iví jen on. Po tolika pokusech a najití aspoň brigády jse, byla chvíli astná. Ale je to pořád málo. A já zjiuji, e víc ani nemůu, e fyzicky na to nestačím, e usínám během dne, ztrácím pozornost.
e jsem ve svém středním věku vlastně u odvařená.To není věkem. Mně to nenabulíkuje. Je mi 48.
Zase jen dalí výmluva.Samozřejmě e to není věkem. Já si stěuji, e TEPRVE ve sgtředním věku U jsem odvařená
Ale h....ouby odvařená. Kecy v kleci Odvařená jsi jenom tolik, kolik ty sama chce být.
mariposa napsal(a):
Modroočka napsal(a):
mariposa napsal(a):
To je trochu jiný boj ne jaký jsem měla na mysli já. Já myslela boj v tom smyslu, e nepřijímám danou situaci a tak té situaci stále odporuju. Bojuje vlastně proti. Ale Ty tady říká bojovat "za" něco. A to je o něčem jiném! To ANO! Neporazilo Tě to, ale naopak posílilo.
Nepřijmout danou situaci? A jak chce odporovat, kdy ví, e je to zbytečný? To je plýtvání energií, kterou můe vyuít na boj za něco, ne proti něčemu. Pluje proti proudu, tu sílu vody nepřekoná a dře se na místě, i kdy má pocit, e aspoň nemusí překonávat překáky, ale nikam se nepohne. Je lepí vyplout po proudu, sice musí hodně veslovat, překonávat ty překáky, sjídět jezy, bojovat s vírem, ale pluje dopředu a má to nějakej smysl a cíl. A můe někam doplout.
Modroočko, tohle je krásně napsaný. Ale já třeba právě tímto způsobem bojovala, stálo mě to obrovské mnoství energie. V noci se mi opakoval stejný sen, kdy ze vech sil běím a běím, ale stále stojím na místě, i přes ten běh se nikam nehýbu.
Mari,... buď jsi grafomanka nebo si urychleně zajdi na psychiatrii...opravdu a upřímně to nemyslím ve zlém...drím ti palce
Není tady
majkafa napsal(a):
Ametyst, hned v prvním příspěvku na babinetu jsi napsala slovo deprese.
Kurńa, babo jedna, přestaň fňukat a vymlouvat se a makej. Zřejmě má dobré bydlo. Přečti si řádně příspěvek Modroočky, jak jí tenkrát bylo. A co dělala.
Jsi zdravá baba v nejlepích letech. Tak se tak chovej.
Hmm, dík.
Zdravá baba...
A proto mě vyhodili z práce a a proto jsem ve stacíku a nemocnici na psychiatrii, jinak jsem úplně zdrvá.
Já vím, do dolu se mnou. To u jsem taky slyela.
Práce se nebojím, a manuální vůbec ne. Ale...co budu povídat.
Dík za vá čas.
Není tady
Ametyst, moná by nekodilo fakty nějakou dobu pobýt na té psychiatrii.
majkafa napsal(a):
Ametyst, moná by nekodilo fakty nějakou dobu pobýt na té psychiatrii.
Neví co mám za pobyt za sebou.
Ale ono to tady vypadá jako moje obhajoba.
A já se ptala na zvládání projevů únavy a zase se to zvrhlo v to, r stojím na pranýři. Moje únava vůbec nemusí být psyhická, třeba mmi bude stačit čisticí čaj nebo červená řepa.
Ví, kdy se ví o mé depresi, je snadné ne ni hodit i bolení hlavy i zvrtnutý kotník.
Kdy jsem chlastala, zase vechny mé zdravotní potíe byly údajně z chlastu, protoe se to nabízelo, co s alkoholičkou, nač ji vyetřovat, e. A ono to ejhle bylo něco zcela jiného a kvůli tomu sv ádění na chlast málem fatálně zanedbaného...
Není tady
Ametyst,
tělesné projevy větinou úzce souvisí s psychikou.
Je jedno, zda se tak vysílí a vydíme třeba kopáním příkopu kolem domu a nebo to zvládne pouze psychicky negativními mylenkami.
Vdycky se to projeví na těle - a můe to být pochopilně i jen nedostatek "něčeho".
V tom případě bys ala měla poslouchat ne nae kvákání, ale spí svou vlastní intuici, nemyslí?
Obvzlátě, kdy jsi svým zaloením optimista, měla bys si důvěřovat, co?
Kdo jiný ne ty by měl nejlépe vědět, co ti vlastě chybí?
A já myslím, e ty to moc dobře ví
Ví to, ale neije to.....
Není tady
Ametyst napsal(a):
Ví, můj základní "problém" je, e jsem ve svém oboru byla fakt dobrá. Zvykla jsem si na to být fakt dobrá, moná jsem byla příli hrdá a pyná, i kdy myslím, e právem.
Ale u tuhle práci dělat nemůu a najednou nejsem nic. Vichni na mě zapomněli, moje bublina splaskla, jsou tu jiní dobří, a mladí, a po Ametyst netěk pes.
Ametyst nechce dokazovat, co v ní je, vdy je to přece tak jasné.
Ve svém oboru u dělat nemohu a ve vem ostatním jsem začátečník.
Bude mi 40 a začínám od nuly. A síla není, motivace ne ní, chu ít není, a hlavně doly prachy.
A to ja zasa snívam o tom, e budem začiatočník, mono ete v niekožkých oboroch (a mám u nad 40). Môj problém ksôr je, aby ma to uivilo... Take ti v tomto rozumiem... ale rieenie je mono nejaký kompromis. asi tak - keď u začiatočníčka, tak v nejakom odbore, ktorý vynáa...
Není tady
Ametyst napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Ametest, já myslím,e ty jsi příli pesymistická, negativní...to samo o sebe tě musí stát spoustu energie...Energie, kterou dobrovolně hází do kanálu. Do černý díry, která se tak jen zvětuje a zvětuje...
Vidí, a to jsem byla vdy člověk povaovaný za nenapravitelného optimistu...
e by se temperament za ivota dal otočit o 180°?
Já se ve skutečnosti pořád optimistou cítím.
Zní to divně co?
Ale je to tak.
Dá sa za ivota zmeni temperament... Ja som prela od astného, bezstarostného a dôverčivého optimizmu k absolútnemu, paralyzujúcemu a porazeneckému pesimizmu a spä... a bohvie, čo ma ete čaká. Ete to tu nezapichujem. Jeden človek, vežmi zvlátny (spomínam ho na inom vlákne), mi tvrdil, e vôža je nad vetkým, aj nad Osudom, aj nad Láskou... Nie som si tým istá, ale viem, e silná vôža, nie boj, ale vnútorné podvedomé presvedčenie, je mocný čarodej.
Není tady