6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
pencila napsal(a):
Revliba napsal(a):
přemýšlím o tom,kdo je větší osobnost....statečnější,moudřejší...ten,kdo vydrží v neuspokojivém manželství či svazku z různých důvodů...anebo ten,kdo udělá radikální řez a odejde?
.Kdo je statečnější - ten kdo vydrží bolest zubu, nebo ten kdo si zajde k zubaři?
Jsem zastáncem jednání - buď se budu snažit aktivně o změnu (což zmého pohledu znamená práce sama na sobě a ne snaha změnit druhého), nebo odejdu..
Tato žena se o změnu aktivně snažila,pokus o spolupráci s workoholikem selhal...zapracovala na sobě docela intensivně...říká,že si dokáže jeho "negativní energii" nepustit k sobě.On jí nebije,občas je na ní hrubý...
Ona je vysokoškolačka po 40ce,nikdy pořádně ve svém oboru nepracovala,dětem je 11 a chlapci 14,má Aspergerův syndrom třetího stupně,nechce se mi popisovat všechny příznaky,v současné době třeba odmítá chodit do školy,začíná se toulat,musí mu být neustále v patách.....jeden čas uvažovala,že si pořídí ještě jedno dítě,aby po jejich smrti byli na péči o chlapce 2 sourozenci...
Není tady
Revliba napsal(a):
Tato žena se o změnu aktivně snažila,pokus o spolupráci s workoholikem selhal...zapracovala na sobě docela intensivně...říká,že si dokáže jeho "negativní energii" nepustit k sobě.On jí nebije,občas je na ní hrubý...
Ona je vysokoškolačka po 40ce,nikdy pořádně ve svém oboru nepracovala,dětem je 11 a chlapci 14,má Aspergerův syndrom třetího stupně,nechce se mi popisovat všechny příznaky,v současné době třeba odmítá chodit do školy,začíná se toulat,musí mu být neustále v patách.....jeden čas uvažovala,že si pořídí ještě jedno dítě,aby po jejich smrti byli na péči o chlapce 2 sourozenci...
Bože můj, co je tohle za nepředloženost ?!? Dítě se přece pořizuje pro radost z dítěte samého a nepřivádí se na svět ryze účelově, aby již od útlého dětství bylo připravováno na roli pečovatele pro staršího, mentálně postiženého bratra, až rodiče umřou...
A ze své vlastní zkušenosti můžu říct jen jedno: neznám, skutečně neznám ani jednoho sourozence, který by na svá bedra převzal po smrti rodičů tak těžkou řeholi, jako je péče o mentálně postiženého sourozence!!! Sotva rodiče zemřeli, putoval ve všech případech postižený sourozenec okamžitě bez pardonu do ústavu Není se čemu divit - dospělí sourozenci měli své životy, svoje rodiny a žádný z nich nebyl ochoten převzít 24ti hodinovou péči o handicapovaného bratra nebo sestru. I když za života rodičů nebo před jejich úmrtím třeba naslibovali rodičům, jak se o sourozence postarají, skutečně se postarali - ale jinak, než rodiče mysleli: sourozenec skončil v ústavu pro mentálně postižené.
Revlibo, jestli si Tvoje známá myslí, že se sourozenci postarají, až tady rodiče nebudou, je to od ní velmi naivní a hlavně nesmírně sobecké - chtít od sourozenců, aby nežili vlastní životy, nezaložili si nebo zrušili vlastní rodiny a celý svůj život podřídili péči o mentálně postiženého sourozence, navíc vzhledem ke svému postižení velmi problémovému, kterého těžko zvládají i vlastní rodiče ...
Není tady
Kiara napsal(a):
Bože můj, co je tohle za nepředloženost ?!? Dítě se přece pořizuje pro radost z dítěte samého a nepřivádí se na svět ryze účelově, aby již od útlého dětství bylo připravováno na roli pečovatele pro staršího, mentálně postiženého bratra, až rodiče umřou...
Budes se divit moje miloucka, ale nektere zeny si dite porizuji jen proto, ze je uz maji jeji kamaradky, nebo ze uz je na deti cas, nebo jsou to jen znudene panicky, ktere nemaji do ceho poradne pichnout, nebo je to uz nebavi v praci, nebo, nebo, nebo, to by byl asyk hodne dlouhy seznam
Není tady
Morphe, tohle je něco jiného ...
Není tady
Já nikoho nesoudím...jedná z pozice své vlastní vnitřní kompetence...jinak řečeno,dělá co umí
Není tady
morpheus napsal(a):
...Budes se divit moje miloucka, ale nektere zeny si dite porizuji jen proto, ze je uz maji jeji kamaradky, nebo ze uz je na deti cas, nebo jsou to jen znudene panicky, ktere nemaji do ceho poradne pichnout, nebo je to uz nebavi v praci, nebo, nebo, nebo, to by byl asyk hodne dlouhy seznam
Není tady
Revliba napsal(a):
Já nikoho nesoudím...jedná z pozice své vlastní vnitřní kompetence...jinak řečeno,dělá co umí
Já neříkám, že nedělá, co umí ... já jenom tvrdím, že má - co se týče postiženého dítěte a jeho sourozence - naprosto nereálná očekávání a naivní představy či plány
Není tady
pencila napsal(a):
Revliba napsal(a):
přemýšlím o tom,kdo je větší osobnost....statečnější,moudřejší...ten,kdo vydrží v neuspokojivém manželství či svazku z různých důvodů...anebo ten,kdo udělá radikální řez a odejde?
.Kdo je statečnější - ten kdo vydrží bolest zubu, nebo ten kdo si zajde k zubaři?
Jsem zastáncem jednání - buď se budu snažit aktivně o změnu (což zmého pohledu znamená práce sama na sobě a ne snaha změnit druhého), nebo odejdu..
Pencilo , myslím, že jsi přesně vyhmátla nesmyslnost otázky Kdo je statečnější ?
Myslím, že tuto otázku - statečnost * zbabělost? Co je vlastně co? velmi trefně popisuje text jedné písničky od mého oblíbeného zpěváka Roberta Křesťana:
Rád bych si byl jist,
zda známe hranici
kdy jsme čistý list
a kdy jsme viníci ?
Když tobě chce se řvát
a mlčíš docela,
jsi trpělivá snad?
A nebo zbabělá?
Když bozi zeshora
překračují práh,
kde končí pokora?
A kdy začíná strach?
Usmívej se,
všímej si hostí,
jsme za prahem
bolestivosti.....
dusička napsal(a):
víte co mi někdy přijde? že ženský nikdy nejsou štastný. MOžná jen chviličku, ale pořád by chtěli něco nového, touží po něčem, chtějí to co nemaj. Vlastně si ani neuvědomují a někdy i uvědomují, že vlastně maj, co chtějí, tak co jim chybí ke štěstí?
Co jim chybi? No preci to co nemaj. Co to je? Cokoli co nemaj ale hlavne to stesti ktery nenalezli uvnitr a hledaji ho venku ,ocekavaji ho z venku.
K tematu:
Muj nazor je,ze tohle neni o zadne statecnosti ani o zadne moudrosti.
A nedokazu si ani vubec predstavit jak by v tomhle prikladu mohl hrat nejakou roli pojem -osobnost.
Není tady
Kiara napsal(a):
Revliba napsal(a):
Tato žena se o změnu aktivně snažila,pokus o spolupráci s workoholikem selhal...zapracovala na sobě docela intensivně...říká,že si dokáže jeho "negativní energii" nepustit k sobě.On jí nebije,občas je na ní hrubý...
Ona je vysokoškolačka po 40ce,nikdy pořádně ve svém oboru nepracovala,dětem je 11 a chlapci 14,má Aspergerův syndrom třetího stupně,nechce se mi popisovat všechny příznaky,v současné době třeba odmítá chodit do školy,začíná se toulat,musí mu být neustále v patách.....jeden čas uvažovala,že si pořídí ještě jedno dítě,aby po jejich smrti byli na péči o chlapce 2 sourozenci...Bože můj, co je tohle za nepředloženost ?!? Dítě se přece pořizuje pro radost z dítěte samého a nepřivádí se na svět ryze účelově, aby již od útlého dětství bylo připravováno na roli pečovatele pro staršího, mentálně postiženého bratra, až rodiče umřou...
A ze své vlastní zkušenosti můžu říct jen jedno: neznám, skutečně neznám ani jednoho sourozence, který by na svá bedra převzal po smrti rodičů tak těžkou řeholi, jako je péče o mentálně postiženého sourozence!!! Sotva rodiče zemřeli, putoval ve všech případech postižený sourozenec okamžitě bez pardonu do ústavu Není se čemu divit - dospělí sourozenci měli své životy, svoje rodiny a žádný z nich nebyl ochoten převzít 24ti hodinovou péči o handicapovaného bratra nebo sestru. I když za života rodičů nebo před jejich úmrtím třeba naslibovali rodičům, jak se o sourozence postarají, skutečně se postarali - ale jinak, než rodiče mysleli: sourozenec skončil v ústavu pro mentálně postižené.
Revlibo, jestli si Tvoje známá myslí, že se sourozenci postarají, až tady rodiče nebudou, je to od ní velmi naivní a hlavně nesmírně sobecké - chtít od sourozenců, aby nežili vlastní životy, nezaložili si nebo zrušili vlastní rodiny a celý svůj život podřídili péči o mentálně postiženého sourozence, navíc vzhledem ke svému postižení velmi problémovému, kterého těžko zvládají i vlastní rodiče ...
Tak to jsem zvedava jestli se muj pritel po smrti rodicu postara o sveho postizeneho bratra.
Není tady
morpheus napsal(a):
Kiara napsal(a):
Bože můj, co je tohle za nepředloženost ?!? Dítě se přece pořizuje pro radost z dítěte samého a nepřivádí se na svět ryze účelově, aby již od útlého dětství bylo připravováno na roli pečovatele pro staršího, mentálně postiženého bratra, až rodiče umřou...
Budes se divit moje miloucka, ale nektere zeny si dite porizuji jen proto, ze je uz maji jeji kamaradky, nebo ze uz je na deti cas, nebo jsou to jen znudene panicky, ktere nemaji do ceho poradne pichnout, nebo je to uz nebavi v praci, nebo, nebo, nebo, to by byl asyk hodne dlouhy seznam
Nemyslím, že by si dítě pořizovali, že je to moda. Prostě to jsou mateřský pudy, nic víc, a ty jsou silný. Nevěřím tomu, že by si dítě pořídili, protože druhý lidi to tak chtěj.
Není tady
Revlibo - Tvá známá to má moc těžký. Odejít s dětma - se nedivím,že to nedokáže, protože alespon kde žije ted má zázemí a jistotu. Myslíš, jako že je statečná, že s ním je? Já myslím, že už je to zoufalství. Nedovedu si představit ještě nemocné děti Je to smutný příběh
Není tady
dusička napsal(a):
Revlibo - Tvá známá to má moc těžký. Odejít s dětma - se nedivím,že to nedokáže, protože alespon kde žije ted má zázemí a jistotu. Myslíš, jako že je statečná, že s ním je? Já myslím, že už je to zoufalství. Nedovedu si představit ještě nemocné děti Je to smutný příběh
Myslím,že je statečná,že na sobě zapracovala tak,aby v tom mohla žít,protože jí zřejmě nic jiného nezbývá v takovéto situaci.Vytvořila si asi takové obranné mechanismy,které jí dovolují žít v nenaplněném smutném svazku.Nevím,jestli bych já byla schopna toto vše zvládnout..
Není tady
dusička napsal(a):
víte co mi někdy přijde? že ženský nikdy nejsou štastný. MOžná jen chviličku, ale pořád by chtěli něco nového, touží po něčem, chtějí to co nemaj. Vlastně si ani neuvědomují a někdy i uvědomují, že vlastně maj, co chtějí, tak co jim chybí ke štěstí?
Doporučovala bych - negeneralizovat, neházet do jednoho pytle.
Já jsem taky ženská, a byla jsem dlouhá léta a nyní opět jsem ve vztahu šťastná a spokojená.
A nemám ani ten nejmenší pocit, že bych chtěla pořád něco nového a že toužím po něčem, co nemám.
Ještě k jádru vlákna:
Myslím si, že každá životní změna vyžaduje určitou odvahu: Vdát se vyžaduje odvahu, mít děti vyžaduje určitou odvahu, ale i odejít z nedůstojného a nenaplňujícího vztahu vyžaduje odvahu.
Někdy může být zdánlivá statečnost zůstávat ve špatném vztahu jen nedostatek odvahy udělat krok do neznáma. A někdy to může být skutečná statečnost....
Je to případ od případu a posoudit to snad může jen sám aktér, účastník. Ten jediný zná všechny souvislosti a ten taky jediný (a jeho děti, samozřejmě) nesou následky svých rozhodnutí.
.
Těžko otázku statečnost/nestatečnost může správně posoudit kdokoli z vnějšku.
Presne tak. Mne taky nic nechybi, jako ze bych to musela mit, pidit se po tom..., slintat, kdy uz to budu mit a tak... staci mi, co mam, a i kdybych zrovna o neco prisla, smirim se s tim...
Není tady
Vidis dusi jak to konci ,kdyz do sve vety zapomenes napsat sluvko -nektere (zeny)
A pritom by preci kazdemu melo byt davno predem jasne i bez toho sluvka -ze nelze nic hazet do jednoho pytle.
No ale jasne to nejspis je jen nekterym.
Není tady
Na druhe strane ale mne z Dusi komentare jaksi "koukalo", ze opravdu mysli na vsechny, ... ze "mozna" nevi o nejakych zenskych, ktery by stastny mohly byt, a to permanentne...
Není tady
Revliba napsal(a):
Myslím,že je statečná,že na sobě zapracovala tak,aby v tom mohla žít,protože jí zřejmě nic jiného nezbývá v takovéto situaci.Vytvořila si asi takové obranné mechanismy,které jí dovolují žít v nenaplněném smutném svazku.Nevím,jestli bych já byla schopna toto vše zvládnout..
Revlibo, ciny ze zoufalstvi nejsou statecnosti. Ale chapu ze Ty to z nejakyho duvodu vidis jako statecnost.
Není tady
Jelikoz vim ze jsem zena a vim ze se me to netyka co pise dusicka,uvedomuju si ze to neplati pro vsechny zeny a zaroven me u toho napada ze pise o svych pocitech a ze mohla ale nemusela napsat slovo -nektere (zeny)
Není tady
Myslím,že je statečná... Vytvořila si asi takové obranné mechanismy
Pleteš dohromady dvě naprosto rozdílné věci - vytvořit si obranné mechanismy není statečnost, ale pouhej pud sebezáchovy.
Není tady
Arcanum napsal(a):
Revliba napsal(a):
Myslím,že je statečná,že na sobě zapracovala tak,aby v tom mohla žít,protože jí zřejmě nic jiného nezbývá v takovéto situaci.Vytvořila si asi takové obranné mechanismy,které jí dovolují žít v nenaplněném smutném svazku.Nevím,jestli bych já byla schopna toto vše zvládnout..
Revlibo, ciny ze zoufalstvi nejsou statecnosti. Ale chapu ze Ty to z nejakyho duvodu vidis jako statecnost.
V jakém případě (myslím ted konkrétně tuto ženu) bys Arcanum zhodnotila její čin za statečný,pokud tento hodnotíš jako čin ze zoufalství?Toto mě velmi zajímá..
Není tady
Arcanum napsal(a):
Jelikoz vim ze jsem zena a vim ze se me to netyka co pise dusicka,uvedomuju si ze to neplati pro vsechny zeny a zaroven me u toho napada ze pise o svych pocitech a ze mohla ale nemusela napsat slovo -nektere (zeny)
jo, když si to uvědomí, tak pak je štastná. A samozřejmě že jsem nemyslela všechny, kdo si to na sebe vztáhl,jeho problém.
Není tady
Revliba napsal(a):
Arcanum napsal(a):
Revliba napsal(a):
Myslím,že je statečná,že na sobě zapracovala tak,aby v tom mohla žít,protože jí zřejmě nic jiného nezbývá v takovéto situaci.Vytvořila si asi takové obranné mechanismy,které jí dovolují žít v nenaplněném smutném svazku.Nevím,jestli bych já byla schopna toto vše zvládnout..
Revlibo, ciny ze zoufalstvi nejsou statecnosti. Ale chapu ze Ty to z nejakyho duvodu vidis jako statecnost.
V jakém případě (myslím ted konkrétně tuto ženu) bys Arcanum zhodnotila její čin za statečný,pokud tento hodnotíš jako čin ze zoufalství?Toto mě velmi zajímá..
Ani v jednom pripade (v nadpisu) bych jeji cin nehodnotila za statecny,protoze ten pojem me tam vubec nesedi ,at tak jako tak.
Není tady
eremuruss napsal(a):
Tak to jsem zvedava jestli se muj pritel po smrti rodicu postara o sveho postizeneho bratra.
erem, není mentální postižení jako mentální postižení.
Přítelův bratr - podle toho, co jsi psala - je hodný, bezkonfliktní, poslechne na slovo, nemá žádné výkyvy v chování. Nicméně i tak by potřeboval po smrti rodičů nad sebou každodenní dohled a dopomoc jiné osoby. A potřeboval by "být pod dozorem" i zejména proto, že by v domě zůstal bydlet nejspíš sám a - řekněme si to otevřeně - mohl by se proto stát snadnou kořistí pro špatné lidi, kteří se neštítí okrást bezmocného člověka nebo mu nedejbože ještě i ublížit
Z toho vyplývá, že jednou se Tvůj přítel bude muset nějakým způsobem o bratra postarat, ať už osobně převzít přímou péči a bydlet s ním, nebo denně dojíždět, nebo to bude muset řešit jiným způsobem.
Není tady