29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
zamilovana111 napsal(a):
Z přítelova pohledu: zase jsi udělala něco, co mi ublížilo, nechtěl jsem, abys fotku posílala.
Opravdu tě dělá zodpovědnou za to, jak on se cítí?
A použije k tomu takovouhle "pitomost"?
Myslím, že to není jen on, kdo by si měl proti manipulacím partnera vymezit jané hranice.
Máte te dost složité a důležité období, držím palce.
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
Jo hromosvod, to je přesně ten správný výraz, k tomu bych přirovnala svojí hnusnou potřebu vylít svoje pocity na někoho, kdo vlastně za nic nemůže
Tak snad jen zmíním, jak náš příběh pokračuje. Včera ráno mi přítel poslal moc pěkný mail, že mě miluje, chápe v jak těžkém jsem období, že mi chce být oporou, jen ho moje zákeřné chování ranilo natolik, že potřebuje pár dní se srovnat. Večer jsme grilovali, všechno v pohodě a já myslela, že už bude jen lépe. Ráno jsem ale dostala hned po probuzení vynadáno a to dost ostře: jeho syn mě požádal, abych mu udělala fotku z dovolené (kde jsme se na něj byli podívat) a poslala mu jí do mailu, což jsem ráda udělala a slíbila, že fotku hned pošlu. Nějak mi to ale nešlo a přítel na mojí snahu reagoval slovy – prosím tě nic mu neposílej, ať tam pořád nesedí na compu. Já mu tu fotku ale poslala, protože jsem to slíbila! No a dnes ráno se ta fotka objevila na facebooku a za to jsem dostala za uši. Nerespektovala jsem přítelovo přání fotku neposílat. Z mého pohledu je to tak: jeho děti mám moc ráda a pyšná jsem hlavně na to, že dodržím vždy co jim slíbím, věnuju se jim vždy když se vidíme a vůbec máme moc hezký vztah. Kdyby přítel nechtěl, aby byl jeho syn na compu, nedával by mu ho sebou na dovolenou, moje fotka přeci nemůže být důvodem jeho vysedávání. Z přítelova pohledu: zase jsi udělala něco, co mi ublížilo, nechtěl jsem, abys fotku posílala.
Je toho už na mě moc, cítím se hrozně provinile snad už i u zavazování tkaniček a navrhla jsem, že na pár dní odjedu k sobě domů, trochu se oba srovnáme a uvidíme co dál. No jo, život je boj!!!!
ráno mi přítel poslal moc pěkný mail....jen ho moje zákeřné chování ranilo
opravdu napsal zákeřné? tak to je teda docela silný výraz. Zákeřné bych přirovnala k - promyšleně ublížit- ty jsi to doopravdy předem promyslela? Nebo jsi to jen v návalu emocí vypálila? Tak mě by takový výraz docela nazvedl,protože vědomě bych neublížila.....moc pěkný mail,jen co je pravda
....dostala hned po probuzení vynadáno a to dost ostře......Nerespektovala jsem přítelovo přání ...
Hele,neplete si tě se synátorem? A kde je jeho respekt k tomu,že ty dostojíš svému slovu,protože je to správné a ty jsi tak vychovaná ?????
To už si vyloženě hledá hledá záminku,aby ti tvé chování dal pěkně beze zbytku sežrat.
Z přítelova pohledu: zase jsi udělala něco, co mi ublížilo, nechtěl jsem, abys fotku posílala.
Z mého pohledu : tak si polib p.r.d.e.l.
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
Jo hromosvod, to je přesně ten správný výraz, k tomu bych přirovnala svojí hnusnou potřebu vylít svoje pocity na někoho, kdo vlastně za nic nemůže
Tak snad jen zmíním, jak náš příběh pokračuje. Včera ráno mi přítel poslal moc pěkný mail, že mě miluje, chápe v jak těžkém jsem období, že mi chce být oporou, jen ho moje zákeřné chování ranilo natolik, že potřebuje pár dní se srovnat. Večer jsme grilovali, všechno v pohodě a já myslela, že už bude jen lépe. Ráno jsem ale dostala hned po probuzení vynadáno a to dost ostře: jeho syn mě požádal, abych mu udělala fotku z dovolené (kde jsme se na něj byli podívat) a poslala mu jí do mailu, což jsem ráda udělala a slíbila, že fotku hned pošlu. Nějak mi to ale nešlo a přítel na mojí snahu reagoval slovy – prosím tě nic mu neposílej, ať tam pořád nesedí na compu. Já mu tu fotku ale poslala, protože jsem to slíbila! No a dnes ráno se ta fotka objevila na facebooku a za to jsem dostala za uši. Nerespektovala jsem přítelovo přání fotku neposílat. Z mého pohledu je to tak: jeho děti mám moc ráda a pyšná jsem hlavně na to, že dodržím vždy co jim slíbím, věnuju se jim vždy když se vidíme a vůbec máme moc hezký vztah. Kdyby přítel nechtěl, aby byl jeho syn na compu, nedával by mu ho sebou na dovolenou, moje fotka přeci nemůže být důvodem jeho vysedávání. Z přítelova pohledu: zase jsi udělala něco, co mi ublížilo, nechtěl jsem, abys fotku posílala. Je toho už na mě moc, cítím se hrozně provinile snad už i u zavazování tkaniček a navrhla jsem, že na pár dní odjedu k sobě domů, trochu se oba srovnáme a uvidíme co dál. No jo, život je boj!!!!
Takto Ti to Tvůj přítel doslova řekl, a nebo toto je jen Tvá interpretace jeho chování?
To je dost klíčová otázka.....abys mu totiž nepodsouvala své vidění jeho chování...
Pokud to přítel takhle přesně neřekl, tak bych celou situaci viděla jako nedorozumění:
Tys poté, co on Tě požádal o to-fotku neposílat, mu měla říct - Ale já když něco slíbím, tak to taky splním, tak se cítím povinná tu fotku poslat, když jsem to slíbila.
Nemělas to dělat přítelovi za zády - svého syna si musí vychovávat sám, a Ty, ani v dobré víře, bys neměla jeho styl výchovy (třeba nechtíc) podrývat, raději bys měla ho v tomto respektovat.
Nejlepší je podle mě teď to nehrotit - na obou stranách. Tvůj přítel v mailu v klidu napsal - miluje Tě, ale potřebuje pár dní se po Tvém výlevu srovnat. Což chápu. Já taky, i když odpustím, potřebuju pár dní na srovnání se, nedovedu takové to okamžité- Odpouštím Ti, vše už je odteď OK, juchú juchú...
Měli byste to nechat nějaký čas plynout, nehrotit to, a za pár dní si o všem popovídat. A Ty mu říct přesně to, cos psala tady - žes tu fotku poslala, protože máš jeho děti ráda atd......
Upravil(a) Blossom (13. 7. 2011 13:34)
On si na TObě pěkně pochutnává.
Ty si ze svého jednání špatná, máš blbý svědomí, že si ostře vyjela , ale on místo toho aby bud na to zapomněl nebo s Tebou pár dní nemluvil Tě v tom ještě topí - stylem - zase si udělala něco blbě.
Nu mě ted napadlo - že at bude jakkákoliv nesrovnalost - on Ti připomene Tvojí bolístku.
Není tady
Ono se to dobře radí, ale já bych asi řekla (podle sebe soudím) fajn, přestřelila jsem, nic mě neomlouvá, ale ted mě nech prosím chvilku být. (a mluvila bych jen jako společenskou komunikaci, žádný podbízení a omlouvání,škemrání,že lituju svého chování)
Není tady
dusička napsal(a):
On si na TObě pěkně pochutnává.
Ty si ze svého jednání špatná, máš blbý svědomí, že si ostře vyjela , ale on místo toho aby bud na to zapomněl nebo s Tebou pár dní nemluvil Tě v tom ještě topí - stylem - zase si udělala něco blbě.
Nu mě ted napadlo - že at bude jakkákoliv nesrovnalost - on Ti připomene Tvojí bolístku.
Dusičko, opravdu bys to, že by on s ní pár dní nemluvil, brala jako chlapský přístup k věci?
Nebylo by lepší mu teď nechat těch pár dní na srovnání, jak o ně v mailu žádal? A nenasazovat mu hned oslí hlavu, za to, že neudělal za tím výstupem tlustou čáru v téže vteřině a hned?
A výchovné postupy vždy předem vzájemně konzultovat, s tím, že výchova jeho dětí je přednostně dle jeho přání a výchova jejích dětí je taky přednostně zas podle jejích přání?
Rejko u posledního bodu jsem se po delší době upřímně zasmála. Jo, tak nějak, prostě se dám pár dní do kupy a pak se uvidí.
jinak takhle:
ráno mi přítel poslal moc pěkný mail....jen ho moje zákeřné chování ranilo
ne, tak to nenapsal, jen že ho to celé prostě mrzí a potřebuje se s tím poprat, zákeřné a hnusné to ode mě bylo, ale jednalo se opravdu pouze o výbuch emocí, nic plánovaného......
....dostala hned po probuzení vynadáno a to dost ostře......Nerespektovala jsem přítelovo přání
ano, já cítila, že můj slib dítěti je víc než nesmyslný zákaz dospělého
Pandoro, jedná se opravdu o pitomost, vůbec jsem to nějak nepobrala, dám chvíli klídek s kámošema, nějaký adroš, pohodu, to potřebuju
Není tady
Blossom napsal(a):
dusička napsal(a):
On si na TObě pěkně pochutnává.
Ty si ze svého jednání špatná, máš blbý svědomí, že si ostře vyjela , ale on místo toho aby bud na to zapomněl nebo s Tebou pár dní nemluvil Tě v tom ještě topí - stylem - zase si udělala něco blbě.
Nu mě ted napadlo - že at bude jakkákoliv nesrovnalost - on Ti připomene Tvojí bolístku.Dusičko, opravdu bys to, že by on s ní pár dní nemluvil, brala jako chlapský přístup k věci?
![]()
Nebylo by lepší mu teď nechat těch pár dní na srovnání, jak o ně v mailu žádal? A nenasazovat mu hned oslí hlavu, za to, že neudělal za tím výstupem tlustou čáru v téže vteřině a hned?
A výchovné postupy vždy předem vzájemně konzultovat, s tím, že výchova jeho dětí je přednostně dle jeho přání a výchova jejích dětí je taky přednostně zas podle jejích přání?
Bloss - asi si mě blbě pochopila - já psala mluvit nezávazně - o dětech,prostě o okolí, ne o tom, co se stalo. Těch řečí už bylo dost. Ale odměřeně, žádný dolejzání.
A jestli to je chlapský nebo nechlapský? To je snad jedno ne? Na každýho to působí jinak, my se taky nechováme pořád jako ženy.
Není tady
tak to nenapsal, jen že ho to celé prostě mrzí a potřebuje se s tím poprat
Fajn - takže "zákeřné a hnusné" je tvůj popis tvého chování, nikoli přítelovo vyjádření, ano?
Jinak ho celkem chápu, že si potřebuje "zalízt do jeskyně" a pomalu si to přechroustat. Tak ho nechej.
Nerespektovala jsem přítelovo přání... ano, já cítila, že můj slib dítěti je víc než nesmyslný zákaz dospělého
Zkusím ti navrhnout řešení pro příště - fotku neposílat, jen dítěti napsat nebo zavolat, že se omlouváš, ale táta si to nepřeje. Pokud rodič něco zakáže/si nepřeje, můžeš si o tom myslet svoje (třeba že je to nesmysl), ale respektovat ho. Což platí i pro normální rodinu - jakmile začne máma/táta povolovat, co druhý zakázal, začnou z toho dětičky bystře těžit.
Upravil(a) helena (13. 7. 2011 13:51)
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
Rejko u posledního bodu jsem se po delší době upřímně zasmála. Jo, tak nějak, prostě se dám pár dní do kupy a pak se uvidí.
jinak takhle:
ráno mi přítel poslal moc pěkný mail....jen ho moje zákeřné chování ranilo
ne, tak to nenapsal, jen že ho to celé prostě mrzí a potřebuje se s tím poprat, zákeřné a hnusné to ode mě bylo, ale jednalo se opravdu pouze o výbuch emocí, nic plánovaného......
....dostala hned po probuzení vynadáno a to dost ostře......Nerespektovala jsem přítelovo přání
ano, já cítila, že můj slib dítěti je víc než nesmyslný zákaz dospělého
Pandoro, jedná se opravdu o pitomost, vůbec jsem to nějak nepobrala, dám chvíli klídek s kámošema, nějaký adroš, pohodu, to potřebuju
Tak si myslím, že se tady dost plete dohromady to, co přítel přesně řekl, s tím, jak to zamilovaná vnímá a ona pak dále interpretuje.
Myslím si, že je to jedno velké nedorozumění - jak mezi nimi, tak mezi zamilovanou a námi tady, protože diskutující tu reagují na její interpretaci jeho slov a činů. Nikoli skutečně na slova a činy jeho.
Mimochodem - zkuste si to pomyslně otočit: Kdyby vám přítel den po svém rozvodu řekl, mimo jiné, že s vámi už stejně nikdy nebude mít to co měl dřív (mě to tedy vyznívá - to co měl s bývalou partnerkou), vám se to nezdá dost zákeřné? A manipulativní?
Ve smyslu - kdyby ses na hlavu postavila, tak se bývalce nevyrovnáš?
A je úplně jedno, zda tato zákeřnost byla promyšlená a nebo v afektu vyslovená.
Bohužel - byla vyslovená a nejde to vzít zpět.
zamilovana111 napsal(a):
Rejko u posledního bodu jsem se po delší době upřímně zasmála. Jo, tak nějak, prostě se dám pár dní do kupy a pak se uvidí.
jinak takhle:
ráno mi přítel poslal moc pěkný mail....jen ho moje zákeřné chování ranilo
ne, tak to nenapsal, jen že ho to celé prostě mrzí a potřebuje se s tím poprat, zákeřné a hnusné to ode mě bylo, ale jednalo se opravdu pouze o výbuch emocí, nic plánovaného......
....dostala hned po probuzení vynadáno a to dost ostře......Nerespektovala jsem přítelovo přání
ano, já cítila, že můj slib dítěti je víc než nesmyslný zákaz dospělého
Pandoro, jedná se opravdu o pitomost, vůbec jsem to nějak nepobrala, dám chvíli klídek s kámošema, nějaký adroš, pohodu, to potřebuju
No,však jsem to taky kvůli tomu napsala...pro zasmání.
Mě to jinak přijde z jeho strany dost nepřiměřené....budu respektovat,že nechce,abych kluka cpala sladkým,že nechce aby dřepěl příliš dlouho u pc,aby se díval na film,který přítel považuje za nevhodný,budu respektovat,že ho trestá,přestože z mého pohledu nic hrozného neudělal....tohle všechno a mnoho dalšího respektovat budu,ale v případě co píšeš ty, to je prostě pitomost.
Není tady
helena napsal(a):
tak to nenapsal, jen že ho to celé prostě mrzí a potřebuje se s tím poprat
Fajn - takže "zákeřné a hnusné" je tvůj popis tvého chování, nikoli přítelovo vyjádření, ano?
Jinak ho celkem chápu, že si potřebuje "zalízt do jeskyně" a pomalu si to přechroustat. Tak ho nechej.
Nerespektovala jsem přítelovo přání... ano, já cítila, že můj slib dítěti je víc než nesmyslný zákaz dospělého
Zkusím ti navrhnout řešení pro příště - fotku neposílat, jen dítěti napsat nebo zavolat, že se omlouváš, ale táta si to nepřeje. Pokud rodič něco zakáže/si nepřeje, můžeš si o tom myslet svoje (třeba že je to nesmysl), ale respektovat ho. Což platí i pro normální rodinu - jakmile začne máma/táta povolovat, co druhý zakázal, začnou z toho dětičky bystře těžit.
tohle všechno a mnoho dalšího respektovat budu,ale v případě co píšeš ty, to je prostě pitomost
Není - viz výše.
Můžu si o (z mého hlediska) nesmyslném rozhodnutí/přání partnera s ním popovídat - "nemyslíš, Bohouši, že to přeháníš?", můžu mu říct, že se mi to zdá přehnané, můžu argumentovat tím, že jsem to dítku slíbila... ale jít vědomě proti tomu, co on nechce - to se mi jako pitomost nezdá.
Není tady
Blossom napsal(a):
Mimochodem - zkuste si to pomyslně otočit: Kdyby vám přítel den po svém rozvodu řekl, mimo jiné, že s vámi už stejně nikdy nebude mít to co měl dřív (mě to tedy vyznívá - to co měl s bývalou partnerkou), vám se to nezdá dost zákeřné? A manipulativní?
Ve smyslu - kdyby ses na hlavu postavila, tak se bývalce nevyrovnáš?
Samozřejmě,že to nebylo nic férovýho tohle příteli říct. Ale dost záleží na tom jaký ten jejich vztah byl před tím,než to Zamilovaná řekla. Jestli už třeba párkrát vybuchla,nebo jestli se to stalo poprvé.Když je totiž partner prchlivé povahy,musím s tím počítat....nebo mi to nevyhovuje a v tom případě s takovým člověkem nebudu.
Zamilovaná udělala to,co udělat šlo. Omluvitt se a pokusit se své chování vysvětlit.Jestliže s tím má přítel nějaké problémy měl by o nich se zamilovanou mluvit.Potřebuješ čas? Ano,chápu a jak si to představuješ? Všechno je to ve vzájemné komunikaci. Něco člověk vycítí,když toho druhého dobře zná,ale já jsem zastáncem otevřené komunikace - řekni vše,nic si nenechávej pro sebe s tím,že já k tomu dojdu třeba sama.....
Ale je fakt,že my s manželem spolu dokážeme "hovořit" beze slov. Natolik se dobře známe,že víme jak se k tomu druhému zachovat.....
Není tady
helena napsal(a):
tohle všechno a mnoho dalšího respektovat budu,ale v případě co píšeš ty, to je prostě pitomost
Není - viz výše.
Můžu si o (z mého hlediska) nesmyslném rozhodnutí/přání partnera s ním popovídat - "nemyslíš, Bohouši, že to přeháníš?", můžu mu říct, že se mi to zdá přehnané, můžu argumentovat tím, že jsem to dítku slíbila... ale jít vědomě proti tomu, co on nechce - to se mi jako pitomost nezdá.
Heleno,jenomže ten zákaz přišel až po tom,co se zamilované nepodařilo mailem fotku poslat. Takže se ničím neprovinila. Něco slíbila,snažila se slib dodržet,nastal problém,přítel jí řekl,vykašli se na to....Kdyby to řekl hned : Ne,nic se posílat nebude,Zamilovaná by to nejspíš klukovi neslibovala - můj názor.
Není tady
Čím víc tu zamilovaná o tom, co se dál děje, píšeš, tím víc si stojím za tím, co jsem napsala úplně na začátku - tvůj přítel nezůstal nad věcí, vzal si tvůj výbuch emocí příliš osobně. Tvoje emoce rozvibrovaly ty jeho....Vůbec nepochopil, že v emocích řekneme plno věcí, za které bychom si pozdeji nefackovali, on na nich prostě teď staví a řekla bych, že to i obrací proti tobě. Možná by si bez toho, co se stalo, ani nevšiml, že jeho synovi posíláš nejakou fotku.
Celé to pokračování příběhu je dost absurdní....
Myslím, že odjet a dát sobě i jenu příležitst k "vydejchání", je dobrý nápad, protože kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Udělala jsi chybu, ale za každou chybu je správné zaplatit jen JEDNOU a ne ji roky splácet jak nějakou hypotéku. Dej si na tohle pozor.
Není tady
Blos:
Takto Ti to Tvůj přítel doslova řekl, a nebo toto je jen Tvá interpretace jeho chování?
doslova takto: proč děláš něco, o čem jsem ti řekl, že si nepřeji....
Rejko
přesně tak, přeci když nechci, aby seděl u compu, nedám mu ho na dovču!! já jeho synovi tu fotku slíbila a sliby prostě plním!!!
Heleno
stalo se to ráno a já musela mazat do práce, nemohla jsem začít řešit, pitvat. z práce jsem poslala smsku, že mě to mrzí, že se omlouvám, ale že zkrátka slib je slib. věděl dobře, že jsem mladýmu tu fotku slíbila. Já nikdy nedělám záměrně něco proti jeho rozhodnutí, nekecám do výchovy, naopak se snažím víc než s kýmkoli jiným dělat kompromisy, hledat řešení ale ano, uznávám, že jsem měla říct, že tu fotku posílám a proč předem. člověk se stále učí, mě nenapadlo, že bude z komára šmahem velbloud
Není tady
nemohla jsem začít řešit, pitvat.
Z duše nenávidím hrabání se a pitvání ve volovinách....slovíčkaření a rozebírání nepodstatného. Proč s tebou nerozebírá jak si to všechno představuje dál ????
Není tady
rejka napsal(a):
Blossom napsal(a):
Mimochodem - zkuste si to pomyslně otočit: Kdyby vám přítel den po svém rozvodu řekl, mimo jiné, že s vámi už stejně nikdy nebude mít to co měl dřív (mě to tedy vyznívá - to co měl s bývalou partnerkou), vám se to nezdá dost zákeřné? A manipulativní?
Ve smyslu - kdyby ses na hlavu postavila, tak se bývalce nevyrovnáš?Samozřejmě,že to nebylo nic férovýho tohle příteli říct. Ale dost záleží na tom jaký ten jejich vztah byl před tím,než to Zamilovaná řekla. Jestli už třeba párkrát vybuchla,nebo jestli se to stalo poprvé.Když je totiž partner prchlivé povahy,musím s tím počítat....nebo mi to nevyhovuje a v tom případě s takovým člověkem nebudu.
Zamilovaná udělala to,co udělat šlo. Omluvitt se a pokusit se své chování vysvětlit.Jestliže s tím má přítel nějaké problémy měl by o nich se zamilovanou mluvit.Potřebuješ čas? Ano,chápu a jak si to představuješ? Všechno je to ve vzájemné komunikaci. Něco člověk vycítí,když toho druhého dobře zná,ale já jsem zastáncem otevřené komunikace - řekni vše,nic si nenechávej pro sebe s tím,že já k tomu dojdu třeba sama.....
Ale je fakt,že my s manželem spolu dokážeme "hovořit" beze slov. Natolik se dobře známe,že víme jak se k tomu druhému zachovat.....
Zabývat se něčím takovým, když vidím, že ten, kdo mi to říká, je ve stresu a pod vlivem emocí, je hloupost a nedospělost toho, kdo to vůbec řeší.
Podle mně je normální se k tomu vrátit, když emoce pominou, přijmout omluvu a popřemýšlet nad tím, zda na tom, co jsem si o sobě vyslechla, přece jen není něco pravdy. A zapracovat na tom. Pokud není, uvědomit si, že jsem minimáně v tom druhém vzbudila pocit, že mě může jen tak použít jako hromosvod, což samo o sobě je MŮJ problém, takže zjednat si respekt, tedy vytyčit si hranice a především je sama dodržovat.
Tvářit se jako uražené a zraněné božstvo patří do repertoáru pubošů a ne dospělých lidí.
Howg.
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
Ráno jsem ale dostala hned po probuzení vynadáno a to dost ostře: jeho syn mě požádal, abych mu udělala fotku z dovolené (kde jsme se na něj byli podívat) a poslala mu jí do mailu, což jsem ráda udělala a slíbila, že fotku hned pošlu. Nějak mi to ale nešlo a přítel na mojí snahu reagoval slovy – prosím tě nic mu neposílej, ať tam pořád nesedí na compu. Já mu tu fotku ale poslala, protože jsem to slíbila! No a dnes ráno se ta fotka objevila na facebooku a za to jsem dostala za uši. Nerespektovala jsem přítelovo přání fotku neposílat. Z mého pohledu je to tak: jeho děti mám moc ráda a pyšná jsem hlavně na to, že dodržím vždy co jim slíbím, věnuju se jim vždy když se vidíme a vůbec máme moc hezký vztah. Kdyby přítel nechtěl, aby byl jeho syn na compu, nedával by mu ho sebou na dovolenou, moje fotka přeci nemůže být důvodem jeho vysedávání. Z přítelova pohledu: zase jsi udělala něco, co mi ublížilo, nechtěl jsem, abys fotku posílala.
Je toho už na mě moc, cítím se hrozně provinile snad už i u zavazování tkaniček a navrhla jsem, že na pár dní odjedu k sobě domů, trochu se oba srovnáme a uvidíme co dál. No jo, život je boj!!!!
No to se na mě nezlobte, ale tady opravdu přítel přestřelil, pro mě je to citové vydírání, ublíženecký "vidíš, jaká jsi.." ten ranní mail si myslím, byl myšlen vážně, pochopil, v jaké situaci jsi byla, a asi ti to časem promine, ale potřebuje to vydýchat, čas to otupí.. ale v současnosti bude každá záminka dobrá k malé pomstě, teď si zase on bude "schlazovat žáhu", jako jsi to udělala ty, má na to přece "právo", když ty, tak on taky, ať se v tom pěkně porácháš.. no, moc dospělé to není, míra chlapa v něm se ukáže až podle času, kterej bude potřebovat ke zklidnění..
Jestliže mě dítě mého přítele požádá o takovou pěknou věc, jako je fotka z dovči, tak to nemám proč neudělat, jednak z radostí, že spolu tak hezky vycházíme, a taky že uznává mé fotografické umění, je to čistě mezi námi dvěma. Pokud ta fotka není nijak choulostivá, proč by ji syn neměl mít, je na ní beztak on.. přání přítele, ať mu ji neposílám, pokud následovalo až po dohodě se synem, nemělo opodstatnění, a asi jsi mu to měla říct. Jestli má on problém se zveřejněním na FB, a ještě k tomu se synovým vysedáváním na netu, je to čistě problém komunikace mezi nimi dvěma, on si má se synem promluvit o frekvenci užívání PC, ne ty, a už vůbec nepomůže, že ty mu nepošleš nějakou fotku. V podstatě na tebe přehodil odpovědnost za svou otcovskou roli, a v podstatě nebylo vyhnutí, aby tím dostal tu hůl, kterou tě chce bít.
A ty se v rámci pokání za to ošklivé selhání sebemrskáš hned a bez rozmyslu..
Asi by vám nějaký čas o samotě prospěl.. nemyslím, že dlouho, prostě týdenní dovolená.. ale taky pozor aby to nevypadalo jako útěk.. prostě s rozumem říct, udělal jsem chybu, to už jsme probrali, a chápu, že potřebuješ čas, ale já se chci vyhnout těm mrskačským chvilkám, které asi prostě musí přijít.. když budete spolu, najde se každej den něco, a vychladnutí přijde později.. když budete od sebe, možná už za týden budete mít chuť se tomu v podstatě zasmát..
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Zabývat se něčím takovým, když vidím, že ten, kdo mi to říká, je ve stresu a pod vlivem emocí, je hloupost a nedospělost toho, kdo to vůbec řeší.
Podle mně je normální se k tomu vrátit, když emoce pominou, přijmout omluvu a popřemýšlet nad tím, zda na tom, co jsem si o sobě vyslechla, přece jen není něco pravdy. A zapracovat na tom. Pokud není, uvědomit si, že jsem minimáně v tom druhém vzbudila pocit, že mě může jen tak použít jako hromosvod, což samo o sobě je MŮJ problém, takže zjednat si respekt, tedy vytyčit si hranice a především je sama dodržovat.
Tvářit se jako uražené a zraněné božstvo patří do repertoáru pubošů a ne dospělých lidí.
Howg.
Správně,jenomže tohle dokáže jen vyzrálý jedinec. Přijmout kritiku,zamyslet se nad tím a přiznat si své chyby...
Není tady
Pandorraa napsal(a):
rejka napsal(a):
Blossom napsal(a):
Mimochodem - zkuste si to pomyslně otočit: Kdyby vám přítel den po svém rozvodu řekl, mimo jiné, že s vámi už stejně nikdy nebude mít to co měl dřív (mě to tedy vyznívá - to co měl s bývalou partnerkou), vám se to nezdá dost zákeřné? A manipulativní?
Ve smyslu - kdyby ses na hlavu postavila, tak se bývalce nevyrovnáš?Samozřejmě,že to nebylo nic férovýho tohle příteli říct. Ale dost záleží na tom jaký ten jejich vztah byl před tím,než to Zamilovaná řekla. Jestli už třeba párkrát vybuchla,nebo jestli se to stalo poprvé.Když je totiž partner prchlivé povahy,musím s tím počítat....nebo mi to nevyhovuje a v tom případě s takovým člověkem nebudu.
Zamilovaná udělala to,co udělat šlo. Omluvitt se a pokusit se své chování vysvětlit.Jestliže s tím má přítel nějaké problémy měl by o nich se zamilovanou mluvit.Potřebuješ čas? Ano,chápu a jak si to představuješ? Všechno je to ve vzájemné komunikaci. Něco člověk vycítí,když toho druhého dobře zná,ale já jsem zastáncem otevřené komunikace - řekni vše,nic si nenechávej pro sebe s tím,že já k tomu dojdu třeba sama.....
Ale je fakt,že my s manželem spolu dokážeme "hovořit" beze slov. Natolik se dobře známe,že víme jak se k tomu druhému zachovat.....Zabývat se něčím takovým, když vidím, že ten, kdo mi to říká, je ve stresu a pod vlivem emocí, je hloupost a nedospělost toho, kdo to vůbec řeší.
Podle mně je normální se k tomu vrátit, když emoce pominou, přijmout omluvu a popřemýšlet nad tím, zda na tom, co jsem si o sobě vyslechla, přece jen není něco pravdy. A zapracovat na tom. Pokud není, uvědomit si, že jsem minimáně v tom druhém vzbudila pocit, že mě může jen tak použít jako hromosvod, což samo o sobě je MŮJ problém, takže zjednat si respekt, tedy vytyčit si hranice a především je sama dodržovat.
Tvářit se jako uražené a zraněné božstvo patří do repertoáru pubošů a ne dospělých lidí.
Howg.
Ano - přesně tak: Vrátit se k tomu, když emoce pominou.
Jenže - dotyčnému nebyl dán čas na pominutí emocí. Dokonce o to písemně v mailu žádal.
Tady - podle mínění některých diskutujících - on měl jakousi povinnost (?) odpustit a zapomenout vše ihned, okamžitě. Jinak prý není chlap, ale nedospělý chlapec co manipuluje atd., atd., atd....
Na mě to dělá dojem, jako že si někdo tady udělal předem, z kusých (a jak se ukázalo, i značně dezinterpretovaných) jeho činů, jakýsi obrázek nedospělého manipulátora, a teď se toho falešného obrázku drží zuby nehty....
rejka napsal(a):
helena napsal(a):
tohle všechno a mnoho dalšího respektovat budu,ale v případě co píšeš ty, to je prostě pitomost
Není - viz výše.
Můžu si o (z mého hlediska) nesmyslném rozhodnutí/přání partnera s ním popovídat - "nemyslíš, Bohouši, že to přeháníš?", můžu mu říct, že se mi to zdá přehnané, můžu argumentovat tím, že jsem to dítku slíbila... ale jít vědomě proti tomu, co on nechce - to se mi jako pitomost nezdá.Heleno,jenomže ten zákaz přišel až po tom,co se zamilované nepodařilo mailem fotku poslat. Takže se ničím neprovinila. Něco slíbila,snažila se slib dodržet,nastal problém,přítel jí řekl,vykašli se na to....Kdyby to řekl hned : Ne,nic se posílat nebude,Zamilovaná by to nejspíš klukovi neslibovala - můj názor.
Rejko, nemáš pravdu: V příspěvku č.49 zamilovaná píše:
Já mu tu fotku ale poslala, protože jsem to slíbila! No a dnes ráno se ta fotka objevila na facebooku a za to jsem dostala za uši. Nerespektovala jsem přítelovo přání fotku neposílat.
rejka napsal(a):
nemohla jsem začít řešit, pitvat.
Z duše nenávidím hrabání se a pitvání ve volovinách....slovíčkaření a rozebírání nepodstatného. Proč s tebou nerozebírá jak si to všechno představuje dál ????
mně by stačilo naplánovat tu dovolenou, bohužel stále nic
Není tady
Blossom napsal(a):
rejka napsal(a):
helena napsal(a):
tohle všechno a mnoho dalšího respektovat budu,ale v případě co píšeš ty, to je prostě pitomost
Není - viz výše.
Můžu si o (z mého hlediska) nesmyslném rozhodnutí/přání partnera s ním popovídat - "nemyslíš, Bohouši, že to přeháníš?", můžu mu říct, že se mi to zdá přehnané, můžu argumentovat tím, že jsem to dítku slíbila... ale jít vědomě proti tomu, co on nechce - to se mi jako pitomost nezdá.Heleno,jenomže ten zákaz přišel až po tom,co se zamilované nepodařilo mailem fotku poslat. Takže se ničím neprovinila. Něco slíbila,snažila se slib dodržet,nastal problém,přítel jí řekl,vykašli se na to....Kdyby to řekl hned : Ne,nic se posílat nebude,Zamilovaná by to nejspíš klukovi neslibovala - můj názor.
Rejko, nemáš pravdu: V příspěvku č.49 zamilovaná píše:
Já mu tu fotku ale poslala, protože jsem to slíbila! No a dnes ráno se ta fotka objevila na facebooku a za to jsem dostala za uši. Nerespektovala jsem přítelovo přání fotku neposílat.
Fotku jsem pořídila a slíbila poslat. přítel u toho byl!!!! když se mi jí nedařilo odeslat s tím, že to zkusím později, řekl ať se na to vykašlu, velmi ležérně, žádné: prosím neposílej nic, nechci aby fotka byla podnětem k vysedávání u compu. To bych jí samo neposlala, nebo kdyby to řekl už když jsem fotila???? hlavně nejde o žádný bojkot výchovy, je to hovadina!
Není tady