Ahoj Ametyst, tak Tys zvítězila nad depresí? gratuluju, jsi ted dobrá, mě ta potvora naopak dostala. A když jsi přeprala depresi, tak si myslím, že s tou bulimií to taky dokážeš, páč jsi silná holka. Nedokážu si to představit, jaký to asi musí být boj, mě by toho jídla bylo líto, ale to je poznámka, páč to určitě není žádná sranda. A z toho boje asi holt pramení ta Tvá únava, to se nedá nic dělat. Tak Ti budu i nadále držet pěsti, měj se a drž se.

To je zvláštní,
"Jak bojovat s únavou"...že si na tohle téma vždycky vzpomenu zrovna když s ní bojuji? Spíš když jí podléhám. A vždycky tu píšu ze své postele, jakož i zrovna nyní.

Tentokrát mám k únavě racionální důvod. Jsem přes pracovní  týden hodně vytížená. To mi hoví, cítím se tak užitečná.
Nicméně mě to vyhouplo do jakési spíše až hypománie, začala jsem se chovat neobvykle, hyperaktivně, hyperspolečensky, skoro jsem nespala a moc jsem toho nepotřebovala k jídlu.
Teď jsem zase žuchla dolů. Ono není dobré pohybovat se v extrémech, ale já to snad ani jinak neumím.

Několik týdnů jsem teď perfektně fungovala. V práci, doma, stíhala jsem vše, spravily se vztahy doma s mužem, byla jsem tak vzorná, že jsem na sebe byla pyšná.
Tolik práce mít, nááádhera!
Tak nepostradatelná být...nááádhera.
Cítila jsem, jak to dělá dobře na moje ego. Uspokojovalo mě to.
Jako zasloužený trest. Skutečně, tak jsem to vnímala. jako takové jakési:
"Tak teď to máš, dobře ti tak, užij si to, máš cos chtěla..."
Ale nebylo to štěstí, nebo euforie, bylo to nutkání, co mě tlačilo k činnosti.
Nicméně musela jsem někde tu energii mít, jinak by to nešlo, že jo.
Teď jsem pár dní zase dole.. Ne snad úplně v depresi, jen zas nohama na zemi.

Potřebuju já k životu opravdu takové extrémy? Asi jo. Ochutnat to pořádně, ze všech stran, užít si to. Jen ono to dost bolí. Zní to divně, ale ta intenzita fakt až bolí.

To nic, to jen píšu, že ani moc energie a velká aktivita není řešením, a může způsobovat podobnou bolest. Jak deprese, tak hypomanické stavy...

Upravil(a) Ametyst (11. 3. 2012 15:31)

Zdarec, drahokame Já to měla taky tak a protože zespoda z tý vlny se šplhá nahoru blbě, tak jsem to začla dělat obráceně - když na mě leze euforie, tak se mírním Prostě trochu oleje na ty rozbouřený vody.

Hele, výživová poradkyně - já vím, že musíš být k tý výživě loajální, ale deprese tím FAKT nespasíš.....kdyby fungoval špenát, tak nikdo nebude ládovat ádéčka, přece

Ametyst, tím, co prožíváš, je deprese typická. Euforie a pak propady.

Ametyst napsal(a):

Už bych konečně ráda byla pánem svých nálad a jejich pitomých excesů.
Už nevím, co to je, cítit se normálně. Nevím, jestli to ještě umím.
Patrně budu muset dožít do konce s touto nenormálností. Je to fuška...ale zas se člověk nenudí. To fakt mně nějak nehrozí.

To vypada na hranicni poruchu. Taky tim trpim, neumim zit normalne, jsem bud nahore nebo dole.
Je to hodne unavujici pro me i pro me okoli.....

lupina montana napsal(a):

Zdarec, drahokame Já to měla taky tak a protože zespoda z tý vlny se šplhá nahoru blbě, tak jsem to začla dělat obráceně - když na mě leze euforie, tak se mírním Prostě trochu oleje na ty rozbouřený vody.

Polodrahokam jsem.
Ale je mi to prd platné, i kdybych byla diamant. Furt se budu cítit stejně.
Tvým příměrům ne zcela rozumím. Olej do vody....to je v praxi co?
Já bohužel nemám euforii, je to jen nějaká nutnost být aktivní, ale š´TASTNÁ Z TOHO NEJSEM.
Nicménbě skutečnou mánii jsem nepoznala, a to tedy musí být jinej mazec-rozfofrovat prachy, chovat se sexuálně bezuzdně, na veřejnosti vulgárně, apod. To jsem ještě slabý odvar. Aspoň k něčemu mi je ta staženost, sucharství a stydlivost...možná mě to chrání. I tak je mé chování občas podivné.

Venuše, jo HPO mám, to jo. To už proto, jak jsem se řezala, hned mi vetli tuhle dg. Extrémy, to je moje, jo.

Novavila,
jídlo jistě má nějaký vliv. Patrně jsem nikdy neměla příležitost ho docenit, když máím PPP. Jím to, co mi káže moje momentální potřeba. Někdy velmi zdravě, jindy jsem na sladkostech a pečivu, protože tělo to chce, dožaduje se dohnat deficit cukru, rychlé to živiny do mozku...kterému upírám právo na názor a potřeby.
Jinak samo o sobě by mě asi jídlo nespasilo, ne v tomhle stavu.
I když zrovna dnes večer je to už celkem O.K. Cítím se dobře.

Ametyst napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Mam to taky tak,jsem strasne unavena,porad bych jen spala a boli me,uz cely tyden hlava,takze kazdy den spolknu valetol.Nic me nebavi, nemuzu se k nicemu prinutit.

A neleze na Tebe něco? Nebo máš tyhle stavy pravidelně v tomto období?

Obcas takove stavy jsem mela i drive.

Ing. Iva Veselá napsal(a):

Holky, ono je do dost také změnou počasí ze zimy na teplo. Zajistěte si hlavně dostatek spánku a ve stravě hlavně dbejte na ovoce a zeleninu. Vím, že je to hodně omýlané, ale opravdu to funguje a nadopuje vás to energií. K tomu doporučuji hlídat si příjem hořčíku, vitaminu B a železa - nebo ještě nejlépe doplnit nějakým multivitamínem.

Tak to teď doplňuju a to ve formě piva. Po velice dlouhé době jsem na ně dostala chuť, tak si ho dávám. A myslím, že hořčík a B + další minerály jsou tam zastoupeny hojně. Omlouvám se za , jelikož unavená v poslední době nejsem, takže k tématu vlastně nemám co říct.

Ametyst napsal(a):

Venuše, jo HPO mám, to jo. To už proto, jak jsem se řezala, hned mi vetli tuhle dg. Extrémy, to je moje, jo.

Novavila,
jídlo jistě má nějaký vliv. Patrně jsem nikdy neměla příležitost ho docenit, když máím PPP. Jím to, co mi káže moje momentální potřeba. Někdy velmi zdravě, jindy jsem na sladkostech a pečivu, protože tělo to chce, dožaduje se dohnat deficit cukru, rychlé to živiny do mozku...kterému upírám právo na názor a potřeby.
Jinak samo o sobě by mě asi jídlo nespasilo, ne v tomhle stavu.
I když zrovna dnes večer je to už celkem O.K. Cítím se dobře.

Ano přesně tak, když ten stav není dobrý celkově , tak jídlo nic nespasí .
Když jsem měla psychozu dělala jsem všechno možný, kromě meditace a jogy a autogenu jedla kila B komplexu a zeleniny a ovoce atd......a stav byl horší a horší .
Tam už je potřeba vhodný lék a ten vyřešíš všechno , možná máš prostě špatnou medikaci , ty skutečně nejsi typickej depresák.

A moje tělo si taky řekne, když jdu Václavskou pasáží, že potřebuje 20 dkg pomerančové kůry v hořké čokoládě za 70 kč , ale to ještě neznamená, že mu to prospěje .
To může být jen naučená závislost na sladkostech, která ti tu unavu prohlubuje a mně taky .

novavila napsal(a):

Ano přesně tak, když ten stav není dobrý celkově , tak jídlo nic nespasí .
Když jsem měla psychozu dělala jsem všechno možný, kromě meditace a jogy a autogenu jedla kila B komplexu a zeleniny a ovoce atd......a stav byl horší a horší .
Tam už je potřeba vhodný lék a ten vyřešíš všechno , možná máš prostě špatnou medikaci , ty skutečně nejsi typickej depresák.

A moje tělo si taky řekne, když jdu Václavskou pasáží, že potřebuje 20 dkg pomerančové kůry v hořké čokoládě za 70 kč , ale to ještě neznamená, že mu to prospěje .
To může být jen naučená závislost na sladkostech, která ti tu unavu prohlubuje a mně taky .

Můj vztah k jídlu je pokřivenej, ale když tělu odpírám živiny a energii, pochopitelně se pak snaží ho dostat zpět co nejrychleji, a i ne moc zdravě, což v tu chvíli není prioritní. V tu chvíli mu jde o to doplnit deficit.
První co trpí při nedostatku sacharidů, je mozek. Nejcitlivější orgán. Tak vyšle signál:
!Žer zákusky!,
a já papám, no.
Já myslím, že nemám špatnou medikaci, jen deprese se někdy do mánie prostě zkoupne, ale je fakt, že na AD je to nebezpečí větší. A u extrémistů (hraničářů) obzvlášť.

Upravil(a) Ametyst (12. 3. 2012 12:50)

PPavlaa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Mam to taky tak,jsem strasne unavena,porad bych jen spala a boli me,uz cely tyden hlava,takze kazdy den spolknu valetol.Nic me nebavi, nemuzu se k nicemu prinutit.

na tohle si stěžuje 90% lidí v mém okolí. mám to podobně, ale sebe nezahrnuju do normálu.

To je divné, že jo, tolik unavených lidí.