majkafa napsal(a):

Já si taky nehodlám pamatovat
Já si prostě pamatuji. Úplně obyčejně si pamatuji.

Ty si nepochopila, ze tu nejde o tvoji genialitu, ale o to, ze to imrvere  nekomu pripominas, ze uz tady na tech strankach Babinet.cz uz jednou byl.  

Co je ti potom, ze sem nekdo pise znovu? Proc tu delas tyhle kontroly? Nemas jinou napln zivota? Asi ne. Me to vubec nevadi a nesleduju to a nikomu to verejne jako policista nepripominam. O tom to bylo...

Co kdybys to prestala delat?

Upravil(a) sahleb (9. 7. 2011 11:36)

Skoda, ze je to smazane, takze vlastne netusim, kdo se chce pripravovat na rozvod a proc vlastne. Podle meho nejvetsi problem a to musim neustale opakovat je, ze lide jdou do manzelstvi s presvedcenim, ze pokud nevyjde, tak se jednoduse rozvedou
Takze tak.

Morphe, logika je jedna věc a řeč zákona je věc druhá.

Bavíme se tady o výživném na nerozvedenou manželku. To lze přiznat v situaci, kdy manžel přestane přispívat na společnou domácnost, manželka má o hodně menší výdělkové možnosti či schopnosti než manžel a životní úroveň obou manželů se tím pádem stane diametrálně rozdílnou.

V těchto případech může manželka požadovat soudně po manželovi výživné na nerozvedenou manželku a většinou uspěje - dostane ho v takové výši, aby byla životní úroveň obou manželů dorovnána do stejné výše. Vůbec není rozhodující, jestli manžel přestal dávat domů peníze proto, že se špatně vyspal, že mu žena vařívala špatně bramboračku nebo si manželka našla milence. Takže - ač nejsou rozvedeni - manžel musí k rukám manželky měsíčně poukazovat takovou částku, aby jejich životní úroveň byla v zásadě stejná a pokud i přes soudní rozhodnutí manžel výživné manželce neplatí, vztahují se na něj tytéž sankce, jako na neplatiče výživného pro nezletilé dítě.

Pokud se to manželovi nelíbí, samozřejmě se může nechat rozvést po rozvodu ale platí, že manželka - pokud splňuje nároky na přiznání výživného - už nedostane výživné v původní výši, jehož cílem je zajistit stejnou životní úroveň manželů, ale výživné nižší, jehož účelem je POUZE zajistit přiměřené náklady na výživu. To už se týká manželek, které jsou třeba na MD, dlouhodobě nemocné, zdravotně postižené nebo v ID. Zdravá a práceschopná manželka v našich podmínkách po rozvodu na takové výživné málokdy dosáhne

Upravil(a) Kiara (9. 7. 2011 14:11)

morphe, právnička nejsem zato jsem jednou z manželek, která - dokud byla vdaná - výživné od manžela na svoji osobu skutečně pobírala

Zákon je z Tvého úhlu možná postaven nelogicky, špatně a také nespravedlivě, pokud se jedná o případ, kdy si manželka najde milence a po svém zákonitém požaduje peníze, když jí tento přiškrtil penězovod. Na druhé straně jsou chlapi, kteří odejdou od rodiny k milence a aby to manželce nebylo líto, přestanou jí jakkoliv přispívat pod heslem: Poraď si, jak umíš, moje peníze teď potřebuje ta druhá

Pokud se nějakému pánovi nelíbí, že musí přispívat manželce - nevěrnici, není jiné pomoci, než se okamžitě rozvést. Každý má možnost obrany a nikdo nemusí dlouhodobě snášet situaci, do které se nezaviněně dostal

Morphe, samozřejmě jsem neměla na mysli nějakého konkrétního pána, psala jsem naprosto akademicky a všeobecně

pecule, výživné mezi manžely se nařizuje, vznikne-li hrubý nepoměr mezi majetkovými poměry jednoho manžela a druhého manžela. Hrubý nepoměr znamená:

- manželku na mateřské dovolené, která si není schopna díky řádné péči o malé dítě zajistit vlastními silami obživu, ženu v domácnosti, ženu dlouhodobě registrovanou na ÚP, ženu dlouhodobě nemocnou či v invalidním či starobním důchodu, ženu sice vydělávající, ale pouze průměrnou mzdu, na straně jedné
- nadstandardní výdělky jednoho manžela proti průměrným příjmům či žádným příjmům druhého manžela, přičemž nadstandardně vydělávající manžel neposkytuje peníze do společné domácnosti vůbec, nebo jen minimální částku, na straně druhé

Pokud jde o Tebou popisovaný konkrétní případ, kdy se jednomu nechtělo dělat, protože zjistil, že plat toho pracujícího "celkem stačil", myslím si, že když plat pracujícího "celkem stačil", tak že byl v našich podmínkách naprosto průměrný a pokud by se nepracující domáhal proti manželovi ještě výživného, velmi pravděpodobně by neuspěl.

Na přiznání výživného musí být totiž do očí bijící rozdíly v životní úrovni v tom smyslu, že žalovaný manžel má prokazatelné příjmy třeba okolo 25 tisíc a výš, zatímco manželka je třeba na MD, v domácnosti nebo dlouhodobě registrována na ÚP (jedna varianta) nebo manželka má sice vlastní příjmy, ale manžel - soukromý podnikatel s velmi nadstandardními příjmy - dává na domácnost pouze minimální nebo vůbec žádnou částku a "svoje peníze" si syslí tak, aby k nim manželka neměla přístup (druhá varianta)

Upravil(a) Kiara (9. 7. 2011 21:12)

pecule napsal(a):

Kiaro ja mam otazku, ktera me napada ohledne vyzivneho mezi manzely. Kdyz se ti dva vezmou, chodi oba normalne do prace. Pak ten jeden pracovat prestane a jinou praci si nehleda, protoze zjisti, ze plat toho druheho celkem staci. Tomu pracujicimu se to nelibi, chce aby oba pracovali, dokonce i nejakou praci ze znamosti sezene, ale nic se nezmeni. Tak ten pracujici "priskrti kohoutek" na zaplaceni nutnych vydaju. Ma potom i ten co nedela narok na vyzivne? Jde o pripad znamych, kteri ted uz jsou rozvedeni, v dobe kdy nebyli, tak ten vydelavajici kohoutek nepriskrtil, ale stvalo ho, ze ten druhy nedela a hlavne delat nechce, prestoze prace byla. Ale diky nim me napadlo, jak v takovem pripade soud postupuje.

Pecule, nejsem Kiara, ale neodpustim si poznamku. Vidim tam zasadni chybu v komunikaci a uz vubec nechapu, ze to onen jedinec, devce, nebo kluk, nechali zajit tak daleko!! Pracovat se musi, pokud ty moznosti jsou, dnesni doba nenahrava muzum, aby uspokojili potreby svych narocnych manzelek a tak musi makat oba dva. Toto by melo byt vyjasneno hned na zacatku a pokud ze ne-e, tak proste do toho svazku nejit, pac to hrozi peknym pruserem. Ja si to s tou svoji vyjasnil hned. Pristehovala se, taky mela takove tahy, jako ze by zustala doma, venovala se konickum, navarila mi atd.. a jasne jsem ji rekl, moje mila pokud chces se mnou bydlet a sdilet se mnou spolecne loze, budes pekne chodit do prace a vydelas tolik, kolik potrebujes na svoje nepotrebne hlouposti plus na pulku najmu - a bylo vymalovano. Pekne jsem si ji vychoval a stala se z ni zodpovedna zena Dnes kdyby jeden z nas prisel nedejbuh o praci, ten druhy je schopny to tahnout sam, nez se prace najde, ale my jsme my a oni jsou oni..

Upřímně řečeno, já jsem se ještě nikdy nesetkala s případem, že by se jeden z partnerů úmyslně vyhýbal práci, na to konto soudně požadoval od svého manžela/ky výživné a taky ho dostal

Jak jsem psala, tahle varianta je pouze jednou z možností, která se může přihodit. Daleko běžnější situace, při které výživné soudy přiznávají je hrubý nepoměr mezi příjmy jednotlivých manželů, kdy ten lépe vydělávající svévolně neplní své povinnosti k rodině. Do očí bijící rozdíly jsou například ty, kdy manžel má příjmy řádově v desítkách tisíc korun, tyto příjmy si schraňuje výlučně sán pro sebe a manželka si musí poradit ze své průměrné výplaty. Nebo manželka je na mateřské, manžel - opětovně nadstandardně vydělávající - dává do domácnosti jen to nejnutnější a manželce doporučí "Nevyděláváš, tak nežer" (skutečný příběr ze života!!!)

MMCH Morphe, nerozumím "výkladu v neprospěch ženy". Ano, může se stát, že má nějaká "nenažraná panička" velké oči a napadne ji, že manžel poskytuje na domácnost málo a chce ho prostřednictvím soudu donutit, aby platil "ještě víc". V našich krajích bývá zvykem, že na každou soudní při si člověk musí sehnat a zaplatit advokáta, který svého klienta zastupuje. Pokud advokátovi pravdivě předestře potřebná fakta, advokát ji už dopředu upozorní, že při situaci, jaká je, manželce nemusí soud vyhovět, neboť poskytovanou částku shledá jako zcela dostatečnou A v tom případě si manželka dobře rozmyslí, jestli jít do dopředu prohraného sporu, platit advokáta a ještě soudní výlohy

Nejsme totiž v Americe, jsme v ČR a naše soudy jsou při přiznávání výživného na nerozvedenou manželku stále ještě velmi konzervativní

morphe, jsme v internetové diskusi, nikoliv v kvalifikované právní poradně. Já to teď beru sama za sebe: buď se vyjadřuju na základě svých vlastních znalostí a životních zkušeností, nebo - když něco nevím či si nejsem jistá - doporučují dotyčnému naživo konzultaci s právníkem nebo jiným odborníkem. Můžu říct: ano, je to tak, jak si myslíš Ty, že to je - ale potřebuješ právníka, nebo naopak - nemáš pravdu, takhle to nefunguje, ale stejně toho právníka potřebuješ

MMCH nezlob se na mě, ale jakékoliv závažné životní rozhodnutí by měl člověk učinit AŽ PO poradě s odborníky a nikoli na základě postřehů, načerpaných v nějaké internetové diskusi, byť by diskutéři mysleli své postřehy sebelépe

A ještě nakonec si dovolím poslední poznámku: znám spousty lidí, kteří učinili fatální rozhodnutí pouze na základě toho, co jim radili rodiče, životní partner, sourozenci, kamarádky, příbuzní nebo známí, protože úsudek cizích lidí - laiků pro ně byl víc, nežli Písmo svaté a nedokázali udělat jednu jedinou věc: zajít za odborníkem a svůj závažný problém s ním zkonzultovat. Navíc se nezřídka stávalo, že rádce sledoval svými radami pouze svůj vlastní prospěch ke škodě toho druhého, nebo byl sám "nastrčená osoba", která měla dotyčného přemluvit k tomu, aby něco konal nebo opominul opět ku prospěchu třetí osoby a chudáka tazatele ani nenapadlo, že rádce to s ním vůbec nemusí myslet dobře

Ony rady zdarma, aniž by za ně člověk musel vysolit jednu jedinou korunu nemusí být vždycky těmi jedinými a správnými radami

Upravil(a) Kiara (10. 7. 2011 12:49)

heleno, na všechny záležitosti, týkající se financí je vlastní advokát více, nežli potřebný.
Jasně, že si ho člověk brát nemusí a může si své zájmy zastupovat sám - ale v tom případě ho z 99% protistrana u soudu utluče čepicí

Ono platí, heleno, že zaměstnavatel Tě totiž nemůže roznést na kopytech stejně, jako Tvůj zákonitý partner, se kterým jsi ve při. Pracovně-právní spor je totiž něco jiného, nežli se handrkovat se svým zákonitým o výživné a posléze se s ním rozvádět: tam to je hodně o psychice a o špíně, kterou na sebe obě dvě strany nakonec kydají

Je totiž rozdíl, jestli stojíš v soudní síni proti firmě nebo instituci a setkáváš se u soudu buď se svým šéfem, nebo s firemním právníkem. To jsou pro Tebe cizí lidé, do nichž Ti je venkoncem houby a jelikož víš, že právo je na Tvé straně, jdeš do bitvy zdravě napružená s cílem vyhrát a taky to vyhraješ. Ovšem něco jiného je stát v soudní síni proti osobě nejbližší, se kterou máš navíc děti a posloucháš špínu, kterou na Tebe dotyčný kydá, tam to je hodně o psychice, kterou se Ti protistrana snaží nalomit a docílit, abys s brekem utekla ze soudní síně a podanou žalobu s ostudou stáhla

Upravil(a) Kiara (11. 7. 2011 11:00)

Morfe a jedna teoreticka otazka. Ty sice pises, ze jste si to s pritelkyni (manzelkou) vyjasnili na zacatku. Fajn, tak by to melo byt. Ale jak bys postupoval, az by jste meli ditko a po rodicovske dovolene by nastala tahle situace (prestoze jste si to predem vyjasnili) a dejme tomu diteti bylo 8 let a manzelka by praci stale nejen nemela, ale ani nehledala. Ty bys ji tu a tam neco sehnal, ale ona by rovnou rekla, ze tohle delat nebude, pripadne by tam sla a po tydnu rekla, ze to neni prace pro ni?