29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Když člověk cítí křivdu, co se mu to vlastně děje?
Vybavuji si, že už jako malé dítě jsem měla několik zážítků, které jsem vnímala a dodnes vnímám jako křivdu (na mé osobě). Záměrně jsem teď dala do závorky "na mé osobě", protože to vnímám jako něco co se děje osobnosti = egu.
Jednou jako malé dítě jsem svou mámu přistihla při něčem při čem jsem jí přistihnout neměla, dělala něco tajně co nechtěla, aby věděli druzí. Řekla mi, že to nesmím nikomu říct. A já to nikomu neřekla, nechala jsem si to pro sebe, abych ji nezradila. A pak, o pár hodin později, udeřil táta na mámu přesně s tím o čem jsem měla pomlčet. A já skutečně nic neřekla. Jenže... to vypadlo, že jsem to řekla. Máma mi pak řekla, že jsem to byla já, kdo to prozradil. Ale nebyla to pravda, byla to křivda!
Stávalo se mi pak mnoho dalších podobných zážitků. A dnes, opět jsem tu křivdu proti mé pravdě pocítila. Majkafa na jiném vlákně opakovaně všem tvrdí, že mariposa není jen mariposa, ale také někdo jiný, někdo kdo má více nicků a pak pod nimi píše. Ale já VÍM a ví to i ti s kterými mě Majkafa háže do jednoho pytle, že já mám jen jeden jediný nick. A ví to i moderátoři. Jen Majkafa to stále dokola papouškuje a přidávají se k ní už další (např. Blossom). Opět, tak jako tenkrát ta malá holčička, vnímám křivdu! Já VÍM, že jsem jen jedna. Ale Majkafa mi nevěří A mně je to líto, protože to je naprosto zbytečné
Nevím jak se k tomu postavit. Akceptovat, že Majkafa opakuje něco co není skutečnost? Že i když si to může ověřit (zeptat se např. moderátorů), tak to neudělá a nadále bude tvrdit smyšlenku? Akceptovat, že tímto našeptáváním oblbne i jiné lidi a ti také uvěří, že mariposa má více nicků? Ze všech sil křičím, že to není pravda, ale k ničemu to není, když ten druhý neposlouchá
Stává se Vám něco podobného?
Není tady
mariposo, a co já s tím, že ti nevěřím? Prostě nevěřím. Tak to je, neudělám zázračným proutkem mávnutí, že ti věřím. Uvěřím tehdy, když tebe a hirondel osobně vedle sebe uvidím. Moderátoři tě někdy viděli osobně? I hirondel?
S IP adresami se dějí různé věci.
Jestli ty víš, že nemáš jiný nick, proč s tím máš problém, že ti nevěřím?
Je možné, že máš jen jeden nick, ale já ti prostě nevěřím. Mám k tomu spoustu důvodů, když čtu tvá a hirondelina psaní.
Vyrovnej se s tím, že ti nevěřím. Jako já jsem s tím prostě vyrovnaná a tak k tomu přistupuji, že máš víc nicků. To je tak jediné, co můžeme dělat. Kromě toho, že se sejdeme, já, ty a hirondel. Ale já nemám potřebu se scházet. Když to zorganizuješ, jestli tě to tak trápí, přijdu a pokud to tak je, omluvím se ti.
Teď udělám to, že to nebudu na skle opakovat. Ale nepředělám se, abych si nemyslela své.
Písmenka zkreslují. Tady je spousta lidí, co si o mně myslí, že jsem jiná, než jsem. No a co? Tak to prostě je. Já si o nich asi taky myslím něco jiného. Protože se reálně nevidíme a chybí mimika, gesta... Není mi to líto, protože tak to prostě je, tak to funguje. Tak proč by mi to bylo líto a chtěla mermomocí křičet - ne ne ne, já taková nejsem.
Někdy jsem měla takové chvíle.
Teď vím, kdo jsem a to jediné je důležité.
Upravil(a) majkafa (1. 7. 2011 16:43)
Mariposo, křivdu jsem pocítila i já v dětství. Šlo o blbost. Šli jsme ve dvojicích z tělocvičny a někdo tam nechal míček. Při přepočítání míčků se začalo vyšetřovat. Učitelka si volala dvojice k sobě a pár musel říci, zda ten druhý nesl míček. Samozřejmě, že všichni řekli, že ano. Já též řekla ano, ačkoliv jsem neměla vůbec tušení. A ten kluk,který se mnou šel, řekl po hodině vyšetřování, že jsem nic nenesla. Všichni byli rádi, že už je konečně konec a mohou opustit třídu a jít na oběd. Nikdo se mi nezastal. Učitelka byla hodně zlá. Já jsem musela jít do ředitelny a byla jsem všem představena jako největší lhářka. Samozřejmě jsem stále tvrdila svoji pravdu. O tom, že je blbost si všimnout, zda ten druhý po cestě z tělocvičny nese krikeťák jsem mlčela. Z křivdy jsem dostala horečku a tři dny odmítala jít do školy. Dodnes si na událost pamatuji. Boží mlýny za pár let zapracovaly. Její dcera ( moje spolužačka) se moc dobře neučila, ačkoliv ji máma brala za copy a mlátila ji hlavou o tabuli před celou třídou.
Není tady
Mariposo - nech to spát. Prostě jsou lidi, kteří se chovaj a živěj tím, že podezíraj. Nic s tím bohužel neuděláš. Něco to o nich vypovídá. posílám
Majkafo - zkus se vcítit také někdy do druhých. Stále jen čtu - jak píšeš jak to máš Ty, zase Ty a zase Ty. Vím, asi to má nějaký důvod. Meleš si stále jen svou. Tak si mel. Každý děláme jak umíme.
Není tady
I já si z dětství pamatuju křivdu.
Tenkrát se tátovi ztratili digitálky. Mamka a táta udeřili na mě, jaká jsem zlodějka a tak. No maso, nevěřili mě. Brečela jsem , až po týdnu se ségra přiznala .PRý by to do ní nikdy neřekli.,
Není tady
Mariposo, hoď to za hlavu, ať si každý myslí, co chce. Stejně jeho myšlení neovlivníš.
Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Ber to tak, že názor jedince je pro tebe naprosto nepodstatný, osobně se neznáte, tak to neřeš. Myslím, že člověk, který má potřebu pořád útočit na druhé, pořád všem předkládat, že on to má tak, on by nikdy to a ono, on má všechno nastavené tak, jak má být, on to dělá správně a do druhých se neustále jen strefuje, všichni, co to mají jinak, jsou prostě něčím divní, mají problém, něco je žere atd, tak má většinou problém sám, něco jeho samotného žere a o své dokonalosti a svém nejsprávnějším jednání, názorech atd. potřebuje přesvědčit především sám sebe. Věř mi a nech plavat, co o tobě píše jedna osoba.
Taky si myslím, že právě to, že tě zrovna tahle prkotina trápí, má příčinu v minulých křivdách a možná proto si to tak bereš. Ale kašli na to. I kdybys měla 10 nicků a byla tady za deset lidí, může to být každému úplně jedno. Je to tvoje věc. A ne někoho, kdo má problém téměř s každým.
Mari, jsi tu sama za sebe a že tě někdo bere do kláves a přede všema tady na tebe něco kydá, to něco svědčí o tom člověku, ne o tobě. A čím víic se tím zaobíráš, tím víc je ten člověk na koni a o to víc na tebe bude útočit. To je prostá psychologie. Má radost, že se na jeho útoky někdo chytá a že ho to zasáhlo tam, kde dotyčný chce, aby si udělal dobře na své pošramocené duši.
Mari, netrap se tím, nevšímej si toho, nereaguj, jedy plivané na svou osobu nech odplout a věnuj se těm, se kterýma si máš o čem psát.
Není tady
mariposa napsal(a):
Když člověk cítí křivdu, co se mu to vlastně děje?
Vybavuji si, že už jako malé dítě jsem měla několik zážítků, které jsem vnímala a dodnes vnímám jako křivdu (na mé osobě). Záměrně jsem teď dala do závorky "na mé osobě", protože to vnímám jako něco co se děje osobnosti = egu.
Jednou jako malé dítě jsem svou mámu přistihla při něčem při čem jsem jí přistihnout neměla, dělala něco tajně co nechtěla, aby věděli druzí. Řekla mi, že to nesmím nikomu říct. A já to nikomu neřekla, nechala jsem si to pro sebe, abych ji nezradila. A pak, o pár hodin později, udeřil táta na mámu přesně s tím o čem jsem měla pomlčet. A já skutečně nic neřekla. Jenže... to vypadlo, že jsem to řekla. Máma mi pak řekla, že jsem to byla já, kdo to prozradil. Ale nebyla to pravda, byla to křivda!
Stávalo se mi pak mnoho dalších podobných zážitků. A dnes, opět jsem tu křivdu proti mé pravdě pocítila. Majkafa na jiném vlákně opakovaně všem tvrdí, že mariposa není jen mariposa, ale také někdo jiný, někdo kdo má více nicků a pak pod nimi píše. Ale já VÍM a ví to i ti s kterými mě Majkafa háže do jednoho pytle, že já mám jen jeden jediný nick. A ví to i moderátoři. Jen Majkafa to stále dokola papouškuje a přidávají se k ní už další (např. Blossom). Opět, tak jako tenkrát ta malá holčička, vnímám křivdu! Já VÍM, že jsem jen jedna. Ale Majkafa mi nevěříA mně je to líto, protože to je naprosto zbytečné
Nevím jak se k tomu postavit. Akceptovat, že Majkafa opakuje něco co není skutečnost? Že i když si to může ověřit (zeptat se např. moderátorů), tak to neudělá a nadále bude tvrdit smyšlenku? Akceptovat, že tímto našeptáváním oblbne i jiné lidi a ti také uvěří, že mariposa má více nicků? Ze všech sil křičím, že to není pravda, ale k ničemu to není, když ten druhý neposlouchá
Stává se Vám něco podobného?
Hirondel napsala:
Nicmene je na svete stale mnoho tech kdo neco chteji,cekaji a ocekavaji od svych deti.
To je vsak velice bolestna zkusenost kdyz jejich ocekvani nejsou naplnena. A presto stale nechapou,nebot to nedokazi
Podle mne Hirondel dělá hodně překlepy a hlavně po čárce (větě vedlejší) neodskakuje, ponechám háčky, ty může měnit každý. Též pravopis je špatný. Mariposo, věřím Ti !!
Upravil(a) Vladena (1. 7. 2011 17:54)
Není tady
Mariposo, křivdy a drobné křivdičky v dětství jsou události, které zažije někdy skoro každý .
Je to pochopitelné, protože se teprve učíme zacházet se svým emocionálním tělem i s egem a taky se nějak popasováváme s autoritami.
Pak přijde dospělost a větší šance k vybudování zdravého sebe-vědomí.. Není třeba za sebou vláčet minulost jako balvan.
Neberte si nic osobně... jedna z Ruizových dohod.
Změní to něco na tvé realitě, kterou žiješ , když jeden- dva- tři... lidi si budou myslet něco , co s tvou realitou nemá nic společného? Těžko. A taky to neovlníš , aby si to nemysleli, jen svůj postoj k tomu.
Zažila jsem před časem tady něco podobného , dostala jakousi nelichotivou nálepku, ale mou realitu, to jak se vnitřně cítím a co žiju, včetně stavu vnitřního svědomí, to nezměnilo ani o píď.
Není tady
Je to o tom, jak člověk vnímá sám sebe. Mně je jedno, co i o mně kdo myslí, jejich myšlení neovlivním a ani to nemám v úmyslu, každý má právo si myslet, co chce.
Mari, buď nad věcí, záleží ti na tom, co si o tobě myslí některé ze zdejších pisatelek? Notabene, když je malá pravděpodobnost, že je někdy potkáš "face to face". A i kdyby náhodou ano, co je ti po nich a jejich názoru, ty sama víš nejlíp, jaká jsi. Ztrácíš čas a energii tím, že se trápíš něčím, co nezměníš a navíc, co je nepodstatný pro mnoho ostatních zdejších lidí.
Možná cítíš v sobě vnitřní nejistotu proto máš potřebu, aby o tobě všichni smýšleli pozitivně. Ale to je nereálný a měla bys to přijmout jako fakt. Že ti tady dvě tři dámy nevěří, že ty jsi ty a ne někdo jiný, to například pro mě nemá žádný význam. Já si o tobě budu myslet to, co mi dají tvoje příspěvky a názor druhých mě nijak nemůže ovlivnit. Já jsem samostatně myslící tvor, nemám potřebu se opírat mínění kohokoliv dalšího.
Buď nad věcí a v případech, jaký popisuješ, si mysli něco a rektálním otvoru. Jinak se utrápíš jsou to fakt krávoviny, který nestojí ani za to, aby ses tím jakkoli zaobírala.
Není tady
dusička napsal(a):
I já si z dětství pamatuju křivdu.
Tenkrát se tátovi ztratili digitálky. Mamka a táta udeřili na mě, jaká jsem zlodějka a tak. No maso, nevěřili mě. Brečela jsem , až po týdnu se ségra přiznala .PRý by to do ní nikdy neřekli.,
Takovy podobny zazitky mam taky. Zajimavy, ze na to clovek po desetiletich nezapomene. Je jich par, ale jeden si vzpominam dobre, byli jsme v "ozdravovne", ja mela anginu a byla mimo na marodce. Dopoledne me propustili a ja sla po schodech dolu do pokoje k ostatnim. Nikdo tam nebyl, jen jedna holka,ktera mi hned zezacatku rikala, ze se jedny Marene ztratila cokolada . Pak se to vysetrovalo a tahle spoluzacka rekla, ze jsem to byla ja. Argumetovala jsem, ze o nicem nevim a ze jsem v te dobe byla preci mimo na marodce na jinem poschodi. Nepomohlo to a ja jsem musela napsat domu o 10 kc a cokolu zaplatit. Bylo to priserne, pak mi nektera jina rekla, ze to udelala ona a hrozne se bavila.
Ovsem podle me to byly kravky.
Upravil(a) sahleb (1. 7. 2011 18:29)
Není tady
Ja take zazila v detstvi krivdu.Jako dite duhe tridy jsem chodila do druziny v ten den jsem mela hrozny prujem.Porad jsem chodila na zachod,druzinarka o tom vedela.
Pak sla na zachod po me a zjistila,ze po zdech jsou rozmazane hov...Svedla to na me,ze jsem to udelala ja,pritom na ten zachod chodili deti co chodili do jidelny na obed to je ze 2 skol a zvlastni skoly.Vzdycky byli hrozne fronty na obed,protoze ty druhe skoly jidelny nemeli.Ucitelka me rekla,pokud se k tomu nepriznam tak me domu nepusti a moji matce rekne,ze jsem to udelala ja.Ja ze strachu jsem se k tomu priznala i,kdyz jsem to neudelala.Vzdy,kdyz tu ucitelku potkam,tak si na to vzpomenu i po letech.
Není tady
Mariposo, podle me nejsi Hirondel. Ja ti verim.Pokud ti Majkafa neveri, tak se na ni vykasli.
Je krasne,ze ona sama je s tim tak blahosklonne "vyrovnana", zrejme to nese taky statecne.
A navic si klade podminky,ze se ti omluvi, jen kdyz zorganizujes schuzku. Ona presne vi,ze je to nerealisticke...a k schuzce nikdy nedojde, tak proste proto se ti nebude omlouvat. TO JE NAPROSTO SKVOSTNE! To co predvadi majkafa je detinske, zarputile a zabalene do modreho havu vznesenosti. Ona si fakt mysli, ze se s ni chces zrejme videt a byla by si ochotna neco takoveho organizovat. Skoda slov a casu.
Modroocka ti to napsala skvele: mysli si neco o rektalnim otvoru, ja si k tomu myslim neco o "pindani".
Upravil(a) sahleb (1. 7. 2011 19:10)
Není tady
eremuruss napsal(a):
Ja take zazila v detstvi krivdu.Jako dite duhe tridy jsem chodila do druziny v ten den jsem mela hrozny prujem.Porad jsem chodila na zachod,druzinarka o tom vedela.
Pak sla na zachod po me a zjistila,ze po zdech jsou rozmazane hov...Svedla to na me,ze jsem to udelala ja,pritom na ten zachod chodili deti co chodili do jidelny na obed to je ze 2 skol a zvlastni skoly.Vzdycky byli hrozne fronty na obed,protoze ty druhe skoly jidelny nemeli.Ucitelka me rekla,pokud se k tomu nepriznam tak me domu nepusti a moji matce rekne,ze jsem to udelala ja.Ja ze strachu jsem se k tomu priznala i,kdyz jsem to neudelala.Vzdy,kdyz tu ucitelku potkam,tak si na to vzpomenu i po letech.
Podobne silenosti ksem taky zazila, jak jsem psala. Vzdycky jsem si rikala, jak jsou ti dospeli podli. Hnusili se mi.
Dneska je mi to fuk, sami tihle pripadove jsou ubozaci. Neumeli nic jineho nez vyhrozovat a demonstrovat moc nad bezmocnymi.
Není tady
Tyhle dětský křivdy asi zažil každý. Já si je moc nepamatuju, ale fakt je, že mě jako malou holku, asi desetiletou, moc mrzelo, že brácha něco provedl a mně řekli, že jsem starší a mám mít rozum. Ale pamatuju si to matně, z dětství jsem tyhle křivdy vypustila.
A Mariposo, ještě ti to napíšu takhle, snad ti to pomůže se na ty negativní názory kohosi vykašlat.
Je to JEN příklad, aby to někdo, proboha dobrýho, nebral osobně. Ale popravdě, pokud se to někoho dotkne, o něčem to asi svědčí.
Chodí sem třeba nějaká Hvězda Úžasná ze Zazobancova, píše, že má firmu, super život, vrátila se z dovolené v Karibiku a chystá se měsíc na Maledivy. Má skvělej život, super rodinu, bezva partnera, vilku, kterou nedávno zrenovovali, prostě dokonalost sama a úspěch na každým kroku. Ve skutečnosti je to Zoufalka Odrbaná z Ušubrané Lhoty, která se živí jako městská počišťovačka (to není nic proti nim, je to důležitá práce, to myslím vážně), je závistivá, přítele má Povalače Hospodskýho, co jí občas jednu flákne, bydlí v neudržované garsonce a její jediná cesta je do sámošky pro chleba a mlíko a místo romantických vycházek sedí u PC a uráží každýho, kdo se má líp než ona.
Stačí to jako vysvětlení toho, že internet poskytuje možnosti dělat ze sebe úplně jinou osobu. Že nemůžeš věřit všemu, co tady kdo o sobě píše, že sem můžeš napsat cokoliv, co tisíckrát není pravda? A že to, čím někdo napadá tebe, může ve skutečnosti praktikovat on sám? Internet je dost anonymní na to, aby tě někdo tahal za fusekli a bavil se tím, jak tě to trápí.
Upravil(a) Modroočka (1. 7. 2011 19:23)
Není tady
sahleb napsal(a):
eremuruss napsal(a):
Ja take zazila v detstvi krivdu.Jako dite duhe tridy jsem chodila do druziny v ten den jsem mela hrozny prujem.Porad jsem chodila na zachod,druzinarka o tom vedela.
Pak sla na zachod po me a zjistila,ze po zdech jsou rozmazane hov...Svedla to na me,ze jsem to udelala ja,pritom na ten zachod chodili deti co chodili do jidelny na obed to je ze 2 skol a zvlastni skoly.Vzdycky byli hrozne fronty na obed,protoze ty druhe skoly jidelny nemeli.Ucitelka me rekla,pokud se k tomu nepriznam tak me domu nepusti a moji matce rekne,ze jsem to udelala ja.Ja ze strachu jsem se k tomu priznala i,kdyz jsem to neudelala.Vzdy,kdyz tu ucitelku potkam,tak si na to vzpomenu i po letech.Podobne silenosti ksem taky zazila, jak jsem psala. Vzdycky jsem si rikala, jak jsou ti dospeli podli. Hnusili se mi.
Dneska je mi to fuk, sami tihle pripadove jsou ubozaci. Neumeli nic jineho nez vyhrozovat a demonstrovat moc nad bezmocnymi.
Já si pamatuji, jak nás ve škole mlátili, ponižovali. Jako holka jsem si všimla, že učitelský sbor byla jedna velká drbárna. Učitelky se pomlouvaly mezi sebou, družily se do skupinek podle kabinetů. Jako holka jsem z toho byla rozčarovaná.
Upravil(a) Vladena (1. 7. 2011 19:25)
Není tady
Nas taky mlatila ucitelka pres hlavu na prvnim stupni.Nebo ve skolce,kdyz jsme se nestacili oblict vcas do pyzamek,tak nas ucitelka vysvlekla a pred celou tridou nas serezala na holou.
Není tady
tak to já měla štěstí na hodný úči. Ale zato si pamatuju na družinářku,když jsme v jídelně už nechtěli dojíst oběd, a ona už utírala hadrem stoly, vždycky přejela vzteky i obličej (fůůůůůůůůůůj tím hnusným smradlavým hadrem)
Upravil(a) dusička (1. 7. 2011 19:30)
Není tady
dusička napsal(a):
tak to já měla štěstí na hodný úči. Ale zato si pamatuju na družinářku,když jsme v jídelně už nechtěli dojíst oběd, a ona už utírala hadrem stoly, vždycky přejela vzteky i obličej (fůůůůůůůůůůj tím hnusným smradlavým hadrem)
to byl teda hnus, horší než facka! brrrrrrrrrrrr
Není tady
Holky, děkuju moc za Vaše příspěvky, hledám si v nich to co mě oslovuje Jasně, každý v dětství prožil křivdy. A je báječné, že jste se nad to dokázaly povznést
Proto jsem to vlákno založila, abych si ten svůj problém osvětlila a mohla to jednou provždy hodit za hlavu.
Snažím se pochopit sama sebe, proč mě ta omýlaná nepravda o mém nicku pokaždé rozvibruje. Určitě to souvisí s vnitřní nejistotou, s minulými prožitky i s tím, že dítě, kterému chyběla láska se uchýlilo k představě, že ho všichni musí mít rádi, jinak zůstane samo.
Modroočko, Tvá věta "I kdybys měla 10 nicků a byla tady za deset lidí, může to být každému úplně jedno. Je to tvoje věc" je přesně to co jsem potřebovala slyšet, děkuju! Souvisí to totiž s vlastní zodpovědností za to jak se člověk projevuje, se zodpovědností za své činy. Jednoduše: být zodpovědný sám za sebe
Učím se to.
Majko, Ty sama si volíš co si budeš myslet, i přesto, že to často nemusí odpovídat tomu jak věci skutečně jsou. Nikdy jsi mě neviděla, v ruce tedy nemáš nic jen to čemu Ty sama věříš (v tomto případě smyšlence). Máš možnost zjistit hned teď jak to s těmi nicky je, pokud volíš jinak, ok je to Tvoje rozhodnutí
A mně se ulevilo
Upravil(a) mariposa (1. 7. 2011 20:14)
Není tady
Mariposo
Není tady
Vladena napsal(a):
Hirondel napsala:
Nicmene je na svete stale mnoho tech kdo neco chteji,cekaji a ocekavaji od svych deti.
To je vsak velice bolestna zkusenost kdyz jejich ocekvani nejsou naplnena. A presto stale nechapou,nebot to nedokazi
Podle mne Hirondel dělá hodně překlepy a hlavně po čárce (větě vedlejší) neodskakuje, ponechám háčky, ty může měnit každý. Též pravopis je špatný. Mariposo, věřím Ti !!
Není tady
Mari,
majkafa se dostala tam kde bych ja osobne byt nechtela.
S tou jeji predtavou je to neco takoveho jako kdyz lhar uz veri i svym lzim.
Není tady
Mariposa: Když člověk cítí křivdu, co se mu to vlastně děje?
Myslím si, že je především zraněno jeho citlivé JÁ. Postupně se však člověk naučí křivdy zvládat a nebrat je tak vážně. Každá pravda vyjde najevo a když ne, je to jen situace, z které se máme něco naučit. K tomu ale musíme postupně dospět. Pak nevnímáme křivdu jako takovou ale jako zkušenost, ponaučení nebo také posilnění. Prostě nebrat si vše moc k srdce, když máme čisté svědomí, zachovat klid, důstojnost a rozvahu. Vždyť zase bude líp a často se vše i vysvětlí samo.
Není tady
Arcanum napsal(a):
Mari,
majkafa se dostala tam kde bych ja osobne byt nechtela.
S tou jeji predtavou je to neco takoveho jako kdyz lhar uz veri i svym lzim.
Někdy takovému lháři není pomoci, neslyší, nevidí...
Připomíná mi to jak jedna moje známá měla panický strach ze psů. Ale kuriozní bylo, že ten strach nevyvolávali ti psi sami, ale její vlastní myšlenka (vzpomínka) v hlavě. Jednou se jí stalo, že jí pokousal pes a ona si od té doby spojovala všechny psy s tím zážitkem. Jednou jsem k ní přivedla svého psa, psa který by ji ulízal k smrti a ještě by si od ní nechal skákat po hlavě. A ona před tímhle psím andělem s panikou utekla. Podle mě se tomu psu nedívala do očí, neviděla je, protože kdyby se do těch očí podívala, tak by zjistila, že veškerý svůj strach může zahodit. Škoda, přišla o láskyplné psí olíznutí ucha
Upravil(a) mariposa (1. 7. 2011 23:54)
Není tady
Daniela M napsal(a):
Mariposa: Když člověk cítí křivdu, co se mu to vlastně děje?
Myslím si, že je především zraněno jeho citlivé JÁ. Postupně se však člověk naučí křivdy zvládat a nebrat je tak vážně. Každá pravda vyjde najevo a když ne, je to jen situace, z které se máme něco naučit. K tomu ale musíme postupně dospět. Pak nevnímáme křivdu jako takovou ale jako zkušenost, ponaučení nebo také posilnění. Prostě nebrat si vše moc k srdce, když máme čisté svědomí, zachovat klid, důstojnost a rozvahu. Vždyť zase bude líp a často se vše i vysvětlí samo.
Ano, došlo ke křivdě citlivého já
Třeba ponaučení v tom, že každý si může říkat to pro co se rozhodne, a pro mě i přesto, že Majka říká nepravdu je zásadní to, že já sama se můžu s klidem podívat do zrcadla - ano, to je pro mě důležité
Není tady