Myslím, že statečnost takhle měřit nelze.
Pro mě je statečnost, když třeba někdo vidí topícího se a zachrání ho, bez ohledu na sebe.
Zůstat v nevyhovujícím partnerském vztahu podle mě není statečnost.
To je oběť, blbost, lenost, strach, kvůli dětem - možná láska - zůstat v nevyhovujícím svazku. Může to mít víc důvodů.
A odejít je dle mého - odvaha, únava-že už dál takhle nemůžu, nebo se zničím, či zničím partnera, děti nebo všechny.
Určitě jsou další pojmenování, teď mě další nenapadá.

Myslím, že otázka v záhlaví vlákna je příliš černo-bílá. Takhle jednoduché to není.

Upravil(a) majkafa (4. 7. 2011 14:15)

Právě...znám ženy,které zůstaly ve svazku,který nebyl štastný,překonaly samy krize a dnes třeba už v důchodu jsou se svým mužem spokojené a rády,že se mají navzájem....já bych toto nedokázala,ale nejsem si jistá,zda to není spíš zbabělost a utíkání od problémů..jestli není dneska všechno moc jednoduché a nakonec jen ti "stateční" vydrží...nevím,jestli jsem srozumitelná...

Nelze takto A nebo B, protože každý případ je jiný, každý člověk je jiný.
Jako má každý jinde práh bolesti, tak má i to, co umí zkousnout, co už neumí.
Mně naopak přijdou statečnější Ty, co dokážou odejít.
Ale kdybych měla odejít já, cítím to jako útek a ne statečnost. PRotože tam mám ještě něco.
Takže Revlibo - myslím, že to je individuální. A každý to svým pohledem vidí jinak.
Mmch - moc by mě zajímalo, jak si přišla na takovouhle otázkua?

selima to řekla dobře.

Revliba napsal(a):

Již delší dobu přemýšlím o tom,kdo je větší osobnost....statečnější,moudřejší...ten,kdo vydrží v neuspokojivém manželství či svazku z různých důvodů...anebo ten,kdo udělá radikální řez a odejde?
Pod vlivem dnešního zážitku tu tedy nadhazuji téma...já sama si na tuto otázku nedovedu zatím odpovědět...

Pro mě je statečnější ten, kdo dokáže být upřímný sám k sobě a přiznat si, že něco nefunguje. To je první krok. Když to co nefunguje lze řešit, je to fajn. Když to řešit nelze - jedna nebo obě dvě strany nechtěji, je skvělé, když má člověk dostatek uvědomění k tomu, aby to ukončil. Nejhorší podle mě je, žít něco nebo v něčem jen proto, že mám strach to změnit, to je podle mě neschopnost a je to přežívání místo žití.

Když Ti doma v kvetináči uschne velký strom, který Ti bude zabírat půlku pokoje a bude SUCHÝ, necháš si ho v tom pokoji nebo ho vyhodíš, aby Ti ubíral Tvé místo? (Něco jiného je, pokud ten strom jeví alespoň minimální vlastnosti pro přežití).

Upravil(a) mariposa (4. 7. 2011 14:44)

mariposa napsal(a):

Revliba napsal(a):

Již delší dobu přemýšlím o tom,kdo je větší osobnost....statečnější,moudřejší...ten,kdo vydrží v neuspokojivém manželství či svazku z různých důvodů...anebo ten,kdo udělá radikální řez a odejde?
Pod vlivem dnešního zážitku tu tedy nadhazuji téma...já sama si na tuto otázku nedovedu zatím odpovědět...

Pro mě je statečnější ten, kdo dokáže být upřímný sám k sobě a přiznat si, že něco nefunguje. To je první krok. Když to co nefunguje lze řešit, je to fajn. Když to řešit nelze - jedna nebo obě dvě strany nechtěji, je skvělé, když má člověk dostatek uvědomění k tomu, aby to ukončil. Nejhorší podle mě je, žít něco nebo v něčem jen proto, že mám strach to změnit, to je podle mě neschopnost a je to přežívání místo žití.

Když Ti doma v kvetináči uschne velký strom, který Ti bude zabírat půlku pokoje a bude SUCHÝ, necháš si ho v tom pokoji nebo ho vyhodíš, aby Ti ubíral Tvé místo? (Něco jiného je, pokud ten strom jeví alespoň minimální vlastnosti pro přežití).

Toto je dle mého názoru zjednodušené..jedna má známá žije v takovémto nedobrém vztahu,je to žena velmi laskavá,přemýšlivá...má 2 děti,jedno autistické...manžel nefunguje,ale finančně zajistí...ona na sobě obrovsky zapracovala,aby v tom mohla žít..nemyslím si,že je štastnější,ale našla si svou cestu,aby vydržela...i kdyby neměla strach,odešla a nějak se protloukala,nemyslím si,že by byla štastnější....já toto považuji za statečnost

Revliba napsal(a):

Toto je dle mého názoru zjednodušené..jedna má známá žije v takovémto nedobrém vztahu,je to žena velmi laskavá,přemýšlivá...má 2 děti,jedno autistické...manžel nefunguje,ale finančně zajistí...ona na sobě obrovsky zapracovala,aby v tom mohla žít..nemyslím si,že je štastnější,ale našla si svou cestu,aby vydržela...i kdyby neměla strach,odešla a nějak se protloukala,nemyslím si,že by byla štastnější....já toto považuji za statečnost

Co myslíš tím nefunguje? Co chybí? Manžel neodejde?

Revliba napsal(a):

Toto je dle mého názoru zjednodušené..jedna má známá žije v takovémto nedobrém vztahu,je to žena velmi laskavá,přemýšlivá...má 2 děti,jedno autistické...manžel nefunguje,ale finančně zajistí...ona na sobě obrovsky zapracovala,aby v tom mohla žít..nemyslím si,že je štastnější,ale našla si svou cestu,aby vydržela...i kdyby neměla strach,odešla a nějak se protloukala,nemyslím si,že by byla štastnější....já toto považuji za statečnost

Já tohle považuji za obchod: každý dá to, co má a oba vědí, o co jde.
Není to nic proti ničemu, nikdo není statečný, nikdo naní zbabělec.
To je dobrý obchod.

Bramborka napsal(a):

Revliba napsal(a):

Toto je dle mého názoru zjednodušené..jedna má známá žije v takovémto nedobrém vztahu,je to žena velmi laskavá,přemýšlivá...má 2 děti,jedno autistické...manžel nefunguje,ale finančně zajistí...ona na sobě obrovsky zapracovala,aby v tom mohla žít..nemyslím si,že je štastnější,ale našla si svou cestu,aby vydržela...i kdyby neměla strach,odešla a nějak se protloukala,nemyslím si,že by byla štastnější....já toto považuji za statečnost

Co myslíš tím nefunguje? Co chybí? Manžel neodejde?

Manžel je workholik,s dětmi nepomáhá,neexistují společné dovolené,žena nemá přehled o jejich společných financích,peníze,které jí dává do koruny vyúčtovává...žena nepracuje..stará se o děti na plný úvazek,tudíž nemá vlastní zajištění...tak se s tím naučila žít

mariposa napsal(a):

Revliba napsal(a):

mariposa napsal(a):

Pro mě je statečnější ten, kdo dokáže být upřímný sám k sobě a přiznat si, že něco nefunguje. To je první krok. Když to co nefunguje lze řešit, je to fajn. Když to řešit nelze - jedna nebo obě dvě strany nechtěji, je skvělé, když má člověk dostatek uvědomění k tomu, aby to ukončil. Nejhorší podle mě je, žít něco nebo v něčem jen proto, že mám strach to změnit, to je podle mě neschopnost a je to přežívání místo žití.

Když Ti doma v kvetináči uschne velký strom, který Ti bude zabírat půlku pokoje a bude SUCHÝ, necháš si ho v tom pokoji nebo ho vyhodíš, aby Ti ubíral Tvé místo? (Něco jiného je, pokud ten strom jeví alespoň minimální vlastnosti pro přežití).

Toto je dle mého názoru zjednodušené..jedna má známá žije v takovémto nedobrém vztahu,je to žena velmi laskavá,přemýšlivá...má 2 děti,jedno autistické...manžel nefunguje,ale finančně zajistí...ona na sobě obrovsky zapracovala,aby v tom mohla žít..nemyslím si,že je štastnější,ale našla si svou cestu,aby vydržela...i kdyby neměla strach,odešla a nějak se protloukala,nemyslím si,že by byla štastnější....já toto považuji za statečnost

Já tomu neříkám statečnost, ale přežívání. Jakási neschopnost věc změnit. Já osobně bych takhle žít nechtěla.

To by mě zajímalo, jak bys to, Mariposo, řešila (myslím ekonomicky).
Od manžela workoholika máš peníze a jinak ti nic špatného nedělá. Svou realizaci máš možnost řešit jinak, nic ti v tom nebrání. Budeš-li ale muset navíc vydělávat peníze na živobytí, tak ti ta statečnost nebude k ničemu.

Revliba napsal(a):

Bramborka napsal(a):

Revliba napsal(a):

Toto je dle mého názoru zjednodušené..jedna má známá žije v takovémto nedobrém vztahu,je to žena velmi laskavá,přemýšlivá...má 2 děti,jedno autistické...manžel nefunguje,ale finančně zajistí...ona na sobě obrovsky zapracovala,aby v tom mohla žít..nemyslím si,že je štastnější,ale našla si svou cestu,aby vydržela...i kdyby neměla strach,odešla a nějak se protloukala,nemyslím si,že by byla štastnější....já toto považuji za statečnost

Co myslíš tím nefunguje? Co chybí? Manžel neodejde?

Manžel je workholik,s dětmi nepomáhá,neexistují společné dovolené,žena nemá přehled o jejich společných financích,peníze,které jí dává do koruny vyúčtovává...žena nepracuje..stará se o děti na plný úvazek,tudíž nemá vlastní zajištění...tak se s tím naučila žít

Au au...zlatá klec....
Tohle opravdu není statečnost, ale obchod, kde jeden diktuje pravidla a druhý je prostě přijal, protože konec konců jsou pro něj výhodná. Je ale třeba si sama před sebeou ten obchod ještě nějak obhájit.....a to už vůbec není o statečnosti, tam úřaduje ego....

Pandorraa napsal(a):

Revliba napsal(a):

Bramborka napsal(a):

Co myslíš tím nefunguje? Co chybí? Manžel neodejde?

Manžel je workholik,s dětmi nepomáhá,neexistují společné dovolené,žena nemá přehled o jejich společných financích,peníze,které jí dává do koruny vyúčtovává...žena nepracuje..stará se o děti na plný úvazek,tudíž nemá vlastní zajištění...tak se s tím naučila žít

Au au...zlatá klec....
Tohle opravdu není statečnost, ale obchod, kde jeden diktuje pravidla a druhý je prostě přijal, protože konec konců jsou pro něj výhodná. Je ale třeba si sama před sebeou ten obchod ještě nějak obhájit.....a to už vůbec není o statečnosti, tam úřaduje ego....

je takový obchod špatně? nemluvím o lásce něco za něco, to ani nejde. Mluvím o manželství, to přece je možné, pokud to oběma stranám vyhovuje