Nevěry byly,jsou a budou a nic není jistějšího než pouhá smrt.
Návštěva manž.poradny byla alespoň pro mě absolutní ztrátou času a o ničem,na mém vztahu s milencem to nic nezměnilo a nadále rozhodnutí jestli dál budu s ním či s manželem a se svou rodinou zůstalo a bylo na jen na mě.

Pokud ti jinak přítel vyhovuje a miluješ ho,proč se nutit do násilí a třeba se s ním hned rozcházet?Nech plynout dál čas,netlač na pilu, a zkus se hlavně zeptat sama sebe,jestli s ním chceš i nadále být.

Kde máš zaručeno,že ti další přítel bude absolutně věrný?To bohužel nejde.A jsou větší tragedie v zivotě.
A pro příště,alespoň teda já osobně,bych se nikdy nesnížila k tomu,že budu něco řešit ve 3,s nějakou další ženskou,když nevěra je pouze mezi 2 zůčastněnými.

Kuty napsal(a):

Nevěry byly,jsou a budou a nic není jistějšího než pouhá smrt.
Návštěva manž.poradny byla alespoň pro mě absolutní ztrátou času a o ničem,na mém vztahu s milencem to nic nezměnilo a nadále rozhodnutí jestli dál budu s ním či s manželem a se svou rodinou zůstalo a bylo na jen na mě.

Pokud ti jinak přítel vyhovuje a miluješ ho,proč se nutit do násilí a třeba se s ním hned rozcházet?Nech plynout dál čas,netlač na pilu, a zkus se hlavně zeptat sama sebe,jestli s ním chceš i nadále být.

Kde máš zaručeno,že ti další přítel bude absolutně věrný?To bohužel nejde.A jsou větší tragedie v zivotě.
A pro příště,alespoň teda já osobně,bych se nikdy nesnížila k tomu,že budu něco řešit ve 3,s nějakou další ženskou,když nevěra je pouze mezi 2 zůčastněnými.

právě mě na tom nejvíc štve, že to nechal zajít tak daleko, že mi to napsala ona sama. To ona se chtěla sejít - asi měla pocit, že ho nechám být a ona ho bude mít pro sebe.
On se tím prý užíral sám a nechtěl tím zatěžovat mě...prý by mi to řekl časem.
Takže vy radíte nechat to plynout dál a čekat jak se to vyvine?
Já rozhodně svůj život nestavím na nikom jiném...Jsem absolutně nezávislá...Ale nevěra je pro mě důvodem k rozchodu...
Ačkoli vím, že jsme měli krizi, podle mě jde tohle řešit férověji - třeba rozchodem.
Ten jsem mimochodem chtěla já několikrát, protože jsem nemohla ustát jeho neustále změny nálad, nechuť dělat cokoli atd. Ale on mě vždycky prosil na kolenou, že rozchod nechce, že má problémy v práci a ve škole a že bude zase dobře...
No a pak přišel šok (o nevěře jsem měla tušení, ovšem kdykoli jsem na něj uhodila, zapíral) a dala mi vědět ona...To ale bylo měsíc poté, co se zase začal chovat hezky, měl na mě čas atd...
Tak dám asi na vás...nechám to plynout...a prostě když přijde další, půjdu okamžitě pryč...
Vztah v nedůvěře pro mě nemá moc smysl...

Jéjda modrý očko, nedělej co píšeme my.
my ho neznáme!
Jestli jsi kočka samostatná, soběstačná, pak se netrap

Jestli si on nezaslouží být po tvém boku, třeba kvůli úplně něčemu jinému, než nevěře, tak na to přijdeš sama, budeš vědět sama a nedáš na nás, ani kdyby ti tisíc bab psalo, neodcházej od něj!!

No - nechal to dojít tak daleko - je to jouda. Těch joudovitých chlapů je víc. Věci řeší jinak , než baby. (samozřejmě jsou i vyjímky )

A uvědom si, že on tě nezklamal, ale zklamal TVÉ iluze o něm. To se ti pak možná uleví. Mně se paradoxně kdysi tímto velmi ulevilo.
Takže v této chvíli já nadávám sama sobě, že jsem si je udělala.

Jeslti mu fakt nevěříš a nechceš věřit,  budeš-li mu to denně třískat o hlavu (chca nechca), tak to zabalte rovnou, budete se trápit oba.

modroocka.cb napsal(a):

Ocitla jsem se v prekérní situaci... Po tříletém vztahu jsme měli s přítelem krizi, kterou on bohužel vyřešil nevěrou. On se tím užíral, měl pořád blbé nálady...až mi jednoho dne napsala jeho milenka. Společně - ve 3 - jsme si všechny vyříkali a já teď nevím co dál.
Na jednu stranu je mi líto zahodit vztah, který do té doby fungoval bez problémů, na druhou stranu ze sebe nechci dělat vola. Nevím, jestli mu jeho sladké řeči věřit. Prý už nebude chodit do hospod, nebude pít, bude trávit veškerý volný čas jen se mnou, klidně dá výpověď. Může to vůbec myslet vážně? Máte někdo podobné zkušenosti?
Co myslíte? Jaká je šance, že už k nevěře nedojde? Šlo prý jen o flirt, z počátku mu stačila jen výměna sms, ale pak se to zvrtlo. S ní se teď nesnáší a přestože spolu pracují, neprohodí spolu už ani slovo.
Předem děkuji za jakoukoli radu/návrh...

A ty veris na ty reci,ze se s milenkou nesnasi?
Ja byla taky milenka a to take na pracovisti.Vim,ze zenac to hral na dve strany.Doma manzelce nakecaval cokoliv,pomluvy o me,sam me to rikal,protoze me upozornil na to,ze me jeho manzelka zavola a vse me rekne co o me rekl.
V praci me objimal rikal sladke recicky,zazvonil telefon manzelky a on odpovidal manzelce na to jestli ji miluje.Do telefonu ji rekl to vis,ze te miluju.
Takhle to trvalo cely rok,nez toho jeho manzelka mela prave dost,on ji utvrzoval,ze nas vztah davno skoncil a pak se ukazalo,ze se schazime dal.Dala vypoved ve svem zamestnani a nastoupila na stejne pracoviste kde jsme pracovali oba.
Sveho muze opravdu mela pod kontrolou,az jednou,kdy manzelka musela do prace na 3 hodinu ranni,on toho vyuzil a hned jel za mnou ani jsem to necekala.Takto spolecne na pracovisti jsme byli pres 2 roky nez podnik skoncil.Po roce co jsme se nevideli me stejne vyhledal.Dali jsme si kafe,chtel dal pokracovat ve vztahu,ale na to jsem,uz nepristoupila.Vymenili jsme si par mejliku a on,uz pak nenapsal.Sliboval si od toho vic,ale ja,uz nebyla ochotna na tu jeho hru pristoupit a delat mu milenku.
A never tomu,ze v praci spolu neprohodi slovo jestlize v tom vztahu byli city.Proste nechce ztatit pevnou pudu pod nohama kterou ma u tebe.U milenky nevi do ceho by sel,alespon tak to bylo u nas.

modroocka.cb napsal(a):

Nene, právě že za poslední měsíc se fakt změnil, prý to s ní ukončil, ale ona se s tím nedokázala smířit. Brala to vážně ...No a tím pádem po tom měsíci, kdy u nás to bylo fajn a ona se na to nemohla koukat, mi dala pěkně vědět...
Každopádně doma se fakt choval skvěle, plánovali jsme i nové bydlení.
V té době jsem na něj ale přeci jen útočila, protože jsem měla tušení, že v tom byl někdo jiný...V podstatě jsem mu dávala šanci se přiznat...No a nakonec to za nás všechny vyřešila zamilovaná milenka....
Už kvůli tomu poslednímu měsíci bych mu tu šanci dala...ale samozřejmě ne zadarmo... Má mi ještě hooodně co dokazovat Taky je otázka, jestli mu ty změny a sliby fakt vydrží...
Jenže bohužel ta zrada z jeho strany mě pořád bolí, pořád na to myslím...A přemýšlím, jestli to má smysl...Zkrátka mám v hlavě obrovskej zmatek a nevim co dál
Sama mám otce, kterej je dooost na ženský a je mi tím po*n...proto se od takových chlapů chci držet co nejdál....

Ano ty chlapy se fakt zmeni,aby si umetli doma cesticku.Z vypraveni sveho zenace vim jak se snazil vse doma urovnat,nechtel ztratit jistotu domova i,kdyz citama a myslenkama byl uplne nekde jinde.Sama manzelka mu to vycetla,ze sice s ni je,ale mysli stejne na me.
A on ji neustale presvedcoval,ze to tak neni.Pred svoji manzelkou me ani nepozdravil,ale jakmile jsme byli bez dohledu manzelky,byl uplne sileny svou lasku me daval i pred lidma hodne najevo..Proste herec.

EREMURUSS
Dost dobře tě nechápu. Sama jsi nevěru nedokázala odpustit, ale milenkou jsi mohla být 2 roky? Co jsi to potom za člověka? To ses jako mstila za nevěru svého manžela? A uvědomila sis při tom, co způsobuješ za bolest manželce svého milence? Máš vůbec nějaké city?

Ztrácím iluze o všech lidech...

Upravil(a) modroocka.cb (1. 7. 2011 16:47)

Modro..., je na tobě, jak se s tím popasuješ. Pokud se znáš a víš, že to dokážeš překousnout, tak to už neřeš, ale pokud to nedokážeš vytěsnit z hlavy, nemá to cenu, protože ten vztah tím bude trpět. Asi takhle, čím víc se ho.no rozpatlává, tím víc smrdí. Já sama jsem to překousnout nedokázala, ale u nás to byla dlouhodobá nevěra se zamilovaností a jak jsme se v tom patlala, bylo to jen horší,. až jsem to skončila rozchodem.
Jistotu věrnosti nemáš ani u sebe, s tím nic nenaděláš, ani sama za sebe nevíš, jestli budeš partnerovi do konce života věrná. Tak to tak ber. Jak napsala Kuty, jediná jistota v životě je smrt a to platí do důsledku.

Navic milenkou jsem se stala,az 10 let po rozvodu.Takze zadna msta a pak jsem teprve prestala soudit milenku meho manzela.Proste jsem ji pochopila, zamilovala se.

Ale dá sa aj zabudnúť... ja si už asi nai nepamätám bývlasého výpady... Viem, že mi bol neverný 3x (teda, o očm viem), ale na tú tretiu si nie a nie spomenúť... asi bola tkaá bezvýznamná... A rozišli sme sa až niekoľko rokov po tom, kvôli inému, resp. inej (a tiež kvôli hlbšej 2-ročnej kríze).

Vieš, ja si hlavne myslím, že namiesto sypania popola a hry na "chudinku obeť" a "darebáka" by ste sa mali pokúsiť rozobrať dôvody, ak nejaké sú... a čo robiť, aby sa to neopakovalo.

Selima napsal(a):

Vieš, ja si hlavne myslím, že namiesto sypania popola a hry na "chudinku obeť" a "darebáka" by ste sa mali pokúsiť rozobrať dôvody, ak nejaké sú... a čo robiť, aby sa to neopakovalo.

Dovolim si nesouhlasit. Nevere lze VZDY PREDEJIT. Takze bylo dobre si pohovorit co delat, aby se to nestalo, ne aby se to neopakovalo, pac k tomu vubec nemuselo dojit.