Mozna by stalo za to navstivit psychologa a udelat nejake testy. Pokud jsi nezanedbala vychovu, tak je takove chovani dost divne

LenkaV8 napsal(a):

Mám skoro 7mi letou dceru, v září nastupuje do školy. Mám ale strach, aby neměla problémy. Je nepozorná pomalá, zbrklá, u ničeho nevydrží. Má o pět let mladšího bratra, krade mu hračky. Když jí, je špinavější než on, u jídla poskakuje, pořád mluví. Klidně vběhne do silnice bez rozhlédnutí i když jí učím odmala, že se musí rozhlédnout. Je chytrá, ale nebaví jí se učit. Neposlouchá, porád dělá přihlouplé obličeje a provokuje svého bratra. Když zlobí zakážu jí televizi nebo dostane na zadek, nebrečí, spíše se jen vzteká. Je to normální u všech dětí nebo už to normální není?

Jak se chová ve školce?

A chová se takhle od malička nebo je to až po narození bráchy?

Připadá mi, jak kdyby se tím snažila na sebe strhnout pozornost. Brácha je hodnej a malej, nikdo mu nenadává, nikdo mu nezakazuje televizi, tak když nemůže být lepší než brácha, tak bude horší, aby se jí teda věnovala pozornost.

Pozor, je to laický pohled člověka, který ještě vlastní děti nemá, ale zato je nejstarší ze všech bratranců a sestřenic.

také bych řekla, že žárlí na bráchu. Krade hračky, nikdo si s ní nehraje, jen s bráchou. CHce se mu vyrovnat.
Jen by mě zajímalo - co si mám představovat pod pojmem - je líná se učit.
Co se má nučit a je líná se naučit?
Jinak dítka kolem šesti sedmi pusu nezastavěj, to je normální.
A že zakážeš televizi určitě pro ní žádný trest není.
Co pochvala? Chválíš jí? Nebo jen nadáváš?

Nejsme všichni stejní... Srovnávání nemá smysl.
Má dcerka byla zlatíčko, kluk ďáblík... dneska oba čučí nejradši do kompu, zapomínají pomůcky do školy a nějak se to obrátilo - dcera přiveze ze školy v přírodě půlku věcí a kluk všechno. Stejná výchova, dvě osobnosti.
Jako prvorozená mám jedno pravidlo, který druhorození moc nechápou - dcera bude vždycky mladší. To není její zásluha a odmítám syna trestat za to, že měl tu kliku a přišel na svět jako první - musíš jí pomáhat... nezlob ji, jsi starší... ona je malá... buď rozumný...
Lenko, holčička je možná živější, možná pohodlná, ale hlavní je, aby byla spokojená. A na druhou stranu - je taková od narození, tak po kom to má? Zkusila bych to, co radí lenka - více se jí věnovat, když je klučík v pohodě nebo když spí - ale věnovat. Ne jí učit a prudit. Prostě se zapojit do její hry. Na učení má celej život.
Jenže já už to vidím jinak. Jak já kluka trápila s barvičkama... chudák malej. Jednou mě nechtěl pustit do pokoje, protože věděl, že to zas výtáhnu - žlutá jako sluníčko... A dneska jí pozná bezpečně.
Taky vydržel u jídla sedět jen první tři lžičky, ve školce dojídal pomalu až když ostatní děti usínaly... dneska většinou mluví a rozjímá... a jsem přesvědčená, že až půjde se slečnou jednou na véču, tak posedí a nebude bryndat... Ale škola ano, to byl očistec. Ne, že by se něco změnilo, jen už se tím tak nezaobírám.