Česky, prosím. Proč krkolomně měníš maskami jako ambivalentní a podobně, to, jak ti zobák narostl?

U slova petrachtován jsem skončila, dál už by mě to těžce nebavilo, neumím hebrejsky.

Upravil(a) majkafa (14. 7. 2011 12:12)

Myslím, že chtít po muži, který je zabrán a ponořen do nějaké práce, aby svou pozornost, byť jen na minutu přesunul jinam a hodnotil vhodnost či nevhodnost nějakých šatů, je stejný nerozum, jako chtít po lovci, který vystopoval a zaměřil zvěř, aby na ni přestal mířit - zastřelí si ji přece za pár minut - a teď hned si vybral, jestli ji chce připravit - až ji teda pak zastřelí - na tom či onom koření.

To nerní o chtění a nechtění, vstřícnosti a nevstřícnosti natož o má mně rád - věnuje mi pozornost - nemá mě rád - nevěnuje mi ji.
To je prostě o genetickém zakodování.
To, že některý muž rád vaří a někerá žena umí opravovat auta na tom nic nezmění. To je jen jejich osobí rozhodnutí, které nic nedokazuje ani nic nepopírá

Alkedosi, nevím, jak obtížné je dělat to, co jsi dělal (instalace), a jak často to děláváš, ale pro mne tohle není moc dobrý příklad rozlišností mezi muži a ženami, protože já bych byla soustředěna také (zvlášť, kdybych nevěděla, o co jde, jako to nevím teď, snažila se to pochopit a udělat) a pokud možno bych kohokoli, kdo by se mě ptal na cokoli, nevnímala. A kdybych ho vnímat začala, velmi by mě to rušilo.
Možná, že už jsem na to stará, jsem (určitě) unavená, ale pokud bych použila periferního vidění, a koukla se na ty šaty, které bych měla hodnotit, hodnocení bych jen předstírala, abych měla pokoj.
Tenhle příklad je pro mě příklad způsobu neomalenosti, v němž ženy vynikají více, než muži. Muži mají zase své způsoby. Ale možná se mi to jen zdá, protože pracuji hlavně mezi ženami.

Mariposo - myslím, že to taky nevystihuje - to hledání klíčů - rozdíly mezi ženou a mužem.
Protože já když bych hledala ty klíče - tak je prostě na tom stole nevidím.
Kdežto můj chlap se na ně soustředí a vidí. Já jsem roztržitá - vlastnost žen.

Jojo, taky jsem se naučila nemluvit do filmu
Jenže já třeba poklízím, poletuju po bytě, napadne mě něco a chci se zeptat za tepla, abych na to nezapomněla. Takže já si dělám poznámky na papír a pak to vklidu probereme po filmu
Naučili mě to vlastně synové.

dusička napsal(a):

Jojo, taky jsem se naučila nemluvit do filmu
Jenže já třeba poklízím, poletuju po bytě, napadne mě něco a chci se zeptat za tepla, abych na to nezapomněla. Takže já si dělám poznámky na papír a pak to vklidu probereme po filmu
Naučili mě to vlastně synové.

Já tomuhle říkám respekt k druhému. Když vím, že něco soustředěně dělá, respektuju to a počkám si, až to dělat přestane, až nastane čas pro mě.

Alkedos napsal(a):

Máme-li se  však zamyslet nad tím, abychom spolu žili spokojeně, neměli bychom asi základní rozdíly  prestat respektovat a vzájemným poznáváním bychom si meli vycházet vstríc ke spokojenosti  nás obou, címž bychom jistě predešli mnoha neshodám.

Alkedosi, docela bych se vsadila, že to Tvá přítelkyně nedělá úmyslně, ale že o těchto rozdílech ve fungování mužů a žen prostě jen neví. Myslím si to proto, že jsem tyto chyby dělala taky a až dlouhodobá partnerská praxe mi ukázala, kdy se s chlapem dá mluvit a kdy je lepší mávnout nad tím rukou, případně to odložit na později ...

Ono teď už existuje spousta moudrých knih, kde se člověk o tomto může dočíst a díkybohu za ně, protože můžou pomoct lidem vyhnout se podobným  nedorozuměním, jaké tady popisuješ. My, starší ročníky, jsme si ty " manuály" budovaly jaksi za pochodu a za cenu všelijakých menších či větších životních lapálií a na spoustu věcí člověk přišel, až měl poctivě "odžito" (a to nejen ty rozdíly mezi pohlavími, ale zákon "akce a reakce" jaksi celkově)

Takže - zkus o tom s přítelkyní mluvit a dej jí i něco o tom přečíst. A taky Ty si zas počti něco o fungování nás holek, aby ses příště nedivil a nerozčiloval, až zase s něčím přijde, abys věděl, proč to tak je a radši se nad tím pousmál.... abyste se vzájemně takto pochopili a zbytečně neřešili kraviny a malichernosti.
Tak mě napadá, že by nebylo na škodu, kdyby se o těchto odlišnostech trochu něco dověděly už děti ve škole, třeba v rámci nějaké rodinné výchovy nebo tak něco...

Milé dámy, ten příklad jsem napsal proto, abych upozornil na jeden rozdíl. My jsme si to pochopiteně v klidu probrali. Já chápu ji, jak jsem výše popsal. Pro ženu to není problém, protože zvládá víc věcí najednou. Ženy při rozhovoru chtějí pochopení a místo toho jim muž nabízí řešení. Toto vlákno jsem založil proto, abych si rozšířil obzory. Ne snad proto, abych ve Vás vyvolával pochybnosti, že se neumím vcítit. Z pohledu mužů a některých žen jsem příliš empatický a každého mám "přečteného".  Ale i Vaše reakce jsou důkazem, že se dá řečené (psané) pochopit jinak, než jak jsem to myslel.

A pro odlehčení jedna citace z druhého dílu s názvem Proč muži lžou a ženy pláčou.

"Mnoha ženám se zdá, že pro muže je přirozené kupovat si ošklivé oblečení. Nejsou daleko od pravdy. Během statisíců let se ženy oblékaly proto, aby se líbily mužům, kdežto muži užívali oděv k tomu, aby zastrašili své nepřátele." :-D

Alkedos napsal(a):

"Mnoha ženám se zdá, že pro muže je přirozené kupovat si ošklivé oblečení. Nejsou daleko od pravdy. Během statisíců let se ženy oblékaly proto, aby se líbily mužům, kdežto muži užívali oděv k tomu, aby zastrašili své nepřátele." :-D

... to je náááádherný ...
Tak teď už mi je konečně jasný, proč jsem neudělala radost svému dospělému synovi, když jsem mu k narozeninám koupila nové džíny a značkovou mikinu Na mé kvílení, že to, v čem chodí je HROZNÝ mi s ledovým klidem opáčil, že jemu to úplně stačí No vida, zase jsem o něco chytřejší

Alkedos napsal(a):

A ty zase nechápeš muže, protože jakmile by řekl "ty vlevo", může s koncetrací začít od začátku. Pak už je jedno jestli přeruší práci a vklidu si prohlédne šaty, nebo jen naslepo ukáže. Změnil směr svého vnímání a musí začít znovu.

No jo, tak to je pak těžký, ty nechápeš ji, ona tebe. Jste asi oba ještě dost mladí na to, abyste v tom uměli chodit. Já tě chápu, že jakmile jsi v něčem zabraný, tak máš problém přerušit dráhu a vybočit k něčemu jinýmu, pak se ti špatně chytá tvůj směr. Ona to nechápe. Ale ty zase nechápeš, že ona neví, že ti tohle dělá problém. Je to o zkušenostech. Jejích i tvých.
Tak jí v klidu, bez naštvání řekni - milá, když něco dělám, soustředím se na to a nedokážu se přesměrovat jinam, pak mám problém se vrátit zpátky. Ale když na tebe v takovéto situaci nereaguju, není to proto, že nemám zájem, je to tím, že nevnímám, protože se naplno věnuju tomu, co momentálně dělám. Jak to dodělám, budu se věnovat tomu, co potřebuješ, neumím dělat dvě věci najednou.

Alkedos napsal(a):

Modroočko, já mám pocit, že čteč každé mé druhé slovo.
Však jsem výše popsal, že jsme si to poté v klidu probrali dost podobnými slovy, jak popisuješ.

Každý čtvrtý

Alkedos napsal(a):

A ty zase nechápeš muže, protože jakmile by řekl "ty vlevo", může s koncetrací začít od začátku. Pak už je jedno jestli přeruší práci a vklidu si prohlédne šaty, nebo jen naslepo ukáže. Změnil směr svého vnímání a musí začít znovu.

Ale houby. Už jsi přece byl vyrušen z koncentrace, tak proč říkat, že teď nemáš čas, není jednodušší říct ty vlevo a je to? Ty máš hnedka klid a tvá partnerka je spokojená.