Nepsala si už o této dovolené někde? Nebo to byla jiná?

Pitunie napsal(a):

Tak už se mi blíží tolik očekávaná rodinná dovolená na vodě. Děti se těší a já až do nedávna taky. Minulý rok jsem byla z akce nadšena, klid a pohoda, moc fajn lidičky.Kromě toho že letos pojede dost lidí, které neznám tak
se na nás nabalili partnerovi kamarádi , už tři single chlapi a jeden dokonce bez dětí. Jsou to takový ty hospodský typy , co to do sebe lejou od rána do večera.
Takže mám v sobě najednou úplnou hrůzu jak to všechni zvládnu. Na jednu stranu se budu bát , že partner podlehne těmhle týpkům a chytne jejich alkoholové tempo a já se budu starat o tři děti (1moje+2jeho) a také vím , že v kolektivu neznámých lidí jsem nesvá , necítím se moc dobře, neumím komunikovat.
Je ale zvláštní, že pokud se jedná o uplně cizý lidi , tento problém nemám. Je to pouze v případě, že se jedná o parnerovy kamarády, známé. Nevím jak se na to psychicky připravit , nejraději bych nejela ale dcera už se moc těší a já jí to nechci zkazit.

a proč ti vadí právě jen oni?
taky mám pocit, že jsi to tu už rozebírala.

Pitunie,to o čem tu píšeš není z mého pohledu rodinná dovolená,ale dovolená s rodinou a přáteli. Při takových akcích musíš počítat s tím,že tam budou lidi,které ti třeba nesedí,nebo je nemáš zkrátka ráda. Tak příště jeďte opravdu na rodinnou dovolenou - ty, manžel,děti....

Pitunie, co přesně ti vadí? Čeho se bojíš? Že by se ti někdo mohl smát? Proč? Co by na tobě kamarádům z hospody k smíchu? Že tě vážně "podrazí" partner (t.j. nesplní tvá očekávání, nebude se chovat partnersky)? Že bys mohla zůstat sama na 3 děti a nezvládla bys to nebo to zvládla s vypětím sil? Že se budeš chovat jako sociální pitoma? Že budeš žárlit? Že budeš mít proč žárlit? Že budeš dělat scény? Že budeš vypadat jako že děláš scény, protože nejsi společenská a neumíš se chovat "normálně"? Hezky si to všechno přeber, každou jednu obavu si prohlídni ze všech stran.

Pitunie napsal(a):

Tak už se mi blíží tolik očekávaná rodinná dovolená na vodě. Děti se těší a já až do nedávna taky. Minulý rok jsem byla z akce nadšena, klid a pohoda, moc fajn lidičky.Kromě toho že letos pojede dost lidí, které neznám tak
se na nás nabalili partnerovi kamarádi , už tři single chlapi a jeden dokonce bez dětí. Jsou to takový ty hospodský typy , co to do sebe lejou od rána do večera.
Takže mám v sobě najednou úplnou hrůzu jak to všechni zvládnu. Na jednu stranu se budu bát , že partner podlehne těmhle týpkům a chytne jejich alkoholové tempo a já se budu starat o tři děti (1moje+2jeho) a také vím , že v kolektivu neznámých lidí jsem nesvá , necítím se moc dobře, neumím komunikovat.
Je ale zvláštní, že pokud se jedná o uplně cizý lidi , tento problém nemám. Je to pouze v případě, že se jedná o parnerovy kamarády, známé. Nevím jak se na to psychicky připravit , nejraději bych nejela ale dcera už se moc těší a já jí to nechci zkazit.

Ve vašem vztahu není vše v pořádku - vyplývá tady z toho,že svému partnerovi nevěříš a zřeejmě k tomu budeš mít i důvod.
Děláš tedy chybu,že se trápíš ty sama uvnitř sebe a bojíš se čehosi,jak sama píšeš.
Já bych si to trápení tedy nenechávala jen pro sebe a dala bych ráznou řeč s partnerem-něco v tom smyslu,že jakmile se chytí moku a kamarádů,tak já okamžitě a pouze se svým dítětem ukončím tuto společ.dovolenou a do budoucna třeba nezůstane jen u té dovolené.No nevím,jak to máte mezi sebou skutečně,ale vychází mi z toho co píšeš,že na něj asi nebude 2x moc spoleh.A než mít nespolehlivého chlpa,to radši žádného,dočasně.

Pitunie, co přesně ti vadí? Čeho se bojíš? Že by se ti někdo mohl smát? Proč? Co by na tobě kamarádům z hospody k smíchu? Že tě vážně "podrazí" partner (t.j. nesplní tvá očekávání, nebude se chovat partnersky)? Že bys mohla zůstat sama na 3 děti a nezvládla bys to nebo to zvládla s vypětím sil? Že se budeš chovat jako sociální pitoma? Že budeš žárlit? Že budeš mít proč žárlit? Že budeš dělat scény? Že budeš vypadat jako že děláš scény, protože nejsi společenská a neumíš se chovat "normálně"? Hezky si to všechno přeber, každou jednu obavu si prohlídni ze všech stran.


Jo, přesně tak to je , bojim se uplně všech těchto věcí a vím , že je to o mém vnitřním nastavení. Chystám se na konstelace, snažím se ..........fakt.........byla jsem prostě tak vychována bát se všeho a o všechno

byla jsem prostě tak vychována bát se všeho a o všechno
Pitunie, nezlob se, ale to je strašně jednoduchý, vymlouvat se na výchovu. Už nejsi malá holka... a čím víc si budeš malovat katastrofický scénáře, tím spíš se něco po.se.re - nebo to ty tak uvidíš. S představou "se budu bát , že partner podlehne těmhle týpkům a chytne jejich alkoholové tempo a já se budu starat o tři děti" budeš hlídat jak vostříž každej půllitr po obědě... možná ti ujede nějaká poznámka... pohádáte se... a výsledkem bude tvoje "jistota", že to dopadlo přesně tak, jak jsi věděla předem.
Hele, ony ty děti asi už nejsou tak malé, aby vyžadovaly [u]pouze tvojí[u] celodenní péči, že? Takže (podle mých zkušeností) by jim mělo stačit dát 3x denně najíst, nabídnout suchý oblečení když se cvaknou a možná si občas s nima zahrát karty nebo volejbal. Tak jaká hrůza z ne/zvládání?

partnerovi děti nemají respekt ze mne ani z něho a minulý rok se mi kluk málem utopil
Se TI málem utopil JEHO kluk? A neměl by se tatínek postarat, aby děti poslouchaly alespoň základní povely, když už si je na tu vodu vezme?

Pitunie napsal(a):

Heleno,
já se nevymlouvám, snažim se , nevycházim z úžasu jaké jsou možnosti, jak se dá užít život , jak se dá radovat.......ale někde ve mně je ten strach a nechce se pustit , držím ho tam jak hada pod pokličkou ale někdy mu dám svýma myšlenkama šanci a on začne syčet a útočit.........je to běh na dlouhou trať...


Nestačí jim dát teplé oblečení a jídlo, bohužel partnerovi děti nemají respekt ze mne ani z něho a minulý rok se mi kluk málem utopil, když jsem mu výslovně zakázala chodit sám do vody ........

:o

POKUD to jsou jeho deti, tak je predej o prazdninach otcovi, jsem presvedcena, ze chteji byt s nima ne s tebou. To je mysleno zcela pozitivne.

Nevim kolik lidi se tamsetka, ale to ze partner preda svoje deti tobe a k sobe si pribali kamose-pijany neni moc skvela prazdninova konstelace.

Uzivaj si hlavne s nim s jeho detmi a se svym potomkem...tak to by bylo idealni. Ovsem nedelej jim servis, kdyz se bude otec nekde u piva opijet. To je parazitni chovani. Dej mu fakt jasne na vedomi, ze nejsi kucharka a  au-pair k jeho detem. On se o ne ma starat ne ty.

Upravil(a) sahleb (1. 7. 2011 14:57)

Pitunie, co přesně ti vadí? Čeho se bojíš? Že by se ti někdo mohl smát? Proč? Co by na tobě kamarádům z hospody k smíchu? Že tě vážně "podrazí" partner (t.j. ne;)splní tvá očekávání, nebude se chovat partnersky)? Že bys mohla zůstat sama na 3 děti a nezvládla bys to nebo to zvládla s vypětím sil? Že se budeš chovat jako sociální pitoma? Že budeš žárlit? Že budeš mít proč žárlit? Že budeš dělat scény? Že budeš vypadat jako že děláš scény, protože nejsi společenská a neumíš se chovat "normálně"? Hezky si to všechno přeber, každou jednu obavu si prohlídni ze všech stran.


Ještě vzkaz pro bramborku, když to čtu mám pocit že mne znáš jako svý boty, takhle svoje pocity ani sama popsat nedovedu...............?