Willi, ocitla ses bohužel v situaci, kterou budeš muset řešit Ty a jedině Ty

Situace u vás doma trvá už rok. To je podle mě dostatečná doba na to, aby si manžel ujasnil, co vlastně chce: buď zůstat s manželkou, nebo být s milenkou. Bohužel se situace zakonzervovala do stadia, kdy je mu milenka mlčky tolerována, manžel se s ní vídá v práci a doma se ještě ke všemu nerozpakuje před manželkou vést s dámou čilou korespondenci

Opravdu nevím, proč by se chlapovi mělo v hlavě "rozsvěcet", ten v ní už má jasno - tak, jak to je, tak mu to dokonale vyhovuje. V práci má milenku, doma má manželku, obě dvě o sobě vědí, ani jedna nechce, aby se rozvedl. Takže ne, že neví, co v životě chce - on to ví, poněvadž manželkou a milenkou dosáhl kýženého stavu blaženosti a momentálně mu ke štěstí nic nechybí.

Neřeš manžela, Willi, řeš sebe: co v životě chceš TY a co dělat, aby se v hlavě rozsvítilo TOBĚ (samozřejmě v dobrém )

Willi,
to je blbá situace, cítím s tebou. Vytřískej z toho, co půjde. Třeba nechej děti manželovi, vyber něco úspor a odjeď  sama nebo s kamarádkou na dovolenou. Máš taky nárok udělat něco nesprávnýho.
Snad to nebude negentlmanské, když se zeptám, kolik je ti let?

Děkuji všem za názory!
Pro ready: Je mi čerstvých 42.
pro Revliba: Co bych chtěla já? Hlavně klid, žít bez napětí, stresu.
A teď obecněji - celá ta situace se tady nedá popsat, nejde vyjmenovat všechny podrobnosti...Každý, kdo něco takového zažil, to zažil po svém. Tudíž neexistuje jeden návod, jak to zvládnout.
Odejít nechci. Mám pro to několik důvodů, ale ten hlavní je, že já problém nemám, měl by ho řešit ten, kdo ho způsobil. Navíc psychologové jsou v tomhle ohledu zajedno - je to na dlouho a může to trvat i několik let....a to je o té vnitřní energii, kterou už nevím, kde brát....

Willi napsal(a):

Děkuji všem za názory!
Pro ready: Je mi čerstvých 42.
pro Revliba: Co bych chtěla já? Hlavně klid, žít bez napětí, stresu.
A teď obecněji - celá ta situace se tady nedá popsat, nejde vyjmenovat všechny podrobnosti...Každý, kdo něco takového zažil, to zažil po svém. Tudíž neexistuje jeden návod, jak to zvládnout.
Odejít nechci. Mám pro to několik důvodů, ale ten hlavní je, že já problém nemám, měl by ho řešit ten, kdo ho způsobil. Navíc psychologové jsou v tomhle ohledu zajedno - je to na dlouho a může to trvat i několik let....a to je o té vnitřní energii, kterou už nevím, kde brát....

ale ty máš problém a vypadá to, že jsi jediná kdo ten problém má .

Willi napsal(a):

JPoraďte, ke brát další energii pro dny příští? Rozvod ani jeden z nás nechce, ale mám pocit, že to ponižování někdy už neustojím. Chybí mi jeho láska, něžnosti, pohlazení....naštěstí sex funguje.
Jak dlouho trvá chlapovi než se mu v hlavě "rozsvítí"??? Proč chlap někdy neví, co v životě chce?

Tomuhle říkáš, že nemáš problém?

Ženský, hele když ji napíšete - TY máš problém, tak si to Willi může brát tak, že ona si za to vlastně může.
Majko, tvůj argument je stejný jako kdybych napsal, že ty máš taky problém, jinak bys tady nečíhala na každý příspěvek. Mám dojem, že nějakej problém máme tady všichni, to je zbytečný to pitvat.

Takže Willi, jsi prostě v obtížné, nezáviděníhodné situaci, je jasné, že je to vyčerpávající.
Máš pravdu, měl by ho řešit ten, kdo ho způsobil - on ho ale zjevně neřeší, nehodlá řešit a nedonutíš ho.

Pojďme na to racionálně.

Tvé možnosti:

1. Můžeš se pořád snažit vstřícně setrvávat dál, ale je to vyčerpávající, ponižující, ubíjející. Výhoda - máš (zatím) sex a finanční zázemí. City asi nic moc.
a. Stále ale trochu hrozí, že nakonec stejně odejde, i když ona je o 6 let starší, takže tady hraje čas trochu pro tebe (pokud není o třídu atraktivnější). 
b. Zůstane, protože o něj pečuješ. Nebudeš si ke stáru nadávat, že když to bude dědek, že jsi mu pak dobrá?

2. Odejdeš sama a nějakou dobu budeš sama. Co by ti vadilo nejvíc? samota, nedostatek sexu, finanční trable?
Šance na nový doživotní vztah s dvěma dětmi asi nižší, ale otázka je jestli by třeba i krátkodobý, uspokojivý vztah nestál za to.

3. Pauza. Prostě se na měsíc zdejchneš, děti mu necháš. Týden strávíš na dovolené, zbytek u kamarádky, nebo kdekoliv. Na tohle ho připravíš předem, třeba jen dopisem, že si potřebuješ odpočinout, na jak dlouho nevíš. Pak už nesmíš ustoupit. Žádný vysvětlování proč a tak. Dětem řekneš, že jedeš na dovču a budeš jim volat. Ať se kriplík postará o všechno sám. Bude se rozhořčovat, jak jsi to mohla dětem udělat, jak to má asi zvládnout, když chodí do práce a tak. Ale bude se muset postarat, koneckonců, kdyby se ti něco stalo, taky to bude muset nějak zvládnout. Výhoda: odpočineš si, on leccos pozná a kamarádky tě budou ještě obdivovat, jaká jsi frajerka. Po uplynutí pauzy zůstávají ve hře i ostatní varianty, ale oba budete mít lepší poznání. Doporučuju.

4. Začít ho využívat taky, splnit si doma svoje, ale nepředřít se. Začít si hledat milence - a trochu tomu pomoct, třeba cvičit, nebo víc o sebe pečovat. Hrozí, že milencem mu tím dáš záminku, ale tu si vyrobí tak i tak.

Uvědomit si, že cokoliv může být tvoje volba a máš své důvody, proč ses pro ni rozhodla.

PS: A když si bude s ní psát před tebou, přijď a beze slova mu vypni počítač, že to se nedělá a že má nachystanou večeři. Důležité je to udělat absolutně v klidu a nenechat se vytočit.

Kiara napsal(a):

ready, Willi má skutečně problém. Tím nechci říct, že si něco zavinila sama nebo za celou situaci může, chraň Bůh. Tady je to ale o tom, že ač Willi přišla k celý situaci jako slepý kuře k zrnu, jednání jeho manžela se jí bytostně dotýká a celá situace jí VADÍ, na rozdíl od manžela a milenky, kterým tato situace VYHOVUJE.

Variantu č. 3 také doporučuji - ono Willinu manželovi nezaškodí poznání, že jeho žena není žádná oddaná poddaná, co čeká někde v koutě, až jak všechno dopadne - ale že je svobodná bytost, schopna si zařídit volný čas odděleně od manžela a celkem příjemně si ho užít. I kdyby to bylo 14 dnů, co bude z domova pryč, manžel si s dětičkami a s domácností užije až-až a bude tak zaneprázdněn, že si po večerech rozhodně nebude mít čas klofat s milenkou zamilované maily nebo psát rozněžnělé SMSky. Milenka má svoji domácnost, svého manžela a svoje děti, ta mu chodit vypomáhat domů rozhodně nebude

Já se normálně při té představě úplně tetelím A Willy, ať tě ani nenapadne se pak za něco omlouvat! Musíš dělat jakoby se nechumelilo. Vyčítat se ti sice může pokusit kdokoliv co koliv, ale stačí opáčit otázkou - myslíš, že jsem neměla podstatný důvod a neveděla co dělám?

Milý ready,
díky za příspěvek!!!! Problémy máme fakt všichni, ale já psala o problému nevěry a to nebylo pochopeno. Mám opravdu nejeden problém, ale ten hlavní je nevěra mého manžela, kterou musí řešit on. Všechno, co píšeš je fajn. Já sice nejsem nijak atraktivní ale věř, že moje soupeřka je o třídu níž (asi to zní ode mne nafoukaně, ale je to tak). Nejspíš má ale jiné kvality.
Čas pro sebe si vždycky najdu. Není problém tři čtyři hoďky, nebo nějaká akce. Nemám sice žádné kamarádky, jen dobré známé, ale je s nimi fajn, takže v tomhle ohledu se nezanedbávám.
Na své okolí působím prý vyrovnaně a mile. Umím se smát a projevovat radost....nejsem schlíplé kuřátko někdo v koutě....
Jenom pro zajímavost - pracuju v kolektivu žen a mužů. Jen nás celkem 21 (věkový průměr 50let). Jsem desátá, která má zkušenost s partnerskou nevěrou. Ne, že bychom si o tom nějak vyprávěli, ale za těch 20 let, která tam dělám, se čas od času o někom šušká.
Všichni to ustáli a jsou se svými partnery dál. Je to ale o velikém odříkání, toleranci a přímo svaté trpělivosti!
Dneska jsem měla těžkou noc a tak jsem psala. Nic jiného už mi nezbývá. Chtěla jsem po mailu jeho vyjádření zda odejde, nebo zůstane. Co myslíte, že odpověděl........zůstávám - ale moc tomu slovu nerozumím....

Upravil(a) Willi (8. 7. 2011 18:17)

ready, tím bych si nebyla tak jistá.

Co je to platné, že soupeřka připadá Willi "o třídu níž", když její manžel tuto paní velmi pravděpodobně vnímá jakou nejúžasnější bytost na světě s třeskutým sex-appealem a vnitřním kouzlem osobnosti zároveň

S Tvojí poslední větou, viz: "Můj dojem je, že dokud si opravdu nezačne připouštět, že by o tebe mohl přijít, nic moc se nezmění, ale nechci předbíhat" ale samozřejmě souhlasím

Je to pravda. Manželka a okolí ty milenky vždycky vidí, jako něco hluboko pod manželčinu úroveň a nezřídka mívají i pravdu. Což je to však platné, když se chlap na svoji milenku dívá úplně jinýma očima a přitahuje ho právě to, co není na ní, ale co je v ní: neokoukanost, neotřelost, vnitřní náboj, jinakost

No páni, já když to čtu... Mám se vůbec vdávat? Bejt naivní a myslet si, že MNĚ se tohle nestane? Willi, držím palce, ať to dopadne dobře především pro tebe a děti. Manžel se k tobě nechová s úctou.

ready napsal(a):

Willy,
pokud je tvá soupeřka o třídu níž, tím líp pro tebe. Znamená to, že nemusíš mít strach. A když nemusíš mít strach, můžeš volit myslím méně tolerantní, razantnější postup.
Jinak osobně si myslím, že slovem (a po mailu zvlášť) může slíbit cokoliv, je otázka, jestli něco opravdu změní. Můj dojem je, že dokud si opravdu nezačne připouštět, že by o tebe mohl přijít, nic moc se nezmění, ale nechci předbíhat. Uvidíš třeba to vyjde a bude to ok.

drž se

docela by mě zajímalo podle čeho se hodnotí, jestli je milenka o třídu výš nebo níž, jaká jsou měřítka, co se posuzuje. já si myslím, že milenka je vždycky nejméně o třídu výš, protože kdyby nebyla, tak by se do ní partner nezakoukal. přeci nebude toužit po něčem naprosto stejném nebo horším než má doma.