áno, chnapkam. Nie je to o "paneli", ci tehle. Je to "o comsi inom"... a "duchov a energie" JA respektujem, vnimam... ale NEPRIPUSTAM (! ), vzhladom k tomu, ze "ich beriem" len do takej miery, ako IM DOVOLIM, aby ma ovladali a ovplyvnovali...

Rozumiem. Nemam teraz cas napisat svoj nazor... vecer sa "ozvem"...

giorgino napsal(a):

......každopádně každej jsme jinej a každej máme jiné potřeby... ale nebydlet v želozobetonu je velké plu. přece jen tam trávíš minimálně třetinu života, a to počítám jen spánek. Jasně, panelák lepší jak most, ale říkám si, proč bydlet na sídlišti v paneláku, můžeš-li bydlet někde v přírodě a doprávat si všech těch přírodních sil... 

Souhlas. Nejsem na to stavena (=nerozumim tomu), ale "panelak" citim jako "okovy na dusi"... kery nevim a kde jsem je nabrala...
A nechci je mit   -  NE a NE!

Upravil(a) ViktorkaM (23. 7. 2011 23:38)

ViktorkaM napsal(a):

giorgino napsal(a):

......každopádně každej jsme jinej a každej máme jiné potřeby... ale nebydlet v želozobetonu je velké plu. přece jen tam trávíš minimálně třetinu života, a to počítám jen spánek. Jasně, panelák lepší jak most, ale říkám si, proč bydlet na sídlišti v paneláku, můžeš-li bydlet někde v přírodě a doprávat si všech těch přírodních sil... 

Souhlas. Nejsem na to stavena (=nerozumim tomu), ale "panelak" citim jako "okovy na dusi"... kery nevim a kde jsem je nabrala...
A nechci je mit   -  NE a NE!

Můj názor je takový, že energie v bytě se mění s majitelem. Jakou energii si v bytě člověk udělá, takovou ji bude mít. Podle mě se energie dají přeměnit, prostě tu starou po jiném člověku nahradím svojí. Bydlíme v bytě, v domě starém staletí, kde se muselo vystřídat mnoho lidí (energií), přesto tady v tom bytě cítím jen tu naší, žádnou jinou. A byla tu kamarádka, spala tu pár dní a říkala, že tady cítí dobrou energii.
S panelákem nemám velké zkušenosti, nikdy jsem v něm nežila delší dobu, přesto že to bylo odjakživa moje velké přání. Od narození jsem bydlela v domě u lesa, velký dům s tolika pokoji, že jsem tam jako malá byla strašně sama a kdykoliv jsem mohla tak jsem chodila na návštěvu ke kamarádce do paneláku, do malinkého bytu v kterém žily 4 děti a byla jsem tam šťastná, protože to tam žilo, zatímco u nás ve velkém domě to nežilo (jen já a rodiče a velké prázdné pokoje). Všechny ty zvuky, splachování záchoda, hlasy, zvuk výtahu, štěkot psa, to všechno mě na paneláku naprosto uchvacovalo. Byl tam život.
Dneska bych v paneláku už žít nechtěla, raději v domečku u lesa, přesto si myslím, že nejsilnější energie, které člověk vnímá jsou ty jeho vlastní.

Selima napsal(a):

Zasa na geopatogénnej zóne je lepšie bývať v paneláku než v rodinnom odme, kde to "schytáš naplno"...

njn pomalu si připadám jak opice a nejraději bych se vrátil na strom. ale upřímně, živočichové, k opicím nemáme daleko, ty jsou na tom pomalu lépe jak my, jelikož ty se nemůžou vymlouvat na to, že nežijí duchovním životem, protože to je pouze v moci člověka. A narazit dnes na opravdového duchovní člověka, to je jak vyhrát v loterii. Jediná naše hlavní povinnost a my na to stejně sereme, přátelé.


Duchovní >> Být zodpovědný

Selima napsal(a):

Nesúhlasím... Podľa mňa je fuška NEBYŤ duchovný... hlavne dnes. jedine fakt že by vyhrlai negatívne a "hrubé" eenrgie.

jo chápu. myslel jsem to jinak než to vyznělo, tak trochu na to co se tady probíralo, na nás teoretiky, ale to je jedno...

Selima napsal(a):

Nesúhlasím... Podľa mňa je fuška NEBYŤ duchovný... hlavne dnes. jedine fakt že by vyhrlai negatívne a "hrubé" eenrgie.

dusička napsal(a):

Jsem typický panelákový dítě. Ted bydlím s manželem v baráčku.
A není to o tom, jaký je byt, jestli zděný, nebo z panelu. Je to o tom, kde se cítím doma. Jak si udělat zázemí, soukromí.
Giorgino - kdyby si měl svůj byteček v paneláku, kde by Ti nekecala do života máma, táta, ségra, kde by si byl ty sám, neříkej, že by se Ti to nelíbilo.

Duši, ano, není nutno nic odsuzovat. Něwkdo se může cítit dobře i v paneláčku. Někdo prostě nemá jinou možnost a je rád, za něj.

Mám to štěstí, že mohu být od jara do podzimu v přírodě a na zimu jdu ráda do paneláčku, kde se nemusím starat o teplíčko, kde potkávám zase své dobré známé, na které se i zase těším. Neberu to jako negativum. Ten kdo nemá jinou možnost než žít v paneláku - zatím, si jistě cestu do přírody najde a energii načerpá jiným způsob. Nelze zavrhnout bydlení v paneláku, někdo se tam může cítit šťastný, víc než ten, kdo je sám i uprostřed přírody.

dusička napsal(a):

Jsem typický panelákový dítě. Ted bydlím s manželem v baráčku.
A není to o tom, jaký je byt, jestli zděný, nebo z panelu. Je to o tom, kde se cítím doma. Jak si udělat zázemí, soukromí.
Giorgino - kdyby si měl svůj byteček v paneláku, kde by Ti nekecala do života máma, táta, ségra, kde by si byl ty sám, neříkej, že by se Ti to nelíbilo.

dušičko, teď jsou naši na dovolené a že bych byl o chlup šťastnější v paneláku sám? To ne. Ale řeknu Ti, nejhorší to je v Praze pro mě, tam si připadám jak Heidi ve Franfurktu, a sice nešťastný. v paneláku na kraji Liberce je to tak napůl. před lety jsem zde byl šťastný, ale od tý doby co nejhraju hry, není tady žádnej život pro mě...já žít jako v divoký přírodě. snad jedinou výhodou  v paneláku je, že po tobě nelezou klíšťata. už se moc a moc těším na to nové dobrodružství... děkuji za Tvou reakci, duši.

Upravil(a) giorgino (24. 7. 2011 20:49)

Giorgino - ono není asi problém žít v paneláku, spíš je velký rozdíl žít v paneláku ve velkoměstě nebo v maloměstě.
Já žiju x let od malinka v menším městečku cca 5000 obyvatel, škola,obchody , tak nějak ten základ tu je, ale i když se podíváš z paneláckýho okna ven, vidíš přírodu. Pár metrů a seš na louce, v lese.

ViktorkaM napsal(a):

dusička napsal(a):

...Giorgino - kdyby si měl svůj byteček v paneláku, kde by Ti nekecala do života máma, táta, ségra, kde by si byl ty sám, neříkej, že by se Ti to nelíbilo.

Muze rikat, ze "se mu tam nelibi" (a verim mu) a OPRAVDU JE TO O TOM, jestli je to cihla nebo panel - tak to citim ja, a tem, "co to nevidi a NECITI", to neberu. Podle mne "to je O TOM"...

Giorgino - a ty si žil někdy ve "zdech" že si na panel nezvykneš.
Je fakt, že já už to nějak nevnímám .Jako holka jsem si žila spokojeně v paneláku. KDyž jsem se přestěhovala s dvouletým capartem do zdí, ten spánek byl o něčem jiném. Kluk spal jak zabitej a v paneláku se budil.

Heidi jsem četla v dětství pořád dokola. A naposledy jsem ji četla před 3 měsíci Nádherná překrásná věc, jako malá jsem se cítila být Heidi a dneska to cítím stejně