Nevím proč,asi nikdy nebyl tak dlouho klid mezi hádkami,abychom to stihli.Je mi líto rozchodu a nevím co dělat,jak se zabavit.

Petrpetr napsal(a):

Špatně jsem se vyjádřil.Byl jsem na ni hodný,až potom jsem si jí přestal vážit,jak ona,tak já.Asi to nebylo moudré rozhodnutí.Svadba?Asi před čtyřmi léty jsme se na dva měsíce rozešli.Odstěhovala se,ale asi jsme si oba uvědomili,že se chceme.V tom období mi bylo vyměřeno výživé,ale dodnes nebylo zrušeno,ikdyž jsme bydleli ve společné domácnosti.Když jsem se ptal proč,řekla,že si to nechává jako zadní vrátka.Hádali jsme se,ale to každý.Jen neměla nikdy zájem něco řešit a o něčem si promluvit.Takže tichá domácnost dost často.I přes to všechno ji mám rád.I duševně,tak i fyzicky.Asi jsem hloupej,ale nemohu zapomenout a ztrávit to,že někoho má.

Jen malá technická - u nesezdaných párů musí proběhnout soudní dohoda o výživném, chtějí-li čerpat dávky státní sociální podpory od státu. Jestliže jste tedy v minulosti pravidelně nějaké dávky SSP pobírali, soudní dohoda o výživném proběhnout musela, aby vám na ně vznikl nárok

MMCH majkafa se Tě ptala, proč sis svoji přítelkyni nikdy nevzal a Ty na to odpovídáš, že jste se před čtyřmi léty na dva měsíce rozešli Tomu máme rozumět jak ?!? Že jsi byl opatrný uzavřít manželství, nebo že ses nechtěl vázat a bylo pro Tebe "výhodnější" žít spolu celá ta léta pouze na psí knížku?!? Vidíš, ono to zas až tak výhodné řešení nebylo, protože z volného spolužití se jednomu z partnerů - když ho to přestane bavit - odchází daleko snadněji MMCH psal jsi, že sis dlouhou dobu nevážil svojí partnerky, protože si "nevážila ona Tebe". Já dost dobře nemůžu pochopit, jak dlouho vedle sebe můžou žít partneři, kteří si neváží jeden druhého a dávají si to patřičně najevo, protože z takového paskvilu dostane jeden nebo druhý brzo chuť utéct. Pokud taková situace u vás trvala delší dobu, divím se tomu, že jsi překvapený a zaskočený, že si Tvoje partnerka "z ničeho nic" našla jiného muže

Jinak neřeš partnerku, řeš raději sebe. Když se Tě totiž někdo rozhodne opustit, tak nepomůže ani pláč, ani doprošování, ani vnucování se, ten druhý to prostě udělá a Tobě nezbyde, než se s celou situací smířit. S přítelkyní vyřešte pouze technické věci - styk s dětmi, výživné - a zaměř se na to, jak budeš TY SÁM po rozchodu pokračovat a fungovat dál.

Upravil(a) Kiara (5. 11. 2011 18:01)

Petrpetr napsal(a):

Proč jsem si ji nevzal,protože je to jenom papír!Né žádné pojištění vztahu.Poslední svadba na které jsme byly se rozpadla pa roce a půl.A to jsem byl ženichovi za svědka.Nechtěl jsem se vázat?Není větší závazek mít dvě děti než svatba?Do kostela nechodím,ale rodina je pro mě posvátná.A jak mám fungovat?Po třech týdnech dovolené jdu v pondělí do práce.Tam rozhoduji nejen o své práci,ale i o práci ostatních.Tak se uvidí,jak budu fungovat!Možná budu i bez práce.

No, když na manželství pohlížíš tak, že je to "jenom" papír, obzvlášť, když už jsou na světě děti ...