dusička napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

dusička napsal(a):

Ona je statečná, protože myslí nejen na sebe a svoji "hrdost", ale především na své děti
copak je statečnost to, že chceš dětem dopřát. A že nemyslíš jenom na sebe, tak to je statečanost?

Nevím, jestli ti rozumím, dušičko. Já myslím, že je statečná, protože je ochotna ze svých požadavků, které jsou jen pro ni, ustoupit a myslet i na život dětí. Pokud bych v návalu uraženosti demonstratvně odešla z manželství a vystavila děti určitému strádání, tak to  (podle mne) není statečnost. Statečnost je, když si to v klidu rozumově zhodnotím, a udělám to, co je pro děti nejlepší. Děti jsou s námi jen chvíli, pak se osamostatní - tak je dobré to tu chvíli vydržet a svoje požadavky trochu odložit.

Jo tak to je statečnost.
ALe to přeci nedělá jen kvůli dětem, ale i kvůli sobě. Protože když uvidí děti štastné , bude štastná i ona.

No jasně že ano, to jsem si neuvědomila

Ivana napsal(a):

... Jinak co to je neuspokojivé manželství? Když jeden z manželů těžce onemocní, je to už natolik neuspokojivé, že je omluvitelné z takového vztahu odejít?

Pfuj!

Vějířovka napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

I já tobě Pan . Reaguji na tebe asi proto, že mi připadáš nejzajímavější.

Ty foléééééé...tak to by mně ani ve snu nenapadlo

Teď vážně: ty si skutečně myslíš, že ROZUMOVÉ rozhodnutí může ženě a jejím dětem přinést štěstí?
Že tam nehrozí to, že jim do živta dá dárky jako: za všechno se platí...manželství je kšeft....všechno se dá vydržet, když se to vyplatí... nedá se prostě nic jiného dělat, protože nemám kam jít...chlap má vydělávat prachy a ženská držet hubu...na mně nezáleží...lásku si nezasloužím.... láska není k ničemu...atc.atc.?

No, Pan, ty používáš nevhodná úsloví, a proto vlastně manipuluješ spoludiskutéra do pozice, v které by ti dal zapravdu.
Jak to myslím, to jsem napsala v rozhovoru s Dušičkou.
Tak to rozebereme per partes:
1) za všechno se platí - ano, za všechno se platí (zákon karmy)
a přesto manželství, ani jiný vztah není kšeft
2) všechno se dá vydržet - to jistě nikdo netvrdí, že se všechno dá vydržet, ale neodcházíme hned, jak nám něco přeletí přes nos, jak se v dnešní době často stává
Ještě jsem zapomněla ten dovětek "když se to vyplatí" - tohle v podstatě hodnotí každý nebo ty děláš zásadně to, co ti naopak neprospívá, nějak tě to poškozuje?
3) nemohu nic jiného dělat, protože nemám kam jít- to je samozřejmě případ od případu - někdy nic jiného nezbývá než odejít (ovšem nikoli z uražené ješitnosti)
A ta ostatní prohlášení, co tam píšeš, to jsou takové polopravdy.
Proč by měl někdo, kdo si vše v klidu rozmyslí, říkat: na mně nezáleží, lásku si nezasloužím, láska není k ničemu, ženská má držet hubu? Já jsem tedy žádný takový nesmysl neříkala a ani to nijak nesouvisí s tím postojem, o kterém jsem mluvila.

Vějířovko,
to o čem píšu, to není nic, co by se dalo rozebrat tak, jak ty to tu děláš. Taky to není nic, co by si šlověk na vědomé úrovni UVĚDOMOVAL. Jsou to PODVĚDOMÉ programy, které řídí životy mnoha lidí,kteří u svých rodičů neviděli žádné projevy lásky, nebo alespoň respektu či úcty.
Není to nic, co můžeš okecat nebo takhle jak to tu zkušíš vysvětlit.
Není to prostě nic, co bys mohla uchopit ROZUMEM, jak se o to pokoušíš. BI.

Konec konců okecat a vysvětlit se dá leccos. Každý rozumný člověk například ví, že pavouk je zvířátko,které není schopné člověku vážně ublížit. Přesto jsou mezi námi mnozí, kteří při jeho spatření vřískají a třesou se odporem a strachy. Proč asi, co myslíš?
Tohle není moje manipulace, tohle je prostě fakt, na který rozumová odpověď neexistuje, odpověď totiž leží hluboko v lidském podvědomí, které pracuje i u malých, zdánlivě šťastných dítek, protože maminka od tatínka neodešla a ony se tak mají "dobře."

Kdybych se s následky těhle rozumových kšeftů nesetkávala u dospělých lidí - mohla bych ti tu líčit hrůzostrašné příběhy o tom, jak mamka byla "statečná" a nebo taťka byl "statečný" a jejich děti se z té jejich statečnosti a toho, že rodiče pro ně dělali to "nejlepší", nohou teď v dospělosti bolestí psychickou a mnohdy i fyzickou pominout- možná bys mne přesvědčila.

Vějířovko, ty se na to prostě díváš stále očima své výchovy a pčesvědčení. Zkus jen trochu změnit úhel pohledu a nebo prostě jen připustit, že jsou lidé, kteří se na to dívají jinak.
Je přece na každém, jak žije. Jestli žije a nebo kšeftuje. A ve vztazích kšeftuje spousta lidí. Někteří si to dokonce dovedou i přiznat.
Také ne každá matka přesně ví, co je pro její děti dobré. Ona jen může vědět, co je dobré pro ni samotnou. Nic víc, nic míň.

ViktorkaM napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

...Hele, sleduj mně:
Revliba dala nějakou otázku.
Ty místo toho, abys reagovala na Revlibu, naskočíěš si na můj názor a podle toho svého ho cupuješ.
Tvoje ego se snaží lapit to moje.
Přesně takhle tu začíná většina "hádek", proti kterým ty sama brojíš a odsuzuješ je.
No nejsi ty legrační?
Posílám pusu

Ne. Legracni je to, jak ty to prezentujes (ale uz delsi dobu chapu, ze jses v tom nevinne, pac opravdu ..., ale opravdu, jsi tu vsecku moudrost sveta nepobrala, ac byly casy, kdy se mi zdalo, ze mozna aj jo... )...

A co jako Viktorko?
Zapomněla jsi mi odpovědět na můj dotaz koho, čeho a proč se bojíš.
A nebo se bojíš mi odpovědět?
Že ty nevíš jak
Pak seď tiše v lavici a snaž se neupoutat moji pozornost, víš přece jak to u nás ředitelek Zeměkoule chodí a nebo ne?

Pandorraa napsal(a):

... Každý rozumný člověk například ví, že pavouk je zvířátko,které není schopné člověku vážně ublížit. Přesto jsou mezi námi mnozí, kteří při jeho spatření vřískají a třesou se odporem a strachy. Proč asi, co myslíš?....

Krome tech, kteri vi o smrticim jedu napr. tarantule...

Pandorraa napsal(a):

...A co jako Viktorko?
Zapomněla jsi mi odpovědět na můj dotaz koho, čeho a proč se bojíš.
A nebo se bojíš mi odpovědět?
Že ty nevíš jak
Pak seď tiše v lavici a snaž se neupoutat moji pozornost, víš přece jak to u nás ředitelek Zeměkoule chodí a nebo ne?

Nebojim se nikoho. A pokud se tyka te kralovske hry, coz jsou SACHY (v obou smyslech), bojim se zacatecniku, pac byvaj nejtezsimi souperi, zezacatku... - ale ja s tebou nejsem v zacatku (hrajem spolu uz minimalne 4 roky...) a dovolim si tvrdit, ze... takze klidek a pohodicka, verim, ze nase "hastereni" je Babinetu prospesne...

Pandorraa napsal(a):

holcina napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Au au...zlatá klec....
Tohle opravdu není statečnost, ale obchod, kde jeden diktuje pravidla a druhý je prostě přijal, protože konec konců jsou pro něj výhodná. Je ale třeba si sama před sebeou ten obchod ještě nějak obhájit.....a to už vůbec není o statečnosti, tam úřaduje ego....

je takový obchod špatně? nemluvím o lásce něco za něco, to ani nejde. Mluvím o manželství, to přece je možné, pokud to oběma stranám vyhovuje

Já jem ale přece nikde neřekla, že takový obchod je špatně, naopak, řekla jsem, že je to dobrý obchod.
Nicméně skutečně dobrý je ale jen tehdy, když si ho dotyčná sáma před sebou obhájí, sama se s ním vyrovná, necítí křivdu a byť jen v myšlenkých neobviňuje svého obchodního partnera.
Zlatá klec je většinou hodně "težké vězení". Je to většinou něco za něco - ať už musíš poslouchat, vyúčtovávat koruny a nebo se zodpovídat z čehokoliv.
A hlavně - tohle není VZTAH, toto je prostě OBCHOD. A tak je to třeba brát, jinak se to přežít nedá. Nu a kdo nechce obchodovat, ten halt z té klece musí ven. Ale nejdřív si to podle mne musí srovnat ne s tím druhým, ale sám se sebou, se svým egem, se svou sebeláskou, jinak to asi nejde.

Já jsem přece neřekla, že jsi to řekla:-))) jen jsem se ptala, zajímalo mě co k tomu řekneš .-)

ViktorkaM napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

...A co jako Viktorko?
Zapomněla jsi mi odpovědět na můj dotaz koho, čeho a proč se bojíš.
A nebo se bojíš mi odpovědět?
Že ty nevíš jak
Pak seď tiše v lavici a snaž se neupoutat moji pozornost, víš přece jak to u nás ředitelek Zeměkoule chodí a nebo ne?

Nebojim se nikoho. A pokud se tyka te kralovske hry, coz jsou SACHY (v obou smyslech), bojim se zacatecniku, pac byvaj nejtezsimi souperi, zezacatku... - ale ja s tebou nejsem v zacatku (hrajem spolu uz minimalne 4 roky...) a dovolim si tvrdit, ze... takze klidek a pohodicka, verim, ze nase "hastereni" je Babinetu prospesne...

No i tak se z toho lze vykroutit. Když nevíš, tak nevíš, beru to

Pandorraa napsal(a):

holcina napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Já jem ale přece nikde neřekla, že takový obchod je špatně, naopak, řekla jsem, že je to dobrý obchod.
Nicméně skutečně dobrý je ale jen tehdy, když si ho dotyčná sáma před sebou obhájí, sama se s ním vyrovná, necítí křivdu a byť jen v myšlenkých neobviňuje svého obchodního partnera.
Zlatá klec je většinou hodně "težké vězení". Je to většinou něco za něco - ať už musíš poslouchat, vyúčtovávat koruny a nebo se zodpovídat z čehokoliv.
A hlavně - tohle není VZTAH, toto je prostě OBCHOD. A tak je to třeba brát, jinak se to přežít nedá. Nu a kdo nechce obchodovat, ten halt z té klece musí ven. Ale nejdřív si to podle mne musí srovnat ne s tím druhým, ale sám se sebou, se svým egem, se svou sebeláskou, jinak to asi nejde.

Já jsem přece neřekla, že jsi to řekla:-))) jen jsem se ptala, zajímalo mě co k tomu řekneš .-)

Ale já už jsem dokonce NĚKOLIKRÁT řekla

Tohle jsem myslela, a já se jen ptala

Pandorraa napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Pandora napsal(a):

Kdybych se s následky těhle rozumových kšeftů nesetkávala u dospělých lidí - mohla bych ti tu líčit hrůzostrašné příběhy o tom, jak mamka byla "statečná" a nebo taťka byl "statečný" a jejich děti se z té jejich statečnosti a toho, že rodiče pro ně dělali to "nejlepší", nohou teď v dospělosti bolestí psychickou a mnohdy i fyzickou pominout- možná bys mne přesvědčila.

Vějířovko, ty se na to prostě díváš stále očima své výchovy a pčesvědčení. Zkus jen trochu změnit úhel pohledu a nebo prostě jen připustit, že jsou lidé, kteří se na to dívají jinak.Je přece na každém, jak žije. Jestli žije a nebo kšeftuje. A ve vztazích kšeftuje spousta lidí. Někteří si to dokonce dovedou i přiznat.
Také ne každá matka přesně ví, co je pro její děti dobré. Ona jen může vědět, co je dobré pro ni samotnou. Nic víc, nic míň.

Samozřejmě, že se na to dívám ze své pozice, to je přirozené, ale i vím, že se na to mohou dívat jiní z jiného úhlu, jinak (vždyť i ty se na to díváš jinak než já).
Pokud matka neví, co je pro její děti dobré, tak lze začít od naprosto jednoduchých otázek, které si postupně (podle míry své vyzrálosti) zodpovídá. Ještě je velice důležitá myšlenka, kterou tady uvedla Dušička, a sice, že pro opravdovou matku je to, co je dobré pro její děti, dobré i pro ni - necítí to jako oběť. My tady mluvíme ne o nějakých záhadných patologických případech, ale o případu workoholika a jeho moudré manželky, která pečuje o své děti, z nichž jedno je nemocné a která našla svou cestu v kompromisu.
A ty hned začneš vzdychat nad zlatou klecí nad kšefty v manželství.
Tvrdíš, že jí muž podmínky diktuje - ale jsou to kupodivu podmínky pro ni výhodné, takže je ráda přijme.
Co jí tedy radíš, aby ty výhodné podmínky hrdě nepřijala a vyletěla ze zlaté klece, kde ji nikdo nedrží?

Vějířovko, ty mně nečteš. Ty čteš to, co si myslíš, že moje písmenka obshují.... Takže to halt budeš muset dál probrat se svou myslí, ne se mnou

Mám dojem, že ani ty mě nečteš, Pan, už se musíme smířit s tím, že se míjíme.

Hmmm... Tady se píše o takové modelové situaci - "Zlý" manžel versus obětavá pečovatelka. A taky, že dobrá matka ví, co je dobré pro její děti. Já to věděla a přesto jednala pouze ve svém zájmu - je to sobecké ? Ex byl super chlap, milující otec, který se synovi věnoval nadmíru, nesmírně velkorysý a štědrý až na svůj úkor, syn ho miloval bezmezně a on jej taky. Přesto, i když nám spolu bylo dobře, dělal věci, které mě ničily. Věděla jsem, že rozchodem oba poškodím, přesto jsem v manželství nemohla setrvat - kvůli sobě...

morpheus napsal(a):

Hadaci chliv ? Tys napsala to v tomto cisle prispevku, Ty me nectes, vidis jaka jsi ( jeste neni po 22:00 ) atd... Drsne. To mi neco silne pripomina Az se dohadate, tak mi dejte vedet, at taky necim prispeju, nebo vite co ? Hadejte se co nejdele, bude to pro me mnohem zajimavejsi

Morpehe, ty jsi požil?

Statečnost je obojí, záleží na konkrétní situaci.