Oznámení

4.března : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

4.března : Směňování věcí provází lidstvo od jeho počátků.Nový SWAP Babinet pro všechny!

4.března : Stálice mezi moučníky? Vláčná a rychlá hrníčková bábovka z Granka

4.března : Krásná velikonoční dekorace. Stačí stará dřevěná krabička

#1 15. 6. 2011 11:52

Juraj
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 16. 1. 2006
Příspěvky: 1878
Web

„Bez chemie, ale s parazity. Bio nerovná se zdravé" - kom. ČTPEZ 2.

pokr. komentare

Kontrola ekologického zemědělství se zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mj.
s ohledem na kontaminaci mykotoxiny. Úřední kontrolou nebyla zjištěna kontaminovaná
krmiva nebo rostlinné bioprodukty. Bezpečnost biopotravin s ohledem na kontaminacimykotoxiny mj. zkoumala Vysoká škola chemicko- technologická Praha a došla i v rámci
mezinárodních výzkumných projektů k závěru, že ekologický způsob pěstování nezvyšuje
kontaminaci mykotoxiny.
Tvrzení, že jsou biopotraviny zdrojem mykotoxinů, se vždy opíralo o úvahu, že se
v ekozemědělství nesmí používat fungicidy (tedy chemické látky určené k potlačování
houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů), tudíž „logicky“ musí
bioprodukty plísně a jejich metabolity – mykotoxiny obsahovat. Absenci fungicidů však
kompenzuje mj. nepoužívání minerálních dusíkatých hnojiv, což vede k tomu, že plodiny
v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami. Toto
uvedení na pravou míru však již médii nikdy přejato nebylo.
K tomu nám sdělila prof. Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze:
„VŠCHT, dlouhodobě sleduje mykotoxiny v bioprodukci. Ve spolupráci  s ČZU, Výzkumným
ústavem Kroměříž, Výzkumným ústavem pícninářským v Troubsku či VÚRV Praha, výzkumnými subjekty, které při polních experimentech zajišťují striktní dodržování podmínek ekologického zemědělství, jsme opakovaně prokázali, že mýty o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné. Naopak, aplikace některých fungicidů ze skupiny strobilurinu mohou vest ke zvýšení produkce toxických sekundárních metabolitu v důsledku chemického stresu, kterému je plíseň při postřiku vystavena.“
„Jiří Ruprich ve svém příspěvku v MF Dnes též hovoří o "zvýšených obsazích jedu" v bio plodinách, které nejsou pesticidy chráněny proti škůdcům. S tímto tvrzením nemohu souhlasit.
Jde o další z mýtů, který se často selektivně opírá o studie, které nebyly víceleté a podložené dobrou statistikou. Furanokumariny obsažené v celeru (o něm je v příspěvku zmínka)
jsou, stejně jako další řada rostlinných sekundárních metabolitu (např. solanin  z brambor),
toxické, ale zdraví člověka při přiměřené konzumaci běžných odrůd poškodit nemohou
(alespoň v současné době takové důkazy nejsou k dispozici). Navíc naše experimenty s celerem, realizované v rámci mezinárodni spolupráce, ukázaly pravý opak. Při napadení skladovaného celere plísněmi (t.j. skladištní chorobou) výrazně vzrostly hladiny furanokumarinu
u konvenčního produktu na rozdíl od varianty vypěstované organicky.“
Co se týče parazitů, člověku samozřejmě hrozí určitá rizika, pokud nedodržuje základní
hygienické návyky. Může onemocnět toxokarózou, tj. napadení škrkavkami, jejichž vajíčka se
mohou v prostředí vyskytovat, může onemocnět i toxoplazmózou, kterou například trpí
kočky, ale tato rizika nelze dávat do souvislostí s biopotravinami živočišného původu, které
jsou uváděny do tržní sítě. To se týká samozřejmě i rizika trichinel, čili svalovce. Státní
veterinární dozor totiž kontroluje chovy hospodářských zvířat, veterinární dozor je i na
jatkách a prověřuje se i vepřové maso na trichinely, zejména pokud jde o maso divokých
prasat, které je uváděno do oběhu. U nás se vyskytl poslední případ onemocnění lidí v roce
1954.
V ekologických chovech je věnována pozornost celé řadě preventivních opatření od
správného ošetření pastevního porostu, střídání pastevních areálů, správné hygieny
chovného prostředí po pravidelné sledování a odčervování zvířat. Tato opatření jsou stejná u
obou systémů hospodaření – ekologického i konvenčního. V případě onemocnění
hospodářských zvířat je v EZ dávána přednost šetrnějším, přírodním formám léků,
homeopatikům apod. Pokud je ale nezbytné použít pro léčbu rasantnější preparát např.
antibiotika, pak ho veterinární lékař předepíše a použije, protože zdraví zvířat a kvalita
živočišné produkce jsou prioritní. Prodlužuje se pak ochranná lhůta na použití produktů
z léčeného zvířete oproti běžným chovům až na dvojnásobně dlouhou dobu, po kterounemůže být produkt použit pro lidskou výživu.  Celý systém ekologického chovu
hospodářských zvířat však směřuje k tomu, aby riziko onemocnění bylo co nejvíce
minimalizováno.
Další krok vede přes zpracování živočišných produktů, kdy veškeré živočišné produkty
určené pro lidskou spotřebu podléhají státnímu kontrolnímu veterinárnímu systému včetně
veterinární prohlídky poražených zvířat a masa, systému HACCP ve zpracovnách a
systému rychlého varování v rámci EU o výskytu nežádoucích skutečností.
Pozornost je třeba také věnovat kuchyňské úpravě surovin. Známým rizikem jsou živočišné
produkty nedostatečně tepelně upravené, ať už jsou bio nebo konvenčního původu.
Potraviny jak konvenční, tak ekologicky vypěstované jsou biologický materiál, který
postupem času prochází rozkladem. Představa, že na konvenčních potravinách se žádné
plísně ani paraziti nevyskytují, je mylná.
Stejně scestné je i tvrzení, i když v tomto případě nebylo namířeno proti biopotravinám, je
vyvolávání dojmu, že běžné kuřecí maso je plné hormonů a že po jeho konzumaci mohou
být ohroženy děti. Tady je třeba konstatovat, že růstové hormony se ve výkrmu
hospodářských zvířat nemohou v ČR a to ani v konvenčním zemědělství používat již celá
desetiletí. Dokladem je mj. Plán monitoringu cizorodých látek a jeho výsledky. O tom je
možné se přesvědčit v publikacích Státní veterinární správy na www.svscr.cz, v odkazu
publikace – Kontaminace potravního řetězce.
Ekologická zemědělská prvovýroba i zpracování biopotravin podléhá přísné kontrole celého
zemědělského systému, včetně potravin z dovozu, jako všechny ostatní potraviny dostupné
na našem trhu. Dosavadní prověřování dovezené bioprodukce a součinnost státních
dozorových organizací přesvědčily o funkčnosti tohoto systému. Na téma porovnání kvality
konvenčních a bioproduktů dnes již také existuje celá řada studií, jejichž výsledky jsou
závislé na výběru hodnocených ukazatelů a samozřejmě na interpretaci výsledků.
Problematice kvality a zdravotní prospěšnosti biopotravin se věnuje i celosvětová organizace
FQH (Organic Food Quality & Health), která ve spolupráci s VŠCHT i naší ČTPEZ pod
záštitou ministerstva zemědělství uspořádala letos vědeckou konferenci 18.- 20.5. v Praze,
kde zaznělo mnoho pozitivních vědeckých informací o kvalitě biopotravin (více na www.
http://www.fqh2011.org/).
Jenže fakta MF DNES zřejmě nezajímají. Domníváme se, že redakci deníku šlo jen o to,
využít dnes již neaktuální kauzu se španělskými okurkami k diskreditaci ekologického
zemědělství a biopotravin, nebo v lepším případě alespoň o nepromyšlenou snahu zaujmout
čtenáře v začínající okurkové sezóně.
Každý zdravě myslící čtenář si tedy udělá sám svůj úsudek a nejlépe pomocí svého pocitu,
který může vést spíše cestou důvěry v ekologicky (v souladu s přírodou) produkované
potraviny než cestou strachu vyvolávajících informací, kterých máme v poslední době plné
sdělovací prostředky.Co je ekologické zemědělství?
Ekologické zemědělství je moderní formou obhospodařování půdy bez používání umělých
hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jeho prioritou je kvalita,
nikoli kvantita produkce. Je založené na zásadách etického přístupu vůči chovaným zvířatům
(welfare), ochrany životního prostředí, zachování biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a
živočišných druhů), šetření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace ale i udržení
zaměstnanosti v zemědělství a na venkově. Základem ekologického hospodaření je zdravá
půda. Udržení a zlepšování úrodnosti půdy se provádí organickým hnojením, zeleným
hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy. Díky střídání plodin a
mnohotvárné kulturní krajině v jeho okolí se vytváří biologická rovnováha, která posiluje
schopnost rostlin se bránit proti chorobám a škůdcům. Regulace plevelů se v rámci
ekologického zemědělství provádí s využitím moderní techniky přizpůsobené přírodě.
Ekologičtí zemědělci nepoužívají průmyslová hnojiva, syntetické pesticidy, herbicidy, růstové
regulátory a geneticky modifikované organismy.
Zvířata jsou na ekologických farmách krmena převážně z produkce vlastního ekologického
podniku a je jim umožněno, aby si žila tak, jak je jim od přírody vrozené. Ekologická farma se
v ideálním případě snaží chovat jen tolik hospodářských zvířat, kolik je schopna uživit vlastní
produkcí krmiv. Nákup krmiv je možný pouze z jiných certifikovaných ploch. Zvířatům musí
být umožněn pohyb mimo ustájení (a to i v zimě) a je předepsána minimální rozloha pastvin
na 1 kus. Zakázány jsou genové manipulace, používání hormonů i přenosy embryí. Cílem je
pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, využívat místní zdroje a
minimalizovat ztráty. Hlavním principem je biologický koloběh: zdravá půda - zdravé rostliny -
zdravá zvířata - zdravé potraviny - zdraví lidé - zdravá krajina.
EZ umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny - biopotraviny. EZ je jedním z
prostředků trvale udržitelného rozvoje a od roku 1994 je součástí zemědělské politiky
Evropské unie, pravidla jsou stanovena s platností pro celou EU (Nařízení Rady ES č.
834/2007 a Nařízení Komise ES č. 889/2008) a upřesněna pro ČR národním zákonem č.
242/2000 Sb.). Kontrolní systém ekologického zemědělství podléhá Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách.
Ing. Jiří Urban, koordinátor ČTPEZ
zpracovala Ing. Markéta Sáblíková  podle informací ÚKZÚZ, SVS, VÚRV, VÚZV, VŠCHT  a
PRO-BIO Ligy (www.biospotrebitel.cz)


"Hate Cannot Drive Out Hate; Only Love Can Do That." M.L.King Jr.
"Jsa u moci, jsem si permanentně podezřelý." Václav Havel

Není tady

 
NÁŠ TIP:

    Zápatí

    Powered by PunBB 1.2.24c
    © Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
    Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
    Ochrana osobních údajů