29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Prosím o radu nebo spíš názor, zkušenosti.... minulý týden jsem se rozvedla, vše proběhlo po dohodě a velmi klidně. Můj současný přítel byl v té době déle než týden mimo republiku. I přes klidný průběh rozvodu mi potom bylo strašně. Nostalgie, bilancování, asi to každý, kdo tímto prošel, zná. Ty pocity se vůbec nedají popsat a přítelova přítomnost mi velmi chyběla. Moc jsem se na něj těšila, ale po jeho příjezdu jakoby se ve mně něco zlomilo a ani jsem nevěděla co mu vlastně říkat a místo užívání si konečně svobody s milovaným člověkem, jsem začala záměrně říkat věci, o kterých jsem věděla, že mu ublíží. Byla jsem strašná a samozřejmě ho moje chování velmi vzalo a přestože jsem se omluvila, snažila se své chování vysvětlit velkým psychickým tlakem posledních dní, bolí ho to tolik, že se brání cokoli společného naplánovat, něžnostem, špatně spí, mluví o tom, že vůbec neví, zda je se mnou šťastný. Nechápu, kde se ve mně vzalo tolik hnusných pocitů, které jsem si navíc vylila na někom, na kom mi moc záleží. Vůbec nevím co dělat, jít mu z cesty, aby si rozmyslel co dál, nebo být s ním, vysvětlovat.......
Není tady
Rozvod zacloumá s každým.
Ovšem - vylévat si své negativní pocity na někom třetím je špatně. A může se to dost ošklivě vymstít.
Doporučuju - zajdi k psycholožce, tam můžeš ventilovat cokoli a nemůžeš jí ničím ublížit.
Svým blízkým bohužel ano.
zamilovana111: staré indiánské přísloví říká, že vyřčené slovo a vystřelený šíp už nelze vzít nazpět.
Já nechápu, proč Ti Tvůj přítel sloužil jako hromosvod kvůli tomu, že ses rozvedla. Manželství Ti zřejmě z nějakých důvodů nefungovalo, našla sis přítele a zvolila jsi rozvod. Všechno bylo výhradné v Tvé režii, přítel Ti určitě nedržel nabitou pistoli u hlavy, aby ses s manželem rozvedla a tím pádem jsi byla pro přítele volná jako pták. Už když rozvod probíhal, měla ses s koncem manželství vnitřně smířit a když vás s manželem rozvedli, měla sis oddychnout, že konečně přišlo to, co jsi celou dobu chtěla.
Já se Tvému příteli nedivím, že je zmatený a že přemýšlí o tom, zda soužití s Tebou má pro něj do budoucna cenu. Ty jsi mu totiž ukázala, že krizové situace řešíš tak, že se na něj vrhneš jako sup a začneš mu promyšleně ubližovat, rýt do jeho citlivých míst a zraňovat ho Tvůj přítel si klidně může říct: Tak fajn, ona se teda rozvedla a místo, aby měla radost z toho, že můžeme být konečně spolu, reje do mě a říká mi takové hnusné věci, to vypadá, že rozvodu s manželem nakonec lituje a kdyby manžel chtěl, klidně by se k němu ještě vrátila
Nechci být špatným prorokem, ale jakmile Tvůj přítel nabyde takovéhoto přesvědčení, budeš toho mít hodně co napravovat Nikdo není povinen dělat Ti fackovacího panáka, i kdyby ses zmítala v sebehorší krizi, v krizích mají partneři držet spolu a ne, že si jeden na druhém začne vylejvat vztek. Jestli Tvůj přítel usoudí, že asi nebudeš ta pravá slečna do nepohody a začne uvažovat o konci vašeho vztahu, nikdo mu to nebude moci mít za zlé
Není tady
Díky, to dobře vím, že jsem to pokazila a náprava bude složitá, nebo vůbec nemožná. Prostě nevím co to do mě vjelo a jen jsem chtěla vědět, zda se někdo s něčím takovým setkal, že místo užívání si krásných pocitů, se zachoval jako magor
Není tady
zamilovaná.
nabídnu ti jiný pohled: ty jsi prošla krizovým prožitkem. Nezvládlas to. Jenže ani tvůj přítel to nezvládl. Vzal si osobně to, co se ho vůbec netýká. Nedokázal zůstat nad věcí a vůbec nepochopil, že to není primárně o něm ani o tobě, ale o vašem společném vzahu, který se dostal do první velké zatěžkávací zkoušky. Takže je to vlastně o něm i o tobě, ale z úplně jiné strany, než ze které on to teď vidí.
Ty ses omluvila, ale on ulpívá ve svém "ublížení". Vůbec nepochopil, že si vzal něco, co není jeho a když už si to tedy vzal, je na něm, aby se s tím taky popasoval. Pokud ale spadl do role oběti, na které ty sis vybila svoji nevysvětlitelnou zlost a hodlá se v ní rochnit, tak co potom s ním?
Myslíš, že jsi vůbec schopna mu něco vysvětlit, když on si teď užívá, jak jsi ho ty zlá rozložila na prvočástice?
On teď prochází docela velkou zatěžkávací zkouškou: jsem už chlap a nebo pořád ještě chlapec?
Myslím, že s tím mu nemůžeš pomoci, ani kdybys sebevíc chtěla.
Čím víc se budeš stále omlouvat a snažit se ho získat, tím víc posílíš nedospělého chlapce v něm.
Co se stalo už nemůžeš vzít zpět. Je ti to líto a chtěla bys to napravit. Pokud on si ale užívá tu novou "moc", kterou si myslí, že nad tebou získal = ty přece můžeš za to, jak mizerně se cítí, tak je to hloupý kluk.
Dej mu čas, ujisti ho o tom, jak moc ho máš ráda a jak je ti líto, co se stalo. Ale bohužel v tvé moci není, aby se to "odestalo". Je na něm, zda tě chce i takovou a nebo zda tě hodlá trestat či opustit.
Když tě opustí, to příjmout musíš, je to jeho svobodná volba.
Aby tě ale trestal svým nedospělým chováním, to přijímat nemusíš. To je zase tvoje svobodná volba.
Není tady
zamilovaná,
řekl bych, že po rozchodu pocity nějaké agrese můžou být přirozené. Jiná věc je, že je nemusíš ventilovat vůči současnému příteli, ale to víš. Takže mu prostě vysvětli, své pocity ze ztracených let, že to nebylo mířeno vůči němu, omluv se, požádej o větší toleranci a zbytek je na něm.
Co mi přijde zvláštní je, že týden po rozvodu máš přítele-a to už nějakou dobu, jak to vyznívá. Obvykle se doporučuje nějaká pauza v řádech měsíců, aby minulý vztah člověk v sobě lépe uzavřel.
A propos, proč jste se s ex rozváděli?
Není tady
Je to přesně tak, jak píše Pandora.
Myslím, že by bylo i chlapské, kdyby to vzal s nadhledem.
Všichni jsme ješitní a víceméně vztahovační, takže to, že si vzal tvé chování osobně, bych pochopila.
Já bych zřejmě ještě jednou, v klidu, promluvila o této situaci v tom smyslu, že jsem udělala chybu, chovala se neadekvátně (?) nebo nevím jak.., že nyní udělám maximum pro náš dobrý vztah. Ale víc v tuto chvíli udělat nemůžeš. A od něj bych přivítala totéž.
Pokud to pán bude i nadále hrotit, bez provokací z tvé strany, tak už má problém on. A ukázal ti nějakou stránku své osobnosti, která doposud třeba nebyla zřetelná.
Ale to samozřejmě vidím(e) jen ten malinký úsek vašeho života, který jsi nám nastínila. Jen jsem chtěla říct, že mělo-li by toto být pro něj trvalým spouštěčem hádek a kritik, tak už to není tvoje vina.
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
Díky, to dobře vím, že jsem to pokazila a náprava bude složitá, nebo vůbec nemožná. Prostě nevím co to do mě vjelo a jen jsem chtěla vědět, zda se někdo s něčím takovým setkal, že místo užívání si krásných pocitů, se zachoval jako magor
Ctěla bych tě ujistit, že tyto okamžiky - ala magor - tu a tam realizují všichni
Mě popadla přesně tato nálada, 2 měsíce před svatbou, cestou na letiště , když jsme odlétali do Athén na dovolenou snů. Já krásná mladá baba ,on krásný chlap, oba volní, zajištění, š´tastní, dovolená snů, naše nebe bez jediného mráčku ...
no..bohužel jsem toho mladíka od svatby tehdy neodradila
Není tady
Jo... asi by to s nadhledem vzít měl...
Jenže já si docela dobře dovedu představit, jak se těší, že na něj po návratu bude čekat !šťastně rozvedená" ženská... jak to bude krásný... a namísto toho se na natěšenýho chlapa vyleje kýbl ledový vody, ne-li čeho horšího. Celkem se nedivím, že potřebuje nějakou dobu na vzpamatování se - vždyť to není ani týden - a srovnání si všeho v hlavě. Včetně toho, že on byl jen něco jako "náhradní objekt"... ale na to si musí přijít sám, jen s mírnou dopomocí zamilované.
Není tady
Tedy nevím...soudit, že dotyčný přítel je nedospělý, protože nebyl schopen to vzít s nadhledem....
Především tady nikdo, kromě autorky vlákna, nevíme, CO vlastně bylo vyřčeno: zamilovaná111 píše jen:
jsem začala záměrně říkat věci, o kterých jsem věděla, že mu ublíží. Byla jsem strašná a samozřejmě ho moje chování velmi vzalo
Zkouším si představit sebe v situaci toho přítele:
Těším se na někoho, a on na mě vychrstne vodopád věcí, co mi ublíží.
Asi bych v takovém případě uvažovala takto: Co je to za člověka, když si na mě vylívá své negativní pocity tím, že mi ubližuje?
Nebyl ten rozvod taky dost její vinou - pokud se takto chovala i ke svému manželovi? Není toto její pravá povaha?
Chci do nějakého takového vztahu vstoupit - respektive v něm pokračovat??
To ví jen sama zamilovaná, co mu řekla.
Proto si myslím je velmi zvláštní, soudit, že přítel je nedospělý, chce se uhnízdit v roli oběti a chce zamilovanou trestat....
ready napsal(a):
zamilovaná,
řekl bych, že po rozchodu pocity nějaké agrese můžou být přirozené. Jiná věc je, že je nemusíš ventilovat vůči současnému příteli, ale to víš. Takže mu prostě vysvětli, své pocity ze ztracených let, že to nebylo mířeno vůči němu, omluv se, požádej o větší toleranci a zbytek je na něm.
Co mi přijde zvláštní je, že týden po rozvodu máš přítele-a to už nějakou dobu, jak to vyznívá. Obvykle se doporučuje nějaká pauza v řádech měsíců, aby minulý vztah člověk v sobě lépe uzavřel.
A propos, proč jste se s ex rozváděli?
Nu, ready, já jsem si našla přítele ve chvíli, kdy už jsme s manželem nějaký rok žili odděleně, leč úředně jsme byli stále manželé Přihodit se v životě může ledacos ... a ne vždycky musí být nutně nový přítel příčinou rozpadu spokojeného manželství, jestli se snažíš naznačit právě tohle
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
Prosím o radu nebo spíš názor, zkušenosti.... minulý týden jsem se rozvedla, vše proběhlo po dohodě a velmi klidně. Můj současný přítel byl v té době déle než týden mimo republiku. I přes klidný průběh rozvodu mi potom bylo strašně. Nostalgie, bilancování, asi to každý, kdo tímto prošel, zná. Ty pocity se vůbec nedají popsat a přítelova přítomnost mi velmi chyběla. Moc jsem se na něj těšila, ale po jeho příjezdu jakoby se ve mně něco zlomilo a ani jsem nevěděla co mu vlastně říkat a místo užívání si konečně svobody s milovaným člověkem, jsem začala záměrně říkat věci, o kterých jsem věděla, že mu ublíží. Byla jsem strašná a samozřejmě ho moje chování velmi vzalo a přestože jsem se omluvila, snažila se své chování vysvětlit velkým psychickým tlakem posledních dní, bolí ho to tolik, že se brání cokoli společného naplánovat, něžnostem, špatně spí, mluví o tom, že vůbec neví, zda je se mnou šťastný. Nechápu, kde se ve mně vzalo tolik hnusných pocitů, které jsem si navíc vylila na někom, na kom mi moc záleží. Vůbec nevím co dělat, jít mu z cesty, aby si rozmyslel co dál, nebo být s ním, vysvětlovat.......
Já bych to tak nedramatizovala...ulítla jsi,to se stává a nejspíš se ti to ještě párkrát povede.Svou chybu jsi přiznala,omluvila ses...rozumím,že tě to mrzí a tvého přítele taky,já bych na vašem místě byla z toho smutná taky,ale dejte tomu všemu čas,nechte věcem volný průběh. I když jsi to třeba nepociťovala,byla jsi ve stresu,přece jen rozvod není jako když se ti rozbije mixér a ty si koupíš jiný. Končí jedna etapa tvého života,začíná další,každá změna si nese své. To co se ti přihodila,tak já tomu říkám- vypustit páru. Nevím co jsi svému partnerovi teda řekla,ale jeho reakce mi přijde taky něpřiměřená - se brání cokoli společného naplánovat, něžnostem, špatně spí, mluví o tom, že vůbec neví, zda je se mnou šťastný.....tohle bych spíš čekala,kdyby tě načapal in flagranti
Není tady
Tak předně díky všem, jsem ráda, že nejsem jediná, podobnou zkušeností "postižená". S přítelem jsem už rok a půl, už před seznámením s ním jsme s manželem žili v podstatě každý po svém a věděli, že náš vztah dřív nebo později skončí, jen jsme k tomu hledali dlouho sílu. Můj nový vztah s rozpadem manželství nesouvisí.
Přítele jsem v afektu obvinila snad ze všeho že se mnou manipuluje, že není schopen sednout si se mnou na chvíli a vybrat dovolenou (což už by se v polovině července docela hodilo), že je nezodpovědný, že s ním nikdy nebudu mít to co dřív (kecy), že má tisíc jiných priorit než nás, že jsem v těžké finanční situaci a on má plný šuplík nepotřebné elektroniky (proč by neměl, to je jeho věc).....atd atd atd. Ten kýbl vody jak tu někdo řekl je slabý odvar. Prostě trubka. Šli jsme po hádce spát (každý zvlášť) a já si ráno sbalila věci že odjedu, tak jsem se styděla, jenže jsme se nějak usmířili, já vysvětlila, že svoje chování vlastně nechápu a zůstala. Jenže v něm ta křivda, to moje hnusné chování zůstalo a včera mi řekl, že vlastně neví, zda je se mnou šťastný. Což je pro mě horší, než kdyby mi nakopal zadek
celý den jen koukal do zdi a bylo vidět jak se trápí, z jeho trápení se trápím já a dneska se úplně bojím večera, co bude..... přestože se na něj strašně těším. Pravdou je, že už v minulosti jsem na něj vylítla, ale myslím oprávněně, zkrátka něco jiného než tenhle příběh.....
Není tady
Přítele jsem v afektu obvinila snad ze všeho sad že se mnou manipuluje, že není schopen sednout si se mnou na chvíli a vybrat dovolenou (což už by se v polovině července docela hodilo), že je nezodpovědný, že s ním nikdy nebudu mít to co dřív (kecy), že má tisíc jiných priorit než nás, že jsem v těžké finanční situaci a on má plný šuplík nepotřebné elektroniky (proč by neměl, to je jeho věc).....atd atd atd.
No,to,že jsi mu tohle všechno vyčetla,to taky něco znamená. Minimálně to,že jsi nad tím musela někdy přemýšlet....a že na tom asi taky něco je. Proč si myslíš,že s tebou manipuluje? Nejspíš proto,že jsi někdy ten pocit opravdu měla. Že není schopen si s tebou sednout...? Asi ano,když ještě nemáte vybranou dovolenou. Že je nezodpovědný? Asi byla chvíle,kdy sis to myslela.....Zamilovaná,neřekla ty jsi mu nakonec jenom pravdu? Třeba blbě,nevhodně podanou,ale přece jen pravdivou????
Není tady
Nene Rejko, ten chlap je opravdu CHLAP a věř, že růžové brýle rozhodně nemám. Ano, je pravda, že to jsou všechno věci, nad kterýma jsem už v minulosti přemýšlela, je to ve skutečnosti jinak (mnohokrát mi chtěl finančně pomoct, ale já to odmítala, až jsem se v tom začala trochu topit, párkrát mi řekl, že se mu něco nelíbí, jestli bych to nezměnila - šlo o hovadiny - a já to teď vychrlila jako manipulaci, s dovolenou to není jen o sednutí si atd). Samozřejmě jsou i věci, které bych si představovala jinak, ale kdo je dokonalý? A jaký vztah je dokonalý? Cením si ho za spoustu věcí a vím, že s ním bych chtěla strávit zbytek života..... a teď jsem to pěkně pos....a
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
Nene Rejko, ten chlap je opravdu CHLAP a věř, že růžové brýle rozhodně nemám. Ano, je pravda, že to jsou všechno věci, nad kterýma jsem už v minulosti přemýšlela, je to ve skutečnosti jinak (mnohokrát mi chtěl finančně pomoct, ale já to odmítala, až jsem se v tom začala trochu topit, párkrát mi řekl, že se mu něco nelíbí, jestli bych to nezměnila - šlo o hovadiny - a já to teď vychrlila jako manipulaci, s dovolenou to není jen o sednutí si atd). Samozřejmě jsou i věci, které bych si představovala jinak, ale kdo je dokonalý? A jaký vztah je dokonalý? Cením si ho za spoustu věcí a vím, že s ním bych chtěla strávit zbytek života.....
a teď jsem to pěkně pos....a
Tak asi ty sama nejlíp víš jaký váš vztah je,jestli ON je pro tebe ten pravý a jestli je vina opravdu jen na tvé straně. A já ti přeju,aby se vaše zamračené nebe brzy vyčistilo... A jestli on je na tom stejně jako ty - znamenáš pro něj to co on pro tebe - tak tě bude chtít pochopit.
Není tady
zamilovaná,
pokud neví, zda je s tebou šťastný, může to být i o tom, že začaal vážně přemýšlet nad tím, co jsi mu řekla. To, co jsi na něj vychrlila, to jsou pochopitelně tvoje podvědomé pocity "křivdy", které ve vztahu s ním vnímáš, ale potlačilas je, potože ten muž má nejspíš pro tebe daleko víc kladných vlastností než těch zápo*ných. Kdybys mu tyhle věci řekla jinak a v jiné situaci, nejspíš by ho to tak neskolilo.
Osobně si myslím, že ta jeho formulace - nevím, zda jsem s tebou vůbec šťastný - je ta správná, je totiž značně manipulativní, říká v podstatě: to ty můžeš za to, že se teď tak špatně cítím.
Nu, každpoádně se teď uvidí, jak to ustojí. Zda je skutečně chlap a nebo chlapec.
Pochopitelně se s tebou i jako chlap může teď rozejít. Ovšem to na tebe nemůže hodit vinu za to, že si uvědomil některé svoje temné stránky.
Ty máme všichni, není třeba za ně činit zodpovědnými druhé.
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
...Přítele jsem v afektu obvinila snad ze všeho
že se mnou manipuluje, že není schopen sednout si se mnou na chvíli a vybrat dovolenou (což už by se v polovině července docela hodilo), že je nezodpovědný, že s ním nikdy nebudu mít to co dřív (kecy), že má tisíc jiných priorit než nás, že jsem v těžké finanční situaci a on má plný šuplík nepotřebné elektroniky (proč by neměl, to je jeho věc).....atd atd atd.
zamilovana111: takovéto vysvětlení ale podstatně mění celou situaci. Tys to totiž zprvopočátku podala tak, že jsi příteli "začala záměrně říkat věci, o kterých jsem věděla, že mu ublíží" a pod tím si nezaujatý čtenář dokáže představit leccos: od zákeřností typu, že má přítel malý penis až po obvinění, že ses kvůli němu neměla rozvádět, protože sis na rozdíl od něho žila s BM jako Pámbu ve Frankreichu Tím chci říct, žes to podala tak, že jsem si myslela, že ses vůči příteli dopustila bůhvíjaké do nebe volající křivdy, osočování nebo pomalu urážky na cti a ono se stalo "jenom" tohle.
Já chápu, že jsi třeba přestřelila, ale - ruku na srdce: je některá z věcí, kterou jsi příteli vyčetla, vyslovená nepravda?!? Až na tu elektroniku, samozřejmě - pokud spolu zatím "chodíte", může si mít Tvůj přítel elektroniky v šuplíku, kolik chce a Tobě do toho - při vší úctě - nic není. Já bych tento incident pouze kvalifikovala jako jednostrannou hádku, při které Ti ruply nervy a na přítele jsi vychrlila X věcí, kterými Tě za celou dobu partnerství iritoval což se stává i v lepších rodinách a není třeba z toho dělat drama.
A pokud je přítel zděšen z toho, že v jeho křehké přítelkyni dovedou taky bouchnout saze, ať si zvyká na to, že se taky - když se Ti něco nelíbí - dovedeš ozvat
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
Tak předně díky všem, jsem ráda, že nejsem jediná, podobnou zkušeností "postižená". S přítelem jsem už rok a půl, už před seznámením s ním jsme s manželem žili v podstatě každý po svém a věděli, že náš vztah dřív nebo později skončí, jen jsme k tomu hledali dlouho sílu. Můj nový vztah s rozpadem manželství nesouvisí.
Přítele jsem v afektu obvinila snad ze všehože se mnou manipuluje, že není schopen sednout si se mnou na chvíli a vybrat dovolenou (což už by se v polovině července docela hodilo), že je nezodpovědný, že s ním nikdy nebudu mít to co dřív (kecy), že má tisíc jiných priorit než nás, že jsem v těžké finanční situaci a on má plný šuplík nepotřebné elektroniky (proč by neměl, to je jeho věc).....atd atd atd. Ten kýbl vody jak tu někdo řekl je slabý odvar. Prostě trubka. Šli jsme po hádce spát (každý zvlášť) a já si ráno sbalila věci že odjedu, tak jsem se styděla, jenže jsme se nějak usmířili, já vysvětlila, že svoje chování vlastně nechápu a zůstala. Jenže v něm ta křivda, to moje hnusné chování zůstalo a včera mi řekl, že vlastně neví, zda je se mnou šťastný. Což je pro mě horší, než kdyby mi nakopal zadek
celý den jen koukal do zdi a bylo vidět jak se trápí, z jeho trápení se trápím já a dneska se úplně bojím večera, co bude..... přestože se na něj strašně těším. Pravdou je, že už v minulosti jsem na něj vylítla, ale myslím oprávněně, zkrátka něco jiného než tenhle příběh.....
No, dobře, asi by se to dalo formulovat i jinak.. .. ale zase bych to tak nedramatizovala. Něco na tom určitě bude, co jsi mu řekla, ale to víš jen ty. Až se zklidí emoce, tak nad tím zapřemýšlíš, co je prada a co z toho je k řešení a co byla jen provokace. Dejme tomu, že polovina z toho byla "informace o skutečnosti" - tak to znamená 50:50. Půl jeho, půl tvé. Kompromis. Nic jiného. Pokud se jeden z vás nyní stáhne v křivdě, uražen, tak je to blbě. Myslím si, že chlap by to prostě měl vzít. Můj chlap (když si to zkouším představit na sobě) by byl zasažen nejvíc tím tvým "s ním nikdy nebudu mít to co dřív" . To je síla. Ale já si myslím, (není li to pravda a máš li ho ráda a víš li že je to Chlap), že bys to jako chytrá ženská mohla uhrát.
Uznej přece, že CHlap se ti nezkroutí do pozice ukřivděného po jednom verbálním extempore...,navíc, když se skláníš, prosíš za odpuštění a lituješ.
A nevědět, je-li s tebou štastný ? Hmm..tak že by tohle rozhodla jedna tvoje invektiva?
Hm...To teda znamená, že každý den jeho štěstí závisí na tom co dnes řekneš..ne? Vtipné.
Jak se znám(a cítím), tak na tomto bych se otočila a možná mu doporučila, aby si své štěstí šel zvažovat někam jinam a vynechal mě z informací o dílčích i komplexních výsledcích.
Upravil(a) Wiki (11. 7. 2011 17:40)
Není tady
zamilovana111 napsal(a):
Nene Rejko, ten chlap je opravdu CHLAP a věř, že růžové brýle rozhodně nemám. Ano, je pravda, že to jsou všechno věci, nad kterýma jsem už v minulosti přemýšlela, je to ve skutečnosti jinak (mnohokrát mi chtěl finančně pomoct, ale já to odmítala, až jsem se v tom začala trochu topit, párkrát mi řekl, že se mu něco nelíbí, jestli bych to nezměnila - šlo o hovadiny - a já to teď vychrlila jako manipulaci, s dovolenou to není jen o sednutí si atd). Samozřejmě jsou i věci, které bych si představovala jinak, ale kdo je dokonalý? A jaký vztah je dokonalý? Cením si ho za spoustu věcí a vím, že s ním bych chtěla strávit zbytek života.....
a teď jsem to pěkně pos....a :(
Myslim, ze ani ne.
Mozna ti tim, ze jsi neni jisty, chtel taky nesikovne naznacit, ze nechce mit vztah, kde si budes pecive ukladat do suplete, co se ti nelibi, aniz by jsi resila a pak to na nej ve stresu zpusobenem necim uplne mimo nej, chrstnes tim nejnevhodnejsim zpusobem, zvlast, kdyz on, kdyz se mu neco nezda, mluvi. Anebo se boji, ze bude vzdy hromosvodem. To by asi nebavilo nikoho. Nech jej vzpamatovat a pak si promluvte.
Není tady
Jo, a jeste jsem zapomela rict, ze omluva dobry, s tim, ze nevim, co to do me vjelo, pro me uz horsi, bala bych se, ze kdyz nevi, bude to vjizdet porad.
Není tady
Morphe, to vím tak jistě jako jména svých dětí ale dobrá poznámka
spíš bych řekla, že ta bláznivá zamilovanost, kdy jen člověk čumí do zdi, se pomalu přeměnila na to opravdové, na lásku
a je to pěkný úplně stejně
Kiaro takové vysvětlení nic nevysvětluje, kecala jsem páté přes deváté a nejhorší je, že se mi strašně ulevilo.... na chvilku.... pak přišla studená sprcha ve formě studu a chuti si nafackovat.
Eleno, skončila dlouholetá a poměrně šťastná etapa mého života. Definitivně. Ten rozvodový papír se mnou zamával víc než bych čekala, i když bylo všechno domluvené a naplánované. Do toho přišlo pár dalších problémů se zdravím synka a financema. Prostě BLBÝ OBDOBÍ, které jsem opravdu velmi nešťastně ještě víc prohloubila.
Wiki byla jsi někdy fakt zamilovaná? Tady nejde o uhrávání čehokoli, ve vztazích jsem vždy poctivá a celkem dost si toho na sobě cením prostě si sypu popel na hlavu
a všem dík
Není tady
Pandorraa napsal(a):
zamilovaná,
pokud neví, zda je s tebou šťastný, může to být i o tom, že začaal vážně přemýšlet nad tím, co jsi mu řekla. To, co jsi na něj vychrlila, to jsou pochopitelně tvoje podvědomé pocity "křivdy", které ve vztahu s ním vnímáš, ale potlačilas je, potože ten muž má nejspíš pro tebe daleko víc kladných vlastností než těch zápo*ných. Kdybys mu tyhle věci řekla jinak a v jiné situaci, nejspíš by ho to tak neskolilo.
Osobně si myslím, že ta jeho formulace - nevím, zda jsem s tebou vůbec šťastný - je ta správná, je totiž značně manipulativní, říká v podstatě: to ty můžeš za to, že se teď tak špatně cítím.
Nu, každpoádně se teď uvidí, jak to ustojí. Zda je skutečně chlap a nebo chlapec.
Pochopitelně se s tebou i jako chlap může teď rozejít. Ovšem to na tebe nemůže hodit vinu za to, že si uvědomil některé svoje temné stránky.
Ty máme všichni, není třeba za ně činit zodpovědnými druhé.
Nesmysl. Vyvozovat z vety "nevim zda jsem s tebou stastny" interpretovat jako JEHO MANIPULACI je proste spatne. A ze na partnerku haze vinu???? Uplne vedle. Chlap =rozejit se na miste ??? Kravovina na entou, sorry....
Blossom to napala presne naopak a vyborne.
Upravil(a) sahleb (12. 7. 2011 8:44)
Není tady
Ja osobne si neumim predstavit, ze bych si mela zjistovat , zda ten muj je opravdovej CHLAP touhle metodou, ze mu vyctu vsechno mozne a dokonce, ze muj byvaly byl lepsi a on na nej nema.
Není tady