Čím je upravena odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz nebo nemoc z povolání a jak se toto odškodňuje?

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání je upravena v § 190 a násl. zákoníku práce. Za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. Za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Z čehož vyplývá, že za nemoc z povolání není nutně odpovědný zaměstnavatel u něhož zaměstnanec pracoval v době kdy byla nemoc z povolání zjištěna.

Podle ustanovení § 205d zákoníku práce je každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance od 1. ledna 1993 ze zákona pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Podmínky a sazby tohoto zákonného pojištění upravuje vyhláška č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že pojištění je zákonné, vzniká bez uzavření pojistné smlouvy (rozhodnou skutečností je vznik pracovně-právního vztahu).

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je dle zákoníku práce, § 193 zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za:

Ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (náhrada se poskytuje po celou dobu trvání pracovní neschopnosti a její výše není limitována - jedná se o rozdíl mezi průměrným výdělkem postiženého před vznikem škody a plnou výší nemocenského).
Ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (náhrada se poskytuje v případě, že z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání dosahuje poškozený nižší výdělek, a to i s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu).
Bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků (za bolest se přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví osobě, která tuto škodu utrpěla).
Ztížené společenské uplatnění (slouží ke zmírnění následků újmy na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, s přihlédnutím k věku poškozeného v době vzniku škody).
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením (náklady, které hradí postižený sám - doplatky na léky, ortopedické pomůcky apod.)
Věcnou škodu (škoda vzniklá při úrazu na majetku postiženého - rozbité hodinky, brýle apod. (postižený musí doložit hodnotu věci jakou měla v době zničení či poškození).
Odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění je upraveno vyhláškou č. 440/2001 Sb. Částka vyplácená za bolest a ztížení společenského uplatnění závisí na lékařském hodnocení, které je vyjádřeno určitým počtem bodů podle zdravotnických seznamů. Dle těchto seznamů lékař stanoví v posudku počet bodů za zdravotní poškození (provede tedy tzv. bodové ohodnocení). Hodnota jednoho bodu pro účely odškodnění bolesti a ztíženého společenského uplatnění v současnosti činí 120 Kč.

Lékařský posudek zpracovává posuzující lékař, který je ošetřujícím lékařem poškozeného (v případě nemoci z povolání je tímto lékařem ošetřující lékař zdravotnického zařízení oprávněného k posuzování nemocí z povolání), a vydává jej zdravotnické zařízení, jehož posuzující lékař zpracoval lékařský posudek (v případě nemoci z povolání zdravotnické zařízení oprávněné k posuzování nemocí z povolání, jehož posuzující lékař zpracoval lékařský posudek.)

Posuzující lékař zpracovává lékařský posudek na základě úplných písemných informací předaných ošetřujícími lékaři, kteří se zúčastnili léčení poškozeného.

Způsob a rozsah náhrady škody je zaměstnavatel povinen dle § 193 zákoníku práce projednat bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem.

V současné době se projednává vládní návrh zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Návrh a současný stav projednávání naleznete na stránkách poslanecké sněmovny parlamentu ČR ( http://www.psp.cz), ve Sněmovním tisku 1156.

Vypracoval Focal Point